Kepr (vazba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Struktura K2/2. Posunem o jednu osnovní nit doprava na každém útkovém řádku se dosáhne šikmého řádkování.

Kepr (anglicky twill) je jedna ze tří základních vazeb tkanin. Keprovou vazbu označujeme písmenem „K“ a rozpoznáme ji podle toho, že je vytvářena soustavou šikmých souběžných řádků, jdoucích na povrchu tkaniny zprava doleva, nebo směrem opačným. Tkanina s keprovou vazbou je nazývána také "serž".

Konstrukce vazby[editovat | editovat zdroj]

Podle toho, která soustava nití (osnova nebo útek) převažuje na líci tkaniny, rozeznáváme K osnovní a K útkový, podle směru řádku rozeznáváme K pravý a K levý (někdy označované písmenem S-levý nebo Z-pravý). Nejmenší střídu (2/1) má třívazný kepr, ve kterém je každý útkový řádek tvořen dvěma osnovními vazními body (ve vzorkovnici jsou vyznačeny černou barvou) a jedním útkovým vazným bodem (nevyznačuje se, zůstává bílá barva). Osnovní vazné body se postupně vystřídají ve všech třech útkových i osnovních řádcích. Opakováním střídy v osnovním i útkovém směru se na tkanině vytváří charakteristické šikmé řádky.
Ze základních keprů se různými způsoby (zesilování, přisazování, spojování, změny směru, lomení ve střídě i po střídě) vytvářejí kepry odvozené.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Odvozená oboulícní vazba, nazývaná "Rybí kost".

Keprové vazby se používají na technické tkaniny, podšívky, dámské šatovky, pánské oblekovky, vojenské a policejní uniformy. Asi nejrozšířenější a nejznámější použití je při výrobě denimu ze kterého se šijí džíny. Tkaniny s keprovou vazbou jsou například serž, fišgrét, denim, gabardén, homespun, loden, tvíd, jezdecký kord.

Související články[editovat | editovat zdroj]