Háčkování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Háčkování (angl.: crochet, něm.: Häkeln) je způsob zhotovení plošné textilie, při kterém se s pomocí háčkovací jehly tvoří a vzájemně svazují nitěná očka.

Z historie háčkování[editovat | editovat zdroj]

O původu háčkování neexistují žádné spolehlivé údaje. Podle některých domněnek pochází tato technika z Tibetu nebo z Číny. Písemné doklady jsou známé teprve z počátku 19. století z Anglie. Přibližně od poloviny 19.století došlo ke značnému rozšíření ručního háčkování. [1]

Ruční háčkování se provozuje dodnes jednak jako drobné řemeslo s početnými regionálními zvláštnostmi v technice a vzorech [2] a jako koníček podporovaný zejména v posledních desetiletích prodejci háčkovacích přízí nabídkou tiskovin s novými vzory a technikami. [3]

Asi od roku 1880 je známá také průmyslová výroba strojně háčkovaných textilií. [4]

Ruční háčkování[editovat | editovat zdroj]

Kombinací základních druhů ok, ke kterým patří zejména pevné a řetízkové oko a sloupek, se tvořily např. pikotky nebo pecičky. Z těch pak vznikly nové druhy stehů – pikotový, hvězdový, tuniský, ruský a pod., které byly základem pro mnoho zvláštních háčkovacích technik, ze kterých jsou některé dodnes známé. Patří k nim např. háčkování:

  • Bosenské - vzhledově připomínající tkaninu
  • Tuniské – podobné pletenině
  • Irské – vzniklo v roce 1845 ve snaze napodobit benátskou paličkovanou krajku. Irská krajka bývá považována za vrchol háčkovacího umění. Plastické háčkované motivy jsou na textilii spojované jednotlivými nitěmi. [5]

Háčky (háčkovací jehly) se používají nejčastěji z kovových materiálů, známé jsou také bambusové nebo háčky z plastických hmot. Podle tloušťky se číslují od nejjemnějších 0,1 po nejtlustší velikost 16.

Příze na háčkování jsou zásadně skané, se zákrutem zpravidla o 20-30 % vyšším než např. u tkalcovských přízí. Nejpoužívanější jsou bavlněné ( mercerované a opalované), známé jsou také různé směsi s vlnou a (v závislosti na modě) např. směsi s přiskávanou pokovovanou nití. [6]

Háčkování na osnovních pletacích strojích[editovat | editovat zdroj]

Na osnovních pletacích strojích se dá (s výjimkou háčkování do kruhu) napodobovat většina ručně háčkovaných výrobků tak, že se do oček řetízkové vazby z osnovních nití zavádí útková nit.

Na galonových stávcích se tímto způsobem vyrábí háčkované zboží stuhovitého tvaru (viz snímek strojně háčkované krajky), širší plošné textilie (např. záclonoviny) se dají vyrábět na osnovních stávcích s přídavným zařízením na útek. [7]

Galerie háčkování[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie háčkování (anglicky): http://www.beadwrangler.com/book-crochet2.htm
  2. Čínské háčkování (anglicky): http://www.crochetcn.com/crochet-lace/l.asp?type_id=14
  3. Peruánské háčkování (anglicky): http://www.wonderhowto.com/topic/peruvian-crochet-stich/
  4. První mechanicky vyráběné pozamenty (německy): http://www.zeno.org/Lueger-1904/A/Wirkerei+%5B1%5D
  5. Podrobný návod k ručnímu háčkování: http://www.rucniprace.cz/hackovani.php
  6. Háčkovací příze s pokovovanou nití: http://www.handarbeitshaus.de/haekelgarn_effektgarne.html
  7. Osnovní stávky se zanášením útku (německy): http://www.karlmayer.com/internet/docs/HKS_MSU-S_RSP_MSU_S_1107.pdf