Kostelec nad Černými lesy
| Kostelec nad Černými lesy | |
|---|---|
 Letecký snímek Kostelce nad Černými lesy a zámek | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kostelec nad Černými lesy |
| Obec s rozšířenou působností | Říčany (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′39″ s. š., 14°51′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 194 (2024)[1] |
| Rozloha | 17,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 391 m n. m. |
| PSČ | 281 63 |
| Počet domů | 1 315 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Smiřických 53 281 63 Kostelec nad Černými lesy mesto@kostelecncl.cz |
| Starosta | MVDr. Jan Černý |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kostelec nad Černými lesy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 533416 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelec nad Černými lesy (německy Schwarzkosteletz) je město ležící v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží 30 km východně od Prahy v nadmořské výšce kolem 400 m a jak název napovídá, okolo jsou husté, jehličnaté lesy. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel, katastrální území města zaujímá rozlohu 1771 ha.
Název
[editovat | editovat zdroj]V minulosti se město nazývalo Černý Kostelec (oficiálně do roku 1920), německy Schwarzkosteletz, latinsky Castelicz cis/ad nigras silvas aj. Přídavné jméno černokostelecký tento název odráží dodnes.
V psaní počátečních písmen názvu Kostelec nad Černými lesy se často chybuje. Podle pravidel českého pravopisu jsou v tzv. souslovných názvech sídel všechna počáteční písmena velká s výjimkou předložek a spojek; tzv. bližší určení, stojící za základem názvu (např. po předložce), se ale píše vždy jen a právě s velkým písmenem v prvním slově (tj. navíc bez ohledu na to, zda existuje konkrétní místní jméno Černé lesy). Přesto bylo do roku 2014 katastrální území uváděno jako Kostelec nad Černými Lesy.[4] Podle zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů, § 9, se v jeho příloze název „Kostelec nad Černými Lesy“ nahrazuje slovy „Kostelec nad Černými lesy“.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemné zmínky o městě pochází z počátku 15. století a vztahují se ke královskému hradu, pozdějšímu panskému sídlu. Po bitvě na Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové, v jejichž držení byl až do roku 1930. Město se vykoupilo z poddanství roku 1736.
Ve městě neexistuje žádný těžší průmysl, především z toho důvodu, že rozvoj města byl v polovině 19. století negativně poznamenán výstavbou železnice z Prahy na Moravu, která vedla přes nedaleký Český Brod. Následně se i přes opakované snahy místních nepodařilo do města přivést ani lokální dráhu z Říčan. Přesto má město tradici v hrnčířství a keramice. Kulturně-historickou atrakcí jsou každoroční keramické trhy.
Od 17. dubna 2009 město může znovu užívat znak a nově i vlajku.[6]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec[7]
- 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[9]
- 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kolín[12]
- 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[13]
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Kostelec nad Černými lesy (přísl. 3310 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[14]
- Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, zemský úřad pro tuberkulózní muže, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, evangelický kostel, chudobinec, nemocnice, městský hasičský sbor.
- Živnosti, průmysl a služby: společenstvo různých živností, řezníků a uzenářů, cihelna, mlýn, Hostinský pivovar, 2 strojírny, hlavní sklad tabáku, 3 velkostatky, 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, 10 hostinců, 3 hotely (U Černého orla, U Města Prahy, Zelený dům), lékárna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek pro Černý Kostelec, Záložna v Kostelci nad Černými Lesy, zubní ateliér.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Kostelec nad Černými lesy
- Svatbín
Součástí města jsou nyní i někdejší mlynářské samoty Horní Peklov a Dolní Peklov na Jalovém potoce, bývalá hájovna Na Trubech a samota Hošť, pozůstatek vsi zaniklé (vyhořelé) roku 1609.[15]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Územím obce prochází silnice I/2 v úseku Říčany – Kostelec – Kutná Hora a silnice II/108 v úseku Stříbrná Skalice – Kostelec – Přistoupim a silnice III třídy:
- III/1083 Bohumil – Kostelec
- III/1089 ze silnice II/108 přes Svatbín
- III/10816 (Kutnohorská ulice)
- III/1132 Přehvozdí – Truba – Kostelec
- III/33316 Vyžlovka – Kostelec n/Č. l.
- III/33318 z Kozojed k samotě Truba
- III/33320 ze silnice I/2 na Brník
- III/33321 ze silnice I/2 na Prusice
- III/33348 ze silnice I/2 do města
V asi 10 km vzdáleném Českém Brodě vede trať Praha – Česká Třebová, po které jezdí vlaky linky S1 (Praha – Český Brod – Pečky – Kolín).
Autobusy (stav 2019)
[editovat | editovat zdroj]Městem vedou dvě příměstské linky z Prahy – 381 (Praha, Háje – Říčany – Kostelec nad Černými lesy – Zásmuky – Suchdol – Kutná Hora – (od 2012 Kutná Hora v PID)) a 387 (Praha, Háje – Říčany – Kostelec nad Černými lesy – Výžerky – Horní Kruty, Újezdec – Uhlířské Janovice (od 2012 Uhlířské Janovice v PID); a několik meziměstských linek – 652 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Vitice – Oleška, Krymlov), 654 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Konojedy – Oplany – Vlkančice – Stříbrná Skalice, náměstí), 659 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Krupá – Přistoupim – Český Brod, železniční stanice), 660 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Kozojedy – Přehvozdí – Tuchoraz – Přistoupim – Český Brod, železniční stanice) a 492 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Jevany – Černé Voděrady); dopravcem je ČSAD POLKOST.
Od prosince 2010 jezdí do Kostelce (pouze v sobotu a v neděli) i noční linka s číslem 959, dopravcem je opět ČSAD POLKOST.
Kostelec nad Černými lesy, náměstí je také jednou ze zastávek dálkového autobusu 700996 s trasou Lanškroun – Česká Třebová – Litomyšl – Vysoké Mýto – Chrudim – Pardubice – Čáslav – Kutná Hora – Kolín – Praha (1 pár spojů týdně), dopravcem je ČSAD Ústí nad Orlicí.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Historické jádro města je pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou.
- Gotický hrad, přestavěný ve čtyřkřídlý renesanční zámek – Nejpamátnější budovou ve městě je knížecí zámek. Vystavěl jej Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic roku 1562 a kněžna Marie Terezie Savojská v letech 1750–1756 přestavěla průčelí. Dnes v zámku sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.
- Zámecká kaple sv. Vojtěcha byla vystavěna Jaroslavem I. Smiřickým v letech 1564–1569 v místě původního opevnění. V 90. letech 20. století byla rekonstruována. Dnes slouží jako aula Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, je vyhledávaným místem pro svatební obřady a koncerty.
- Farní kostel svatých Andělů strážných na náměstí Smiřických – jednolodní barokní stavba vystavěná v letech 1735–1737. Přední věž dostavěna v letech 1892–1894. Hlavní oltář zřízen roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské, zobrazuje Anděla strážce ujímajícího se mladého poutníka (Archanděla Rafaela s malým Tobiášem).
- Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele – Bývalý hřbitovní kostel byl vystavěn roku 1600. Byl vypálen Švédy, opraven, znovu vyhořel. Po požáru roku 1756 byla původní stavba stržena a roku 1782–1783 vystavěn kostel nynější. Zvonice, prostá hranolová věž stojící opodál a pocházející z první poloviny 17. století, přestála jeho požár v roce 1756 bez pohromy.
- Dům Marie Terezie kněžny Savojské – původně zámecký špitál čili chudobinec, poskytoval ubytování starým sloužícím černokosteleckého zámku. Nechala jej vystavět Marie Terezie Savojská v letech 1726–1728. Budova měla systém teplovzdušného topení. Původní kapacita byla 24 osob. Po rekonstrukci dokončené v roce 1998 slouží dům jako ubytovna s kapacitou 48 lůžek.
- Muzeum hrnčířství – Muzeum hrnčířství a galerie se nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci. Před rokem 1668 sídlila v domě radnice. Mnoho historických dokumentů bylo zničeno čtyřmi požáry, které zachvátily budovu. Při poslední rekonstrukci bylo obnoveno původní loubí.
- Bývalý pivovar – objekt z roku 1842 s polygonálním osmistěnným mlatem. V současnosti vzniká v objektu bývalého pivovaru muzeum pivovarnictví, které se snaží uchovat a vystavovat vybavení zaniklých pivovarů.
- Budilova vila – Významnou ukázkou moderní architektury ve městě je zejména letní vila majitele kolínské elektrárny ESSO postavená architektem Jaroslavem Fragnerem ve třicátých letech 20. století (v ulici V koupadlech).
- Lesopark – Z celkové plochy 42,38 ha zaujímá lesní porost plochu 27,59 ha. Dalších 472 stromů porůstá zastavěné části areálu a tvoří doprovodná stromořadí, cest, dominantní solitéry na paloucích, malebné skupiny na volných plochách a dělicí pásy zeleně mezi stavbami. V lesní části je samostatně evidováno ještě 41 stromů, esteticky významných solitér. Lesopark byl vytvořen ve 30. letech z lesních pozemků, předaných lichtenštejnskou lesní správou a postupně doplněn budovami. Druhové i věkové složení je pestré, v lesní části dominují 200leté buky a duby, zeleň v parkové část je nejrůznějšího zeměpisného původu. Cílem projektu relaxační stezky je zpřístupnění lesoparku jako naučného a oddychového místa pro obyvatele areálu, občany a návštěvníky města. Pro poučení je vybudována naučná stezka, seznamující s význačnými dřevinami, k relaxaci pak úprava zákoutí s lavičkami, vybudování dětského hřiště a hřiště pro malé míčové sporty.
- Cihelna Jaroslava Veselého – Cihelnu při silnici na Konojedy nechal postavit v letech 1925 až 1926 Jaroslav Veselý, majitel velkostatku a cihelny v Molitorově u Kouřimi. Stavbu cihelny realizoval zdejší stavitel Václav Zourek podle vlastních plánů, komín pak postavili architekt a stavitel B. Kolář a A. Stránský z Prahy-Smíchova. Cihelna měla halu s kruhovou pecí, okolo byly otevřené sušárny a přístavba na výrobu drenážních trubek. Od padesátých let 20. století továrnu provozovalo družstvo Keramo, které zde vyrábělo květináče z lisované cihlářské hlíny až do poloviny 90. let.[16] Dominantou dnes nepříliš udržovaného areálu je 35 metrů vysoký cihlový komín.[17] Při Pražské ulici na západě města se dochovaly zbytky keramického závodu a parní pily, které byly postavené v letech 1923 až 1927. Z továrny, zbořené v roce 2011 kvůli výstavbě supermarketu, se dochovala jedna budova a 25 metrů vysoký komín.[18]
Zaniklé stavby
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Čulík (1861–1942), právník, notář
- Karel Hermann-Otavský (1866–1939), právník a rektor Karlovy univerzity
- Karel Vaněk (politik) (1866–1924), český politik, první český starosta Brna
- Eduard Neumann (lékař) (1868–1942), český lékař, voják, překladatel a básník
- Václav Bolen (1887–1963), politik
- Karel Vaněk (spisovatel) (1887–1933), spisovatel a novinář, pokračovatel nedokončeného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- Fritz Kausek (1890–1951), malíř
- Jiří G. Corn (1920–1996), předseda České národní rady v Kanadě, nositel Řádu Kanady
- Eva Švankmajerová (1940–2005), výtvarnice, básnířka a prozaička
- Jarmila Boháčková (1947–2005), poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Osobnosti spojené s městem
[editovat | editovat zdroj]- Karel Pavlík (1900–1943), voják, velel obraně Czajankových kasáren
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Památné stromy
-
Líska turecká (u zámku) -
Dub letní sloupovitý (u zámku) -
Lípa malolistá (ve středu Ruské ulice)
.jpg)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Změny názvů katastrálních území např. Kostelec nad Černými lesy. www.kgk.cz [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ 51/2020 Sb. Zákon o územně správním členění státu. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Rev. 14.01.2011. Dostupné online.[nedostupný zdroj]http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/c22e81c2-6993-4b32-b4a1-2092ed051dec; http://www.kostelecncl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7016&id=4696[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 606-607. (česky a německy)
- ↑ ŠULC, Roman. Hošť (zaniklá ves) [online]. Cesty a památky, 2008 [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Veselý, cihelna [online]. www.industrialnitopografie.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Cihelna, Kostelec nad Černými lesy [online]. koda.kominari.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Josef Živec, keram. továrna, parní pila, továrna na nábytek [online]. www.industrialnitopografie.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Černými lesy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostelec nad Černými lesy
- Oficiální stránky
- Katastrální mapa Kostelce nad Černými lesy na webu ČÚZK
- Kostelec nad Černými lesy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
