Fridrich Vilém I.
| Fridrich Vilém I. | ||
|---|---|---|
 |
||
| Fridrich Vilém I. | ||
| Doba vlády | 1713 – 1740 | |
| Korunovace | 1713 | |
| Narození | 14. srpna 1688 | |
| Berlín | ||
| Úmrtí | 31. května 1740 | |
| Postupim | ||
| Předchůdce | Fridrich I. | |
| Nástupce | Fridrich II. Veliký | |
| Královna | Žofie Dorotea Hannoverská | |
| Rod | Hohenzollernové | |
| Otec | Fridrich I. | |
| Matka | Žofie Šarlota Hannoverská | |
Friedrich Vilém I. (14. srpen 1688, Berlín – 31. květen 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem a neuchâtelským knížetem. Jako braniborský kurfiřt vládl pod jménem Fridrich Vilém II. Byl také významným reformátorem státní moci a armády. Povahou byl absolutista, spořivý, náladový, hrubý, přesný a vychovaný v kalvinistickém a merkantilistickém duchu a se silným smyslem pro povinnost. Tento monarcha, současníky nazýván „kaprál na trůně“, chodil celý život v modré uniformě a založil tak tradici pruských králů-militaristů.
Byl vzděláním a intelektem velmi prostý. Již v mládí si vyzkoušel na svém statku ve Wusterhausenu (kde bydlel a odkud vládl), jak by fungovala jeho koncepce vojenského státu. Záhy po svém nástupu zavedl přísný systém úspor a reforem (školství, nucená kolonizace, zpřísnění trestů, atd.). Drastické omezení státních výdajů a zrušení přebytečných byrokratických funkcí přineslo obdivuhodný výsledek - dostatek peněz ve státní pokladně (na úkor měst a vesnic). Více než 80 procent státních příjmů věnoval své jediné opravdové lásce - armádě. Její stav se během jeho vlády zdvojnásobil a dosáhl počtu 80 000 mužů (při 2,5 milionu obyvatel Pruska). Pruská armáda patřila početně na čtvrté místo v Evropě, byla však nejlépe vycvičená a nejdisciplinovanější.
Právě v době vlády Friedricha Viléma I. můžeme najít kořeny později proslulé militarizace pruské společnosti. Pruský král však nebyl králem války. Naopak se válečným konfliktům vyhýbal. Jedinou výjimkou byla severní válka. Spojencem Ruska se však stal teprve roku 1715, když už byla porážka Švédska takřka neodvratná. Odměnou mu byl zisk další části Pomořanska včetně ústí řeky Odry. Chtěl nechat za dezerci z armády (za něj velmi častá) popravit vlastního syna Fridricha, ale nakonec byl přemluven a syn dostal milost. Od roku 1734 byl Fridrich Vilém I. na vozíčku (140 cm v pase, 130 kg). Po jeho smrti se stal králem jeho syn Fridrich, který vstoupil do dějin jako Fridrich II. Veliký.
Manželství a potomci [editovat]
28. listopadu roku 1706 se oženil se svou sestřenicí, hannoverskou princeznou Žofií Doroteou, dcerou budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské.
V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stala vysoce prosperujícím státem.
Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:
- Fridrich Ludvík (1707–1708);
- Vilemína (1709–1758), ∞ 1731 markrabě Fridrich Braniborsko-Bayreuthský, z manželství se narodila jedna dcera;
- Fridrich Vilém (1710–1711);
- Fridrich Vilém (1712–1786), pozdější pruský král, ∞ 12. června 1733 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská, manželství zůstalo bezdětné;
- Charlotta (1713-1714);
- Frederika Luisa (1714–1784), ∞ 30. května 1729 markrabě Karel Vilém Braniborsko-Ansbašský; ∞ 1733 vévoda Karel I. Brunšvicko-Lüneburský, z manželství se narodili dva synové;
- Filipa Charlotta (1716–1801), ∞ 1733, vévoda Karel I., Brunšvicko-Lüneburský, z manželství se narodilo třináct dětí;
- Karel (1717-1719);
- Žofie Dorotea (1719–1765), ∞ 1734 markrabě Fridrich Vilém Bradiborsko-Schwedtský, z manželství se narodili tři synové a dvě dcery;
- Luisa Ulrika (1720–1782), ∞ 1744 švédský král Adolf I. Fridrich, z manželství se kromě prvního mrtvě narozeného dítěte narodili tři synové a dcera;
- August Vilém (1722–1758), ∞ 1742 Luisa Amálie Brunšvicko-Lüneburská; z manželství se narodili dcera a tři synové, z nichž nejstarší Fridrich Vilém se stal jako Fridrich Vilém II. pruským králem;
- Anna Amálie (1723–1787), ∞ 1743 baron Fridrich von der Trenck, tajný sňatek byl anulován;
- Jindřich (1726–1802), ∞ 1752 Vilemína Hessensko-Kasselská, manželství zůstalo bez potomků;
- August Ferdinand (1730–1813), ∞ 1755 Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, z manželství se narodilo pět synů a dvě dcery;
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Fridrich III. |
 |
Braniborský kurfiřt Fridrich Vilém II. 1713 – 1740 |
|
Nástupce: Fridrich IV. |
| Předchůdce: Fridrich I. |
 |
král v Prusku 1713 – 1740 |
|
Nástupce: Fridrich II. |
| Předchůdce: Fridrich I. |
 |
Neuchâtelský kníže 1713 – 1740 |
|
Nástupce: Fridrich II. |
.png)
