Bílovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bílovec
Slezské náměstí v Bílovci
Slezské náměstí v Bílovci
Znak města BílovecVlajka města Bílovec
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBílovec
Obec s rozšířenou působnostíBílovec
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
(část Ohrada náležela k moravským enklávám)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°45′23″ s. š., 18°0′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 429 (2023)[1]
Rozloha38,87 km²[2]
Nadmořská výška243 m n. m.
Počet domů1 628 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.9
Kontakt
Adresa městského úřaduSlezské náměstí 1/1
Bílovec
743 01 Bílovec 1
posta@bilovec.cz
StarostaPavel Mrva
Oficiální web: www.bilovec.cz
Bílovec
Bílovec
Další údaje
Kód obce599247
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník osvobození před kostelem sv. Mikuláše

Město Bílovec (německy Wagstadt[4]) se nachází ve Slezsku v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Západní část města se nachází v přírodním parku Oderské vrchy. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel.

Navzdory poškození na konci druhé světové války se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Do roku 1960 byl Bílovec okresním městem, roku 2003 se stal obcí s rozšířenou působností. Správní obvod ORP Bílovec zahrnuje 2 města (Bílovec a Studénku) a 11 obcí (Albrechtičky, Bílov, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatinu, Těškovice, Tísek a Velké Albrechtice). Město Bílovec je také sídlem mikroregionu Bílovecko. V rámci cestovního ruchu lze Bílovec zařadit do regionu Kravařsko. Nachází se zde také Děkanát Bílovec, jež je částí ostravsko-opavské diecéze a zahrnuje 24 farností v okolí.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy je vlastnil Vok I. z Kravař. Z rodového erbu je odvozen městský znak v podobě stříbrné zavinuté střely na červeném štítu. V roce 1383 Bílovec dostal právo předkupu zboží na panství a právo odúmrti od Beneše z Kravař. Město vlastnili do roku 1434 páni z Kravař, poté páni ze Šternberka do roku 1441, opavská knížata do roku 1447, k nejvýznamnějším patřili páni z Fulštejna, kteří na přelomu 15. a 16. století zbudovali první zámek a vlastnili panství do roku 1542.

V letech 1576–1595 majitel panství Bernard Pražma z Bílkova vynudoval větší čtyřkřídlý renesanční zámek se dvěma nárožními bastiony. Pražmové z Bílkova byli protestanti a zapojili se do stavovského povstání, vlastnili panství a město do roku 1623. Roku 1645 město vypálili Švédové. Roku 1648 získali panství Sedlničtí z Choltic, vlastnili je nepřetržitě až do konce feudalismu v roce 1848. Roku 1729 město zachvátil další požár, který postihl i zámek (původně na katastru Velkých Albrechtic[5]) a stal se podnětem k jeho barokní přestavbě, při níž bylo připojeno dvouramenné schodiště a vybudován park ve francouzském stylu. Zámek a zbytkový velkostatek Sedlničtí vlastnili až do roku 1945. Od 16. století se ve městě rozvíjelo soukenictví.

Po roce 1840 ve městě vznikla Hirtova soukenická továrna. V roce 1828 založil vídeňský podnikatel Mathias Salcher továrnu na výrobu knoflíků, roku 1856 rozšířenou pod značkou Massag na drobnou kovovýrobu, která je v současnosti specializovaná na manipulační vozíky a kontejnery. Roku 1924 došlo k výrazné změně hranice Bílovce, když k němu byla na jednu stranu připojena značná část katastru Velkých Albrechtic včetně zámku[6][7], na druhou stranu však Bílovec přišel, ve prospěch sousední obce Tísek, o značnou část svého k. ú. Bílovec-Horní Předměstí[8][9][10] Při osvobozování města Rudou armádou roku 1945 byl zámek opět vypálen a zničeno vnitřní zařízení. V letech 1953–1970 byl objekt obnoven pro sklad léčiv n.p. Zdravotnické zásobování.

Obecní správa a politika

V letech 2010–2014 byl starostou Petr Klimek, od roku 2014 funkci vykonává Pavel Mrva.

Infrastruktura a doprava

Památky a zajímavá místa

  • Renesanční zámek ze 16. století, v letech 1736–1470 přestavěný na barokní (stavitel Georg Friedrich Gans z Krnova)
    • v zámecké kapli: trojice náhrobků Sedlnitzkých a Wagnerů, rodiny majitele zámku – přeneseny z městského hřbitova
  • Renesanční budova radnice (roku 1593 ji postavil Andreas Buzowsky z Opavy)
  • Kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží, s rokokovým oltářním obrazem sv. Mikuláše a sv. Jana Nepomuckého (namaloval zdejší rodák Felix Ivo Leicher) a s vyhlídkovým ochozem ve výšce 31 m (je přístupný)
  • Budova městského muzea (z 2. poloviny 18. století)
  • Kaple sv. Barbory – původně gotická z roku 1422 při městském špitálu, dvakrát přestavěná, nyní obřadní síň
  • Kaple sv. Panny Marie Pomocné s legendární studnou; při rozcestí do Tísku
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – barokní, u kostela sv. Mikuláše (z 80. let 18. století)
  • Socha Panny Marie u kostela sv. Mikuláše (z poloviny 19. století)
  • Památník osvobození Rudou armádou: sousoší s kašnou – na Slezském náměstí (z roku 1952)
  • Dřevěný větrný mlýn – Bravinné-Dolní Nový Dvůr
  • Křížová cesta
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bílovci.

Muzea

  • Muzeum v Bílovci – sídlí v barokní budově bývalého úřednického domu ze 3. čtvrtiny 18. století rekonstrovaného roku 2014. Expozice muzea dokumentuje dějiny města Bílovce, zámek a správu bíloveckého panství. Přibližuje cechovní řemesla a roli textilní výroby, která byla už od středověku pro město velmi významná. Ve sbírce muzea jsou zastoupeny také exponáty, které zachycují výrobu bývalé továrny Salcher, která od roku 1856 působila uváděla na trh knoflíky z ořechových skořápek a později i další textilní galanterii, po rozšíření výroby na lyžařské vázání se proslavila pod obchodní značkou Massag.

Části města

  • Bílovec (k. ú. Bílovec-město, Bílovec-Dolní Předměstí, Bílovec-Horní Předměstí, Labuť u Bílovce a Radotín u Bílovce)
  • Bravinné (k. ú. Bravinné)
  • Lhotka (k. ú. Lubojaty)
  • Lubojaty (k. ú. Lubojaty)
  • Ohrada (k. ú. Stará Ves u Bílovce)
  • Stará Ves (k. ú. Stará Ves u Bílovce)
  • Výškovice (k. ú. Výškovice u Slatiny, tvoří exklávu města)

Součástí města Bílovec byly i tyto dnes již samostatné obce Bílov (1976–1993), Bítov (1979–1995[11]), Bravantice (1979–1998), Slatina (1979–1990) a Velké Albrechtice (1976–1990).

Obyvatelstvo

Počátkem roku 2012 zde žilo 7 558 obyvatel, v roce 2006 jich bylo 7 663.

  • Věková struktura obyvatel obce Bílovec roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Bílovec roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Bílovec roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Bílovec roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Bílovec roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Bílovec roku 2011

Osobnosti narozené v Bílovci

Zámecké nádvoří po rekonstrukci

Umění a kultura

Budova radnice

Sport

Další

Partnerská města

Další fotografie

  • Nádraží
    Nádraží
  • Budova místního zámku
    Budova místního zámku
  • Celkový pohled
    Celkový pohled
  • Kostel sv. Mikuláše
    Kostel sv. Mikuláše
  • Domy v ulici Městský kopec
    Domy v ulici Městský kopec

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 760. 
  5. ↑ historická evidenční katastrální mapa k. ú. Velké Albrechtice, mapový list č. 2
  6. ↑ Historická evidenční katastrální mapa k. ú. Velké Albrechtice, mapový list č. 2
  7. ↑ Historická evidenční katastrální mapa k. ú. Velké Albrechtice, mapový list č. 5
  8. ↑ Historická evidenční katastrální mapa k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, mapový list č. 1,3
  9. ↑ Historická evidenční katastrální mapa k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, mapový list č. 4
  10. ↑ Historická evidenční katastrální mapa k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, mapový list č. 2
  11. ↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  12. ↑ Sportovci.cz: Miloš Holaň
  13. ↑ http://moto.sport.cz/moto/motocykly/123172-motokrosovy-tym-delta-racing-letos-vsadi-v-ms-na-fina-pyrhonena-a-suzuki.html
  14. ↑ Sportovci.cz: Martin Tomášek
  15. ↑ Pavel Hrnčíř: Curriculum vitae
  16. ↑ Poslanecká sněmovna: Pavel Hrnčíř
  17. ↑ Novým členem Kolegia NKÚ se stal Pavel Hrnčíř
  18. ↑ František Kuba: Sociální demokraté vzdali hold Hugu Schmidtovi. Bruntálský a krnovský deník, 8. 5. 2012. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/socialni-demokrate-vzdali-hold-hugu-schmidtovi-20120508.html

Literatura

  • Z. Fiala - L. Hosák - J. Janáček - J. Pavel - L. Kotek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl II. Severní Morava. Praha : Svoboda 1983, s. 23-24.

Související články

Externí odkazy

Části města Bílovec
Části obce
Města, městyse a obce okresu Nový Jičín
Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bílovec&oldid=16387936“