Kravařsko
Kravařsko (něm. Kuhländchen) je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.
V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.[1]
Historie Kravařska - Kuhländchen
Krátký historický přehled Území podél horního toku Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden) se nazývá KRAVAŘSKO- KUHLÄNDCHEN.
Na jihu ohraničuje jeho území spojnice Ženklava (Senftlebe) - Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou, dříve Německý Jeseník (Deutsch Jasník) a vsi Dolní Vražné (Gross Petersdorf) aby se zde napojila na výběžek fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska (Opavské vévodství), a pokračuje směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) - Ženklava. Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky Studénka - Pustějov a Libhošť - Rybí.
Název tohoto kraje pochází od rodu pánů z Kravař, kteří zde vytvořili počátkem 14. Stol. Rozsáhlé dominium, které jim patřilo až do roku 1434. V této době patřilo Fulnecko k vévodství Opavskému a zbytek dominia příslušel k Moravě. Německý název vznikl nesprávným překladem či nepochopením historických souvislostí. Většinu území tvořily obce německého jazykového poloostrova, který se utvářel v době kolonizace ve 13. A 14. Stol. A stabilizoval se v 15. století.
Do KRAVAŘSKA jsou velmi často zahrnovány i německé obce na ODERSKU, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního KRAVAŘSKA o další obce dochází v průběhu druhé poloviny 19. Stol. A první poloviny 20. Stol.. V březnu 1918 se objevuje návrh inspektora německých zemědělských družstev Himlera na zavedení krajské zřízení na Moravě a jedním z krajů měl být kraj kravařský (Kuhländchen) s okresy Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov, Hranice (německé obce) a Moravskou Ostravou.
Hospodářskými centry KRAVAŘSKA jsou města Nový Jičín (Neutitschein) a Fulnek, které byly také centry obou kravařských panství ve 14. A 15, stol..
V souvislém zalesněném území Poodří je ve 12.stol. doložená existence obchodní stezky vedoucí z Hranic přes Starý Jičín a Příbor na Krakovsko. Zde se také nacházejí první předkolonizační osady. Existenci souvislého zalesnění potvrzují místní jména prvních kolonizačních osad s německou příponou -wald (Stachenwald, Engelswald, Kunwald, Botenwald). Během 13.stol., zejména po odražení tatarského vpádu ve čtyřicátých letech 13. Stol., zesílil mohutný kolonizační proces. Hlavní kolonizační proud směřoval do hornatějších oblasti severní a severovýchodní Moravy a na Holasovicko( Opavsko). Souvisí rovněž s rozvojem těžby rud v horských oblastech. Na KRAVAŘSKU zahájili kolonizaci Lichtenburkové (Fulnecko), Arnold von Hückeswagen. (1240 Starý Jičín) a olomoucký biskup Bruno von Schaumburg. Německé kolonizaci předcházela v některých oblastech kolonizace slovanská a z místních jmen lze vyvodit, že byla velmi řídká. V poslední čtvrtině 13. Stol. Následovala silnější kolonizace německá, při které byly často již existujících slovanských sídel zakládány osady německé , tyto osady později splynuly v jeden celek ( Kujavy - Klantendorf, Pohořílky - Schimmelsdorf, Pustějov - Petersdorf a další)
Lichtenburkové zahájili velkou kolonizaci na Fulnecku a z listin z roku 1293 známe město a hrad Fulnek a obce Jerlovice (Gerlaci), Jílovec (Gilowecz), Děrné (Thyerna), Kujavy (Clementis villa), Stachovice (Stachinwalde) Suchdol (Cuchental) a z roku 1294 Butovice (Botenwald). Fulnek je typický kolonizační produkt- město a hrad vznikly současně a roku 1293 je již městem se všemi atributy. Vesnická kolonizace je ukončena a vsi mají půdorys lesní lánové vsi.
Počátky dominia ležícího východně od Odry jsou spojeny s hradem Starý Jičín (1278 Gyczin) a Příborem (Freiberg), patřícím hrabatům z Hückeswagenu. Především obce Sedlnice, Mošnov, Bartošovice (1392 Parsdorf) mají půdorys lesní lánové vsi. Po násilném zásahu biskupa Bruna von Schaumburgu bylo panství hrabat ztenčeno a roztrženo, jak o tom svědčí listina z roku 1267. Potomci Arnolda von Hückeswagen se stali biskupskými leníky. Z této doby jsou známy osady Skorotín (1278 -Scorotin) , Sedlnice (1299 Cedlitz). Na kolonizaci z Durynska ukazuje místní jméno Zenkleb (Ženklavy).
Páni z Kravař pokračují v kolonizační politice a před rokem 1320 založil Vok z Kravař město Wagstadt - Bílovec. Dvojjménost svědčí o tom, že zde v době lokace existovala slovanská osada. Bílovec je typické kolonizační město tzv. východoněmeckého typu. Vznikají další kolonizační osady _ velké Albrechtice (Gross Olbersdorf) a Bravantice.( 1377 Profandtsdorf, později Brosdorf). Tyto dvě vsi spolu s Bílovcem, Jistebníkem a Butovicemi tvoří v 15. Stol. Německý jazykový ostrůvek, oddělený od německých osad Fulnecka osadami Studénka a Pustějov. Vokovi synové Drslav a Jan si rozdělili jeho dominium - Drslav drží Fulnek, Jan pak Nový Jičín, Helfštejn, biskupské léno Rožnov a panství Vsetín. Drslavův syn Vok získává v držení městečko a tvrz Štramberk s vesnicemi a v roce 1398 dosahuje Lacek z Kravař toho, že biskupská léna Skorotín, Hukovice, Mošnov, Nelhuble, Sedlnice a Albrechtice jsou přičleněna k panství novojičínskému. Benešem z Kravař je r. 1389 založen klášter kanovníků sv. Augustina a je zakladatelem větve krumlovské pánů z Kravař, která drží Fulnek až do roku 1423, kdy zboží dědí Jan z Kravař a na Jičíně. Ten je od roku 1420 dědicem zboží jičínského a pozůstalosti po Lacku z Helfštejna a stává se tak vlastníkem nejrozsáhlejšího dominia na Moravě. V roce 1424 se žení s Anežkou Opavskou, dcerou opavského knížete Přemka Opavského, čelního představitele královské strany na Moravě a ve Slezsku a vůdčí osobnosti protihusitské strany na Moravě a ve Slezsku. Na základě závěti Jana z Kravař z 17.3.1423 dochází k dělení kravařského dominia. Jeho jádro dostává Ctibor z Cimburku na Křídle, Fulnek drží Anežka Opavská. Po smrti Ctibora z Cimburku dochází k rozpadu dominia. Majiteli Fulneku a Bílovce stávají se opavští vévodové a ti zásluhou aktivit Jiřího z Poděbrad v jejich sporu zboží ztrácejí. Jiří z Poděbrad zastavuje Fulnek Janu ze Žerotína a ten zapisuje roku 1480 do moravských zemských desk a od toho roku se Fulnek počítá k Moravě.
V tomto období dochází k počešťování osad především v okolí Příbora. Na KRAVAŠKU existuje v 15.stol. německý jazykový poloostrov navazující Oderskem a Vítkovskem (náležícím k vévodství Opavskému) na souvislé německé osídlení na severní Moravě a západní části Opavského vévodství. Tento poloostrov tvoří Fulnek a osm obcí navazující na obce Německý Jeseník, Mankovice (Mankendorf) a Dolní Vražné a výběžek tvořený obcemi Kunvald (Kunewald - nyní Kunín), Hukovice, Šenov (Schönau), Žilina, Životice a Ženklava. Dále jsou zde dva jazykové ostrůvky - Bílovec, Velké Albrechtice, Bravantice, Jistebník, Butovice - a - Sedlnice, Mošnov, Neuhybl, Skorotín. Nový Jičín se v pohusitském období stává městem českým, do roku 1578 je správa města česká a od roku 1450 je zde husitská fara, avšak po roce 1578 je správa Nového Jičína již v rukou německých měšťanů.
Německá města a vsi byly převážně katolické, fulnečtí augustiniáni udrželi natrvalo fulnecký farní kostel a některé venkovské kostely s vyjímkou let 1590 - 1594 a 1608 - 1622 a tvořili jádro fulnecké inteligence. Avšak v 70. Letech dochází ke změně, když do oblasti Fulnecka přicházejí stoupenci sekty valdenských z Braniborska a Pomořan, kde došlo v letech 1478-81 k jejich pronásledování., a usazují se ve Fulneku. Přiliv těchto utečenců posílil pozice českých bratři na KRAVAŘSKU a vedl k jejich splynutí s českými bratry, kteří se většinou poněmčili. Valdenští se usazují rovněž v Jerlochovicích (Gerlsdorf), Kujavách, Hladkých Životicích (Seitendorf) a Jestřabí a jejich zásluhou dochází k poněmčení Jestřabí, Kletné, Grušovic a osídlení pustých Pohořílek (Schimmelsdorf). Na panství Žerotínů byli příslušníci této sekty pod ochranou. Přicházeli ještě v druhé třetině 16. Stol. - Marecké pokolení - a usazují se v okolí Fulneku a Hranic. Dochází k posílení německého živlu a částečně jsou doplněny ztráty obyvatel z válek v 15. stol.. V druhé polovině 16.stol. převládalo ve Fulneku a na panství luteránství, zatímco u starých podobojí zůstalo jen několik stoupenců. Bratrský sbor (Bruderhaus) byl dobře dotován a tak dochází ve Fulneku před rokem 1546 k založení bratrské školy, která měla připravovat ty, které jednota určila nebo doporučila ke studiu na německých nebo švýcarských školách. Na tuto školu přichází před rokem 1618 Jan Amos Komenský. Luteránské školy byly v té době v převážně německých městech Bílovec, Nový Jičín, Odry. Rekatolizace Fulnecka byla dokončena do roku 1655. Zbytky bratří se soustředily do Suchdola, Hladkých Životic, Stachovic, Kunvaldu, Žiliny a Ženklavy, tedy na panství kunvaldské a novojičínské. Do těchto obcí zasílá Komenský z emigrace roku 1661 bratrský zpěvník. Povědomí o Komenském bylo mezi Němci na KRAVAŘSKU velmi silné, silnější než mezi Čechy v Čechách, vědělo se, že Komenský ve sboru působil, bydlel a učil. Většina badatelů vycházela ze Zpráv fulneckého komisaře F.J.Jeschkeho (+1831) S rostoucím pronásledováním evangelíků souvisí odchod mnohých - především z Kunvaldu, Suchdola, Žiliny a Ženklavy na Horní Lužici, kde roku 1722 založili na panství hraběte Zinzendorffa obec Ochranov (Herrnhut). Během pěti let zde vyrostla obec čítající 20 domů, školu a kolem 200 moravských bratří (Mährischen Brüder). Moravští bratří vyvíjeli misionářskou činnost v anglosaských zemích a jejích koloniích (město Nový Fulnek se nachází na Jamajce).
V období pobělohorském a po třicetileté válce dochází k osídlování pustých vsí a doosídlování některých obcí. Německou obcí se stává Pohoř a Bludovice a dochází ke spojení sedlnicko - mošnovského německého ostrůvku se souvislým německým osídlením na Fulnecku a novojičínském jazykovém poloostrově. Mezi tímto souvislým německým osídlením a německých ostrůvkem Bílovecka leží dvě české Obce Studénka a Pustějov. Německým osídlením Bítova a Staré Vsi došlo spojení Bílovecka se souvislým německým osídlením. České osídlení na Kravařsku si zachovaly jen české obce patřící k fulneckému klášteru - Prostějov, Jílovec, Děrné. Němci usídlení na Kravařsku patří k jazykové skupině slezské se specifickými rysy kravařského nářečí.
Studiem německé lidové kultury se zabýval přítel Josefa Dobrovského a profesor pražské university Joseph Georg Meinert, který v roce 1817 vydává Der Fylgie.Alte teutsche Volkslieber in der Mundart des Kuhländches. Po tajném sňatku s Josefou Malabaila de Canal se usadil na zámku v Bartošovicích (Partschendorf), který drží až do své smrti v roce 1844. Bartošovice byly největší obcí KRAVAŘSKA a majitelka statku měla velmi dobré styky s hudboumilovnými šlechtickými kruhy v Praze.
Sousední zámek Sedlnice (Sedlnitz) byl v letech 1824 - 1855 oblíbeným sídlem slezského a německého básníka Josepha von Eichendorff.
Na zámku v Kunvaldu zakládá r. 1792 majitelka panství Walburga Grafin Waldburg-Zeil, rozená Harrach von Rohrau, výchovný ústav pro chlapce a dívky, který v letech 1807 - 1809 navštěvoval rovněž František Palacký.
Mezi významné rodáky patří Sigmund Freud (Příbor - Freiberg) a Johann Georg Mendel (Hynčice - Heinzendorf bei Odrau)
Rozvoj kulturní je spojen s hospodářským rozvojem. KRAVAŘSKO se městy Fulnek a Nový Jičín stává již konce 18.stol. centrem soukenické a vlnařské výroby na Moravě. V zemědělství vyniká dobytkářstvím a s KRAVAŘSKEM souvisí chov skotu kravařského plemene. V roce 1800 bylo bohatým krajem a svými 16 000 obyvateli na čtvereční míli jedním z nejhustěji osídleným krajem Moravy. Zprovoznění Severní dráhy Ferdinandova (1847) vedlo k zakládání továren a dochází k přesunu obyvatelstva do měst. V Novém Jičíně je posílen český živel (18890 10413 Němců k 957 Čechům, 1910 poměr 11834:2024 a 1921 28 635:3917), Fulnek je naopak zcela německý (jen 7 Čechů)
V Novém Jičíně vzniká jedno nejstarších museí na Moravě a zásluhou lesníka z Fulneku Wilhelma Kattener a v 1887 je založeno Kuhländer Museum.
Národnostní střety vrcholí 30.10.1918 vyhlášením provincie SUDETENLAND, jejíž součástí se stává KRAVAŘSKO, její existence končí 19.12.1918 . V následujícím období dochází k pronikání českého živlu do německého prostředí KRAVAŘSKA a mnoho obcí se mění ze zcela německých v obce německo - české. V roce 1938 se KRAVAŠKO stává součástí odstoupeného území, které tvoří soudní okres Fulnek (14 885 ob.) a částí soudního okresů Nový Jičín (36 788 ob.) a Příbor ( 23 277 ob.). Většina obcí KRAVAŘSKA spadá pod Landkreis Neutitschein a sedm obcí je součástí Landeskreis Wagstadt.
V roce 1945 začala československá vláda realizovat plán vyčištění území od německé národnostní skupiny. Již v noci ze 4. Na 5.7.1945 (tedy před ukončením jednání v Postupimi) muselo 4000 až 5000 obyvatel německé národnosti bez předběžného ohlášení opustit Nový Jičín a bylo odsunuto do Pirny v sovětské okupační zóně. Od srpna 1945 se začíná organizovat vysídlování Němců do sběrných táborů. Dne 12.3.1946 vyjíždí z Bílovce první transport s 1200 Němci do Mellrichstadtu a 13.3. z Nového Jičína s 1 199 Němci do Welzlaru. Od 1.4. do 25.9.1945 bylo vypraveno z Nového Jičína a Bílovce 25 transportů s 28 437 Němci do americké zóny. Část obyvatel KRAVAŠKA byla zařazena do transportu z Oder 6 s 7 257 Němci) a z Vítkova (8 s 8313 Němci). Poslední transport vyjel z Vítkova 21.10.1946 s 298 Němci.
Kraj ztrácí své původní hospodáře, kteří spojili svá srdce s půdou této země, nově příchozí hospodáři ne vždy se odevzdali této zem, povětšinou jen brali.. Mnohdy jen seschlé jabloně a vyvracené kříže dávají tušit, že zde kdysi dávno žil hospodář, jenž své srdce dal této zemi. Kosti jeho však v této zemi nesměli spočinout.
Reference [editovat]
- ↑ Kravařsko - Kuhländchen Vydáno dne 00. 00. 0000 (5751 přečtení)
