Borovice rumelská

Borovice rumelská (makedonská)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	borovicovité (Pinaceae);
Rod	borovice (Pinus);
Podrod	Strobus;
Sekce	Quinquefoliae;
Podsekce	Strobus;
Binomické jméno
	Pinus peuce; Grisebach, 1846
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice rumelská (makedonská) (Pinus peuce) je evropská pětijehličná borovice (balkánský endemit), rostoucí v horských polohách především na Balkáně na žulovém podloží, kde se střídá s borovicí Heldreichovou, která zde roste na vápencích. Vzhledem a šiškami připomíná borovici vejmutovku.

Synonyma

Pinus cembra var. fruticosa Grisebach (1841), Pinus excelsa var. peuce Velenovský (1899)

Úzce kuželovitý strom, 10-30 m vysoký, zavětvený až k zemi.

Koruna hustě zachvojená, borka tenká, šedohnědá, dole šupinovitá.
Větve krátké, letorosty světle hnědé, druhým rokem hnědošedé, lysé a lesklé.
Pupeny štíhlé, vejčité a špičaté, zasmolené.
Jehlice po 5, polehlé k větvičkám, šedozelené, dosti tuhé, 7-10 cm dlouhé, s řadami průduchů. Na větvích jsou cca 3 ročníky jehlic.
Šišky na konci větví někdy jednotlivě, častěji po 3-4, krátce stopkaté, odstávající nebo převislé, 8-15 x 3-4 cm, světle hnědé, širší a více vejčité než u vejmutovky. Plodní šupiny zřetelně podélně rýhované.
Semena malá, vejčitá, s křídlem asi 15 mm dlouhým. Jsou častým objektem zájmu ptáků (křivka obecná, ořešník kropenatý), hlodavců (myšovití) a drobných savců (veverky). Při výsevu je nutné je stratifikovat, ale přesto jich část přeléhá do příštího roku.

Balkánská pohoří (Albánie, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, S Řecko, Z Bulharsko), v nadmořských výškách 800 až 2200 m, kde tvoří horní hranici lesa s klečí a jalovcem.

Vyskytuje se na žule převážně v monokulturách, někdy jako příměs ve smíšených jehličnatých lesích. Velmi dobře snáší kyselé půdy. Jedná se o třetihorní relikt, v té době byla rozšířena v celé Evropě. U nás dříve zřídka pěstovaná, v poslední době, díky své flexibilitě a odolnosti vůči rzi vejmutovkové a vůči imisím, je hojně vysazovaná i v lesních porostech v imisních polohách Krušných hor a na rekultivacích na Sokolovsku.

Mimo rekultivace a imisní polohy se velmi dobře hodí pro svůj nádherný habitus jako okrasná dřevina do zahrad, parků a okrasných výsadeb, především jako substituce za borovici vejmutovku.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.