Antonie Schwarzenbergová

Antonie Leontina z Fürstenbergu
Antonie Leontina z Fürstenbergu
Narození	12. ledna 1905; Brusel ; Belgie
Úmrtí	24. prosince 1988 (ve věku 83 let); Vídeň ; Rakousko
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Murau; Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť	(1934) Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
Děti	1. Marie Eleonora, provd. von Bredow (1936–2024) ; 2. Karel VII. (1937–2023) ; 3. Bedřich (1940–2014) ; 4. Anna Marie, provd. Haxthausenová (* 1946)
Rodiče	Karel Emil z Fürstenbergu (1867–1945) ; Marie Festetics de Tolna (1881–1953)
Rod	Fürstenbergové
Příbuzní	bratr: Tassilo Egon z Fürstenbergu (1903–1989) ; bratr: Jiří (Georg) Egon z Fürstenbergu (1923–2008) ; sestra: Marie Olga z Fürstenbergu (1907–1945) ; sestra: Karolína Irma z Fürstenbergu (1912–1930) ; děd: Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873) ; babička: Leontýna z Khevenhüller-Metsch (1843–1914) ; strýc: Maximilián Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941) ; snacha: Therese Hardeggová (* 1940) ; vnuk: Johannes Nepomuk Schwarzenberg (* 1967) ; vnuk: Ferdinand Karel Schwarzenberg (* 1989)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Antonie Leontina Schwarzenbergová (12. ledna 1905 Brusel – 24. prosince 1988 Vídeň), rozená princezna z Fürstenbergu, byla manželkou Karla VI. Schwarzenberga a mimo jiné matka Karla Schwarzenberga.

Život

Antonie Schwarzenbergová pocházela z původně německého, později také rakouského knížecího rodu Fürstenbergů. Narodila se v belgickém hlavním městě Bruselu. Jejím otcem byl diplomat princ Karel Emil z Fürstenbergu (1867–1945). Matka Mária Festetics de Tolna (1881–1953) byla maďarského původu (její otec Tassilo Festetics de Tolna byl původně hrabě, později se stal knížetem).^{[pozn. 1]} Bratr Tassilo Fürstenberg měl za ženu Claire Angelli, dceru majitele Fiatu Edoardo Agnelliho, druhý bratr Georg byl prvním manželem Kristiny Colloredo-Mansfeldové, neúspěšné žadatelky o restituci Opočna. Antonie Schwarzenbergová byla také neteří monackého knížete Luise II.

Jejím manželem a otcem Karla Schwarzenberga byl český spisovatel, historik a politik Karel VI. Schwarzenberg. Česky se učila až po svatbě.^[1]

Po obsazení zbytku Československa Adolfem Hitlerem v březnu 1939 se Antonie Schwarzenbergová, rodilá Rakušanka, stejně jako její vlastenecký manžel odmítla stát říšskou občankou a hlásila se nadále k české národnosti. Majetek orlické větve Schwarzenbergů byl Reinhardem Heydrichem postaven pod nucenou správu a manželé museli odejít ze svého sídla na zámku Orlík do internace na zámek v Čimelicích. Po válce sice její manžel opět právoplatně převzal kontrolu nad veškerým svým majetkem, ale již v roce 1948 byl majetek orlické větve Schwarzenbergů zcela zabaven novým komunistickým režimem Československa. Několik měsíců po komunistickém převratu se manželé Schwarzenbergovi rozhodli pro odchod do rakouského exilu. Vedly je k tomu obavy před další perzekucí jejich rodiny.^[2]

Zemřela 24. prosince 1988 ve Vídni.

Rodina

Antonie Leontina se vdala 30. června 1934 v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze za českého spisovatele a historika Karla VI. Schwarzenberga (5. července 1911 Čimelice – 9. dubna 1986 Vídeň) z orlické větve rodu Schwarzenbergů, prvního syna Karla V. ze Scharzenbergu (1886–1914) a jeho manželky Eleonory, rozené hraběnky Clam-Gallasové (1887–1967).^{[pozn. 2]} Narodily se jim čtyři děti (dva synové a dvě dcery):

1. Marie Eleonora Anna Anastázie Terezie (11. 4. 1936 Praha – 6. 5. 2024 Berlín)^[3]
- ∞ (26. 1. 1969 Vídeň) Leopold-Bill von Bredow (* 2. 1. 1933 Postupim)
2. Karel VII. Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas (10. 12. 1937 Praha – 12. 11. 2023 Vídeň), 12. kníže ze Schwarzenbergu, 17. vévoda krumlovský, adoptován v roce 1960 Jindřichem ze Schwarzenbergu (29. 1. 1903 Bratislava – 18. 6. 1965 Vídeň) z primogenitury
- ∞ (22. 4. 1967 Seefeld in Tirol, rozvedeni 1988, opět ∞ 22. 8. 2008 Obermurau, Štýrsko) Tereza z Hardeggu (* 17. 2. 1940 Vídeň)
  - 1. Jan Nepomuk Ondřej Jindřich Josef Karel Ferdinand Jan Evangelista Tři Králové Achaz Michael Maria (* 13. 12. 1967 Vídeň), 13. kníže ze Schwarzenbergu, 18. vévoda krumlovský
    - I. ∞ (20. 3. 2010 Neuberg an der Mürz, Štýrsko; rozv.) Diana Alžběta z Orgovanyi-Hansteinu (* 1971 Vídeň)
    - II. ∞ (duben 2017 Obermurau) Francesca Riario-Sforza
  - 2. Anna Karolina Antoinette Alžběta Terezie Olga Adelheid Marie (* 16. 12. 1968 Vídeň)
    - ∞ (civilně 28. 7. 1997 Londýn, církevně 6. 8. 1997 Murau) Peter Morgan (* 10. 4. 1963 Londýn-Wimbledon)
  - (3. Karel Filip Arnošt Ferdinand Alwig Kilián (* 12. 5. 1979 Vídeň), přijal příjmení Prinzhorn po svém biologickém otci Thomasu Prinzhornovi (* 5. 3. 1943 Vídeň), který ho v roce 1987 adoptoval)
3. Bedřich Karel Josef Jan Nepomuk Antonín Bartoloměj Felix Juda Tadeáš Konrád z Parzhamu (24. 8. 1940 Praha – 13. 4. 2014, pohřben v Orlíku nad Vltavou)
- ∞ (12. 10. 1984 Curych) Regula Brigitte Schlegel (* 16. 4. 1956 Curych)
  - 1. Marie-Helene Antoinette Tereza Maximiliána (* 29. 4. 1987 Curych)
  - 2. Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius (* 17. 7. 1989 Curych), byznys developer pro region Beneluxu, Francie a Itálie v mladoboleslavské Škodě Auto, jednatel firem Schwarzenberská správa Nový dvůr a Schwarzenberský dům^[4]
4. Anna Marie Karolína Ignácie Terezie (* 31. 7. 1946 Praha)
- ∞ (21. 12. 1979, Vídeň, církevně 19. 1. 1980) Elmar von Haxthausen (* 20. 10. 1925 Bökerhof)

Vývod z předků

Karel Alois z Fürstenbergu

Karel Egon II. z Fürstenbergu

Marie Alžběta z Thurn-Taxisu

Maximilián Egon I. z Fürstenbergu

Karel Fridrich Bádenský

Amálie Kristýna Bádenská

Luisa Karolina von Hochberg

Karel Emil z Fürstenbergu

František Maria z Khevenhüller-Metsche

Richard Khevenhüller-Metsch

Kristina Zichyová

Leontina z Khevenhüller-Metsch

Eduard Maria Lichnovský z Voštic

Antonie Lichnowská z Voštic

Eleonora Zichyová

Antonie Leontina z Fürstenbergu

Ladislav Festetics

Jiří Festetics

Josefina z Hohenzollern-Hechingenu

Tasilo Festetics z Tolny

Kajetán Erdődy z Monyorókeréku a Monoszló

Evženie Erdődyová z Monyorókeréku a Monoszló

Ernestine von Lerchenfeld-Prennberg

Marie Matilda Festeticsová z Tolny

Alexander Hamilton, 10th Duke of Hamilton

William Hamilton, 11. vévoda z Hamiltonu

Susan Euphemia Beckford

Mary Victoria Douglas-Hamiltonová

Karel Ludvík Fridrich Bádenský

Marie Amélie Bádenská

Stéphanie de Beauharnaisová

Odkazy

Poznámky

↑ Rodiče Karel Emil z Fürstenbergu (16. 2. 1867 Praha –21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee) a Mária Festetics de Tolna (24. 5. 1881 – 2. 3. 1953) uzavřeli sňatek 23. července 1902 v Keszthely.
↑ Rodiče manžela Karel V. ze Scharzenbergu (26. 2 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar) a Eleonora Clam-Gallasová (4. 11. 1887 Frýdlant – 31. 5. 1967 Vídeň) uzavřeli sňatek 5. února 1910 ve Vídni.

Reference

↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 292.
↑ ČVANČARA, Jaroslav; HAZDRA, Zdeněk; VAJSKEBR, Jan. Naší ctí je věrnost – Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. Paměť a dějiny. 2010, roč. 4, čís. 2, s. 18. Dostupné online. http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1002/004-022.pdf
↑ Úmrtí Marie Eleonory von Bredow [online]. Historický Spolek Schwarzenberg [cit. 2024-11-11]. Dostupné online.
↑ 30 pod 30 2019 [online]. Forbes.cz [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

(německy) Antonie Leontina Schwarzenbergová na worldhistory.de

[1] Rodiče Karel Emil z Fürstenbergu (16. 2. 1867 Praha –21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee) a Mária Festetics de Tolna (24. 5. 1881 – 2. 3. 1953) uzavřeli sňatek 23. července 1902 v Keszthely.

[4] Rodiče manžela Karel V. ze Scharzenbergu (26. 2 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar) a Eleonora Clam-Gallasová (4. 11. 1887 Frýdlant – 31. 5. 1967 Vídeň) uzavřeli sňatek 5. února 1910 ve Vídni.

[Votýpka_292-2] VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 292.

[3] ČVANČARA, Jaroslav; HAZDRA, Zdeněk; VAJSKEBR, Jan. Naší ctí je věrnost – Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. Paměť a dějiny. 2010, roč. 4, čís. 2, s. 18. Dostupné online. http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1002/004-022.pdf

[Úmrtí_Marie_Eleonory-5] Úmrtí Marie Eleonory von Bredow [online]. Historický Spolek Schwarzenberg [cit. 2024-11-11]. Dostupné online.

[6] 30 pod 30 2019 [online]. Forbes.cz [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.

[pozn. 1]

[1]

[2]

[pozn. 2]

[3]

[4]