Skupina FIAT
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| FIAT GROUP | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Založeno | |
| Zakladatel | Giovanni Agnelli |
| Sídlo | Turín, |
| Klíčoví lidé | Luca Cordero di Montezemolo, prezident John Elkann, viceprezident Sergio Marchionne, CEO |
| Průmysl | strojírenský |
| Obrat | 59.4 miliard € (2008)[1] |
| Výsledek hospodaření | 3.0 miliard € (2008)[1] |
| Počet zaměstnanců | 198 348[1] |
| Oficiální web | www.fiatgroup.com |
| ISIN | {{{ISIN}}} |
Fiat Group (oficiální název: Fiat S.p.A.[2]) je strojírenský koncern se sídlem v Itálii. Vyrábí osobní i nákladní automobily, autobusy, zemědělské a stavební stroje nebo zařízení do továren. Působí také na mediálním a finančním trhu. V historii vyráběl i letadla a vlaky. Vlastní 633 společností a asi třetinu svých aktivit provozuje přímo v Itálii.[1] Patří mezi 100 světových společností s největším obratem.[3]
Obsah |
[editovat] Firmy
[editovat] Automobily
- 100% Fiat Group Automobiles S.p.A. - značky Fiat, Alfa Romeo, Lancia (v koncernu od roku 1969), Abarth a Fiat Proffesional a Autobianchi (v koncernu od roku 1967, firma byla sloučena s Lancií, značka se dnes již nepoužívá)
- 100% Maserati - v koncernu od roku 1991
- 85% Ferrari
- 100% Iveco - nákladní a vojenské vozy a autobusy, včetně částí Iveco Magirus (hasičská technika), Iveco Astra (těžká nákladní technika) a Iveco Irisbus (autobusy, součástí je i Iveco Czech Republic (do roku 2007 pod názvem Karosa) nebo Ikarus)
[editovat] Zemědělské a stavební stroje
- 89,3% CNH - značky CASE, New Holland, Steyr a Kobelco
[editovat] Součástky
- 100% FIAT Powertrain Technologies - motory
- 100% Magneti Marelli - od roku 1967; značky Cofap, Carello, Automotive Lighting, Siem, Cofap, Jaeger, Solex, Veglia Borletti, Vitaloni a Weber
- 84,8% Teksid
- 100% Comau
[editovat] Média
[editovat] Ostatní
Podíly v menších firmách a menšinové podíly v bankách a mediálních společnostech.
[editovat] Vlastníci
Tradičním a hlavním vlastníkem byla rodina Agnelli. Ta dodnes drží 30,5% akcií[1] a má významné slovo ve vedení firmy. Akcie společnosti jsou obchodovány na burzách v Miláně, Paříži a Frankfurtu.
V roce 2000 došlo k dohodě o partnerství s americkým koncernem General Motors, díky jejíž finanční stránce Fiat získal akcie GM (5,1 %) a GM pak akcie automobilové divize Fiatu (20 %). Součástí dohody byla i opce na nákup zbytku akcií automobilové divize Fiatu.[4] GM této možnosti nevyužil a dohoda byla zrušena v roce 2005.
V dubnu 2009 společnost uzavřela dohodu o partnerství s bankrotující americkou automobilkou Chrylser, podle které v ní mimo jiné získala 20 % podíl s možností nárustu až na 51 %.[5]
[editovat] Dřívější majetek a licence
[editovat] VAZ
V roce 1966 společnost prodala licenci na výrobu vozidel do Sovětského svazu, kde v Sovětském Rusku ve městě Togliatti vznikla nová továrna na výrobu vozů značky Žiguli pod označením VAZ (Volžskij avtomomobilnyj zavod) odvozených z modelu 124. Dnes se v továrně vyrábí i vozy značky Volga (česky : Volha).
[editovat] FIAT Ferroviaria
Dnes už není součástí koncernu. Patří francouzskémo výrobci vlaků TGV Alstomu. Od roku 1969 vyrábí vlaky typu Pendolino.
[editovat] FIAT Avio
Letecká továrna.
[editovat] Přehrada Kariba
Přehrada Kariba v Zimbabwe postavená roku 1956 na řece Zambezi byla tou dobou největší na světě.

