Přeskočit na obsah

Klášter Hradiště nad Jizerou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter Hradiště nad Jizerou
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Klášter Hradiště nad JizerouVlajka obce Klášter Hradiště nad Jizerou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMnichovo Hradiště
Obec s rozšířenou působnostíMnichovo Hradiště
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 018 (2024)[1]
Rozloha4,62 km²[2]
Katastrální územíKlášter Hradiště nad Jizerou
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ294 15
Počet domů358 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlášter Hradiště nad Jizerou 2
294 15 Klášter Hradiště n.Jiz.
ou@klasterhradistenj.cz
StarostaJiří Navrátil
Oficiální web: www.klasterhradistenj.cz
Klášter Hradiště nad Jizerou
Klášter Hradiště nad Jizerou
Další údaje
Kód obce536024
Kód části obce65510
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Klášter Hradiště nad Jizerou (německy Kloster an der Iser) se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský, necelé 2 km západně od města Mnichovo Hradiště. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. U obce se nachází soutok Zábrdky s Jizerou.

Pohled na Klášter od silnice č. 268

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1144.[4] Husitské oddíly, táhnoucí z Hradecka na pomoc Praze, ohrožené křižáky, sem přitáhly 30. dubna 1420 pod vedením Hynka Krušiny z Lichtenburka a zdejší sídlo mnichů vypálily. Klášterní statky zabral Jan z Vartenberka na Ralsku. Více než sto let, až do druhé poloviny šestnáctého století, zůstal klášter v troskách.

Roku 1570 přišel Jiří z Labouně, který zde začal stavět zámek v renesančním stylu. Za krátkou dobu přešel nový zámek do rukou Václava Budovce z Budova, který zde rovněž provedl některé stavební úpravy. Z té doby pochází brána zámku v typickém renesančním provedení. Dne 21. června 1621 byl Budovec z Budova popraven v Praze na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Novým majitelem zámku se stal Albrecht z Valdštejna. Jeho příbuzní podrželi zámek i po jeho smrti a po celé 18. století.

V roce 1852 byl v zámku umístěn pivovar, roku 1869 zámek postihl požár a budova pak byla plně přizpůsobena potřebám pivovaru. Ke konci 19. století pivovar Klášter patřil mezi sedm největších pivovarů v českých zemích.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Ptýrov.[5]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[9]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[11]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Klášter Hradiště nad Jizerou s 1150 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[12] poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, sbor dobrovolných hasičů, bednář, cihelna, cukrář, obchod s droždím, elektrický podnik, galanterie, 3 holiči, 3 hostince, kapelník, knihař, 2 koláři, konsum, 2 kováři, 3 krejčí, malíř, 2 mlýny, modistka, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, pivovar Klášter, pokrývač, porodní asistentka, 2 povozníci, 4 řezníci, sedlář, sladovna, 6 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, 2 trafiky, 4 truhláři, 2 zámečníci.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

V obci se vyrábí klášterské pivo.[zdroj?] Pivovar Klášter patří do pivovarské skupiny Pivovary Lobkowicz Group.

Obcí prochází silnice II/268 Mimoň – Ralsko – Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Horní Bousov. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti tři kilometry ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova. V obci měly zastávku v pracovních dnech května 2011 tyto příměstské autobusové linky:

  • Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště-Mimoň (3 spoje tam i zpět),
  • Mnichovo Hradiště-Klášter Hradiště nad Jizerou-Mladá Boleslav (7 spojů tam, 9 spojů zpět),
  • Mnichovo Hradiště-Jivina-Cetenov,Hrubý Lesnov (4 spoje tam i zpět),
  • Mnichovo Hradiště-Dolní Krupá-Rokytá (4 spoje tam, 5 spojů zpět) a
  • Mnichovo Hradiště-Mukařov,Vicmanov (4 spoje tam i zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus).

Sport a rekreace

[editovat | editovat zdroj]
  • Letní koupaliště[13] s kempem a občerstvením je otevřeno od června do září.
  • Fotbalový klub SK Klášter Hradiště hraje na vlastním hřišti poblíž koupaliště.
  • Hasičský sport se provozuje na regionální úrovni.
  • V okolní krajině jsou rozmístěny desítky soch vyrobených během sochařských sympozií.
  • Centrum obce je důležité východisko značených turistických cest a cyklostezek do regionu Podralsko.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 134.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 465. 
  6. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 568. (česky a německy)
  13. Koupaliště Klášter Hradiště. www.koupani.cz [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]