Frýdnava
| Frýdnava | |
|---|---|
 Frýdnavská náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Habry |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′53″ s. š., 15°29′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 97 (2021)[1] |
| Katastrální území | Frýdnava (5,67 km²) |
| Nadmořská výška | 454 m n. m. |
| PSČ | 582 82 |
| Počet domů | 61 (2011)[2] |
  Frýdnava | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 35190 |
| Kód k. ú. | 635197 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frýdnava (také Fridnava[3], Fridnowa, Frydnawa[4] německy Freudenau (1312)[5], Friedenau,[6] Frydenau[4], Fridenau [4][7]) je vesnice, část města Habry v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3 km na sever od Habrů. V roce 2009 zde bylo evidováno 64 adres.[8] V roce 2011 zde žilo 105 obyvatel. Protéká tudy potok Váhanka, který je levostranným přítokem říčky Hostačovky.
Frýdnava je také název katastrálního území o rozloze 5,67 km2.[9]
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Frýdnava je připomínána v letopisech ze 14. století. Král Přemysl Otakar II. mezi lety 1260 až 1278 usadil na území dnešní obce německé kolonisty, kteří obec podél cesty postavili a osídlili. Povolil jim také užívat znak orlice.[10] V lednu 1442, když byla vojska krále Zikmunda u Habrů poražena husitským vojskem, byla Frýdnava spálena a obyvatelé zčásti pobiti vojskem krále Zikmunda a z části vypuzeni husity. Obec poté osídlili čeští rolníci.[10] Po porážce stavovského povstání byla obec rekatolizována. To měl připománat nejprve dřevěný, od roku 1859 pak litinový kříž s podobou Ježíše Krista u rozcestí v severní části obce.[10]
Během Sedmileté války byli v panském hostinci v roce 1757 ubytováni rakouští generálové Hladík a Nagasdy. Na památku tažení francouzských vojsk a Vandammovy porážky z roku 1805 vztyčili místní obyvatelé u silnice na Habry nejdříve dřevěný, od roku 1840 pak kamenný kříž s podobou Ježíše Krista.[10]
V roce 1843 zde měla obec 57 domů a žilo zde 364 obyvatel, z nichž byli všichni křesťané, kromě jedné osoby židovského vyznání. Farou a školu příslušela obec k Habrům.[11] Po rakouské porážce v bitvě u Hradce Králové vesnicí 6. července 1866 ustupovala rakouská armáda (čítající pět tisíc vozů) směrem k Vídni. O dva dny později vesnici prošly dva pruské armádní sbory o 60 000 mužích. Obyvatelé ze strachu z pruského vojska utekli s majetkem do okolních lesů. Po tomto se mezi obyvateli rozšířila cholera, které patnáct obyvatel podlehlo. V roce 1882 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů. Hasičský sbor měl po svém založení 26 členů a jeho prvním velitelem se stal Václav Vobořil.[12][13]
Během první světové války bylo odvedeno padesát šest mužů. Po válce byl na památku osmi zemřelých mužů postaven pomník. V roce 1921 zde bylo 62 domů a žilo zde 314 obyvatel (150 mužů a 164 žen, z toho 309 katolíků, 4 protestanti a jedna osoba bez vyznání). Národnostně se všichni obyvatelé až na jednu osobu hlásili k národu československému.[10]
V první polovině osmdesátých let 20. století byl vybudován silniční obchvat, kterým byla přeložena státní silnice I/38 na východ od obce. Obchvat navazoval na v té době dobudovaný obchvat Habrů. Od 1. ledna 1989 je obec součástí města Habry.[10]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
- 1751: Země česká, čáslavský kraj, panství Golčův Jeníkov
- 1850: Země česká, soudní okres Habry[14]
- 1855: Země česká, čáslavský kraj, soudní okres Habry[14]
- 1862: Země česká, soudní okres Habry
- 1868: Země česká, politický okres Čáslav, soudní okres Habry[15]
- 1939: Země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Čáslav, soudní okres Habry[16]
- 1942: Země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Čáslav, soudní okres Habry
- 1945: Země česká, politický okres Čáslav, soudní okres Habry[17]
- 1949: Pardubický kraj, okres Chotěboř[18][19]
- 1960: Kraj východočeský, okres Havlíčkův Brod[20]
- 1989: Kraj východočeský, okres Havlíčkův Brod, město Habry[10]
- 2000: Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, město Habry[21]
- 2003: Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, obec s rozšířenou působností Havlíčkův Brod, město Habry[22][23]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pomník padlých ve světové válce
- Litinový kříž s podobou Ježíše Krista z roku 1859 (u rozcestí ve vsi)
- Kaple Narození Panny Marie z roku 1792
- Kamenný kříž s podobou Ježíše Krista z roku 1840 (u silnice k Habrům)
Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1843 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1989 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 364 | 345 | 392 | 334 | 324 | 318 | 314 | 309 | 251 | 229 | 200 | 152 | 122 | 125 | 110 | 105 |
| Domů | 57 | 62 | 62 | 60 | 60 | 61 | 62 | 60 | 66 | 62 | 56 | 50 | 50 | 54 | 60 | 61 |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Frýdnava čp. 16 -
Kaple z roku 1792 -
Frýdnava čp. 17 -
Frýdnava čp. 19 -
Frýdnava - pomník padlých
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Území obce tvoří volební okrsek Habry č. 2.[25]
| Volby 2013[26] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Celkem hlasujících | 59 ▲ | Volební účast | 68 % ▲ | |
| Politický subjekt | Hlasů | % | Celostátně | |
| ČSSD | 18 ▲ | 31 % ▲ | 20,45 % ▼ | |
| ANO 2011 | 13 ▲ | 22,41 % ▲ | 18,65 % ▲ | |
| KSČM | 9 ▼ | 15,51 % ▼ | 14,91 % ▲ | |
| Úsvit PDTO | 8 ▲ | 13,79 % ▲ | 6,88 % ▲ | |
| SPOZ | 3 ▼ | 5,17 % ▼ | 1,51 % ▼ | |
| Zelení | 2 ▲ | 3,44 % ▲ | 3,19 % ▲ | |
| ODS | 1 ▼ | 1,72 % ▼ | 7,72 % ▼ | |
| KDU-ČSL | 1 ▼ | 1,72 % ▼ | 6,78 % ▲ | |
| TOP 09 | 1 ▲ | 1,72 % ▲ | 11,99 % ▼ | |
| DSSS | 1 ▲ | 1,72 % ▲ | 0,86 % ▼ | |
| Hlavu vzhůru – volební blok | 1 | 1,72 % | 0,42 % | |
| Volby 2017[27] | ||||
| Celkem hlasujících | 59 ▬ | Volební účast | 74 % ▲ | |
| Politický subjekt | Hlasů | % | Celostátně | |
| ANO 2011 | 26 ▲ | 44 % ▲ | 29,64 % ▲ | |
| Piráti | 6 ▲ | 10 % ▲ | 10,79 % ▲ | |
| KDU-ČSL | 6 ▲ | 10 % ▲ | 5,80 % ▲ | |
| STAN | 5 ▲ | 8 % ▲ | 5,18 % ▲ | |
| SPD | 5 ▲ | 8 % ▲ | 10,64 % ▲ | |
| KSČM | 3 ▼ | 5 % ▼ | 7,76 % ▼ | |
| ČSSD | 3 ▼ | 5 % ▼ | 7,27 % ▼ | |
| Rozumní | 2 ▲ | 3 % ▲ | 0,72 % ▲ | |
| ODS | 1 ▲ | 2 % ▲ | 11,32 % ▲ | |
| Svobodní | 1 ▲ | 2 % ▲ | 1,56 % ▼ | |
| Zelení | 1 ▼ | 2 % ▼ | 1,46 % ▼ | |
| Volby 2021[28][29] | ||||
| Celkem hlasujících | 70 ▲ | Volební účast | 83 % ▲ | |
| Politický subjekt | Hlasů | % | Celostátně | |
| ANO 2011 | 26 ▬ | 37 % ▼ | 27,12 % ▼ | |
| Koalice SPOLU | 11 ▲ | 15,7 % ▲ | 27,79 % ▲ | |
| Koalice Piráti a Starostové | 8 ▼ | 11 % ▼ | 15,62 % ▼ | |
| SPD | 15 ▲ | 21,4 % ▲ | 9,56 % ▼ | |
| KSČM | 3 ▬ | 4,3 % ▼ | 3,60 % ▼ | |
| ČSSD | 3 ▬ | 4,3 % ▼ | 4,65 % ▼ | |
| Trikolóra Svobodní Soukromníci | 2 | 2,9 % ▲ | 2,76 % ▲ | |
| Přísaha | 1 | 1,4 % ▲ | 4,68 % ▲ | |
| Zelení | 1 ▬ | 1,4 % ▼ | 0,99 % ▼ | |
| Volby 2013 - první kolo[30] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Celkem hlasujících | 65 | Volební účast | 73,86 % | |
| Kandidát | Hlasů | % | Celostátně | |
| Miloš Zeman | 25 | 39,68 % | 24,21 % | |
| Jiří Dienstbier | 16 | 25,39 % | 16,12 % | |
| Vladimír Franz | 10 | 15,87 % | 6,84 % | |
| Jan Fischer | 5 | 7,93 % | 16,35 % | |
| Karel Schwarzenberg | 2 | 3,17 % | 23,40 % | |
| Taťana Fischerová | 4 | 6,34 % | 3,23 % | |
| Zuzana Roithová | 1 | 1,58 % | 4,95 % | |
| Volby 2013 - druhé kolo[30] | ||||
| Celkem hlasujících | 70 ▲ | Volební účast | 76,92 % ▲ | |
| Kandidát | Hlasů | % | Celostátně | |
| Miloš Zeman | 61 ▲ | 88,40 % ▲ | 54,80 % ▲ | |
| Karel Schwarzenberg | 8 ▲ | 11,59 % ▲ | 45,20 % ▲ | |
| Volby 2018 - první kolo[31] | ||||
| Celkem hlasujících | 66 ▼ | Volební účast | 80,49 % ▲ | |
| Kandidát | Hlasů | % | Celostátně | |
| Miloš Zeman | 39 | 60 % | 38,56 % | |
| Jiří Drahoš | 13 | 20 % | 26,60 % | |
| Marek Hilšer | 9 | 13,84 % | 8,83 % | |
| Michal Horáček | 2 | 3,07 % | 9,18 % | |
| Mirek Topolánek | 2 | 3,07 % | 4,30 % | |
| Volby 2018 - druhé kolo[31] | ||||
| Celkem hlasujících | 68 ▲ | Volební účast | 80 % | |
| Kandidát | Hlasů | % | Celostátně | |
| Miloš Zeman | 50 ▲ | 73,52 % ▲ | 51,36 % ▲ | |
| Jiří Drahoš | 18 ▲ | 26,47 % ▲ | 48,63 % ▲ | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých 1816-1843
- ↑ a b c Matrika narozených 1842-1872
- ↑ Antonín Profous: Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny.
- ↑ Císařský otisk, 1838
- ↑ NOVÁK, Pavel; RŮŽIČKA, Karel. Habry. Habry: [s.n.], 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8. Dále jen Habry, zde str. 37.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c d e f g Habry, str. 168–169.
- ↑ Habry, s. 49.
- ↑ Hasiči ve Frýdnavě oslaví letos zajímavé jubileum – sobota 4. června 2022. Posel svazku obcí haberska. Svazek obcí Haberska, Březen 2022, roč. XVIII, čís. 1, s. 3.
- ↑ Frýdnavští hasiči oslavili v letošním roce významné jubileum. Posel svazku obcí haberska. Svazek obcí Haberska, Březen 2022, roč. XVIII, čís. 3, s. 1 a 3.
- ↑ a b Habry, str. 62, 65.
- ↑ Moderní politické okresy v Rakouském císařství vznikly v roce 1868 v rámci oddělení politické a soudní správy. Okres Čáslav vznikl v roce 1868 ze soudních okresů Habry a Čáslav.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren(německy)
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945
- ↑ Zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb. Příloha k § 2, odst. 2 zák. č. 280/1948 Sb. bod 8.
- ↑ Nařízení vlády č. 3/1949 Sb. Příloha k § 15 vl. nař. č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb. § 8
- ↑ Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. čl. 1 bod 10.
- ↑ Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ve znění dle č. 176/2001 a č. 135/2011 Sb.
- ↑ VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra 388/2002 Sb. ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností § 25 Vysočina
- ↑ Počet obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích a jejich částech vybraného SO ORP [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Informace o počtu a sídle volebních okrsků
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013 (okrsek Habry č. 2) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ KOČÍ, Petr. Jakou barvu má váš okrsek? Prohlédněte si nejpodrobnější volební mapu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-10-22 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ CIBULKA, Jan; GOLUBEVA, Evgenia. Nejpodrobnější volební mapa. Podívejte se, jak hlasovali vaši sousedi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-09 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ VOJÍŘ, Aleš. Jak letos volili Češi. Proklikejte si podrobné volební mapy až do úrovně okrsků. Deník [online]. Vltava Labe Media, 2021-10-10 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013 (okrsek Habry č. 2) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 (okrsek Habry č. 2) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOVÁK, Pavel; RŮŽIČKA, Karel. Habry. Habry: [s.n.], 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8. Str. 168–169.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdnava na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Frydnava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Frýdnava na webu ČÚZK
