Roztroušená skleróza: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
207 323 editací
m robot přidal: sl:Multipla skleroza
celkové přepracování článku
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Choroba
[[Image:MS Demyelinisation KB 10x.jpg|thumb|Rozpad [[myelinová pochva|myelinových pochev]] obalujících [[nervové vlákno|nervová vlákna]]]]
| Název = Roztroušená skleróza
'''Roztroušená skleróza''' ({{Vjazyce|la}} ''sclerosis multiplex'') je [[chronické onemocnění]] [[centrální nervová soustava|centrálního nervového systému]]. Postihuje zejména osoby ve věku od dvaceti do čtyřiceti let, ale jsou zaznamenány i případy onemocnění osob mladších, včetně dětí. Ženy jsou postiženy častěji než muži, udává se, že ženy tvoří dvě třetiny pacientů. Onemocnění je oproti zbytku světa také častější v severní a západní Evropě. V současné době je nevyléčitelné.
| Obrázek = Monthly multiple sclerosis anim.gif
| Popis = T1 vážené sekvence [[magnetická rezonance|magnetické rezonance]] (MRI) v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze).
<!-- Klasifikace -->
| MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/G35-G37.html#G35 G35.]
| DSM-IV =
| MeshID = D009103
| MeshYear = 2009
| MeshName =
<!-- Stat. údaje (obě pohlaví) -->
| Prevalence = 2–150 / 100&nbsp;000 ob.
| Incidence =
| Mortalita =
| Věk = 20–40 let
| Věk2 =
| Stat = <ref name="ereska.cz"/><ref name="pmid11603614"/>
<!-- Stat. údaje (ženy) -->
| Prevalence-ženy =
| Incidence-ženy =
| Mortalita-ženy =
| Věk-ženy =
| Věk2-ženy =
| Stat-ženy =
<!-- Stat. údaje (muži) -->
| Prevalence-muži =
| Incidence-muži =
| Mortalita-muži =
| Věk-muži =
| Věk2-muži =
| Stat-muži =
<!-- Klinický obraz -->
| Průběh =
| Příčina =
| Systém = [[centrální nervová soustava]]
}}
'''Roztroušená skleróza''' (zkráceně '''RS''', {{Vjazyce|la}}: ''sclerosis multiplex'', {{Vjazyce|en}}: ''Multiple sclerosis'', zkráceně ''MS'') je chronické [[autoimunitní onemocnění]], při kterém lidský [[imunitní systém]] napadá [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] (mozek a míchu), čímž způsobuje demyelinizaci (rozpad [[myelin|myelinových pochev]]).<ref name="pmid11955556">{{cite journal
|author=Compston A, Coles A
|title=Multiple sclerosis
|journal=Lancet
|volume=359
|issue=9313
|pages=1221–31
|year=2002
|month=April
|pmid=11955556
|doi=10.1016/S0140-6736(02)08220-X
|url=
}}</ref> Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20&nbsp;do 40&nbsp;let)<ref name="ereska.cz">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ereska.cz
| titul = Co je to roztroušená mozkomíšní skleróza
| url = http://www.ereska.cz/
| datum přístupu = 2009-8-15
| jazyk =
}}</ref> a její výskyt je častější u&nbsp;žen.<ref name="pmid18637953">{{cite journal
|author=Debouverie M, Pittion-Vouyovitch S, Louis S, Guillemin F
|title=Natural history of multiple sclerosis in a population-based cohort
|journal=Eur. J. Neurol.
|volume=15
|issue=
|pages=916
|year=2008
|month=July
|pmid=18637953
|doi=10.1111/j.1468-1331.2008.02241.x
|url=
}}</ref> Její [[prevalence]] se pohybuje v&nbsp;rozmezí od 2&nbsp;do 150&nbsp;pacientů na 100&nbsp;000&nbsp;obyvatel.<ref name="pmid11603614">{{cite journal
|author=Rosati G
|title=The prevalence of multiple sclerosis in the world: an update
|journal=Neurol. Sci.
|volume=22
|issue=2
|pages=117–39
|year=2001
|month=April
|pmid=11603614
|doi=10.1007/s100720170011
|url=
}}</ref> Onemocnění popsal v&nbsp;roce 1868 jako první [[Jean-Martin Charcot]].<ref name="Charcot1">Charcot, J. ''Histologie de la sclerose en plaques.'' Gazette des hopitaux, Paris, 1868; 41: 554–555.</ref>


RS ovlivňuje schopnost [[neuron|nervových buněk]] (neuronů) v&nbsp;[[mozek|mozku]] a [[mícha|míše]] spolu vzájemně komunikovat. Nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím vysílání [[Nervový vzruch|nervových vzruchů]] přes dlouhé neuronové výběžky [[axon]]y (neurity), které jsou obaleny v&nbsp;tukové izolační látce nazývané [[myelin]]. Ten významně urychluje vedení nervového vzruchu a zabraňuje jeho přenosu na okolní vlákna a struktury. Je bezpodmínečně nutný ke správnému fungovámí [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Při RS imunitní systém myelin napadá a ničí jej. To v&nbsp;důsledku znamená, že axony již nadále nejsou schopny účinně přenášet nervové vzruchy.<ref name="pmid11955556"/> Název ''roztroušená skleróza'' se pojí s&nbsp;jizvami (odborně plaky či léze na mozku a míše) v&nbsp;[[bílá hmota|bílé hmotě]], která se skládá převážně z&nbsp;myelinu.<ref name="Charcot1"/> Přestože o&nbsp;procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá. Mezi teorie [[etiopatogeneze]] patří [[genetika|genetické vlivy]] či [[Infekční onemocnění|infekce]]. Během studií došlo i&nbsp;k&nbsp;odhalení různých [[rizikový faktor|rizikových faktorů]] prostředí.<ref name="pmid11955556"/><ref name="pmid17444504">{{cite journal
==Příznaky==
|author=Ascherio A, Munger KL
Při roztroušené skleróze dochází k rozpadu [[myelinová pochva|myelinových pochev]] obalujících [[nervové vlákno|nervová vlákna]], která jsou vodiči [[nervový vzruch|nervových vzruchů]]. Důsledkem jsou různá postižení, v závislosti na tom, kde se nacházejí poškozená ložiska. Onemocnění může postihnout i více ložisek (proto „multiple“ v názvu). Podle toho může způsobit zánět [[oční nerv|očního nervu]], [[dvojité vidění]], (to je obvyklý začátek onemocnění, který není praktickými lékaři i odborníky správně posuzován), mravenčení či necitlivost paží a nohou, únava, nejistota při chůzi (nestabilita, ztráta jistoty, balanc při chůzi), poruchy [[močení]], [[impotence|impotenci]], poruchy hybnosti paží a/či nohou, ztrátu schopnosti mluvit, slyšet.
|title=Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part I: the role of infection
Klasická trias příznaků: nystagmus (mimovolní pohyby očí), intenční třes a skandovaná řeč
|journal=Ann. Neurol.
U některých pacientů se střídá období zhoršeného zdravotního stavu ([[ataka]]) s obdobím klidu ([[remise]]), kdy se pacient cítí relativně dobře. Remise nemusí být úplná. Pacient má například sníženou citlivost levé strany, ale [[ochrnutí|neochrne]].
|volume=61
|issue=4
|pages=288–99
|year=2007
|month=April
|pmid=17444504
|doi=10.1002/ana.21117
|url=
}}</ref>


U&nbsp;roztroušené sklerózy se mohou vyskytnout prakticky jakékoliv neurologické [[symptom]]y, které často přechází ve fyzickou a [[kognitivní]] [[invalidita|invaliditu]]<ref name="pmid11955556"/> a neuropsychiatrické poruchy.<ref>Berrios G E & Quemada J I (1990) Andre G. Ombredane and the psychopathology of multiple sclerosis: a conceptual and statistical history. ''Comprehensive Psychiatry'' 31: 438-446</ref> RS se podle průběhu dělí na benigní a maligní. První zmíněný je charakterizován malým množstvím [[ataka|atak]] s&nbsp;minimálními následky, druhý pak těžkými záchvaty a rychlým nárůstem invalidity.<ref name="Mlčoch">{{Citace elektronické monografie
==Příčiny==
| příjmení = Mlčoch
RS je [[autoimunitní onemocnění]], spouštěč [[autoimunitní reakce]] není znám. Odborníci se nejvíce kloní ke kombinaci abnormální reakce na [[viróza|virovou infekci]] a [[genetická dispozice|genetické predispozice]].
| jméno = Zbyněk
| titul = Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS), demyelinizace - příznaky, léčba, recidivy
| url = http://www.zbynekmlcoch.cz/info/neurologie/roztrousena_skleroza_mozkomisni_rs__demyelinizace_priznaky_lecba_recidivy.html
| datum přístupu = 2009-8-21
}}</ref> Hlavní dělení RS zná čtyři základní formy nemoci: ''relaps-remitentní'', ''sekundárně progresivní'', ''primárně progresivní'' a ''relabující-progresivní''.<ref name="Mlčoch"/><ref name="pmid8780061">{{cite journal
|author=Lublin FD, Reingold SC
|title=Defining the clinical course of multiple sclerosis: results of an international survey. National Multiple Sclerosis Society (USA) Advisory Committee on Clinical Trials of New Agents in Multiple Sclerosis
|journal=Neurology
|volume=46
|issue=4
|pages=907–11
|year=1996
|month=April
|pmid=8780061
|doi=
|url=
}}</ref> Mezi záchvaty mohou symptomy zcela vymizet, avšak i&nbsp;přesto často přetrvávají, zejména v&nbsp;případě pokročilejších stádiích nemoci, neurologické potíže.<ref name="pmid8780061"/>


Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity (symptomatologická léčba).<ref name="pmid11955556"/> Prognózu je složité vyhodnotit; záleží na množství faktorů, jako jsou průběh onemocnění, individuální symptomy, věk, rasa, pohlaví atp.<ref name="pmid8017890">{{cite journal
Další možné příčiny:
|author=Weinshenker BG
* nedostatek [[vitamín D|vitaminu D]]
|title=Natural history of multiple sclerosis
* nedostatek [[vápník|vápníku]] v dětství
|journal=Ann. Neurol.
* [[kouření]]
|volume=36 Suppl
* [[stres]]
|issue=
* nadměrné množství [[rtuť|rtuti]] nebo [[olovo|olova]] v těle
|pages=S6–11
|year=1994
|pmid=8017890
|doi=10.1002/ana.410360704
|url=
}}</ref> [[Střední délka života]] je u&nbsp;pacientů s&nbsp;RS téměř stejná jako u&nbsp;populace bez RS.<ref name="pmid8017890"/>


==Léčba==
== Klasifikace ==
[[Image:Ms progression types cs.svg|thumb|upright=1.5|Progrese u forem RS:<br/>1)&nbsp;relabující-progresivní<br/>2)&nbsp;sekundárně progresivní<br/>3)&nbsp;primárně progresivní<br/>4)&nbsp;relaps-remitentní]]
[[Image:Alemtuzumab Fab 1CE1.png|thumb|[[Alemtuzunab]]]]
Bylo popsáno několik forem progrese roztroušené sklerózy. Tyto formy využívají dřívější průběh onemocnění k předvídání jejího budoucího průběhu. Důležité jsou nejenom kvůli prognóze, ale i pro rozhodnutí dalších léčebných postupů. V roce 1996 americká [[National Multiple Sclerosis Society]] (Národní společnost pro roztroušenou sklerózu) standardizovala definice čtyř forem RS. Jsou to:<ref name="pmid8780061"/>
RS je nevyléčitelné onemocnění, přesto existuje řada léků, které dovedou průběh nemoci ovlivnit. V období ataky jsou používány vysoké dávky i. v. [[kortikosteroid]]ů. V nízké dávce se používají kortikosteroidy i v remisi. Tzv. [[lék první volby|léky první volby]] dovedou ovlivnit průběh nemoci – snížit počet atak a progresi neurologického postižení. V České republice jsou v současné době (za přísných indikačních kriteriích) předepisovány tyto preparáty:


''Relaps remitentní (RR) forma'' je charakteristická střídáním atak a remisí a trvá zpravidla několik let. Jedná se o nejčastější formu RS, kterou onemocnění začíná až u 85 až 90&nbsp;% pacientů.<ref name="pmid8780061"/> Ataky u RR formy trvají různě dlouho (několik týdnů až měsíců). Dochází po nich většinou k částečné až úplné [[remise|remisi]]. V počátcích toho průběhu má zhruba polovina pacientů jen nepatrné obtíže, což dotyčné nepřiměje vyhledat lékařskou pomoc. U této formy je možné, že nastane pouze jediná ataka, následována i desetiletím remise. Pouze tento forma RS je dobře ovlivnitelná léky.<ref name="Mlčoch"/>
* [[Interferon beta 1b]]
* [[Interferon beta 1a]]
* [[Glatiramer acetát]]
* [[Natalizumab]]


''Sekundárně progresivní (též chronicko-progresivní) forma'' následuje relaps remitentní formu RS.<ref name="pmid8780061"/> V některých případech však k vývoji nemoci do této formy dojít nemusí. K této formě RS dochází tehdy, když organismus vyčerpá své regenerační schopnosti. Dochází při ní k mírnému nárůstu invalidity. Léky se tato forma již hůře ovlivňuje.<ref name="Mlčoch"/> [[Medián]] mezi počátkem relaps remitentní formy a jejím přechodem v sekundárně progresivní je 19&nbsp;let.<ref name="pmid16545751">{{cite journal
V oblasti léčby RS probíhá intenzivní výzkum. Řada preparátů ([[Alemtuzumab]], [[Rituximab]], [[Laquinimod]]) je již ve [[klinický výzkum|III. fázi klinického výzkumu]] a jejich uvedení na trh se předpokládá v roce 2010. Alemtuzamab je [[monoklonální protilátka]] užívaná doposud pro léčbu některých typů [[leukemie]]. U RS má v testech výrazně dobré výsledky, snižuje například počet atak, avšak vedlejším účinkem je snižování množství [[krevní destička|krevních destiček]] (možná vyšší [[krvácivost]]), snížení množství [[bílá krvinka|bílých krvinek]] a snížení [[imunita (biologie)|imunity]] (možná vyšší náchylnost k infekcím, horší léčba infekcí), možná porucha funkce [[štítmá žláza|štítné žlázy]]. Ve II. fázi klinického výzkumu jsou tyto látky: ALT1102, CDP323, Dacalizumab, Tovaxin.
|author=Rovaris M, Confavreux C, Furlan R, Kappos L, Comi G, Filippi M
|title=Secondary progressive multiple sclerosis: current knowledge and future challenges
|journal=Lancet Neurol
|volume=5
|issue=4
|pages=343–54
|year=2006
|month=April
|pmid=16545751
|doi=10.1016/S1474-4422(06)70410-0
|url=
}}</ref>


''Primárně progresivní forma'' postihuje přibližně 10 až 15&nbsp;% pacientů, kteří po prvotních symptomech RS neměli nikdy období remise.<ref name="pmid17884680">{{cite journal
V zásadě je důvodné používat léky těchto lékových skupin:
|author=Miller DH, Leary SM
* [[protizánětlivý lék|Protizánětlivé]]
|title=Primary-progressive multiple sclerosis
* [[Imunosupresivum|Potlačující imunitu]] (imunosupresivní)
|journal=Lancet Neurol
* Modulující imunitu
|volume=6
* Zlepšující stav a funkci [[nervová tkáň|nervové tkáně]] (vyživující, stimulující, zlepšující [[metabolismus]] aj.)
|issue=10
|pages=903–12
|year=2007
|month=October
|pmid=17884680
|doi=10.1016/S1474-4422(07)70243-0
|url=
}}</ref> Je charakteristická pozvolnou progresí obtíží a invalidity od počátku onemocnění bez jakýchkoliv, nebo pouze vzácných a minimálních, remisí a zlepšení.<ref name="pmid8780061"/> Případné remise nejsou výrazně odděleny od atak.<ref name="Mlčoch"/> Vzniká u pacientů v pozdějším věku, přibližně ve věku kolem 40&nbsp;až&nbsp;50&nbsp;let.<ref name="pmid17884680"/> Léky je tato forma jen těžko ovlivnitelná.<ref name="Mlčoch"/>


''Relabující progresivní forma'' je velmi vzácná a nejméně běžná forma RS.<ref name="pmid8780061"/> RS je u ní od počátku progresivní, po atakách nedochází k žádnému či minimálnímu zlepšení a každý [[relaps]] zanechává trvalé neurologické poškození.<ref name="Mlčoch"/> Jedná se o nejhůře léčitelnou formu RS, která během období několika let vede k invaliditě, a jenž se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 40&nbsp;let.<ref>{{Citace elektronické monografie
==Externí odkazy==
| vydavatel = Roska Přerov
| titul = Co je RS?
| url = http://www.roska-prerov.cz/stranka/co-je-rs
| datum přístupu = 2009-8-22
}}</ref>

Byly popsány i případy nestandardního chování nemoci. Někdy jsou označovány jako hraniční formy roztroušené sklerózy (případně jako jiné demyelinizující nemoci);<ref name="pmid11787357">{{cite journal
|author=Fontaine B
|title=[Borderline forms of multiple sclerosis]
|language=French
|journal=Rev. Neurol. (Paris)
|volume=157
|issue=8-9 Pt 2
|pages=929–34
|year=2001
|month=September
|pmid=11787357
|doi=
|url=http://www.masson.fr/masson/MDOI-RN-09-2001-157-8-9-0035-3787-101019-ART68
}}</ref> patří mezi ně [[Neuromyelitis optica|Devicova choroba]], [[koncentrická skleróza|Baloóva koncentrická skleróza]], [[difuzní skleróza|Schilderova difuzní skleróza]] či [[Marburgská roztroušená skleróza]].<ref name="pmid15727234">{{cite journal
|author=Capello E, Mancardi GL
|title=Marburg type and Balò's concentric sclerosis: rare and acute variants of multiple sclerosis
|journal=Neurol. Sci.
|volume=25 Suppl 4
|issue=
|pages=S361–3
|year=2004
|month=November
|pmid=15727234
|doi=10.1007/s10072-004-0341-1
|url=
}}</ref><ref name="pmid1343820">{{cite journal
|author=Hainfellner JA, Schmidbauer M, Schmutzhard E, Maier H, Budka H
|title=Devic's neuromyelitis optica and Schilder's myelinoclastic diffuse sclerosis
|journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.
|volume=55
|issue=12
|pages=1194–6
|year=1992
|month=December
|pmid=1343820
|pmc=1015338
|doi=10.1136/jnnp.55.12.1194
|url=
}}</ref> Roztroušená skleróza se rovněž jinak projevuje u dětí.<ref>{{cite journal |author=Stark W, Huppke P, Gärtner J |title=Paediatric multiple sclerosis: the experience of the German Centre for Multiple Sclerosis in Childhood and Adolescence |journal=J. Neurol. |volume=255 Suppl 6 |issue= |pages=119–22 |year=2008 |month=December |pmid=19300972 |doi=10.1007/s00415-008-6022-x}}</ref> Probíhá debata nad tím, zda-li jsou atypické formy RS stále ještě roztroušenou sklerózou či již jinou nemocí.<ref name="pmid9229127">{{cite journal
|author=O'Riordan JI
|title=Central nervous system white matter diseases other than multiple sclerosis
|journal=Curr. Opin. Neurol.
|volume=10
|issue=3
|pages=211–4
|year=1997
|month=June
|pmid=9229127
|doi=
|url=
}}</ref>

== Příznaky a symptomy ==
[[File:Symptoms of multiple sclerosis cs.svg|thumb|Hlavní symptomy roztroušené sklerózy]]
Symptomy roztroušené sklerózy se obvykle projevují v občasných zhoršujících se akutních obdobích ([[relaps]]) jako chronické progresivní zhoršování neurologických funkcí.<ref name="pmid8780061"/>

Nejběžnějším klinickou formou RS je [[klinicky izolovaný syndrom]] (CIS, z anglického ''clinically isolated syndrome''). Při CIS má pacient ataky naznačující [[demyelinizace|demyelinizaci]], které však nesplňují kritéria pro roztroušenou sklerózu.<ref name="pmid15847841">{{cite journal
|author=Miller D, Barkhof F, Montalban X, Thompson A, Filippi M
|title=Clinically isolated syndromes suggestive of multiple sclerosis, part I: natural history, pathogenesis, diagnosis, and prognosis
|journal=Lancet Neurol
|volume=4
|issue=5
|pages=281–8
|year=2005
|month=May
|pmid=15847841
|doi=10.1016/S1474-4422(05)70071-5
|url=
}}</ref> Pouze u 30 až 70&nbsp;% pacientů s CIS dojde k pozdějšímu rozvinutí RS.<ref name="pmid15847841"/> Onemocnění obvykle nastupuje se senzorickými (46&nbsp;% případů), [[zrak|vizuálními]] (33&nbsp;%), [[mozek|cerebrálními]] (30&nbsp;%) a motorickými (26&nbsp;%) symptomy.<ref name="pmid17952303">{{cite journal
|author=Santos EC, Yokota M, Dias NF
|title=[Multiple sclerosis: study of patients with relapsing-remitting form registered at Minas Gerais Secretary of State for Health]
|language=Portuguese
|journal=Arq Neuropsiquiatr
|volume=65
|issue=3B
|pages=885–8
|year=2007
|month=September
|pmid=17952303
|doi=
|url=http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0004-282X2007000500032&lng=en&nrm=iso&tlng=en
}}</ref> U pacientů bylo zaznamenáno i množství vzácných prvotních symptomů, včetně [[afasie|afázie]], [[psychóza|psychózy]] a [[epilepsie]].<ref name="pmid16288423">{{cite journal
|author=Navarro S, Mondéjar-Marín B, Pedrosa-Guerrero A, Pérez-Molina I, Garrido-Robres JA, Alvarez-Tejerina A
|title=[Aphasia and parietal syndrome as the presenting symptoms of a demyelinating disease with pseudotumoral lesions]
|language=Spanish; Castilian
|journal=Rev Neurol
|volume=41
|issue=10
|pages=601–3
|year=2005
|pmid=16288423
|doi=
|url=http://www.revneurol.com/LinkOut/formMedLine.asp?Refer=2005523&Revista=RevNeurol
}}</ref><ref name="pmid16631798">{{cite journal
|author=Jongen PJ
|title=Psychiatric onset of multiple sclerosis
|journal=J. Neurol. Sci.
|volume=245
|issue=1-2
|pages=59–62
|year=2006
|month=June
|pmid=16631798
|doi=10.1016/j.jns.2005.09.014
|url=
}}</ref><ref name="pmid18677330">{{cite journal
|author=Yetimalar Y, Seçil Y, Inceoglu AK, Eren S, Başoğlu M
|title=Unusual primary manifestations of multiple sclerosis
|journal=N. Z. Med. J.
|volume=121
|issue=1277
|pages=47–59
|year=2008
|month=July
|pmid=18677330
|doi=
|url=
}}</ref> Počáteční příznaky a symptomy RS jsou často přechodné, mírné a omezené. Tyto příznaky a symptomy dotyčného často nepřimějí vyhledat lékařskou pomoc a jsou často identifikovány pouze dodatečně, a to až poté, co byla RS již diagnostikována. Někdy dojde k odhalení RS náhodně, během neurologického vyšetření prováděného z jiných důvodů. Takové případy se označují jako subklinická RS.<ref name="pmid18507677">{{cite journal
|author=Hakiki B, Goretti B, Portaccio E, Zipoli V, Amato MP
|title='Subclinical MS': follow-up of four cases
|journal=Eur. J. Neurol.
|volume=15
|issue=8
|pages=858–61
|year=2008
|month=August
|pmid=18507677
|doi=10.1111/j.1468-1331.2008.02155.x
|url=
}}</ref><ref name="pmid18202208">{{cite journal
|author=Lebrun C, Bensa C, Debouverie M, ''et al''
|title=Unexpected multiple sclerosis: follow-up of 30 patients with magnetic resonance imaging and clinical conversion profile
|journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.
|volume=79
|issue=2
|pages=195–8
|year=2008
|month=February
|pmid=18202208
|doi=10.1136/jnnp.2006.108274
|url=
}}</ref>

[[Image:Optokinetic nystagmus.gif|thumb|left|[[Nystagmus]], charakterizovaný bezděčnými očními pohyby je jedním z mnoha symptomů projevujících se při RS]]
U osob s RS se mohou projevovat prakticky jakékoliv neurologické symptomy, včetně změn v citlivosti ([[hypostézie]] a [[parastézie]]), svalové slabosti, [[Křeč|svalových křečí]], [[poruchy hybnosti|pohybových obtíží]],<ref name="pmid11374088">{{cite journal
|author=Freeman JA
|title=Improving mobility and functional independence in persons with multiple sclerosis
|journal=J. Neurol.
|volume=248
|issue=4
|pages=255–9
|year=2001
|month=April
|pmid=11374088
|doi=10.1007/s004150170198
|url=http://link.springer.de/link/service/journals/00415/bibs/1248004/12480255.htm
}}</ref> obtíží s koordinací a rovnováhou ([[ataxie]]),<ref name="pmid11374088"/> problémů s řečí ([[dysartrie]]) nebo polykáním ([[dysfagie]]),<ref name="pmid9894114">{{cite journal
|author=Merson RM, Rolnick MI
|title=Speech-language pathology and dysphagia in multiple sclerosis
|journal=Phys Med Rehabil Clin N Am
|volume=9
|issue=3
|pages=631–41
|year=1998
|month=August
|pmid=9894114
|doi=
|url=
}}</ref> zrakových problémů ([[nystagmus]], [[optická neuritida]], [[diplopie]]),<ref name="pmid17531862">{{cite journal
|author=Kaur P, Bennett JL
|title=Optic neuritis and the neuro-ophthalmology of multiple sclerosis
|journal=Int. Rev. Neurobiol.
|volume=79
|issue=
|pages=633–63
|year=2007
|pmid=17531862
|doi=10.1016/S0074-7742(07)79028-1
|url=
}}</ref> únavy, akutní nebo chronické [[bolest]]i<ref name="pmid18336059">{{cite journal
|author=Pöllmann W, Feneberg W
|title=Current management of pain associated with multiple sclerosis
|journal=CNS Drugs
|volume=22
|issue=4
|pages=291–324
|year=2008
|pmid=18336059
|doi=10.2165/00023210-200822040-00003
|url=
}}</ref><ref name="pmid16417816">{{cite journal
|author=Henze T
|title=Managing specific symptoms in people with multiple sclerosis
|journal=Int MS J
|volume=12
|issue=2
|pages=60–8
|year=2005
|month=August
|pmid=16417816
|doi=
|url=http://www.msforumonline.net/journal/download/default.aspx?pdf=20051260.pdf
|format=PDF}}</ref> či močových a střevních potíží.<ref name="pmid16417816"/><ref name="pmid9413302">{{cite journal
|author=Andrews KL, Husmann DA
|title=Bladder dysfunction and management in multiple sclerosis
|journal=Mayo Clin. Proc.
|volume=72
|issue=12
|pages=1176–83
|year=1997
|month=December
|pmid=9413302
|doi=10.4065/72.12.1176
|url=
}}</ref> Mezi běžné symptomy patří rovněž kognitivní poruchy různého stupně a emocionální příznaky [[deprese]] či nestabilní nálady.<ref name="pmid19007738">{{cite journal
|author=Chiaravalloti ND, DeLuca J
|title=Cognitive impairment in multiple sclerosis
|journal=Lancet Neurol
|volume=7
|issue=12
|pages=1139–51
|year=2008
|month=December
|pmid=19007738
|doi=10.1016/S1474-4422(08)70259-X
}}</ref><ref name="pmid17101907">{{cite journal
|author=de Seze J, Zephir H, Hautecoeur P, Mackowiak A, Cabaret M, Vermersch P
|title=Pathologic laughing and intractable hiccups can occur early in multiple sclerosis
|journal=Neurology
|volume=67
|issue=9
|pages=1684–6
|year=2006
|month=November
|pmid=17101907
|doi=10.1212/01.wnl.0000242625.75753.69
|url=
}}</ref> Hlavním objektivním měřítkem progrese postižení a závažnosti příznaků je [[Kurtzkeho stupnice postižení]] (anglicky: ''Expanded Disability Status Scale'', tj. rozšířená stupnice stavu invalidity), známá též jako EDSS či Kurtzkeho škála.<ref>{{cite journal |author=Kurtzke JF |title=Rating neurologic impairment in multiple sclerosis: an expanded disability status scale (EDSS) |journal=Neurology |volume=33 |issue=11 |pages=1444–52 |year=1983 |pmid=6685237 |doi=}}</ref>

Ataky jsou při roztroušené skleróze jsou často nepředvidatelné, vyskytující se bez varování a bez zjevných podněcujících faktorů. Některé z nich však může mít na svědomí některý z běžných spouštěčů. Častěji se vyskytují během jara a léta.<ref name="pmid16804331">{{cite journal
|author=Tataru N, Vidal C, Decavel P, Berger E, Rumbach L
|title=Limited impact of the summer heat wave in France (2003) on hospital admissions and relapses for multiple sclerosis
|journal=Neuroepidemiology
|volume=27
|issue=1
|pages=28–32
|year=2006
|pmid=16804331
|doi=10.1159/000094233
|url=
}}</ref> Riziko atak zvyšují infekce, jako je nachlazení [[chřipka]] či [[gastroenteritida]].<ref name="pmid11960883">{{cite journal
|author=Confavreux C
|title=Infections and the risk of relapse in multiple sclerosis
|journal=Brain
|volume=125
|issue=Pt 5
|pages=933–4
|year=2002
|month=May
|pmid=11960883
|doi=10.1093/brain/awf146
|url=http://brain.oxfordjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11960883
}}</ref><ref name="pmid11960885">{{cite journal
|author=Buljevac D, Flach HZ, Hop WC, ''et al''
|title=Prospective study on the relationship between infections and multiple sclerosis exacerbations
|journal=Brain
|volume=125
|issue=Pt 5
|pages=952–60
|year=2002
|month=May
|pmid=11960885
|doi=10.1093/brain/awf098
|url=http://brain.oxfordjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11960885
}}</ref> Spouštěčem záchvatu může být i [[stres]].<ref name="pmid14500435">{{cite journal
|author=Buljevac D, Hop WC, Reedeker W, ''et al''
|title=Self reported stressful life events and exacerbations in multiple sclerosis: prospective study
|journal=BMJ
|volume=327
|issue=7416
|pages=646
|year=2003
|month=September
|pmid=14500435
|pmc=196389
|doi=10.1136/bmj.327.7416.646
|url=
}}</ref><ref name="pmid16900759">{{cite journal
|author=Brown RF, Tennant CC, Sharrock M, Hodgkinson S, Dunn SM, Pollard JD
|title=Relationship between stress and relapse in multiple sclerosis: Part I. Important features
|journal=Mult. Scler.
|volume=12
|issue=4
|pages=453–64
|year=2006
|month=August
|pmid=16900759
|doi=10.1191/1352458506ms1295oa
|url=http://msj.sagepub.com/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16900759
}}</ref><ref name="pmid16900760">{{cite journal
|author=Brown RF, Tennant CC, Sharrock M, Hodgkinson S, Dunn SM, Pollard JD
|title=Relationship between stress and relapse in multiple sclerosis: Part II. Direct and indirect relationships
|journal=Mult. Scler.
|volume=12
|issue=4
|pages=465–75
|year=2006
|month=August
|pmid=16900760
|doi=10.1191/1352458506ms1296oa
|url=http://msj.sagepub.com/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16900760
}}</ref> Náchylnost k záchvatům může ovlivnit i [[těhotenství]], které však před nimi během posledního trimestru naopak ochraňuje (protizánětlivý efekt těhotenských hormonů).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Meluzínová
| jméno = Eva
| vydavatel = Neurologická klinika UK, 2. LF a FN Motol
| titul = Roztroušená skleróza
| url = http://www.psychiatriepropraxi.cz/savepdfs/psy/2008/03/02.pdf
| druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]
| datum přístupu = 2009-8-22
}}</ref> Během několika prvních měsíců po [[porod]]u je však riziko atak zvýšené. Celkově se však nezdá, že by těhotenství v dlouhodobém horizontu invaliditu výrazněji ovlivnilo<ref name="pmid8195822">{{cite journal
|author=Worthington J, Jones R, Crawford M, Forti A
|title=Pregnancy and multiple sclerosis--a 3-year prospective study
|journal=J. Neurol.
|volume=241
|issue=4
|pages=228–33
|year=1994
|month=February
|pmid=8195822
|doi=10.1007/BF00863773
|url=
}}</ref> (navzdory tomu existoval například v [[Československo|Československu]] až do roku 1952 zákon, podle kterého byla diagnóza RS indikací k [[interrupce|interrupci]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lenský
| jméno = Petr
| titul = Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy
| vydavatel = Unie Roska
| místo = Praha
| rok = 1996
| isbn =
| strany = 23
}}</ref> Během výzkumu RS bylo prověřeno mnoho potenciálních spouštěčů, u nichž se nezjistilo, že by na nástup atak měly vliv. Neexistuje tak žádný důkaz o zvýšené rizikovosti očkování proti chřipce, [[hepatitida B|hepatitidě B]], [[plané neštovice|planým neštovicím]], [[tetanus|tetanu]] či [[tuberkulóza|tuberkulóze]].<ref name="pmid11172162">{{cite journal
|author=Confavreux C, Suissa S, Saddier P, Bourdès V, Vukusic S
|title=Vaccinations and the risk of relapse in multiple sclerosis. Vaccines in Multiple Sclerosis Study Group
|journal=N. Engl. J. Med.
|volume=344
|issue=5
|pages=319–26
|year=2001
|month=February
|pmid=11172162
|doi=
|url=http://content.nejm.org/cgi/pmidlookup?view=short&pmid=11172162&promo=ONFLNS19
}}</ref> Spouštěčem záchvatů není ani fyzické trauma.<ref name="pmid11205361">{{cite journal
|author=Martinelli V
|title=Trauma, stress and multiple sclerosis
|journal=Neurol. Sci.
|volume=21
|issue=4 Suppl 2
|pages=S849–52
|year=2000
|pmid=11205361
|doi=10.1007/s100720070024
|url=http://link.springer-ny.com/link/service/journals/10072/bibs/00214%20Suppl%202/0021S849.htm
}}</ref><ref name="pmid1895121">{{cite journal
|author=Sibley WA, Bamford CR, Clark K, Smith MS, Laguna JF
|title=A prospective study of physical trauma and multiple sclerosis
|journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.
|volume=54
|issue=7
|pages=584–9
|year=1991
|month=July
|pmid=1895121
|pmc=1014426
|doi=10.1136/jnnp.54.7.584
|url=
}}</ref> U pacientů s RS existuje jev zvaný [[Uhthoffův fenomén]]; při expozici vyšším než běžným pokojovým teplotám (například v [[sauna|sauně]] či horké lázni) se mohou dočasně zhoršit existující symptomy.<ref name="pmid10603618">{{cite journal
|author=Smith KJ, McDonald WI
|title=The pathophysiology of multiple sclerosis: the mechanisms underlying the production of symptoms and the natural history of the disease
|journal=Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci.
|volume=354
|issue=1390
|pages=1649–73
|year=1999
|month=October
|pmid=10603618
|pmc=1692682
|doi=10.1098/rstb.1999.0510
|url=
}}</ref> Uhthoffův fenomén však není označován jako spouštěč atak.<ref name="pmid16804331"/>

== Příčiny ==
Epidemiologické studie RS poskytly náznaky možných příčin onemocnění. Různé teorie se pokouší kombinovat známá data do hodnověrných vysvětlení, ale žádná z nich se neukázala jako definitivní. RS se nejspíše vyskytuje jako důsledek kombinace jak faktorů prostředí, tak dědičných faktorů.
=== Faktory dědičnosti ===
[[File:HLA.jpg|thumb|right|HLA oblast chromozómu&nbsp;6. Změny v této oblasti zvyšují pravděpodobnost výskytu RS.]]
RS není považována za přímo [[dědičnost|dědičné]] onemocnění, řada [[genetika|genetických variací]] však prokazatelně zvýšuje riziko vzniku onemocnění, jde tedy o [[Rizikový faktor|rizikové faktory]].<ref name="pmid14747002">{{cite journal
|author=Dyment DA, Ebers GC, Sadovnick AD
|title=Genetics of multiple sclerosis
|journal=Lancet Neurol
|volume=3
|issue=92
|pages=104–10
|year=2004
|month=Feb
|pmid=14747002
|url=
|doi=10.1016/S1474-4422(03)00663-X
}}</ref>

Pokud se RS již vyskytuje v rodině, je riziko vzniku RS u každého dalšího pokrevního příbuzného nemocného vyšší než v je běžné populační riziko. Toto riziko výrazně narůstá zejména v případě postižení [[sourozenec|sourozenců]], rodičů a dětí.<ref name="pmid11955556"/> V případě postižení jednoho z jednovaječných [[dvojčata|dvojčat]] má druhé dvojče riziko, že se i u něj objeví RS 35&nbsp;% nemocných, u nevlastních sourozenců je riziko společného postižení nižší než u klasických sourozenců, což ukazuje na [[polygenní dědičnost|polygenní]] (nemendelovskou) dědičnost onemocnění.<ref name="pmid11955556"/><ref name="pmid8656905">{{cite journal
|author=Sadovnick AD, Ebers GC, Dyment DA, Risch NJ
|title=Evidence for genetic basis of multiple sclerosis. The Canadian Collaborative Study Group
|journal=Lancet
|volume=347
|issue=9017
|pages=1728–30
|year=1996
|month=June
|pmid=8656905
|doi=
|url=
}}</ref>

Vedle příbuzenských studií, které sledují jen současný výskyt RS u příbuzných jedinců, probáhají i [[Molekulární biologie|molekulárně biologické]] výzkumy. Výsledkem těchto studií je poznatek, že některé konkrétní [[gen]]y, respektive jejich formy, představují [[rizikový faktor]] pro rozvoj RS. Riziko vzniku RS zvyšují například rozdíly v systému [[Hlavní histokompatibilní komplex|hlavního histokompatibilního komplexu]] (HLA od ''Human Lymphocyte Antigen'', MHC od ''Major Histocompatibitily Complex'' je synonymum), souboru genů na [[chromozóm]]u 6, který slouží ke komunikaci jednak mezi [[Buňka|buňkami]] [[Imunitní systém|imunitního systému]] navzájem a jednak ke komunikaci s buňkami ostatních orgánů.<ref name="pmid18461312">{{cite journal
|author=Svejgaard A
|title=The immunogenetics of multiple sclerosis
|journal=Immunogenetics
|volume=60
|issue=6
|pages=275–86
|year=2008
|month=June
|pmid=18461312
|doi=10.1007/s00251-008-0295-1
|url=
}}</ref> S RS jsou spojovány varianty dvou dalších genů, konkrétně [[IL-2 receptor|IL2RA]] a [[IL-7 receptor|IL7RA]], podjednotky [[receptor]]ů pro [[interleukin-2]] a [[interleukin-7]].<ref name="pmid17660530">{{cite journal
|author=Hafler DA, Compston A, Sawcer S, ''et al''
|title=Risk alleles for multiple sclerosis identified by a genomewide study
|journal=N. Engl. J. Med.
|volume=357
|issue=9
|pages=851–62
|year=2007
|month=August
|pmid=17660530
|doi=10.1056/NEJMoa073493
|url=
}}</ref><ref name="pmid18354419">{{cite journal
|author=Weber F, Fontaine B, Cournu-Rebeix I, ''et al''
|title=IL2RA and IL7RA genes confer susceptibility for multiple sclerosis in two independent European populations
|journal=Genes Immun.
|volume=9
|issue=3
|pages=259–63
|year=2008
|month=April
|pmid=18354419
|doi=10.1038/gene.2008.14
|url=
}}</ref> HLA proteiny se podílí na prezentaci antigenu, který je klíčový pro fungování [[imunitní systém|imunitního systému]], zatímco mutace v IL2 a IL7 receptorových genech jsou známé pro svou spojitost s [[Diabetes mellitus#Diabetes mellitus I. typu|diabetem]] a dalšími autoimunitními nemocemi, což jen podporuje tvrzení, že je RS autoimunitní nemocí.<ref name="pmid18461312"/><ref name="pmid17162361">{{cite journal
|author=Anaya JM, Gómez L, Castiblanco J
|title=Is there a common genetic basis for autoimmune diseases?
|journal=Clin. Dev. Immunol.
|volume=13
|issue=2-4
|pages=185–95
|year=2006
|pmid=17162361
|pmc=2270753
|doi=10.1080/17402520600876762
|url=
}}</ref><ref name="pmid18779574">{{cite journal
|author=Spolski R, Kashyap M, Robinson C, Yu Z, Leonard WJ
|title=IL-21 signaling is critical for the development of type I diabetes in the NOD mouse
|journal=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A.
|volume=105
|issue=
|pages=14028
|year=2008
|month=September
|pmid=18779574
|doi=10.1073/pnas.0804358105
|url=}}</ref> Gen kódující [[kinezin]] ''[[KIF1B]]'' je prvním genem [[Exprese genu|exprimovaným]] v [[neuron]]ech, u něhož bylo prokázáno, že zvyšuje riziko onemocnění.<ref>{{cite journal |author=Aulchenko YS, Hoppenbrouwers IA, Ramagopalan SV, ''et al'' |title=Genetic variation in the KIF1B locus influences susceptibility to multiple sclerosis |journal=Nat. Genet. |volume=40 |issue=12 |pages=1402–3 |year=2008 |month=December |pmid=18997785 |doi=10.1038/ng.251}}</ref> Další studie spojují s RS geny chromozómu 5.<ref name="pmid16099057">{{cite journal
|author=Palacios R, Aguirrezabal I, Fernandez-Diez B, Brieva L, Villoslada P
|title=Chromosome 5 and multiple sclerosis
|journal=J. Neuroimmunol.
|volume=167
|issue=1-2
|pages=1–3
|year=2005
|month=October
|pmid=16099057
|doi=10.1016/j.jneuroim.2005.06.023
|url=
}}</ref>

=== Infekční příčiny ===
Genetické sklony mohou vysvětlit některé z geografických a epidemiologických odchylek ve výskytu RS, jako je vysoký výskyt onemocnění u některých rodin, či snížení rizika v závislosti na genetické vzdálenosti, avšak nevysvětlují jiné jevy, jako jsou například změny rizika výskytu RS, které se vyskytují při migraci v raném věku.<ref name="pmid17444504"/>

Vysvětlením pro toto epidemiologické zjištění může být, že spíše než vzácný [[patogen]] je původcem onemocnění nějaký druh infekce vytvářený rozšířeným [[Mikroorganismus|mikrobem]].<ref name="pmid17444504"/> Během výzkumu RS byly vypracovány různé hypotetické mechanismy, které mohou takovou situaci vyvolat. ''Hygienická hypotéza'' uvádí, že ochranou proti RS může být vystavení různým patogenům během dětství. RS by pak byla vyvolána autoimunitní reakcí spuštěnou u náchylných jedinců četnými infekčními [[mikroorganismus|mikroogranismy]], s rizikem rostoucím s věkem při infekci.<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid5910580">{{cite journal
|author=Leibowitz U, Antonovsky A, Medalie JM, Smith HA, Halpern L, Alter M
|title=Epidemiological study of multiple sclerosis in Israel. II. Multiple sclerosis and level of sanitation
|journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.
|volume=29
|issue=1
|pages=60–8
|year=1966
|month=February
|pmid=5910580
|pmc=495985
|doi=10.1136/jnnp.29.1.60
|url=
}}</ref><ref name="pmid17315205">{{cite journal
|author=Fleming J, Fabry Z
|title=The hygiene hypothesis and multiple sclerosis
|journal=Ann. Neurol.
|volume=61
|issue=2
|pages=85–9
|year=2007
|month=February
|pmid=17315205
|doi=10.1002/ana.21092
|url=
}}</ref> ''Prevalenční hypotéza'' uvádí, že onemocnění je způsobeno patogenem, který je běžnější v oblastech s vyšší prevalencí RS. Tento patogen je velmi běžný a u většiny jednotlivců způsobuje asymptomatickou (bezpříznakovou) přetrvávající infekci. Pouze v několika případech a po mnoha letech po původní infekci způsobuje demyelinizaci.<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid8269393"/> Větší podporu z těchto dvou hypotéz získala hypotéza hygienická.<ref name="pmid17444504"/>

Důkazů pro tvrzení, že některé [[virus|viry]] představují příčinu RS, je celá řada. V mozku a [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním moku]] většiny pacientů s RS lze prokázat přítomnost oligoklonálních [[Protilátka|protilátek]]. Některé viry jsou spojeny (asociovány) demyelinizující [[encefalomyelitida|encefalomyelitidou]] u lidí, po experimentální infekci mohou indukovat demyelinizace i u zvířat.<ref name="pmid15721830">{{cite journal
|author=Gilden DH
|title=Infectious causes of multiple sclerosis
|journal=Lancet Neurol
|volume=4
|issue=3
|pages=195–202
|year=2005
|month=March
|pmid=15721830
|doi=10.1016/S1474-4422(05)01017-3
|url=
}}</ref> Potenciální skupinou virů spojovaných s RS jsou lidské [[Herpetické viry|herpes viry]];<ref name="pmid17686342">{{cite journal
|author=Christensen T
|title=Human herpesviruses in MS
|journal=Int MS J
|volume=14
|issue=2
|pages=41–7
|year=2007
|month=June
|pmid=17686342
|doi=
|url=http://www.msforumonline.net/journal/download/default.aspx?pdf=20071441.pdf
|format=PDF}}</ref> v mozkomíšním moku pacientů s RS bylo nalezeno vysoká úroveň viru [[virus varicella zoster|''Varicella zoster'']] (původce [[plané neštovice|planých neštovic]]).<ref name="pmid18306233">{{cite journal
|author=Sotelo J, Martínez-Palomo A, Ordoñez G, Pineda B
|title=Varicella-zoster virus in cerebrospinal fluid at relapses of multiple sclerosis
|journal=Ann. Neurol.
|volume=63
|issue=3
|pages=303–11
|year=2008
|month=March
|pmid=18306233
|doi=10.1002/ana.21316
|url=
}}</ref>Nejsilnější a nejlépe potrvzeným důkazem je zjištění, že osoby, které nebyly nikdy nakaženy [[Virus Epstein-Barrové|virem Epstein-Barrové]], mají snížené riziko onemocnění,<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid17459939">{{cite journal
|author=Lünemann JD, Kamradt T, Martin R, Münz C
|title=Epstein-barr virus: environmental trigger of multiple sclerosis?
|journal=J. Virol.
|volume=81
|issue=13
|pages=6777–84
|year=2007
|month=July
|pmid=17459939
|pmc=1933281
|doi=10.1128/JVI.00153-07
|url=
}}</ref> společně s korelací jeho markerů a aktivity onemocnění.<ref name="pmid19458321">>
{{cite journal
|author=Farrell RA, Antony D, Wall GR, Clark DA, Fisniku L, Swanton J, Khaleeli Z, Schmierer K, Miller DH, Giovannoni G.
|title=Humoral immune response to EBV in multiple sclerosis is associated with disease activity on MRI
|journal=Neurology
|volume=
|issue=
|pages=
|year=2009
|month=May
|pmid=19458321
|doi=
|url=
}}</ref> To je v rozporu s hygienickou hypotézou, jelikož neinfikovaní pravděpodobně zažili výchovu s větším důrazem na hygienu.<ref name="pmid17444504"/> Mezi další patogeny, které jsou rovněž spojovány s RS jsou lidské [[endogenní retrovirus|endogenní retroviry]] a ''[[Chlamydophila pneumoniae]]''.<ref name="pmid11601494">{{cite journal
|author=Johnston JB, Silva C, Holden J, Warren KG, Clark AW, Power C
|title=Monocyte activation and differentiation augment human endogenous retrovirus expression: implications for inflammatory brain diseases
|journal=Ann. Neurol.
|volume=50
|issue=4
|pages=434–42
|year=2001
|month=October
|pmid=11601494
|doi=10.1002/ana.1131
|url=
}}</ref><ref name="pmid16635422">{{cite journal
|author=Christensen T
|title=The role of EBV in MS pathogenesis
|journal=Int MS J
|volume=13
|issue=2
|pages=52–7
|year=2006
|month=May
|pmid=16635422
|doi=
|url=http://www.msforumonline.net/journal/download/default.aspx?pdf=20061352.pdf
|format=PDF}}</ref><ref name="pmid11342681">{{cite journal
|author=Yao SY, Stratton CW, Mitchell WM, Sriram S
|title=CSF oligoclonal bands in MS include antibodies against Chlamydophila antigens
|journal=Neurology
|volume=56
|issue=9
|pages=1168–76
|year=2001
|month=May
|pmid=11342681
|doi=
|url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11342681
}}</ref>

=== Neinfekční rizikové faktory prostředí ===
RS je častější u lidí, kteří žijí dále od rovníku. S vyšším rizikem RS je spojováno snížené vystavení slunečnímu záření.<ref name="pmid15556803"/><ref name="pmid17646631">{{cite journal
|author=Islam T, Gauderman WJ, Cozen W, Mack TM
|title=Childhood sun exposure influences risk of multiple sclerosis in monozygotic twins
|journal=Neurology
|volume=69
|issue=4
|pages=381–8
|year=2007
|month=July
|pmid=17646631
|doi=10.1212/01.wnl.0000268266.50850.48
|url=
}}</ref><ref name="pmid12907484">{{cite journal
|author=van der Mei IA, Ponsonby AL, Dwyer T, ''et al''
|title=Past exposure to sun, skin phenotype, and risk of multiple sclerosis: case-control study
|journal=BMJ
|volume=327
|issue=7410
|pages=316
|year=2003
|month=August
|pmid=12907484
|pmc=169645
|doi=10.1136/bmj.327.7410.316
|url=
}}</ref> Snížená produkce a příjem vitamínu D jsou hlavní biologické mechanismy použité pro vysvětlení zvýšeného rizika mezi lidmi, kteří jsou méně vystaveni slunečnímu záření.<ref name="pmid15556803"/><ref name="pmid17492755"/><ref name="pmid17179460">{{cite journal
|author=Munger KL, Levin LI, Hollis BW, Howard NS, Ascherio A
|title=Serum 25-hydroxyvitamin D levels and risk of multiple sclerosis
|journal=JAMA
|volume=296
|issue=23
|pages=2832–8
|year=2006
|month=December
|pmid=17179460
|doi=10.1001/jama.296.23.2832
|url=
|doi_brokendate=2009-04-04
}}</ref>

Rizikovým faktorem může být i těžký [[stres]], ačkoliv důkazy pro tuto teorii jsou slabé;<ref name="pmid15556803"/> u rodičů, kteří nečekaně přišli o dítě bylo riziko vzniku RS vyšší než u rodičů, kteří o dítě nepřišli.<ref name="pmid15007121">{{cite journal
|author=Li J, Johansen C, Brønnum-Hansen H, Stenager E, Koch-Henriksen N, Olsen J
|title=The risk of multiple sclerosis in bereaved parents: A nationwide cohort study in Denmark
|journal=Neurology
|volume=62
|issue=5
|pages=726–9
|year=2004
|month=March
|pmid=15007121
|doi=
|url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=15007121
}}</ref> [[Kouření]] bylo prokázáno jako nezávislý rizikový faktor pro rozvoj RS.<ref name="pmid17492755"/><ref name="pmid14581658">{{cite journal
|author=Franklin GM, Nelson L
|title=Environmental risk factors in multiple sclerosis: causes, triggers, and patient autonomy
|journal=Neurology
|volume=61
|issue=8
|pages=1032–4
|year=2003
|month=October
|pmid=14581658
|doi=
|url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=14581658
}}</ref> V rámci výzkumů byla zkoumána povolání, při nichž se dotyční dostávají do kontaktu s [[Jed|toxiny]], zejména pak [[rozpouštědlo|rozpouštědly]], ale nedospělo se k žádným jasným závěrům.<ref name="pmid15556803"/> Za příčinné (kauzální) faktory rozvoje RS byla považována očkování; většina studií nicméně mezi RS a očkováním neprokázala žádnou spojitost.<ref name="pmid15556803"/>

[[Dna]] se u pacientů s RS vyskytuje méně než-li je statistický předpoklad a zároveň u nich byla, ve srovnání s běžnou populací, zjištěna nízká hladina [[kyselina močová|kyseliny močové]]. To vedlo k teorii, že kyselina močová, která chrání před [[oxidační stres|oxidačním stresem]] způsobeným látkami jako je [[peroxynitrit]], ochraňuje před RS.<ref name="pmid16687059">{{cite journal
|author=Koch M, De Keyser J
|title=Uric acid in multiple sclerosis
|journal=Neurol. Res.
|volume=28
|issue=3
|pages=316–9
|year=2006
|month=April
|pmid=16687059
|doi=10.1179/016164106X98215
|url=
}}</ref><ref name="pmid18219824">{{cite journal
|author=Spitsin S, Koprowski H
|title=Role of uric acid in multiple sclerosis
|journal=Curr. Top. Microbiol. Immunol.
|volume=318
|issue=
|pages=325–42
|year=2008
|pmid=18219824
|doi=10.1007/978-3-540-73677-6_13
|url=
}}</ref><ref name="pmid15493114">{{cite journal
|author=Mattle HP, Lienert C, Greeve I
|title=[Uric acid and multiple sclerosis]
|language=German
|journal=Ther Umsch
|volume=61
|issue=9
|pages=553–5
|year=2004
|month=September
|pmid=15493114
|doi=
|url=
}}</ref> Jako rizikový faktor byla zkoumána i [[strava]] a příjem [[hormon]]ů, avšak pro potvrzení či vyvrácení jejich souvislosti s onemocněním je zapotřebí dalších výzkumů.<ref name="pmid17492755"/>

Ačkoliv některé z těchto rizikových faktorů, včetně infekce, jsou částečně ovlivnitelné, pouze další výzkum, a zejména pak klinické testy, mohou ukázat zda-li jejich odstranění může pomoci v zabránění RS.<ref name="pmid18256984">{{cite journal
|author=Ascherio A, Munger K
|title=Epidemiology of multiple sclerosis: from risk factors to prevention
|journal=Semin Neurol
|volume=28
|issue=1
|pages=17–28
|year=2008
|month=February
|pmid=18256984
|doi=10.1055/s-2007-1019126
|url=
}}</ref>

== Patofyziologie ==
{{Neuron|Myelinové pochvy zdravého neuronu}}
=== Léze ===
Název ''roztroušená skleróza'' odkazuje k jizvám (sklerózám, spíše známým jako plaky či léze), které RS vytváří v nervové soustavě. Léze vytvářené RS nejčastěji zahrnují oblasti [[bílá hmota|bílé hmoty]] v blízkosti komor mozečku, [[mozkový kmen|mozkového kmene]], [[bazální ganglia|bazálních ganglií]], míchy a [[zrakový nerv|zrakového nervu]]. Funkcí buněk bílé hmoty je přenášet signály mezi oblastmi [[šedá hmota|šedé hmoty]], kde probíhá zpracování, a zbytkem těla. V [[periferní nervová soustava|periferní nervové soustavě]] se léze vyskytují jen zřídka.<ref name="pmid11955556">{{cite journal
|author=Compston A, Coles A
|title=Multiple sclerosis
|journal=Lancet
|volume=359
|issue=9313
|pages=1221–31
|year=2002
|month=April
|pmid=11955556
|doi=10.1016/S0140-6736(02)08220-X
|url=
}}</ref>

Přesněji řečeno, RS ničí [[olidendrocyt]]y, buňky zodpovědné za vytváření a udržování tukové vrstvy – známé jako [[myelin]]ová pochva – neuronů, která pomáhá přenosu elektrických signálů.<ref name="pmid11955556"/> Jak RS postupuje, vede ke ztenčení nebo úplné ztrátě myelinu a přerušení (transekci) výběžků neuronu, známých jako [[axon]]y.<ref name="pmid17606882">{{cite journal
|author=Pascual AM, Martínez-Bisbal MC, Boscá I, ''et al''
|title=Axonal loss is progressive and partly dissociated from lesion load in early multiple sclerosis
|journal=Neurology
|volume=69
|issue=1
|pages=63–7
|year=2007
|month=July
|pmid=17606882
|doi=10.1212/01.wnl.0000265054.08610.12
|url=
}}</ref> Když dojde ke ztrátě myelinu, neurony již nemohou efektivně přenášet [[akční potenciál|elektrické signály]].<ref name="pmid11955556"/> Opravný proces, známý jako [[remyelinizace]], probíhá v raných fázích onemocnění, ale oligodendrocyty již nejsou schopny plně obnovit myelinové pochvy.<ref name="pmid17531860">{{cite journal
|author=Chari DM
|title=Remyelination in multiple sclerosis
|journal=Int. Rev. Neurobiol.
|volume=79
|issue=
|pages=589–620
|year=2007
|pmid=17531860
|doi=10.1016/S0074-7742(07)79026-8
|url=
}}</ref> Opakované ataky vedou k postupně ke zpomalení remyelinizace, až nakonec poškozené axony obklopí jizvovité plaky.<ref name="pmid17531860"/> Byly popsány čtyři odlišné vzory lézí.<ref name="pmid10852536">{{cite journal
|author=Lucchinetti C, Brück W, Parisi J, Scheithauer B, Rodriguez M, Lassmann H
|title=Heterogeneity of multiple sclerosis lesions: implications for the pathogenesis of demyelination
|journal=Ann. Neurol.
|volume=47
|issue=6
|pages=707–17
|year=2000
|month=June
|pmid=10852536
|doi=10.1002/1531-8249(200006)47:6<707::AID-ANA3>3.0.CO;2-Q
|url=
}}</ref>

[[Image:MS Demyelinisation KB 10x.jpg|thumb|left|Rozpad myelinových pochev obalujících nervová vlákna]]
=== Zánět ===
Vedle demyelinizace je dalším patologickým znakem onemocnění [[zánět]]. Podle striktně [[Imunologie|imunologických]] vysvětlení je RS zánětlivý proces způsobený [[T-lymfocyt]]y. Lymfocyty jsou buňky, které hrají důležitou roli v obraně organismu.<ref name="pmid11955556"/> Při RS přestupují T-lymfocyty do mozku přes [[Hematoencefalitická bariéra|hematoencefalitickou bariéru]] (HEB), tedy zesílené stěny [[Vlásečnice|vlásečnic]], jejichž úkolem je mimo jiné i to, že brání vstupu lymfocytů a dalších buněk [[Imunitní systém|imunitního systému]] do nervové soustavy.<ref name="pmid11955556"/> Bariéra není za normálních okolností tomuto typu buněk propustná, a to do okamžiku, kdy spuštěná infekce či virus sníží její integritu.<ref name="pmid11955556"/> Když bariéra svou integritu opět získá, obvykle poté co odezní infekce či virus, T-lymfocyty jsou uvězněny uvnitř mozku.<ref name="pmid11955556"/> T-lymfocyty za patologických okolností považují myelin za cizorodý a napadají jej, jako kdyby se jednalo o virus. To vyvolává zánětlivé procesy, stimulující další buňky imunitní soustavy a rozpustné faktory jako jsou [[cytokin]]y a protilátky. Zvýšená propustnost hematoencefalitické bariéry může mít za následek řadu dalších škodlivých následků, jako jsou otoky, aktivace [[makrofág]]ů, větší aktivace cytokynů a dalších destruktivních proteinů.<ref name="pmid11955556"/>

Nedávné důkazy na zvířecích modelech ukazují, že vedle T-lymfocytů mají na rozvoji onemocnění podíl i [[B-lymfocyt]]y.<ref name="pmid19483694">{{cite journal | author = Krishnamoorthy G, Saxena A, Mars LT, Domingues HS, Mentele R, Ben-Nun A, Lassmann H, Dornmair K, Kurschus FC, Liblau RS, Wekerle H | title = Myelin-specific T cells also recognize neuronal autoantigen in a transgenic mouse model of multiple sclerosis | journal = Nat. Med. | volume = 15 | issue = 6 | pages = 626–32 | year = 2009 | month = June | pmid = 19483694 | doi = 10.1038/nm.1975 | url = | issn = | laysource = Max Planck Society | laysummary = http://www.mpg.de/english/illustrationsDocumentation/documentation/pressReleases/2009/pressRelease20090610/ }}</ref><ref name="pmid19487416">{{cite journal | author = Pöllinger B, Krishnamoorthy G, Berer K, Lassmann H, Bösl MR, Dunn R, Domingues HS, Holz A, Kurschus FC, Wekerle H | title = Spontaneous relapsing-remitting EAE in the SJL/J mouse: MOG-reactive transgenic T cells recruit endogenous MOG-specific B cells | journal = J. Exp. Med. | volume = 206 | issue = 6 | pages = 1303–16 | year = 2009 | month = June | pmid = 19487416 | doi = 10.1084/jem.20090299 | url = | issn = }}</ref>

== Diagnóza ==
[[Image:Monthly multiple sclerosis MRI.gif|upright=1.5|thumb|T1-vážené snímky řezu mozku z&nbsp;[[Magnetická rezonance|MRI]] v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze).]]
Roztroušená skleróza může být obtížně [[Diagnóza (medicína)|diagnostikována]], neboť její příznaky a symptomy mohou být podobné mnoha jiným zdravotním problémům.<ref name="pmid11794488">{{cite journal
|author=Trojano M, Paolicelli D
|title=The differential diagnosis of multiple sclerosis: classification and clinical features of relapsing and progressive neurological syndromes
|journal=Neurol. Sci.
|volume=22 Suppl 2
|issue=
|pages=S98–102
|year=2001
|month=November
|pmid=11794488
|doi=10.1007/s100720100044
|url=http://link.springer-ny.com/link/service/journals/10072/bibs/122%20Suppl%202000/122%20Suppl%2020S98.htm
}}</ref> Lékařské organizace vytvořily diagnostická kritéria, která mají usnadnit a standardizovat diagnostický proces pro praktikující lékaře. Historicky byla pro diagnostiku RS používána [[Schumacherova kritéria|Schumacherova]] a [[Poserova kritéria]].<ref name="pmid15177763">{{cite journal
|author=Poser CM, Brinar VV
|title=Diagnostic criteria for multiple sclerosis: an historical review
|journal=Clin Neurol Neurosurg
|volume=106
|issue=3
|pages=147–58
|year=2004
|month=June
|pmid=15177763
|doi=10.1016/j.clineuro.2004.02.004
|url=
}}</ref> V současné době se od roku 2001 používají [[McDonaldova kritéria]], která se zaměřují na prokázání diseminace RS lézí v prostoru a čase za pomoci klinických, laboratorních a radiologických dat. Diagnóza nemůže být stanovena dříve, než-li jsou ostatní možné příčiny symptomů vyloučeny [[diferenciální diagnóza|diferenciální diagnózou]].<ref name="pmid11456302">{{cite journal
|author=McDonald WI, Compston A, Edan G, ''et al''
|title=Recommended diagnostic criteria for multiple sclerosis: guidelines from the International Panel on the diagnosis of multiple sclerosis
|journal=Ann. Neurol.
|volume=50
|issue=1
|pages=121–7
|year=2001
|month=July
|pmid=11456302
|doi=10.1002/ana.1032
|url=
}}</ref>

Samotná klinická data mohou být pro diagnostiku RS dostačující v případě, že pacient utrpěl oddělené příhody neurologických symptomů charakteristických pro RS.<ref name="pmid11456302"/> Jelikož někteří lidé vyhledávají lékařskou pomoc již po první atace, následující testování mohou uspíšit a usnadnit diagnózu. Mezi nejčastěji používané diagnostické nástroje patří [[magnetická rezonance]] (MRI), analýza [[mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] a [[evokovaný potenciál|evokované potenciály]]. Magnetická rezonance mozku a páteře zobrazí oblasti, kde proběhla demyelinizace (léze či plaky). Pro zvýraznění aktivních lézí může být nitrožilně podána kontrastní látka [[gadolinium]].<ref name="pmid11456302"/><ref name="pmid18256986">{{cite journal
|author=Rashid W, Miller DH
|title=Recent advances in neuroimaging of multiple sclerosis
|journal=Semin Neurol
|volume=28
|issue=1
|pages=46–55
|year=2008
|month=February
|pmid=18256986
|doi=10.1055/s-2007-1019127
|url=
}}</ref>

Vyšetření mozkomíšního moku získaného [[lumbální punkce|lumbální punkcí]] může poskytnout důkaz chronického [[zánět]]u centrální nervové soustavy (CNS). U mozkomíšního moku jsou testovány [[oligoklonální pás]]y (oligoklonální svazky), jejichž abnormální hladiny protilátek se vyskytují u 75–85&nbsp;% pacientů s RS.<ref name="pmid11456302"/><ref name="pmid16945427">{{cite journal
|author=Link H, Huang YM
|title=Oligoclonal bands in multiple sclerosis cerebrospinal fluid: an update on methodology and clinical usefulness
|journal=J. Neuroimmunol.
|volume=180
|issue=1-2
|pages=17–28
|year=2006
|month=November
|pmid=16945427
|doi=10.1016/j.jneuroim.2006.07.006
|url=
}}</ref> Vzhledem k tomu, že žádný test není stoprocentně přesný, pouze biopsie či pitva může přinést absolutně přesnou diagnózu. V nedávné době byl jako bezpečnější a spolehlivější diagnóza navržen test sérových autoprotilátek.<ref name="pmid19028871">{{cite journal
|author=Quintana FJ, Farez MF, Viglietta V, Iglesias AH, Merbl Y, Izquierdo G, Lucas M, Basso AS, Khoury SJ, Lucchinetti CF, Cohen IR, Weiner HL.
|title=Antigen microarrays identify unique serum autoantibody signatures in clinical and pathologic subtypes of multiple sclerosis
|journal=Proceeding of the national academy of sciences (PNAS)
|volume=
|issue=
|pages=
|year=2008
|month=December
|pmid=19028871
|doi=
|url=http://www.pnas.org/content/105/48/18889.full.pdf+html
}}</ref>

Nervový systém pacientů s RS často kvůli demyelinizaci reaguje méně aktivně na stimulaci očního nervu a smyslových nervů. Tyto odezvy mozku mohou být posouzeny pomocí [[vizuální evokované potenciály|vizuálních]] a senzorických evokovaných potenciálů.<ref name="pmid10802774">{{cite journal
|author=Gronseth GS, Ashman EJ
|title=Practice parameter: the usefulness of evoked potentials in identifying clinically silent lesions in patients with suspected multiple sclerosis (an evidence-based review): Report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology
|journal=Neurology
|volume=54
|issue=9
|pages=1720–5
|year=2000
|month=May
|pmid=10802774
|doi=
|url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10802774
}}</ref>

== Léčba ==
Ačkoliv na roztroušenou sklerózu neexistuje žádný známý lék, mnohé terapie se prokázaly jako nápomocné. Primárním cílem terapie je zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity. Tak jako u ostatních léčeb, i léčba zvládnutí RS má mnohé vedlejší účinky. Někteří pacienti podstupují [[Alternativní medicína|alternativní léčbu]] navzdory nedostatku podpůrných, srovnatelných a opakovaných vědeckých studií.

=== Zvládnutí akutních atak ===
Během symptomatických atak je běžnou léčbou akutních relapsů podávání vysokých dávek i.v. (nitrožilně) [[kortikosteroidy|kortikosteroidů]], jako je [[metylprednisolon]].<ref> [http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/druginfo/medmaster/a682795.html Methylprednisolone Oral.] US National Library of Medicine (Medline) (2003-04-01). Retrieved on 2007-09-01.</ref><ref>[http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/druginfo/medmaster/a601157.html Methylprednisolone Sodium Succinate Injection.] US National Library of Medicine (Medline) (2003-04-01). Retrieved on 2007-09-01.</ref> Cílem tohoto druhu léčby je ukončit ataku dříve a zmírnit tak u pacienta poškození.<ref>{{cite journal |author=Brusaferri F, Candelise L |title=Steroids for multiple sclerosis and optic neuritis: a meta-analysis of randomized controlled clinical trials |journal=J. Neurol. |volume=247 |issue=6 |pages=435–42 |year=2000 |pmid=10929272| doi = 10.1007/s004150070172}}</ref> Mezi možné vedlejší účinky patří [[osteoporóza]]<ref>{{cite journal |author=Dovio A, Perazzolo L, Osella G, ''et al'' |title=Immediate fall of bone formation and transient increase of bone resorption in the course of high-dose, short-term glucocorticoid therapy in young patients with multiple sclerosis |journal=J. Clin. Endocrinol. Metab. |volume=89 |issue=10 |pages=4923–8 |year=2004 |pmid=15472186 |doi=10.1210/jc.2004-0164}}</ref> a dočasné oslabení paměti.<ref>{{cite journal |author=Uttner I, Müller S, Zinser C, ''et al'' |title=Reversible impaired memory induced by pulsed methylprednisolone in patients with MS |journal=Neurology |volume=64 |issue=11 |pages=1971–3 |year=2005 |pmid=15955958 |doi=10.1212/01.WNL.0000163804.94163.91}}</ref> Těžké ataky, které nereagují na kortikosteroidy mohou být léčeny [[plazmaferéza|plazmaferézou]].<ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.neurologyreviews.com/mar00/nr_mar00_MSpatients.html|titul=Some MS Patients have "Dramatic" Responses to Plasma Exchange|vydavatek=Neurology Reviews.com|datum=2000-03|datum přístupu=2009-07-10|jazyk=anglicky}}</ref>

=== Chorobu-modifikující léčba ===
[[Image:Injection 23.JPG|right|thumb|Chorobu-modifikující léky jsou velmi nákladné a většina z nich vyžaduje časté (až denní) aplikování. Jiné vyžadují nitrožilní infúze v 1-3 měsíčních intervalech.]]
Raná klinická forma relaps remitující RS (RRRS) je klinicky izolovaný syndrom (CIS). Mnohé studie prokázaly, že léčba [[interferon]]y během počáteční ataky může snížit pravděpodobnost, že se u pacienta vyvine klinická RS.<ref>{{cite journal |author=Jacobs LD, Beck RW, Simon JH, ''et al.'' |title=Intramuscular interferon beta-1a therapy initiated during a first demyelinating event in multiple sclerosis. CHAMPS Study Group |journal=[[New England Journal of Medicine|N Engl J Med]] |volume=343 |issue=13 |pages=898–904 |year=2000 |pmid=11006365 |doi=10.1056/NEJM200009283431301}}</ref><ref>{{cite journal |author=Comi G, Filippi M, Barkhof F, ''et al.'' |title=Effect of early interferon treatment on conversion to definite multiple sclerosis: a randomised study |journal=[[Lancet (journal)|Lancet]] |volume=357 |issue=9268 |pages=1576–82 |year=2001 |pmid=11377645 |doi=10.1016/S0140-6736(00)04725-5}}</ref><ref name="pmid17679016">{{cite journal |author=Kappos L, Freedman MS, Polman CH, ''et al.'' |title=Effect of early versus delayed interferon beta-1b treatment on disability after a first clinical event suggestive of multiple sclerosis: a 3-year follow-up analysis of the BENEFIT study |journal=Lancet |volume=370 |issue=9585 |pages=389–97 |year=2007 |pmid=17679016 |doi=10.1016/S0140-6736(07)61194-5}}</ref>

K roku 2007 bylo pro RRRS schváleno regulačními úřady různých zemí celkem šest chorobu modifikujících léků. Tři z nich jsou interferony: dvě verze [[Interferon beta 1a|interferonu beta-1a]] (obchodní názvy ''Avonex'', ''CinnoVex'', ''ReciGen'' a ''Rebif'') a jedna [[Interferon beta 1b|interferonu beta-1b]] (americký obchodní název ''Betaseron'', v Evropě a Japonsku ''Betaferon''). Čtvrtým lékem je [[glatiramer acetát]] (''Copaxone''). Pátým lékem je [[mitoxantron]], [[imunosupresivum]] používané při [[chemoterapie|chemoterapiích]] u rakovin, schválené pouze v USA, a to převážně pro sekundárně progresivní RS. Šestý je [[natalizumab]] (''Tysabri''). Všech šest léků je účinných při snížení počtu atak a zpomalejí progrese postižení. Jejich účinnost se liší a studie jejich dlouhodobého účinku stále chybí.<ref name="pmid17627671">{{cite journal |author=Ruggieri M, Avolio C, Livrea P, Trojano M |title=Glatiramer acetate in multiple sclerosis: a review |journal=CNS Drug Rev |volume=13 |issue=2 |pages=178–91 |year=2007 |pmid=17627671 |doi=10.1111/j.1527-3458.2007.00010.x}}</ref><ref name="pmid14974077">{{cite journal |author=Munari L, Lovati R, Boiko A |title=Therapy with glatiramer acetate for multiple sclerosis |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume= |issue=1 |pages=CD004678 |year=2004 |pmid=14974077 |doi=10.1002/14651858.CD004678}}</ref><ref name="pmid11687131">{{cite journal |author=Rice GP, Incorvaia B, Munari L, ''et al'' |title=Interferon in relapsing-remitting multiple sclerosis |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume= |issue=4 |pages=CD002002 |year=2001 |pmid=11687131| doi = 10.1002/14651858.CD002002}}</ref><ref name="pmid16235298">{{cite journal |author=Martinelli Boneschi F, Rovaris M, Capra R, Comi G |title=Mitoxantrone for multiple sclerosis |journal=Cochrane Database Syst Rev |volume= |issue=4 |pages=CD002127 |year=2005 |pmid=16235298 |doi=10.1002/14651858.CD002127.pub2}}</ref> Srovnání mezi imunomodulátory (všech kromě mitoxantronu) ukazují, že nejvíce účinný je natalizumab, a to jak z hlediska snížení relapsů, tak z hlediska zastavení progrese postižení.<ref name="pmid17350652">{{cite journal |author=Johnson KP |title=Control of multiple sclerosis relapses with immunomodulating agents |journal=J. Neurol. Sci. |volume=256 Suppl 1 |issue= |pages=S23–8 |year=2007 |pmid=17350652 |doi=10.1016/j.jns.2007.01.060}}</ref> Rovněž bylo prokázáno, že snižuje závažnost RS.<ref>Natalizumab reduces MS severity - http://www.abstracts2view.com/aan2008chicago/view.php?nu=AAN08L_P04.169</ref> Mitoxatron může být z léků považován za nejúčinnější,<ref>{{cite journal |author=Gonsette RE |title=Compared benefit of approved and experimental immunosuppressive therapeutic approaches in multiple sclerosis |journal=Expert opinion on pharmacotherapy |volume=8 |issue=8 |pages=1103–16 |year=2007 |pmid=17516874 |doi=10.1517/14656566.8.8.1103}}</ref> není však obecně považován za dlouhodobou terapii, neboť je jeho použití omezeno vážnou [[kardiotoxicita|kardiotoxicitou]].<ref name="pmid16503747">{{cite journal |author=Murray TJ |title=The cardiac effects of mitoxantrone: do the benefits in multiple sclerosis outweigh the risks? |journal=Expert opinion on drug safety |volume=5 |issue=2 |pages=265–74 |year=2006 |pmid=16503747 |doi=10.1517/14740338.5.2.265}}</ref> V České republice jsou k roku 2007 (za přísných indikačních kriteriích) předepisovány preparáty interferon beta 1-b, interferon beta 1-a, glatimer acetát a natalizumab.

Interferony a glatimer acetát jsou aplikovány injekčně a četnost aplikace se pohybuje od jedné aplikace za den u glatimer acetátu po jednu aplikaci týdně (intramuskulární, tj. do svalu) u ''Avonexu''. Natalizumab a mixatron jsou aplikovány i.v. infuzí v měsíčních intervalech.

Léčba progresivního průběhu RS je obtížnější než relaps-remitentní formy. Mitoxantron vykázal pozitivní výsledky u pacientů se sekundárně progresivní a progresivně relabující formou. Je středně účinný při snížení progrese onemocnění a četnosti relapsů u pacientů, jejichž stav se v krátkém čase výrazně zhoršuje.<ref name="pmid16235298">{{cite journal |author=Martinelli Boneschi F, Rovaris M, Capra R, Comi G |title=Mitoxantrone for multiple sclerosis |journal=Cochrane database of systematic reviews (Online) |volume= |issue=4 |pages=CD002127 |year=2005 |pmid=16235298 |doi=10.1002/14651858.CD002127.pub2}}</ref> Prozatím nebyla nalezena žádná léčba, která by upravovala stav primárně progresivní RS.<ref name="pmid15907149">{{cite journal |author=Leary SM, Thompson AJ |title=Primary progressive multiple sclerosis: current and future treatment options |journal=CNS drugs |volume=19 |issue=5 |pages=369–76 |year=2005 |pmid=15907149 |doi=}}</ref>

Jako u každé léčby, i léčba RS přináší několik nepříznivých účinků. Jeden z nejběžnějších je podráždění v místu vpichu při léčbě glatimer acetátem a interferony. Postupem času se může vytvořit v místě vpichu viditelná promáčklina v důsledku místního poškození tukové tkáně, známé jako [[lipoatrofie]]. Interferony vytvářejí symptomy podobné chřipce;<ref name="pmid17131933">{{cite journal |author=Sládková T, Kostolanský F |title=The role of cytokines in the immune response to influenza A virus infection |journal=Acta Virol. |volume=50 |issue=3 |pages=151–62 |year=2006 |pmid=17131933 |doi=}}</ref> u některých pacientů užívající glatiramer se po injekční aplikaci projevují návaly horka, těžkost na hrudi, bušení srdce, dušnost a úzkost, které obvykle trvají do třiceti minut.<ref name="pmid14974077">{{cite journal |author=Munari L, Lovati R, Boiko A |title=Therapy with glatiramer acetate for multiple sclerosis |journal=Cochrane database of systematic reviews (Online) |volume= |issue=1 |pages=CD004678 |year=2004 |pmid=14974077 |doi=10.1002/14651858.CD004678}}</ref> Mnohem nebezpečnější je [[hepatotoxicita|poškození jater]] způsobené interferony a mitoxantronem,<ref>Primetherapeutics - serious liver damage per FDA - [http://www.primetherapeutics.com/DrugNews/flash/Avonex.pdf Primetherapeutics]</ref><ref>Betaseron [package insert]. Montville, NJ: Berlex Inc; 2003</ref><ref>Rebif [package insert]. Rockland, MA: Serono Inc; 2005.</ref><ref>Avonex [package insert]. Cambridge, MA: Biogen Inc; 2003</ref><ref name="pmid16750460">{{cite journal |author=Fox EJ |title=Management of worsening multiple sclerosis with mitoxantrone: a review |journal=Clinical therapeutics |volume=28 |issue=4 |pages=461–74 |year=2006 |pmid=16750460 |doi=10.1016/j.clinthera.2006.04.013}}</ref> imunosupresivní efekt, kardiotoxicita způsobená mitoxantronem<ref name="pmid16750460"/> či údajná souvislost mezi natalizumabem a některými případy [[progresivní multifokální leukoencefalopatie]].<ref>{{cite journal |author=Kleinschmidt-DeMasters BK, Tyler KL |title=Progressive multifocal leukoencephalopathy complicating treatment with natalizumab and interferon beta-1a for multiple sclerosis |journal=N Engl J Med |volume=353 |issue=4 |pages=369–74 |year=2005 |pmid=15947079 |doi=10.1056/NEJMoa051782}} [http://content.nejm.org/cgi/content/abstract/353/4/369 Free full text with registration]</ref><ref>{{cite journal |author=Langer-Gould A, Atlas SW, Green AJ, Bollen AW, Pelletier D |title=Progressive multifocal leukoencephalopathy in a patient treated with natalizumab |journal=N Engl J Med |volume=353 |issue=4 |pages=375–81 |year=2005 |pmid=15947078 |doi=10.1056/NEJMoa051847}} [http://content.nejm.org/cgi/content/abstract/353/4/375 Free full text with registration]</ref><ref name="WSJ08">
{{citace elektronické monografie
| titul=Brain Infections Return for Multiple Sclerosis Drug Tysabri
| url=http://blogs.wsj.com/health/2008/08/01/brain-infections-return-for-multiple-sclerosis-drug-tysabri
| datum přístupu= 2008-08-01
| vydavatel= The Wall Street Journal
}}</ref>

=== Zvládnutí efektů RS ===
Chorobu-modifikující léky umí snížit rychlost progrese onemocnění, ale nedokáží jej zastavit. S postupem roztroušené sklerózy dochází ke zhoršování symptomů. RS je spojena s řadou příznaků a funkčních deficitů, které mají za následek řadu progresivních postižení a invaliditu. Zvládnutí těchto deficitů je proto velmi důležité. Jak léčba, tak [[neurorehabilitace]], prokázaly, že dokáží snížit zátěž některých příznaků, avšak neovlivňují progresi onemocnění.<ref name="pmid16168933">{{cite journal |author=Kesselring J, Beer S |title=Symptomatic therapy and neurorehabilitation in multiple sclerosis |journal=Lancet neurology |volume=4 |issue=10 |pages=643–52 |year=2005 |pmid=16168933 |doi=10.1016/S1474-4422(05)70193-9}}</ref> Jako u všech pacientů s neurologickými deficity, je klíčem k omezení a překonání postižení multidisciplinární přístup.<ref name="isbn = 1 86016 182 0">{{citace monografie | autor= The Royal College of Physicians |titul = Multiple Sclerosis. National clinical guideline for diagnosis and management in primary and secondary care | vydavatel= Sarum ColourView Group | rok= 2004 | místo= Salisbury, Wiltshire | isbn = 1 86016 182 0 }}[http://www.rcplondon.ac.uk/pubs/books/MS/MSfulldocument.pdf Free full text] (2004-08-13). Retrieved on 2007-10-01.</ref> U každého symptomu existují různé možnosti léčby. Léčba by proto měla být individuální v závislosti na pacientovi a lékaři.

=== Alternativní léčba ===
Tak jako u většiny chronických onemocnění, je některými pacienty vyhledávána alternativní léčba, navzdory nedostatku podpůrných, srovnatelných a opakovaných vědeckých studií. Příkladem jsou dietní režimy,<ref name="pmid17253500">{{cite journal |author=Farinotti M, Simi S, Di Pietrantonj C, ''et al.'' |title=Dietary interventions for multiple sclerosis |journal=Cochrane database of systematic reviews (Online) |volume= |issue=1 |pages=CD004192 |year=2007 |pmid=17253500 |doi=10.1002/14651858.CD004192.pub2}}</ref> [[fytoterapie]], včetně použití [[marihuana#Využití v medicíně|lékařské marihuany]] pro zmírnění symptomů,<ref>{{cite journal |author=Chong MS, Wolff K, Wise K, Tanton C, Winstock A, Silber E |title=Cannabis use in patients with multiple sclerosis |journal=Mult. Scler. |volume=12 |issue=5 |pages=646–51 |year=2006 |pmid=17086912| doi = 10.1177/1352458506070947}}</ref><ref>{{cite journal |author=Zajicek JP, Sanders HP, Wright DE, Vickery PJ, Ingram WM, Reilly SM, Nunn AJ, Teare LJ, Fox PJ, Thompson AJ |title=Cannabinoids in multiple sclerosis (CAMS) study: safety and efficacy data for 12 months follow up |journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |volume=76 |issue=12 |pages=1664–9 |year=2005 |pmid=16291891 |doi=10.1136/jnnp.2005.070136}}</ref> a [[hyperbarická kyslíková terapie]].<ref name="pmid14974004">{{cite journal |author=Bennett M, Heard R |title=Hyperbaric oxygen therapy for multiple sclerosis |journal=Cochrane database of systematic reviews (Online) |volume= |issue=1 |pages=CD003057 |year=2004 |pmid=14974004 |doi=10.1002/14651858.CD003057.pub2}}</ref> Terapeutická cvičení využívající bojové umění, jako je třeba [[tai chi]], či relaxační disciplíny, jako je [[jóga]], či cvičení obecně, zmírňuje únavu, ale nemá žádný vliv na kognitivní funkce.<ref name="pmid15184614">{{cite journal |author=Oken BS, Kishiyama S, Zajdel D, ''et al.'' |title=Randomized controlled trial of yoga and exercise in multiple sclerosis |journal=Neurology |volume=62 |issue=11 |pages=2058–64 |year=2004 |pmid=15184614 |doi=}}</ref>

== Prognóza ==
[[Prognóza]] (očekávaný budoucí průběh onemocnění) pro osoby s roztroušenou sklerózou závisí formě RS, pohlaví, věku, rase, průvodních symptomech a stupni invalidity.<ref name="pmid8017890"/> Ženské pohlaví, relaps remitentní forma, optická neuritida či zrakové symptomy v počátku onemocnění, několik atak v počátečních letech a zejména nižší věk při nástupu onemocnění, jsou spojovány s lepším průběhem onemocnění.<ref name="pmid8017890"/><ref name="pmid3495637">{{cite journal
|author=Phadke JG
|title=Survival pattern and cause of death in patients with multiple sclerosis: results from an epidemiological survey in north east Scotland
|journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.
|volume=50
|issue=5
|pages=523–31
|year=1987
|month=May
|pmid=3495637
|pmc=1031962
|doi=10.1136/jnnp.50.5.523
|url=
}}</ref>

[[Střední délka života]] pacientů s RS je zejména v posledních letech prakticky stejná jako u obyvatelstva bez RS.<ref name="pmid8017890"/> Téměř 40&nbsp;% pacientů se dožije 70 let.<ref name="pmid3495637"/> Nicméně polovina úmrtí u pacientů s RS je přímo spojena s důsledky onemocnění, zatímco dalších 15&nbsp;% je v důsledku [[sebevražda|sebevražd]] (toto procento je o mnoho vyšší než u zdravé populace).<ref name="pmid8017890"/><ref name="pmid15561552">{{cite journal
|author=Stern M
|title=Aging with multiple sclerosis
|journal=Phys Med Rehabil Clin N Am
|volume=16
|issue=1
|pages=219–34
|year=2005
|month=February
|pmid=15561552
|doi=10.1016/j.pmr.2004.06.010
|url=
}}</ref>

Ačkoliv většina pacientů před smrtí ztratí schopnost chodit, celých 90&nbsp;% pacientů je schopno chůze po deseti letech od počátku onemocnění a 75&nbsp;% po patnácti letech.<ref name="pmid3495637"/><ref name="pmid11321195">{{cite journal
|author=Myhr KM, Riise T, Vedeler C, ''et al''
|title=Disability and prognosis in multiple sclerosis: demographic and clinical variables important for the ability to walk and awarding of disability pension
|journal=Mult. Scler.
|volume=7
|issue=1
|pages=59–65
|year=2001
|month=February
|pmid=11321195
|doi=
|url=http://msj.sagepub.com/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11321195
}}</ref>

== Epidemiologie ==
[[Image:Lapland Mother NGM-v31-p556.jpg|thumb|Etnické skupiny, jako třeba [[Sámové]], mají nižší riziko výskytu RS; pravděpodobně díky genetickým faktorům.]]
[[Epidemiologie]] se opírá o dva základní statistické parametry: [[incidence|incidenci]] a [[prevalence|prevalenci]]. Incidence udává počet nově nemocných jedinců (nových případů) k celkovému počtu jedinců ve sledované [[populace|populaci]]; zatímco prevalence je poměr počtu nemocných k celkovému počtu obyvatel. U prevalence nezávisí pouze na incidenci, ale i na míře přežití a migraci nemocných lidí. RS má prevalenci, která se v závislosti na zemi nebo specifické populaci pohybuje od 2&nbsp;do 150&nbsp;pacientů na 100&nbsp;000&nbsp;obyvatel.<ref name="pmid11603614"/> Vědecké studie populačních a geografických vzorců v epidemiologických statistikách jsou u RS velmi běžné<ref name="pmid8269393">{{cite journal
|author=Kurtzke JF
|title=Epidemiologic evidence for multiple sclerosis as an infection
|journal=Clin. Microbiol. Rev.
|volume=6
|issue=4
|pages=382–427
|year=1993
|month=October
|pmid=8269393
|pmc=358295
|doi=
|url=http://cmr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=8269393
}}</ref> a vedly k návrhům různých [[etiologie|etiologických]] teorií.<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid8269393"/><ref name="pmid15556803">{{cite journal
|author=Marrie RA
|title=Environmental risk factors in multiple sclerosis aetiology
|journal=Lancet Neurol
|volume=3
|issue=12
|pages=709–18
|year=2004
|month=December
|pmid=15556803
|doi=10.1016/S1474-4422(04)00933-0
|url=
}}</ref><ref name="pmid17492755">{{cite journal
|author=Ascherio A, Munger KL
|title=Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part II: Noninfectious factors
|journal=Ann. Neurol.
|volume=61
|issue=6
|pages=504–13
|year=2007
|month=June
|pmid=17492755
|doi=10.1002/ana.21141
|url=
}}</ref>

[[Image:MS Risk no legend.svg|thumb|left|upright=1.7|Mapa světa znázorňující, že riziko (incidence) RS vzrůstá se vzdáleností od rovníku
{{legenda|#0025D9|vysoké riziko}}
{{legenda|#D91A4D|pravděpodobné vysoké riziko}}
{{legenda|#FEB753|nízké riziko}}
{{legenda|#FDEB9F|pravděpodobné nízké riziko}}
{{legenda|#4C9C80|severojižní gradient}}
{{legenda|#FAFBFD|jiné riziko|border=1px solid #696969}}]]
RS se obvykle objevuje u dospělých kolem třiceti,<ref name="pmid18637953"/> ale může se také objevit u dětí,<ref name="pmid11582940">{{cite journal
|author=Brissaud O, Palin K, Chateil JF, Pedespan JM
|title=Multiple sclerosis: pathogenesis and manifestations in children
|language=French
|journal=Arch Pediatr
|volume=8
|issue=9
|pages=969–78
|year=2001
|month=September
|pmid=11582940
|doi=10.1016/S0929-693X(01)00564-4
|url=
}}</ref> a primárně progresivní forma je nejběžnější u lidí kolem padesáti let.<ref name="pmid17884680"/> Tak jako u mnoha ostatních autoimunitních onemocnění, má RS častější výskyt u žen, a tento trend může být rostoucí.<ref name="pmid8269393"/><ref name="pmid18606967">{{cite journal
|author=Alonso A, Hernán MA
|title=Temporal trends in the incidence of multiple sclerosis: a systematic review
|journal=Neurology
|volume=71
|issue=2
|pages=129–35
|year=2008
|month=July
|pmid=18606967
|doi=10.1212/01.wnl.0000316802.35974.34
|url=
}}</ref> U dětí může být poměr pohlaví tři děvčata na každého chlapce.<ref name="pmid11582940"/> U lidí starších padesáti let napadá RS muže a ženy téměř rovnoměrně.<ref name="pmid17884680"/>

Na severní polokouli má nemoc severojižní gradient, zatímco na jižní polokouli má jihoseverní gradient; nejméně lidí postižených RS žije v blízkosti [[Zemský rovník|rovníku]].<ref name="pmid18606967"/> Během studií se ukázalo, že tento gradient [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] mohou vysvětlovat [[podnebí]], dostatek [[Sluneční energie|slunečního záření]] a příjem [[Kalciferol|vitamínů D]].<ref name="pmid17492755"/> Existují však významné výjimky severojižního vzorce, jako například incidence a prevalence na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]]<ref name="pmid15459512">{{cite journal
|author=Aladro Y, Alemany MJ, Pérez-Vieitez MC, ''et al''
|title=Prevalence and incidence of multiple sclerosis in Las Palmas, Canary Islands, Spain
|journal=Neuroepidemiology
|volume=24
|issue=1-2
|pages=70–5
|year=2005
|pmid=15459512
|doi=10.1159/000081052
|url=
}}</ref> a změny v prevalenci v čase;<ref name="pmid11603620">{{cite journal
|author=Pugliatti M, Sotgiu S, Solinas G, Castiglia P, Rosati G
|title=Multiple sclerosis prevalence among Sardinians: further evidence against the latitude gradient theory
|journal=Neurol. Sci.
|volume=22
|issue=2
|pages=163–5
|year=2001
|month=April
|pmid=11603620
|doi=10.1007/s100720170017
|url=http://link.springer-ny.com/link/service/journals/10072/bibs/1022002/10220163.htm
}}</ref> obecně lze říci, že tento trend by mohl vymizet.<ref name="pmid18606967"/> To znamená, že při vysvětlení původu RS musí být vzaty v úvahu další faktory, jako je prostředí nebo dědičnost.<ref name="pmid11603620"/>

Faktory prostředí během dětství mohou hrát významnou roli v rozvoji RS v pozdějším životě. Mnohé studie ukazují, že pokud migrace proběhne před patnáctým rokem života dítěte, získává dítě náchylnost k RS podle nové oblasti v níž žije. Pokud proběhne po patnáctém roce, migrant si zachovává náchylnost k RS podle své původní domovské země.<ref name="pmid15556803"/> Potomci osoby, která migrovala před patnáctým rokem života však již získávají náchylnost nového prostředí v němž vyrůstají.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Havrdová
| jméno = Eva
| titul = Roztroušená skleróza
| vydavatel = Triton
| vydání = 2
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-7254-117-X
| strany = 17
}}</ref>

Existují případy, že i v oblastech, kde je RS běžná, mají některé etnické skupiny nižší riziko rozvinutí nemoci; patří mezi ně například [[Sámové]], [[Turkméni]], [[indiáni]], kanadští [[hutterité]], afrikánci a novozélandští [[Maorové]].<ref name="pmid15556803"/> Jednu z největších měr výskytu RS na světě má [[Skotsko]].<ref> {{cite journal |author=Rothwell PM, Charlton D |title=High incidence and prevalence of multiple sclerosis in south east Scotland: evidence of a genetic predisposition |journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |volume=64 |issue=6 |pages=730–5 |year=1998 |pmid=9647300 |doi=10.1136/jnnp.64.6.730}}</ref>

== Historie ==
=== Objevení ===
[[Image:Carswell-Multiple Sclerosis2.jpg|thumb|right|Detail kresby z Carswellovy knihy znázorňující léze roztroušené sklerózy na [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]] a [[mícha|míše]] (1838)]]
Roztroušenou sklerózu popsal v roce 1868 jako samostatnou chorobu francouzský [[neurologie|neurolog]] [[Jean-Martin Charcot]] (1825–1893).<ref>Berrios G.E. and Quemada J I (1995) Multiple Sclerosis. In Berrios G.E. and Porter R (eds) ''The History of Clinical Psychiatry''. London, Athlone Press, pp174-192</ref> Po shrnutí dřívějších nálezů a doplnění svých vlastních klinických a patologických pozorování Charcot nemoc nazval {{cizojazyčně|fr|''sclerose en plaques''}} (francouzsky roztroušená skleróza). Tři základní příznaky RS, známé též pod souhrnným označením Charcotova trias, jsou nystagmus, intenční třes a skandovaná řeč (nejsou však výlučně typické pro RS). Charcot rovněž u pacientů pozoroval kognitivní změny a podle něj měli „výrazné oslabení paměti“ a „pomalu vznikající představy.“<ref name="Charcot1"/>

Před Charcotem popsali a ilustrovali mnoho klinických detailů choroby britský profesor [[patologie]] [[Robert Carswell]] (1793–1857) a francouzský profesor anatomické patologie [[Jean Cruveilhier]] (1791–1873), avšak ani jeden z nich RS nepopsal jako samostatnou chorobu.<ref name="pmid3066846">{{cite journal
|author=Compston A
|title=The 150th anniversary of the first depiction of the lesions of multiple sclerosis
|journal=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.
|volume=51
|issue=10
|pages=1249–52
|year=1988
|month=October
|pmid=3066846
|pmc=1032909
|doi=10.1136/jnnp.51.10.1249
|url=
}}</ref>

Po Charcotově popsání RS popsali zvláštní případy nemoci [[Eugène Devic]] (1858–1930), [[Jozsef Balo]] (1895–1979), [[Paul Ferdinand Schilder]] (1886–1940) a [[Otto Marburg]] (1874–1948).

=== Historické případy ===
Existují četné historické zmínky o lidech, kteří žili před, či krátce poté, co Charcot nemoc popsal, a pravděpodobně měli RS.

Mladá žena Halldora, která žila na [[Island]]u kolem roku 1200, náhle ztratila zrak a pohyblivost, ale po modlitbách k svatým se jí po sedmi dnech zrak i hybnost vrátili. [[Svatá Lidwina]] ze [[Schiedam]]u (1380–1433), [[Nizozemsko|holandská]] [[Řeholnice|jeptiška]], může být první z jasně identifikovatelných pacientů s RS. Od svých šestnácti let až do své smrti v 53 letech trpěla vracející se bolestí, slabostí v nohách a ztrátou zraku, symptomy typickými pro RS.<ref name="pmid390966">{{cite journal
|author=Medaer R
|title=Does the history of multiple sclerosis go back as far as the 14th century?
|journal=Acta Neurol. Scand.
|volume=60
|issue=3
|pages=189–92
|year=1979
|month=September
|pmid=390966
|doi=
|url=
}}</ref> Oba případy vedly k vytvoření vikingské hypotézy (též hypotéza „vikingského genu“ o šíření choroby.<ref name="pmid16479124">{{cite journal
|author=Holmøy T
|title=A Norse contribution to the history of neurological diseases
|journal=Eur. Neurol.
|volume=55
|issue=1
|pages=57–8
|year=2006
|pmid=16479124
|doi=10.1159/000091431
|url=
}}</ref>

[[Augustus d'Este|Augustus Frederick d'Este]] (1794–1848), nelegitivní vnuk anglického krále [[Jiří III.|Jiřího III.]], trpěl téměř jistě RS. D'Este si během svého života vedl 22&nbsp;let deník, v němž popisoval život s nemocí. Deník začíná v roce 1822 a končí v roce 1846, nalezen však byl až v roce 1948. Jeho symptomy začaly ve věku 28let náhlou přechodnou ztrátou zraku po pohřbu jeho přítele. V průběhu nemoci se u něj projevila slabost v nohou, těžkopádnost rukou, necitlivost, závratě, poruchy močového měchýře a [[erektilní dysfunkce]]. V roce 1844 začal používat kolečkové křeslo. Navzdory své nemoci si zachoval optimistický pohled na život.<ref>{{citace monografie
|příjmení= Firth
|jméno=D
|titul= The Case of August D`Esté
|rok=1948
|vydavatel=Cambridge University Press
|místo=Cambridge
}}</ref><ref name="pmid16103678">{{cite journal
|author=Pearce JM
|title=Historical descriptions of multiple sclerosis
|journal=Eur. Neurol.
|volume=54
|issue=1
|pages=49–53
|year=2005
|pmid=16103678
|doi=10.1159/000087387
|url=
}}</ref>

== Výzkum ==
[[Image:Alemtuzumab Fab 1CE1.png|thumb|[[Alemtuzumab]]]]
Intenzivně se zkoumá množství léčiv, jež by mohly tlumit ataky či zlepšit funkci nervové tkáně. Jednou možností je kombinovat několik léků, které se již v současné době samy o sobě pacientům s roztroušenou sklerózou podávají. Příkladem je kombinované podávání [[mitoxantron]]u a [[glatiramer acetát]]u (''Copaxone'').<ref> [http://www.mxga-mstrial.co.uk United Kingdom early Mitoxantrone Copaxone trial.] Onyx Healthcare (2006-01-01). Retrieved on 2007-09-02.</ref> Mnoho léků, jež se dostaly do klinických zkoušek, se již dříve úspěšně používaly k léčení zcela jiných nemocí. To platí např. pro [[alemtuzumab]] (''Campath''),<ref> [http://www.genzyme.com/corp/media/GENZ%20PR-050207.asp Genzyme and Bayer HealthCare Announce Detailed Interim Two-Year Alemtuzumab in Multiple Sclerosis Data Presented at AAN.] Genzyme (2007-02-01). Retrieved on 2007-09-02.</ref> [[daclizumab]] (''Zenapax''),<ref> [http://www.pdl.com/index.cfm?navId=49 Daclizumab.] PDL Biopharma (2006-01-01). Retrieved on 2007-09-02.</ref> [[inosin]],<ref> [http://www.clinicaltrials.gov/ct/show/NCT00067327 Treatment of Multiple Sclerosis Using Over the Counter Inosine.] ClinicalTrials.gov (2006-03-16). Retrieved on 2007-09-02.</ref> [[BG00012]],<ref>[http://www.clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT00420212?term=biogen&recr=Open&rank=12 Efficacy and Safety of BG00012 in Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis.] ClinicalTrials.gov (2007-09-01). Retrieved on 2007-11-12.</ref> [[fingolimod]],<ref> [http://www.clinicaltrials.gov/ct/show/NCT00289978 Efficacy and Safety of Fingolimod in Patients With Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis.] ClinicalTrials.gov (2006-02-09). Retrieved on 2007-09-02.</ref> a [[teriflunomid]], tedy aktivní [[metabolit]] [[Nesteroidní antiflogistikum|antirevmatického]] [[leflunomid]]u. Alemtuzumab měl v klinických zkouškách lepší výsledky než [[interferon beta-1a]], co se týče zlepšení pohybových vlastností a snížení frekvence [[relaps]]ů u pacientů s relaps remitentní RS; na druhou stranu alemtuzumab vyvolává fatální [[autoimunita|autoimunitní]] problémy ([[idiopatická trombocytopenická purpura|trombocytopenická purpura]]), kvůli čemuž byl vývoj tohoto léku zastaven.<ref name="pmid1234567">{{cite journal |author=The CAMMS223 Trial Investigators |title=Alemtuzumab vs. Interferon Beta-1a in Early Multiple Sclerosis |journal=N Engl J Med |volume=359 |issue=17 |pages=1786–1801 |year=2008 |pmid=18946064 |doi= 10.1056/NEJMoa0802670|url=}}</ref> Třetí skupinou léků jsou přípravky vytvořené od počátku pro léčbu roztroušené sklerózy, konkrétně např. [[laquinimod]]<ref name="pmid15781813">{{cite journal |author=Polman C, Barkhof F, Sandberg-Wollheim M, Linde A, Nordle O, Nederman T |title=Treatment with laquinimod reduces development of active MRI lesions in relapsing MS |journal=Neurology |volume=64 |issue=6 |pages=987–91 |year=2005 |pmid=15781813 |doi=10.1212/01.WNL.0000154520.48391.69 |doi_brokendate=2009-04-04}}</ref> či ''Neurovax''.<ref>{{cite journal |author=Darlington CL |title=Technology evaluation: NeuroVax, Immune Response Corp |journal=Curr. Opin. Mol. Ther. |volume=7 |issue=6 |pages=598–603 |year=2005 |pmid=16370383 |doi=}}</ref>

V nízkých dávkách podávaný [[naltrexon]] (tzv. „low dose naltrexone“, LDN) byl někdy předepisován proti jistým autoimunitním chorobám včetně roztroušené sklerózy. Existují neoficiální důkazy o jeho jistých účincích proti této chorobě,<ref>{{cite journal |author=Agrawal YP |title=Low dose naltrexone therapy in multiple sclerosis |journal=Med. Hypotheses |volume=64 |issue=4 |pages=721–4 |year=2005 |pmid=15694688 |doi=10.1016/j.mehy.2004.09.024 |url=}}</ref><ref>[http://clinicaltrials.gov/ct2/results?term=Low+dose+naltrexone+Multiple+Sclerosis search of clinicaltrials.gov data-base for Low dose naltrexone Multiple Sclerosis]</ref> byly však učiněny jen dvě rozsahem malé klinické zkoušky.<ref>[http://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT00501696?term=Low+dose+naltrexone+Multiple+Sclerosis&rank=1 2007 clinical trial using LDN]</ref><ref name="pmid18728058">{{cite journal |author=Gironi M, Martinelli-Boneschi F, Sacerdote P, Solaro C, Zaffaroni M, Cavarretta R, Moiola L, Bucello S, Radaelli M, Pilato V, Rodegher M, Cursi M, Franchi S, Martinelli V, Nemni R, Comi G, Martino G |title=A pilot trial of low-dose naltrexone in primary progressive multiple sclerosis. |journal=Multiple Sclerosis |volume=14 |issue=8 |pages=1076–83 |year=2008 |pmid=18728058 |doi=10.1177/1352458508095828}}</ref>

Dále se zkoumají nové metody, jak lépe diagnostikovat a hodnotit vývoj této choroby. Užitečným se zdá být měření obsahu protilátek proti myelinovým proteinům, jako je [[myelinový protein oligodendrocytů]] a [[myelinový bazický protein]]. K měření účinku léčiv, degenerace [[axon]]ů a [[atrofie]] mozku by mohla být využívána [[optická koherentní tomografie]] oční [[sítnice]].<ref>{{cite journal |author=Albrecht P, Fröhlich R, Hartung HP, Kieseier BC, Methner A |title=Optical coherence tomography measures axonal loss in multiple sclerosis independently of optic neuritis |journal=J Neurol |volume=Online |issue= | pages = 1595|year=2007 |pmid=17987252 |doi=10.1007/s00415-007-0538-3}}</ref><ref>{{cite journal |author=Gordon-Lipkin E, Chodkowski B, Reich DS ''et al'' |year=2007 |month=October |title=Retinal nerve fiber layer is associated with brain atrophy in multiple sclerosis |journal=Neurology |volume=69 |issue=16 |pages=1603–09 |pmid=17938370 | doi = 10.1212/01.wnl.0000295995.46586.ae}}</ref> Do dnešní doby však neexistují žádné v praxi používané laboratorní metody diagnostiky RS. Několik nadějných metod je však na obzoru, včetně měření lipid-specifického [[imunoglobulin M|imunoglobulinu M]] za účelem odhadu dlouhodobého vývoje nemoci.<ref name="pmid18755821">{{cite journal
|author=Thangarajh M, Gomez-Rial J, Hedström AK, ''et al''
|title=Lipid-specific immunoglobulin M in CSF predicts adverse long-term outcome in multiple sclerosis
|journal=Mult. Scler.
|volume=14
|issue=
|pages=1208
|year=2008
|month=August
|pmid=18755821
|doi=10.1177/1352458508095729
|url=
}}</ref>

== Odkazy ==
{{Portál Medicína}}
{{Portál Medicína}}
=== Poznámky ===
*[http://www.aktivnizivot.cz/ Aktivní život] Vše o roztroušené skleróze
* {{Překlad|en|Multiple sclerosis|308379295}}
*[http://www.roska.eu/ Roska (Pacientská organizace)]
<references />
*[http://klubsms.cz/ Klub SMS (Pacientská organizace)]

*[http://www.domovsvatehojosefa.cz/ Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové (Zdravotnické zařízení, které se specializuje na nemocné roztroušenou sklerózou)]
=== Literatura ===
*[http://www.chemocare.com/bio/alemtuzumab.asp Lék alemtuzumab]
* {{Citace monografie
| příjmení = Brandt
| jméno = Thomas
| příjmení2 = Dichgans
| jméno2 = Johannes
| příjmení3 = Diener
| jméno3 = Hans-Christoph
| titul = Therapie und Verlauf neurologischer Erkrankungen
| vydavatel = Kohlhammer
| místo = Stuttgart
| rok = 2007
| isbn = 3-17019-074-1
| strany = 1523
| jazyk = německy
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Fredikson
| jméno = Sten
| příjmení2 = Link
| jméno2 = Hans
| titul = Advances in multiple sclerosis: clinical research and therapy
| vydavatel = Martin Dunitz
| místo = Londýn
| rok = 1999
| isbn = 1-85317-871-3
| strany = 232
| url = http://books.google.cz/books?id=K8SgeLPF_NMC&pg=PP1&dq=Advances+in+multiple+sclerosis:+clinical+research+and+therapy#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Gold
| jméno = Ralf
| příjmení2 = Rieckmann
| jméno2 = Peter
| titul = Pathogenese und Therapie der Multiple Sklerose
| vydavatel = Uni-Med
| místo = Brémy
| rok = 2004
| isbn = 3-89599-785-4
| strany = 128
| jazyk = německy
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Havrdová
| jméno = Eva
| titul = Roztroušená skleróza
| vydavatel = Triton
| vydání = 2
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-7254-117-X
| počet stran = 101
| jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Herndon
| jméno = Robert M
| titul = Multiple sclerosis: immunology, pathology, and pathophysiology
| vydavatel = Demos
| místo = New York
| rok = 2003
| isbn = 1-888799-62-5
| strany = 239
| url = http://books.google.cz/books?id=C4mbHDgz-z8C&printsec=frontcover&dq=Multiple+sclerosis:+immunology,+pathology,+and+pathophysiology#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kappos
| jméno = Ludwig
| příjmení2 = Kesserling
| jméno2 = Jürg
| příjmení3 = Radu
| jméno3 = Ernst W
| příjmení4 = Johnson
| jméno4 = Keneth
| titul = Multiple Sclerosis: Tissue Destruction and Repair
| vydavatel = Informa HealthCare
| místo = Londýn
| rok = 2000
| isbn = 978-1853178726
| počet stran =
| url = http://books.google.cz/books?id=WQ2t2uXkgn8C&lpg=PT1&ots=dzTF_Z6974&dq=Multiple%20Sclerosis%3A%20Tissue%20Destruction%20and%20Repair&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kesserling
| jméno = Jürg
| titul = Multiple Sclerosis
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok = 1997
| isbn = 0-521-48018-3
| strany = 214
| url = http://books.google.cz/books?id=BniOWOTTLdUC&printsec=frontcover&dq=related:ISBN1853178721#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Lenský
| jméno = Petr
| titul = Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy
| vydavatel = Unie Roska
| místo = Praha
| rok = 1996
| isbn =
| počet stran = 115
| jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Olek
| jméno = Michael J. a kolektiv
| titul = Multiple sclerosis: etiology, diagnosis, and new treatment strategies
| vydavatel = Humana Press
| místo = New Jersey
| rok = 2005
| isbn = 978-1588290335
| strany = 245
| url = http://books.google.cz/books?id=FsGMEOhNEqMC&printsec=frontcover&dq=Multiple+sclerosis:+etiology,+diagnosis,+and+new+treatment+strategies#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Schwarz
| jméno = Shelley Peterman
| titul = Roztroušená skleróza: 300 tipů a rad, jak ji zvládat lépe
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-247-2345-7
| počet stran = 132
| jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Siva
| jméno = Alex
| příjmení2 = Kesserling
| jméno2 = Jürg
| příjmení3 = Thompson
| jméno3 = Alan J
| titul = Frontiers in Multiple Sclerosis
| vydavatel = Informa HealthCare
| místo = Londýn
| rok = 1999
| isbn = 978-1853175060
| strany = 296
| url = http://books.google.cz/books?id=Tu8Uq7ynDUQC&pg=PP1&dq=frontiers+in+multiple+sclerosis#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Thomson
| jméno = Alan J
| příjmení2 = Polman
| jméno2 = Chris
| příjmení3 = Hohlfeld
| jméno3 = Reinhard
| titul = Multiple Sclerosis: Clinical challenges and controversies
| vydavatel = Martin Dunitz
| místo = Londýn
| rok = 1997
| isbn = 1-85317-4289
| strany = 360
| url = http://books.google.cz/books?id=x3zARQ8neJwC&printsec=frontcover&dq=related:ISBN1853178721#v=onepage&q=&f=false
| jazyk = anglicky
}}

{{Sisterlinks|wikt=roztroušená skleróza|commons=Category:Multiple sclerosis}}
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://mayoclinic.com/health/multiple-sclerosis/DS00188 Klinika Mayo - Roztroušená skleróza]
* {{en}} [http://www.nationalmssociety.org/index.aspx National MS Society (USA)]
* {{cs}} [http://www.aktivnizivot.cz/ Projekt Aktivní život]
* {{cs}} [http://www.roska.eu/ Unie Roska: Česká multiple sclerosis společnost]
* {{cs}} [http://klubsms.cz/ Klub SMS (klub mladých sklerotiků)]
* {{cs}} [http://www.psychiatriepropraxi.cz/savepdfs/psy/2008/03/02.pdf Neurologická klinika UK, 2. LF a FN Motol, Eva Meluzínová - Roztroušená skleróza]

{{Varování - Medicína}}


{{Roztroušená skleróza}}
{{Roztroušená skleróza}}

Verze z 5. 9. 2009, 15:31

Šablona:Infobox Choroba Roztroušená skleróza (zkráceně RS, latinsky: sclerosis multiplex, anglicky: Multiple sclerosis, zkráceně MS) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), čímž způsobuje demyelinizaci (rozpad myelinových pochev).[1] Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let)[2] a její výskyt je častější u žen.[3] Její prevalence se pohybuje v rozmezí od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel.[4] Onemocnění popsal v roce 1868 jako první Jean-Martin Charcot.[5]

RS ovlivňuje schopnost nervových buněk (neuronů) v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat. Nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím vysílání nervových vzruchů přes dlouhé neuronové výběžky axony (neurity), které jsou obaleny v tukové izolační látce nazývané myelin. Ten významně urychluje vedení nervového vzruchu a zabraňuje jeho přenosu na okolní vlákna a struktury. Je bezpodmínečně nutný ke správnému fungovámí centrální nervové soustavy. Při RS imunitní systém myelin napadá a ničí jej. To v důsledku znamená, že axony již nadále nejsou schopny účinně přenášet nervové vzruchy.[1] Název roztroušená skleróza se pojí s jizvami (odborně plaky či léze na mozku a míše) v bílé hmotě, která se skládá převážně z myelinu.[5] Přestože o procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá. Mezi teorie etiopatogeneze patří genetické vlivy či infekce. Během studií došlo i k odhalení různých rizikových faktorů prostředí.[1][6]

U roztroušené sklerózy se mohou vyskytnout prakticky jakékoliv neurologické symptomy, které často přechází ve fyzickou a kognitivní invaliditu[1] a neuropsychiatrické poruchy.[7] RS se podle průběhu dělí na benigní a maligní. První zmíněný je charakterizován malým množstvím atak s minimálními následky, druhý pak těžkými záchvaty a rychlým nárůstem invalidity.[8] Hlavní dělení RS zná čtyři základní formy nemoci: relaps-remitentní, sekundárně progresivní, primárně progresivní a relabující-progresivní.[8][9] Mezi záchvaty mohou symptomy zcela vymizet, avšak i přesto často přetrvávají, zejména v případě pokročilejších stádiích nemoci, neurologické potíže.[9]

Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity (symptomatologická léčba).[1] Prognózu je složité vyhodnotit; záleží na množství faktorů, jako jsou průběh onemocnění, individuální symptomy, věk, rasa, pohlaví atp.[10] Střední délka života je u pacientů s RS téměř stejná jako u populace bez RS.[10]

Klasifikace

Progrese u forem RS:
1) relabující-progresivní
2) sekundárně progresivní
3) primárně progresivní
4) relaps-remitentní

Bylo popsáno několik forem progrese roztroušené sklerózy. Tyto formy využívají dřívější průběh onemocnění k předvídání jejího budoucího průběhu. Důležité jsou nejenom kvůli prognóze, ale i pro rozhodnutí dalších léčebných postupů. V roce 1996 americká National Multiple Sclerosis Society (Národní společnost pro roztroušenou sklerózu) standardizovala definice čtyř forem RS. Jsou to:[9]

Relaps remitentní (RR) forma je charakteristická střídáním atak a remisí a trvá zpravidla několik let. Jedná se o nejčastější formu RS, kterou onemocnění začíná až u 85 až 90 % pacientů.[9] Ataky u RR formy trvají různě dlouho (několik týdnů až měsíců). Dochází po nich většinou k částečné až úplné remisi. V počátcích toho průběhu má zhruba polovina pacientů jen nepatrné obtíže, což dotyčné nepřiměje vyhledat lékařskou pomoc. U této formy je možné, že nastane pouze jediná ataka, následována i desetiletím remise. Pouze tento forma RS je dobře ovlivnitelná léky.[8]

Sekundárně progresivní (též chronicko-progresivní) forma následuje relaps remitentní formu RS.[9] V některých případech však k vývoji nemoci do této formy dojít nemusí. K této formě RS dochází tehdy, když organismus vyčerpá své regenerační schopnosti. Dochází při ní k mírnému nárůstu invalidity. Léky se tato forma již hůře ovlivňuje.[8] Medián mezi počátkem relaps remitentní formy a jejím přechodem v sekundárně progresivní je 19 let.[11]

Primárně progresivní forma postihuje přibližně 10 až 15 % pacientů, kteří po prvotních symptomech RS neměli nikdy období remise.[12] Je charakteristická pozvolnou progresí obtíží a invalidity od počátku onemocnění bez jakýchkoliv, nebo pouze vzácných a minimálních, remisí a zlepšení.[9] Případné remise nejsou výrazně odděleny od atak.[8] Vzniká u pacientů v pozdějším věku, přibližně ve věku kolem 40 až 50 let.[12] Léky je tato forma jen těžko ovlivnitelná.[8]

Relabující progresivní forma je velmi vzácná a nejméně běžná forma RS.[9] RS je u ní od počátku progresivní, po atakách nedochází k žádnému či minimálnímu zlepšení a každý relaps zanechává trvalé neurologické poškození.[8] Jedná se o nejhůře léčitelnou formu RS, která během období několika let vede k invaliditě, a jenž se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 40 let.[13]

Byly popsány i případy nestandardního chování nemoci. Někdy jsou označovány jako hraniční formy roztroušené sklerózy (případně jako jiné demyelinizující nemoci);[14] patří mezi ně Devicova choroba, Baloóva koncentrická skleróza, Schilderova difuzní skleróza či Marburgská roztroušená skleróza.[15][16] Roztroušená skleróza se rovněž jinak projevuje u dětí.[17] Probíhá debata nad tím, zda-li jsou atypické formy RS stále ještě roztroušenou sklerózou či již jinou nemocí.[18]

Příznaky a symptomy

Hlavní symptomy roztroušené sklerózy

Symptomy roztroušené sklerózy se obvykle projevují v občasných zhoršujících se akutních obdobích (relaps) jako chronické progresivní zhoršování neurologických funkcí.[9]

Nejběžnějším klinickou formou RS je klinicky izolovaný syndrom (CIS, z anglického clinically isolated syndrome). Při CIS má pacient ataky naznačující demyelinizaci, které však nesplňují kritéria pro roztroušenou sklerózu.[19] Pouze u 30 až 70 % pacientů s CIS dojde k pozdějšímu rozvinutí RS.[19] Onemocnění obvykle nastupuje se senzorickými (46 % případů), vizuálními (33 %), cerebrálními (30 %) a motorickými (26 %) symptomy.[20] U pacientů bylo zaznamenáno i množství vzácných prvotních symptomů, včetně afázie, psychózy a epilepsie.[21][22][23] Počáteční příznaky a symptomy RS jsou často přechodné, mírné a omezené. Tyto příznaky a symptomy dotyčného často nepřimějí vyhledat lékařskou pomoc a jsou často identifikovány pouze dodatečně, a to až poté, co byla RS již diagnostikována. Někdy dojde k odhalení RS náhodně, během neurologického vyšetření prováděného z jiných důvodů. Takové případy se označují jako subklinická RS.[24][25]

Nystagmus, charakterizovaný bezděčnými očními pohyby je jedním z mnoha symptomů projevujících se při RS

U osob s RS se mohou projevovat prakticky jakékoliv neurologické symptomy, včetně změn v citlivosti (hypostézie a parastézie), svalové slabosti, svalových křečí, pohybových obtíží,[26] obtíží s koordinací a rovnováhou (ataxie),[26] problémů s řečí (dysartrie) nebo polykáním (dysfagie),[27] zrakových problémů (nystagmus, optická neuritida, diplopie),[28] únavy, akutní nebo chronické bolesti[29][30] či močových a střevních potíží.[30][31] Mezi běžné symptomy patří rovněž kognitivní poruchy různého stupně a emocionální příznaky deprese či nestabilní nálady.[32][33] Hlavním objektivním měřítkem progrese postižení a závažnosti příznaků je Kurtzkeho stupnice postižení (anglicky: Expanded Disability Status Scale, tj. rozšířená stupnice stavu invalidity), známá též jako EDSS či Kurtzkeho škála.[34]

Ataky jsou při roztroušené skleróze jsou často nepředvidatelné, vyskytující se bez varování a bez zjevných podněcujících faktorů. Některé z nich však může mít na svědomí některý z běžných spouštěčů. Častěji se vyskytují během jara a léta.[35] Riziko atak zvyšují infekce, jako je nachlazení chřipka či gastroenteritida.[36][37] Spouštěčem záchvatu může být i stres.[38][39][40] Náchylnost k záchvatům může ovlivnit i těhotenství, které však před nimi během posledního trimestru naopak ochraňuje (protizánětlivý efekt těhotenských hormonů).[41] Během několika prvních měsíců po porodu je však riziko atak zvýšené. Celkově se však nezdá, že by těhotenství v dlouhodobém horizontu invaliditu výrazněji ovlivnilo[42] (navzdory tomu existoval například v Československu až do roku 1952 zákon, podle kterého byla diagnóza RS indikací k interrupci).[43] Během výzkumu RS bylo prověřeno mnoho potenciálních spouštěčů, u nichž se nezjistilo, že by na nástup atak měly vliv. Neexistuje tak žádný důkaz o zvýšené rizikovosti očkování proti chřipce, hepatitidě B, planým neštovicím, tetanu či tuberkulóze.[44] Spouštěčem záchvatů není ani fyzické trauma.[45][46] U pacientů s RS existuje jev zvaný Uhthoffův fenomén; při expozici vyšším než běžným pokojovým teplotám (například v sauně či horké lázni) se mohou dočasně zhoršit existující symptomy.[47] Uhthoffův fenomén však není označován jako spouštěč atak.[35]

Příčiny

Epidemiologické studie RS poskytly náznaky možných příčin onemocnění. Různé teorie se pokouší kombinovat známá data do hodnověrných vysvětlení, ale žádná z nich se neukázala jako definitivní. RS se nejspíše vyskytuje jako důsledek kombinace jak faktorů prostředí, tak dědičných faktorů.

Faktory dědičnosti

HLA oblast chromozómu 6. Změny v této oblasti zvyšují pravděpodobnost výskytu RS.

RS není považována za přímo dědičné onemocnění, řada genetických variací však prokazatelně zvýšuje riziko vzniku onemocnění, jde tedy o rizikové faktory.[48]

Pokud se RS již vyskytuje v rodině, je riziko vzniku RS u každého dalšího pokrevního příbuzného nemocného vyšší než v je běžné populační riziko. Toto riziko výrazně narůstá zejména v případě postižení sourozenců, rodičů a dětí.[1] V případě postižení jednoho z jednovaječných dvojčat má druhé dvojče riziko, že se i u něj objeví RS 35 % nemocných, u nevlastních sourozenců je riziko společného postižení nižší než u klasických sourozenců, což ukazuje na polygenní (nemendelovskou) dědičnost onemocnění.[1][49]

Vedle příbuzenských studií, které sledují jen současný výskyt RS u příbuzných jedinců, probáhají i molekulárně biologické výzkumy. Výsledkem těchto studií je poznatek, že některé konkrétní geny, respektive jejich formy, představují rizikový faktor pro rozvoj RS. Riziko vzniku RS zvyšují například rozdíly v systému hlavního histokompatibilního komplexu (HLA od Human Lymphocyte Antigen, MHC od Major Histocompatibitily Complex je synonymum), souboru genů na chromozómu 6, který slouží ke komunikaci jednak mezi buňkami imunitního systému navzájem a jednak ke komunikaci s buňkami ostatních orgánů.[50] S RS jsou spojovány varianty dvou dalších genů, konkrétně IL2RA a IL7RA, podjednotky receptorů pro interleukin-2 a interleukin-7.[51][52] HLA proteiny se podílí na prezentaci antigenu, který je klíčový pro fungování imunitního systému, zatímco mutace v IL2 a IL7 receptorových genech jsou známé pro svou spojitost s diabetem a dalšími autoimunitními nemocemi, což jen podporuje tvrzení, že je RS autoimunitní nemocí.[50][53][54] Gen kódující kinezin KIF1B je prvním genem exprimovaným v neuronech, u něhož bylo prokázáno, že zvyšuje riziko onemocnění.[55] Další studie spojují s RS geny chromozómu 5.[56]

Infekční příčiny

Genetické sklony mohou vysvětlit některé z geografických a epidemiologických odchylek ve výskytu RS, jako je vysoký výskyt onemocnění u některých rodin, či snížení rizika v závislosti na genetické vzdálenosti, avšak nevysvětlují jiné jevy, jako jsou například změny rizika výskytu RS, které se vyskytují při migraci v raném věku.[6]

Vysvětlením pro toto epidemiologické zjištění může být, že spíše než vzácný patogen je původcem onemocnění nějaký druh infekce vytvářený rozšířeným mikrobem.[6] Během výzkumu RS byly vypracovány různé hypotetické mechanismy, které mohou takovou situaci vyvolat. Hygienická hypotéza uvádí, že ochranou proti RS může být vystavení různým patogenům během dětství. RS by pak byla vyvolána autoimunitní reakcí spuštěnou u náchylných jedinců četnými infekčními mikroogranismy, s rizikem rostoucím s věkem při infekci.[6][57][58] Prevalenční hypotéza uvádí, že onemocnění je způsobeno patogenem, který je běžnější v oblastech s vyšší prevalencí RS. Tento patogen je velmi běžný a u většiny jednotlivců způsobuje asymptomatickou (bezpříznakovou) přetrvávající infekci. Pouze v několika případech a po mnoha letech po původní infekci způsobuje demyelinizaci.[6][59] Větší podporu z těchto dvou hypotéz získala hypotéza hygienická.[6]

Důkazů pro tvrzení, že některé viry představují příčinu RS, je celá řada. V mozku a mozkomíšním moku většiny pacientů s RS lze prokázat přítomnost oligoklonálních protilátek. Některé viry jsou spojeny (asociovány) demyelinizující encefalomyelitidou u lidí, po experimentální infekci mohou indukovat demyelinizace i u zvířat.[60] Potenciální skupinou virů spojovaných s RS jsou lidské herpes viry;[61] v mozkomíšním moku pacientů s RS bylo nalezeno vysoká úroveň viru Varicella zoster (původce planých neštovic).[62]Nejsilnější a nejlépe potrvzeným důkazem je zjištění, že osoby, které nebyly nikdy nakaženy virem Epstein-Barrové, mají snížené riziko onemocnění,[6][63] společně s korelací jeho markerů a aktivity onemocnění.[64] To je v rozporu s hygienickou hypotézou, jelikož neinfikovaní pravděpodobně zažili výchovu s větším důrazem na hygienu.[6] Mezi další patogeny, které jsou rovněž spojovány s RS jsou lidské endogenní retroviry a Chlamydophila pneumoniae.[65][66][67]

Neinfekční rizikové faktory prostředí

RS je častější u lidí, kteří žijí dále od rovníku. S vyšším rizikem RS je spojováno snížené vystavení slunečnímu záření.[68][69][70] Snížená produkce a příjem vitamínu D jsou hlavní biologické mechanismy použité pro vysvětlení zvýšeného rizika mezi lidmi, kteří jsou méně vystaveni slunečnímu záření.[68][71][72]

Rizikovým faktorem může být i těžký stres, ačkoliv důkazy pro tuto teorii jsou slabé;[68] u rodičů, kteří nečekaně přišli o dítě bylo riziko vzniku RS vyšší než u rodičů, kteří o dítě nepřišli.[73] Kouření bylo prokázáno jako nezávislý rizikový faktor pro rozvoj RS.[71][74] V rámci výzkumů byla zkoumána povolání, při nichž se dotyční dostávají do kontaktu s toxiny, zejména pak rozpouštědly, ale nedospělo se k žádným jasným závěrům.[68] Za příčinné (kauzální) faktory rozvoje RS byla považována očkování; většina studií nicméně mezi RS a očkováním neprokázala žádnou spojitost.[68]

Dna se u pacientů s RS vyskytuje méně než-li je statistický předpoklad a zároveň u nich byla, ve srovnání s běžnou populací, zjištěna nízká hladina kyseliny močové. To vedlo k teorii, že kyselina močová, která chrání před oxidačním stresem způsobeným látkami jako je peroxynitrit, ochraňuje před RS.[75][76][77] Jako rizikový faktor byla zkoumána i strava a příjem hormonů, avšak pro potvrzení či vyvrácení jejich souvislosti s onemocněním je zapotřebí dalších výzkumů.[71]

Ačkoliv některé z těchto rizikových faktorů, včetně infekce, jsou částečně ovlivnitelné, pouze další výzkum, a zejména pak klinické testy, mohou ukázat zda-li jejich odstranění může pomoci v zabránění RS.[78]

Patofyziologie

Neuron: Myelinové pochvy zdravého neuronu

Léze

Název roztroušená skleróza odkazuje k jizvám (sklerózám, spíše známým jako plaky či léze), které RS vytváří v nervové soustavě. Léze vytvářené RS nejčastěji zahrnují oblasti bílé hmoty v blízkosti komor mozečku, mozkového kmene, bazálních ganglií, míchy a zrakového nervu. Funkcí buněk bílé hmoty je přenášet signály mezi oblastmi šedé hmoty, kde probíhá zpracování, a zbytkem těla. V periferní nervové soustavě se léze vyskytují jen zřídka.[1]

Přesněji řečeno, RS ničí olidendrocyty, buňky zodpovědné za vytváření a udržování tukové vrstvy – známé jako myelinová pochva – neuronů, která pomáhá přenosu elektrických signálů.[1] Jak RS postupuje, vede ke ztenčení nebo úplné ztrátě myelinu a přerušení (transekci) výběžků neuronu, známých jako axony.[79] Když dojde ke ztrátě myelinu, neurony již nemohou efektivně přenášet elektrické signály.[1] Opravný proces, známý jako remyelinizace, probíhá v raných fázích onemocnění, ale oligodendrocyty již nejsou schopny plně obnovit myelinové pochvy.[80] Opakované ataky vedou k postupně ke zpomalení remyelinizace, až nakonec poškozené axony obklopí jizvovité plaky.[80] Byly popsány čtyři odlišné vzory lézí.[81]

Rozpad myelinových pochev obalujících nervová vlákna

Zánět

Vedle demyelinizace je dalším patologickým znakem onemocnění zánět. Podle striktně imunologických vysvětlení je RS zánětlivý proces způsobený T-lymfocyty. Lymfocyty jsou buňky, které hrají důležitou roli v obraně organismu.[1] Při RS přestupují T-lymfocyty do mozku přes hematoencefalitickou bariéru (HEB), tedy zesílené stěny vlásečnic, jejichž úkolem je mimo jiné i to, že brání vstupu lymfocytů a dalších buněk imunitního systému do nervové soustavy.[1] Bariéra není za normálních okolností tomuto typu buněk propustná, a to do okamžiku, kdy spuštěná infekce či virus sníží její integritu.[1] Když bariéra svou integritu opět získá, obvykle poté co odezní infekce či virus, T-lymfocyty jsou uvězněny uvnitř mozku.[1] T-lymfocyty za patologických okolností považují myelin za cizorodý a napadají jej, jako kdyby se jednalo o virus. To vyvolává zánětlivé procesy, stimulující další buňky imunitní soustavy a rozpustné faktory jako jsou cytokiny a protilátky. Zvýšená propustnost hematoencefalitické bariéry může mít za následek řadu dalších škodlivých následků, jako jsou otoky, aktivace makrofágů, větší aktivace cytokynů a dalších destruktivních proteinů.[1]

Nedávné důkazy na zvířecích modelech ukazují, že vedle T-lymfocytů mají na rozvoji onemocnění podíl i B-lymfocyty.[82][83]

Diagnóza

Soubor:Monthly multiple sclerosis MRI.gif
T1-vážené snímky řezu mozku z MRI v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze).

Roztroušená skleróza může být obtížně diagnostikována, neboť její příznaky a symptomy mohou být podobné mnoha jiným zdravotním problémům.[84] Lékařské organizace vytvořily diagnostická kritéria, která mají usnadnit a standardizovat diagnostický proces pro praktikující lékaře. Historicky byla pro diagnostiku RS používána Schumacherova a Poserova kritéria.[85] V současné době se od roku 2001 používají McDonaldova kritéria, která se zaměřují na prokázání diseminace RS lézí v prostoru a čase za pomoci klinických, laboratorních a radiologických dat. Diagnóza nemůže být stanovena dříve, než-li jsou ostatní možné příčiny symptomů vyloučeny diferenciální diagnózou.[86]

Samotná klinická data mohou být pro diagnostiku RS dostačující v případě, že pacient utrpěl oddělené příhody neurologických symptomů charakteristických pro RS.[86] Jelikož někteří lidé vyhledávají lékařskou pomoc již po první atace, následující testování mohou uspíšit a usnadnit diagnózu. Mezi nejčastěji používané diagnostické nástroje patří magnetická rezonance (MRI), analýza mozkomíšního moku a evokované potenciály. Magnetická rezonance mozku a páteře zobrazí oblasti, kde proběhla demyelinizace (léze či plaky). Pro zvýraznění aktivních lézí může být nitrožilně podána kontrastní látka gadolinium.[86][87]

Vyšetření mozkomíšního moku získaného lumbální punkcí může poskytnout důkaz chronického zánětu centrální nervové soustavy (CNS). U mozkomíšního moku jsou testovány oligoklonální pásy (oligoklonální svazky), jejichž abnormální hladiny protilátek se vyskytují u 75–85 % pacientů s RS.[86][88] Vzhledem k tomu, že žádný test není stoprocentně přesný, pouze biopsie či pitva může přinést absolutně přesnou diagnózu. V nedávné době byl jako bezpečnější a spolehlivější diagnóza navržen test sérových autoprotilátek.[89]

Nervový systém pacientů s RS často kvůli demyelinizaci reaguje méně aktivně na stimulaci očního nervu a smyslových nervů. Tyto odezvy mozku mohou být posouzeny pomocí vizuálních a senzorických evokovaných potenciálů.[90]

Léčba

Ačkoliv na roztroušenou sklerózu neexistuje žádný známý lék, mnohé terapie se prokázaly jako nápomocné. Primárním cílem terapie je zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity. Tak jako u ostatních léčeb, i léčba zvládnutí RS má mnohé vedlejší účinky. Někteří pacienti podstupují alternativní léčbu navzdory nedostatku podpůrných, srovnatelných a opakovaných vědeckých studií.

Zvládnutí akutních atak

Během symptomatických atak je běžnou léčbou akutních relapsů podávání vysokých dávek i.v. (nitrožilně) kortikosteroidů, jako je metylprednisolon.[91][92] Cílem tohoto druhu léčby je ukončit ataku dříve a zmírnit tak u pacienta poškození.[93] Mezi možné vedlejší účinky patří osteoporóza[94] a dočasné oslabení paměti.[95] Těžké ataky, které nereagují na kortikosteroidy mohou být léčeny plazmaferézou.[96]

Chorobu-modifikující léčba

Chorobu-modifikující léky jsou velmi nákladné a většina z nich vyžaduje časté (až denní) aplikování. Jiné vyžadují nitrožilní infúze v 1-3 měsíčních intervalech.

Raná klinická forma relaps remitující RS (RRRS) je klinicky izolovaný syndrom (CIS). Mnohé studie prokázaly, že léčba interferony během počáteční ataky může snížit pravděpodobnost, že se u pacienta vyvine klinická RS.[97][98][99]

K roku 2007 bylo pro RRRS schváleno regulačními úřady různých zemí celkem šest chorobu modifikujících léků. Tři z nich jsou interferony: dvě verze interferonu beta-1a (obchodní názvy Avonex, CinnoVex, ReciGen a Rebif) a jedna interferonu beta-1b (americký obchodní název Betaseron, v Evropě a Japonsku Betaferon). Čtvrtým lékem je glatiramer acetát (Copaxone). Pátým lékem je mitoxantron, imunosupresivum používané při chemoterapiích u rakovin, schválené pouze v USA, a to převážně pro sekundárně progresivní RS. Šestý je natalizumab (Tysabri). Všech šest léků je účinných při snížení počtu atak a zpomalejí progrese postižení. Jejich účinnost se liší a studie jejich dlouhodobého účinku stále chybí.[100][101][102][103] Srovnání mezi imunomodulátory (všech kromě mitoxantronu) ukazují, že nejvíce účinný je natalizumab, a to jak z hlediska snížení relapsů, tak z hlediska zastavení progrese postižení.[104] Rovněž bylo prokázáno, že snižuje závažnost RS.[105] Mitoxatron může být z léků považován za nejúčinnější,[106] není však obecně považován za dlouhodobou terapii, neboť je jeho použití omezeno vážnou kardiotoxicitou.[107] V České republice jsou k roku 2007 (za přísných indikačních kriteriích) předepisovány preparáty interferon beta 1-b, interferon beta 1-a, glatimer acetát a natalizumab.

Interferony a glatimer acetát jsou aplikovány injekčně a četnost aplikace se pohybuje od jedné aplikace za den u glatimer acetátu po jednu aplikaci týdně (intramuskulární, tj. do svalu) u Avonexu. Natalizumab a mixatron jsou aplikovány i.v. infuzí v měsíčních intervalech.

Léčba progresivního průběhu RS je obtížnější než relaps-remitentní formy. Mitoxantron vykázal pozitivní výsledky u pacientů se sekundárně progresivní a progresivně relabující formou. Je středně účinný při snížení progrese onemocnění a četnosti relapsů u pacientů, jejichž stav se v krátkém čase výrazně zhoršuje.[103] Prozatím nebyla nalezena žádná léčba, která by upravovala stav primárně progresivní RS.[108]

Jako u každé léčby, i léčba RS přináší několik nepříznivých účinků. Jeden z nejběžnějších je podráždění v místu vpichu při léčbě glatimer acetátem a interferony. Postupem času se může vytvořit v místě vpichu viditelná promáčklina v důsledku místního poškození tukové tkáně, známé jako lipoatrofie. Interferony vytvářejí symptomy podobné chřipce;[109] u některých pacientů užívající glatiramer se po injekční aplikaci projevují návaly horka, těžkost na hrudi, bušení srdce, dušnost a úzkost, které obvykle trvají do třiceti minut.[101] Mnohem nebezpečnější je poškození jater způsobené interferony a mitoxantronem,[110][111][112][113][114] imunosupresivní efekt, kardiotoxicita způsobená mitoxantronem[114] či údajná souvislost mezi natalizumabem a některými případy progresivní multifokální leukoencefalopatie.[115][116][117]

Zvládnutí efektů RS

Chorobu-modifikující léky umí snížit rychlost progrese onemocnění, ale nedokáží jej zastavit. S postupem roztroušené sklerózy dochází ke zhoršování symptomů. RS je spojena s řadou příznaků a funkčních deficitů, které mají za následek řadu progresivních postižení a invaliditu. Zvládnutí těchto deficitů je proto velmi důležité. Jak léčba, tak neurorehabilitace, prokázaly, že dokáží snížit zátěž některých příznaků, avšak neovlivňují progresi onemocnění.[118] Jako u všech pacientů s neurologickými deficity, je klíčem k omezení a překonání postižení multidisciplinární přístup.[119] U každého symptomu existují různé možnosti léčby. Léčba by proto měla být individuální v závislosti na pacientovi a lékaři.

Alternativní léčba

Tak jako u většiny chronických onemocnění, je některými pacienty vyhledávána alternativní léčba, navzdory nedostatku podpůrných, srovnatelných a opakovaných vědeckých studií. Příkladem jsou dietní režimy,[120] fytoterapie, včetně použití lékařské marihuany pro zmírnění symptomů,[121][122] a hyperbarická kyslíková terapie.[123] Terapeutická cvičení využívající bojové umění, jako je třeba tai chi, či relaxační disciplíny, jako je jóga, či cvičení obecně, zmírňuje únavu, ale nemá žádný vliv na kognitivní funkce.[124]

Prognóza

Prognóza (očekávaný budoucí průběh onemocnění) pro osoby s roztroušenou sklerózou závisí formě RS, pohlaví, věku, rase, průvodních symptomech a stupni invalidity.[10] Ženské pohlaví, relaps remitentní forma, optická neuritida či zrakové symptomy v počátku onemocnění, několik atak v počátečních letech a zejména nižší věk při nástupu onemocnění, jsou spojovány s lepším průběhem onemocnění.[10][125]

Střední délka života pacientů s RS je zejména v posledních letech prakticky stejná jako u obyvatelstva bez RS.[10] Téměř 40 % pacientů se dožije 70 let.[125] Nicméně polovina úmrtí u pacientů s RS je přímo spojena s důsledky onemocnění, zatímco dalších 15 % je v důsledku sebevražd (toto procento je o mnoho vyšší než u zdravé populace).[10][126]

Ačkoliv většina pacientů před smrtí ztratí schopnost chodit, celých 90 % pacientů je schopno chůze po deseti letech od počátku onemocnění a 75 % po patnácti letech.[125][127]

Epidemiologie

Etnické skupiny, jako třeba Sámové, mají nižší riziko výskytu RS; pravděpodobně díky genetickým faktorům.

Epidemiologie se opírá o dva základní statistické parametry: incidenci a prevalenci. Incidence udává počet nově nemocných jedinců (nových případů) k celkovému počtu jedinců ve sledované populaci; zatímco prevalence je poměr počtu nemocných k celkovému počtu obyvatel. U prevalence nezávisí pouze na incidenci, ale i na míře přežití a migraci nemocných lidí. RS má prevalenci, která se v závislosti na zemi nebo specifické populaci pohybuje od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel.[4] Vědecké studie populačních a geografických vzorců v epidemiologických statistikách jsou u RS velmi běžné[59] a vedly k návrhům různých etiologických teorií.[6][59][68][71]

Mapa světa znázorňující, že riziko (incidence) RS vzrůstá se vzdáleností od rovníku
     vysoké riziko
     pravděpodobné vysoké riziko
     nízké riziko
     pravděpodobné nízké riziko
     severojižní gradient
     jiné riziko

RS se obvykle objevuje u dospělých kolem třiceti,[3] ale může se také objevit u dětí,[128] a primárně progresivní forma je nejběžnější u lidí kolem padesáti let.[12] Tak jako u mnoha ostatních autoimunitních onemocnění, má RS častější výskyt u žen, a tento trend může být rostoucí.[59][129] U dětí může být poměr pohlaví tři děvčata na každého chlapce.[128] U lidí starších padesáti let napadá RS muže a ženy téměř rovnoměrně.[12]

Na severní polokouli má nemoc severojižní gradient, zatímco na jižní polokouli má jihoseverní gradient; nejméně lidí postižených RS žije v blízkosti rovníku.[129] Během studií se ukázalo, že tento gradient zeměpisné šířky mohou vysvětlovat podnebí, dostatek slunečního záření a příjem vitamínů D.[71] Existují však významné výjimky severojižního vzorce, jako například incidence a prevalence na Kanárských ostrovech[130] a změny v prevalenci v čase;[131] obecně lze říci, že tento trend by mohl vymizet.[129] To znamená, že při vysvětlení původu RS musí být vzaty v úvahu další faktory, jako je prostředí nebo dědičnost.[131]

Faktory prostředí během dětství mohou hrát významnou roli v rozvoji RS v pozdějším životě. Mnohé studie ukazují, že pokud migrace proběhne před patnáctým rokem života dítěte, získává dítě náchylnost k RS podle nové oblasti v níž žije. Pokud proběhne po patnáctém roce, migrant si zachovává náchylnost k RS podle své původní domovské země.[68] Potomci osoby, která migrovala před patnáctým rokem života však již získávají náchylnost nového prostředí v němž vyrůstají.[132]

Existují případy, že i v oblastech, kde je RS běžná, mají některé etnické skupiny nižší riziko rozvinutí nemoci; patří mezi ně například Sámové, Turkméni, indiáni, kanadští hutterité, afrikánci a novozélandští Maorové.[68] Jednu z největších měr výskytu RS na světě má Skotsko.[133]

Historie

Objevení

Detail kresby z Carswellovy knihy znázorňující léze roztroušené sklerózy na mozkovém kmeni a míše (1838)

Roztroušenou sklerózu popsal v roce 1868 jako samostatnou chorobu francouzský neurolog Jean-Martin Charcot (1825–1893).[134] Po shrnutí dřívějších nálezů a doplnění svých vlastních klinických a patologických pozorování Charcot nemoc nazval sclerose en plaques (francouzsky roztroušená skleróza). Tři základní příznaky RS, známé též pod souhrnným označením Charcotova trias, jsou nystagmus, intenční třes a skandovaná řeč (nejsou však výlučně typické pro RS). Charcot rovněž u pacientů pozoroval kognitivní změny a podle něj měli „výrazné oslabení paměti“ a „pomalu vznikající představy.“[5]

Před Charcotem popsali a ilustrovali mnoho klinických detailů choroby britský profesor patologie Robert Carswell (1793–1857) a francouzský profesor anatomické patologie Jean Cruveilhier (1791–1873), avšak ani jeden z nich RS nepopsal jako samostatnou chorobu.[135]

Po Charcotově popsání RS popsali zvláštní případy nemoci Eugène Devic (1858–1930), Jozsef Balo (1895–1979), Paul Ferdinand Schilder (1886–1940) a Otto Marburg (1874–1948).

Historické případy

Existují četné historické zmínky o lidech, kteří žili před, či krátce poté, co Charcot nemoc popsal, a pravděpodobně měli RS.

Mladá žena Halldora, která žila na Islandu kolem roku 1200, náhle ztratila zrak a pohyblivost, ale po modlitbách k svatým se jí po sedmi dnech zrak i hybnost vrátili. Svatá Lidwina ze Schiedamu (1380–1433), holandská jeptiška, může být první z jasně identifikovatelných pacientů s RS. Od svých šestnácti let až do své smrti v 53 letech trpěla vracející se bolestí, slabostí v nohách a ztrátou zraku, symptomy typickými pro RS.[136] Oba případy vedly k vytvoření vikingské hypotézy (též hypotéza „vikingského genu“ o šíření choroby.[137]

Augustus Frederick d'Este (1794–1848), nelegitivní vnuk anglického krále Jiřího III., trpěl téměř jistě RS. D'Este si během svého života vedl 22 let deník, v němž popisoval život s nemocí. Deník začíná v roce 1822 a končí v roce 1846, nalezen však byl až v roce 1948. Jeho symptomy začaly ve věku 28let náhlou přechodnou ztrátou zraku po pohřbu jeho přítele. V průběhu nemoci se u něj projevila slabost v nohou, těžkopádnost rukou, necitlivost, závratě, poruchy močového měchýře a erektilní dysfunkce. V roce 1844 začal používat kolečkové křeslo. Navzdory své nemoci si zachoval optimistický pohled na život.[138][139]

Výzkum

Alemtuzumab

Intenzivně se zkoumá množství léčiv, jež by mohly tlumit ataky či zlepšit funkci nervové tkáně. Jednou možností je kombinovat několik léků, které se již v současné době samy o sobě pacientům s roztroušenou sklerózou podávají. Příkladem je kombinované podávání mitoxantronu a glatiramer acetátu (Copaxone).[140] Mnoho léků, jež se dostaly do klinických zkoušek, se již dříve úspěšně používaly k léčení zcela jiných nemocí. To platí např. pro alemtuzumab (Campath),[141] daclizumab (Zenapax),[142] inosin,[143] BG00012,[144] fingolimod,[145] a teriflunomid, tedy aktivní metabolit antirevmatického leflunomidu. Alemtuzumab měl v klinických zkouškách lepší výsledky než interferon beta-1a, co se týče zlepšení pohybových vlastností a snížení frekvence relapsů u pacientů s relaps remitentní RS; na druhou stranu alemtuzumab vyvolává fatální autoimunitní problémy (trombocytopenická purpura), kvůli čemuž byl vývoj tohoto léku zastaven.[146] Třetí skupinou léků jsou přípravky vytvořené od počátku pro léčbu roztroušené sklerózy, konkrétně např. laquinimod[147] či Neurovax.[148]

V nízkých dávkách podávaný naltrexon (tzv. „low dose naltrexone“, LDN) byl někdy předepisován proti jistým autoimunitním chorobám včetně roztroušené sklerózy. Existují neoficiální důkazy o jeho jistých účincích proti této chorobě,[149][150] byly však učiněny jen dvě rozsahem malé klinické zkoušky.[151][152]

Dále se zkoumají nové metody, jak lépe diagnostikovat a hodnotit vývoj této choroby. Užitečným se zdá být měření obsahu protilátek proti myelinovým proteinům, jako je myelinový protein oligodendrocytů a myelinový bazický protein. K měření účinku léčiv, degenerace axonů a atrofie mozku by mohla být využívána optická koherentní tomografie oční sítnice.[153][154] Do dnešní doby však neexistují žádné v praxi používané laboratorní metody diagnostiky RS. Několik nadějných metod je však na obzoru, včetně měření lipid-specifického imunoglobulinu M za účelem odhadu dlouhodobého vývoje nemoci.[155]

Odkazy

Šablona:Portál Medicína

Poznámky

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Compston A, Coles A. Multiple sclerosis. Lancet. 2002, s. 1221–31. DOI 10.1016/S0140-6736(02)08220-X. PMID 11955556. 
  2. ↑ Co je to roztroušená mozkomíšní skleróza [online]. Ereska.cz [cit. 2009-08-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Debouverie M, Pittion-Vouyovitch S, Louis S, Guillemin F. Natural history of multiple sclerosis in a population-based cohort. Eur. J. Neurol.. 2008, s. 916. DOI 10.1111/j.1468-1331.2008.02241.x. PMID 18637953. 
  4. ↑ a b Rosati G. The prevalence of multiple sclerosis in the world: an update. Neurol. Sci.. 2001, s. 117–39. DOI 10.1007/s100720170011. PMID 11603614. 
  5. ↑ a b c Charcot, J. Histologie de la sclerose en plaques. Gazette des hopitaux, Paris, 1868; 41: 554–555.
  6. ↑ a b c d e f g h i Ascherio A, Munger KL. Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part I: the role of infection. Ann. Neurol.. 2007, s. 288–99. DOI 10.1002/ana.21117. PMID 17444504. 
  7. ↑ Berrios G E & Quemada J I (1990) Andre G. Ombredane and the psychopathology of multiple sclerosis: a conceptual and statistical history. Comprehensive Psychiatry 31: 438-446
  8. ↑ a b c d e f g MLČOCH, Zbyněk. Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS), demyelinizace - příznaky, léčba, recidivy [online]. [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h Lublin FD, Reingold SC. Defining the clinical course of multiple sclerosis: results of an international survey. National Multiple Sclerosis Society (USA) Advisory Committee on Clinical Trials of New Agents in Multiple Sclerosis. Neurology. 1996, s. 907–11. PMID 8780061. 
  10. ↑ a b c d e f Weinshenker BG. Natural history of multiple sclerosis. Ann. Neurol.. 1994, s. S6–11. DOI 10.1002/ana.410360704. PMID 8017890. 
  11. ↑ Rovaris M, Confavreux C, Furlan R, Kappos L, Comi G, Filippi M. Secondary progressive multiple sclerosis: current knowledge and future challenges. Lancet Neurol. 2006, s. 343–54. DOI 10.1016/S1474-4422(06)70410-0. PMID 16545751. 
  12. ↑ a b c d Miller DH, Leary SM. Primary-progressive multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2007, s. 903–12. DOI 10.1016/S1474-4422(07)70243-0. PMID 17884680. 
  13. ↑ Co je RS? [online]. Roska Přerov [cit. 2009-08-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Fontaine B. [Borderline forms of multiple sclerosis]. Rev. Neurol. (Paris). 2001, s. 929–34. Dostupné online. PMID 11787357. (French) 
  15. ↑ Capello E, Mancardi GL. Marburg type and Balò's concentric sclerosis: rare and acute variants of multiple sclerosis. Neurol. Sci.. 2004, s. S361–3. DOI 10.1007/s10072-004-0341-1. PMID 15727234. 
  16. ↑ Hainfellner JA, Schmidbauer M, Schmutzhard E, Maier H, Budka H. Devic's neuromyelitis optica and Schilder's myelinoclastic diffuse sclerosis. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 1992, s. 1194–6. DOI 10.1136/jnnp.55.12.1194. PMID 1343820. 
  17. ↑ Stark W, Huppke P, Gärtner J. Paediatric multiple sclerosis: the experience of the German Centre for Multiple Sclerosis in Childhood and Adolescence. J. Neurol.. 2008, s. 119–22. DOI 10.1007/s00415-008-6022-x. PMID 19300972. 
  18. ↑ O'Riordan JI. Central nervous system white matter diseases other than multiple sclerosis. Curr. Opin. Neurol.. 1997, s. 211–4. PMID 9229127. 
  19. ↑ a b Miller D, Barkhof F, Montalban X, Thompson A, Filippi M. Clinically isolated syndromes suggestive of multiple sclerosis, part I: natural history, pathogenesis, diagnosis, and prognosis. Lancet Neurol. 2005, s. 281–8. DOI 10.1016/S1474-4422(05)70071-5. PMID 15847841. 
  20. ↑ Santos EC, Yokota M, Dias NF. [Multiple sclerosis: study of patients with relapsing-remitting form registered at Minas Gerais Secretary of State for Health]. Arq Neuropsiquiatr. 2007, s. 885–8. Dostupné online. PMID 17952303. (Portuguese) 
  21. ↑ Navarro S, Mondéjar-Marín B, Pedrosa-Guerrero A, Pérez-Molina I, Garrido-Robres JA, Alvarez-Tejerina A. [Aphasia and parietal syndrome as the presenting symptoms of a demyelinating disease with pseudotumoral lesions]. Rev Neurol. 2005, s. 601–3. Dostupné online. PMID 16288423. (Spanish; Castilian) 
  22. ↑ Jongen PJ. Psychiatric onset of multiple sclerosis. J. Neurol. Sci.. 2006, s. 59–62. DOI 10.1016/j.jns.2005.09.014. PMID 16631798. 
  23. ↑ Yetimalar Y, Seçil Y, Inceoglu AK, Eren S, Başoğlu M. Unusual primary manifestations of multiple sclerosis. N. Z. Med. J.. 2008, s. 47–59. PMID 18677330. 
  24. ↑ Hakiki B, Goretti B, Portaccio E, Zipoli V, Amato MP. 'Subclinical MS': follow-up of four cases. Eur. J. Neurol.. 2008, s. 858–61. DOI 10.1111/j.1468-1331.2008.02155.x. PMID 18507677. 
  25. ↑ Lebrun C, Bensa C, Debouverie M, et al. Unexpected multiple sclerosis: follow-up of 30 patients with magnetic resonance imaging and clinical conversion profile. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 2008, s. 195–8. DOI 10.1136/jnnp.2006.108274. PMID 18202208. 
  26. ↑ a b Freeman JA. Improving mobility and functional independence in persons with multiple sclerosis. J. Neurol.. 2001, s. 255–9. Dostupné online. DOI 10.1007/s004150170198. PMID 11374088. 
  27. ↑ Merson RM, Rolnick MI. Speech-language pathology and dysphagia in multiple sclerosis. Phys Med Rehabil Clin N Am. 1998, s. 631–41. PMID 9894114. 
  28. ↑ Kaur P, Bennett JL. Optic neuritis and the neuro-ophthalmology of multiple sclerosis. Int. Rev. Neurobiol.. 2007, s. 633–63. DOI 10.1016/S0074-7742(07)79028-1. PMID 17531862. 
  29. ↑ Pöllmann W, Feneberg W. Current management of pain associated with multiple sclerosis. CNS Drugs. 2008, s. 291–324. DOI 10.2165/00023210-200822040-00003. PMID 18336059. 
  30. ↑ a b Henze T. Managing specific symptoms in people with multiple sclerosis. Int MS J. 2005, s. 60–8. Dostupné online. PMID 16417816. 
  31. ↑ Andrews KL, Husmann DA. Bladder dysfunction and management in multiple sclerosis. Mayo Clin. Proc.. 1997, s. 1176–83. DOI 10.4065/72.12.1176. PMID 9413302. 
  32. ↑ Chiaravalloti ND, DeLuca J. Cognitive impairment in multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2008, s. 1139–51. DOI 10.1016/S1474-4422(08)70259-X. PMID 19007738. 
  33. ↑ de Seze J, Zephir H, Hautecoeur P, Mackowiak A, Cabaret M, Vermersch P. Pathologic laughing and intractable hiccups can occur early in multiple sclerosis. Neurology. 2006, s. 1684–6. DOI 10.1212/01.wnl.0000242625.75753.69. PMID 17101907. 
  34. ↑ Kurtzke JF. Rating neurologic impairment in multiple sclerosis: an expanded disability status scale (EDSS). Neurology. 1983, s. 1444–52. PMID 6685237. 
  35. ↑ a b Tataru N, Vidal C, Decavel P, Berger E, Rumbach L. Limited impact of the summer heat wave in France (2003) on hospital admissions and relapses for multiple sclerosis. Neuroepidemiology. 2006, s. 28–32. DOI 10.1159/000094233. PMID 16804331. 
  36. ↑ Confavreux C. Infections and the risk of relapse in multiple sclerosis. Brain. 2002, s. 933–4. Dostupné online. DOI 10.1093/brain/awf146. PMID 11960883. 
  37. ↑ Buljevac D, Flach HZ, Hop WC, et al. Prospective study on the relationship between infections and multiple sclerosis exacerbations. Brain. 2002, s. 952–60. Dostupné online. DOI 10.1093/brain/awf098. PMID 11960885. 
  38. ↑ Buljevac D, Hop WC, Reedeker W, et al. Self reported stressful life events and exacerbations in multiple sclerosis: prospective study. BMJ. 2003, s. 646. DOI 10.1136/bmj.327.7416.646. PMID 14500435. 
  39. ↑ Brown RF, Tennant CC, Sharrock M, Hodgkinson S, Dunn SM, Pollard JD. Relationship between stress and relapse in multiple sclerosis: Part I. Important features. Mult. Scler.. 2006, s. 453–64. Dostupné online. DOI 10.1191/1352458506ms1295oa. PMID 16900759. 
  40. ↑ Brown RF, Tennant CC, Sharrock M, Hodgkinson S, Dunn SM, Pollard JD. Relationship between stress and relapse in multiple sclerosis: Part II. Direct and indirect relationships. Mult. Scler.. 2006, s. 465–75. Dostupné online. DOI 10.1191/1352458506ms1296oa. PMID 16900760. 
  41. ↑ MELUZÍNOVÁ, Eva. Roztroušená skleróza [PDF]. Neurologická klinika UK, 2. LF a FN Motol [cit. 2009-08-22]. Dostupné online. 
  42. ↑ Worthington J, Jones R, Crawford M, Forti A. Pregnancy and multiple sclerosis--a 3-year prospective study. J. Neurol.. 1994, s. 228–33. DOI 10.1007/BF00863773. PMID 8195822. 
  43. ↑ LENSKÝ, Petr. Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy. Praha: Unie Roska, 1996. S. 23. 
  44. ↑ Confavreux C, Suissa S, Saddier P, Bourdès V, Vukusic S. Vaccinations and the risk of relapse in multiple sclerosis. Vaccines in Multiple Sclerosis Study Group. N. Engl. J. Med.. 2001, s. 319–26. Dostupné online. PMID 11172162. 
  45. ↑ Martinelli V. Trauma, stress and multiple sclerosis. Neurol. Sci.. 2000, s. S849–52. Dostupné online. DOI 10.1007/s100720070024. PMID 11205361. 
  46. ↑ Sibley WA, Bamford CR, Clark K, Smith MS, Laguna JF. A prospective study of physical trauma and multiple sclerosis. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 1991, s. 584–9. DOI 10.1136/jnnp.54.7.584. PMID 1895121. 
  47. ↑ Smith KJ, McDonald WI. The pathophysiology of multiple sclerosis: the mechanisms underlying the production of symptoms and the natural history of the disease. Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci.. 1999, s. 1649–73. DOI 10.1098/rstb.1999.0510. PMID 10603618. 
  48. ↑ Dyment DA, Ebers GC, Sadovnick AD. Genetics of multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2004, s. 104–10. DOI 10.1016/S1474-4422(03)00663-X. PMID 14747002. 
  49. ↑ Sadovnick AD, Ebers GC, Dyment DA, Risch NJ. Evidence for genetic basis of multiple sclerosis. The Canadian Collaborative Study Group. Lancet. 1996, s. 1728–30. PMID 8656905. 
  50. ↑ a b Svejgaard A. The immunogenetics of multiple sclerosis. Immunogenetics. 2008, s. 275–86. DOI 10.1007/s00251-008-0295-1. PMID 18461312. 
  51. ↑ Hafler DA, Compston A, Sawcer S, et al. Risk alleles for multiple sclerosis identified by a genomewide study. N. Engl. J. Med.. 2007, s. 851–62. DOI 10.1056/NEJMoa073493. PMID 17660530. 
  52. ↑ Weber F, Fontaine B, Cournu-Rebeix I, et al. IL2RA and IL7RA genes confer susceptibility for multiple sclerosis in two independent European populations. Genes Immun.. 2008, s. 259–63. DOI 10.1038/gene.2008.14. PMID 18354419. 
  53. ↑ Anaya JM, Gómez L, Castiblanco J. Is there a common genetic basis for autoimmune diseases?. Clin. Dev. Immunol.. 2006, s. 185–95. DOI 10.1080/17402520600876762. PMID 17162361. 
  54. ↑ Spolski R, Kashyap M, Robinson C, Yu Z, Leonard WJ. IL-21 signaling is critical for the development of type I diabetes in the NOD mouse. Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A.. 2008, s. 14028. DOI 10.1073/pnas.0804358105. PMID 18779574. 
  55. ↑ Aulchenko YS, Hoppenbrouwers IA, Ramagopalan SV, et al. Genetic variation in the KIF1B locus influences susceptibility to multiple sclerosis. Nat. Genet.. 2008, s. 1402–3. DOI 10.1038/ng.251. PMID 18997785. 
  56. ↑ Palacios R, Aguirrezabal I, Fernandez-Diez B, Brieva L, Villoslada P. Chromosome 5 and multiple sclerosis. J. Neuroimmunol.. 2005, s. 1–3. DOI 10.1016/j.jneuroim.2005.06.023. PMID 16099057. 
  57. ↑ Leibowitz U, Antonovsky A, Medalie JM, Smith HA, Halpern L, Alter M. Epidemiological study of multiple sclerosis in Israel. II. Multiple sclerosis and level of sanitation. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 1966, s. 60–8. DOI 10.1136/jnnp.29.1.60. PMID 5910580. 
  58. ↑ Fleming J, Fabry Z. The hygiene hypothesis and multiple sclerosis. Ann. Neurol.. 2007, s. 85–9. DOI 10.1002/ana.21092. PMID 17315205. 
  59. ↑ a b c d Kurtzke JF. Epidemiologic evidence for multiple sclerosis as an infection. Clin. Microbiol. Rev.. 1993, s. 382–427. Dostupné online. PMID 8269393. 
  60. ↑ Gilden DH. Infectious causes of multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2005, s. 195–202. DOI 10.1016/S1474-4422(05)01017-3. PMID 15721830. 
  61. ↑ Christensen T. Human herpesviruses in MS. Int MS J. 2007, s. 41–7. Dostupné online. PMID 17686342. 
  62. ↑ Sotelo J, Martínez-Palomo A, Ordoñez G, Pineda B. Varicella-zoster virus in cerebrospinal fluid at relapses of multiple sclerosis. Ann. Neurol.. 2008, s. 303–11. DOI 10.1002/ana.21316. PMID 18306233. 
  63. ↑ Lünemann JD, Kamradt T, Martin R, Münz C. Epstein-barr virus: environmental trigger of multiple sclerosis?. J. Virol.. 2007, s. 6777–84. DOI 10.1128/JVI.00153-07. PMID 17459939. 
  64. ↑ > Farrell RA, Antony D, Wall GR, Clark DA, Fisniku L, Swanton J, Khaleeli Z, Schmierer K, Miller DH, Giovannoni G. Humoral immune response to EBV in multiple sclerosis is associated with disease activity on MRI. Neurology. 2009. PMID 19458321. 
  65. ↑ Johnston JB, Silva C, Holden J, Warren KG, Clark AW, Power C. Monocyte activation and differentiation augment human endogenous retrovirus expression: implications for inflammatory brain diseases. Ann. Neurol.. 2001, s. 434–42. DOI 10.1002/ana.1131. PMID 11601494. 
  66. ↑ Christensen T. The role of EBV in MS pathogenesis. Int MS J. 2006, s. 52–7. Dostupné online. PMID 16635422. 
  67. ↑ Yao SY, Stratton CW, Mitchell WM, Sriram S. CSF oligoclonal bands in MS include antibodies against Chlamydophila antigens. Neurology. 2001, s. 1168–76. Dostupné online. PMID 11342681. 
  68. ↑ a b c d e f g h Marrie RA. Environmental risk factors in multiple sclerosis aetiology. Lancet Neurol. 2004, s. 709–18. DOI 10.1016/S1474-4422(04)00933-0. PMID 15556803. 
  69. ↑ Islam T, Gauderman WJ, Cozen W, Mack TM. Childhood sun exposure influences risk of multiple sclerosis in monozygotic twins. Neurology. 2007, s. 381–8. DOI 10.1212/01.wnl.0000268266.50850.48. PMID 17646631. 
  70. ↑ van der Mei IA, Ponsonby AL, Dwyer T, et al. Past exposure to sun, skin phenotype, and risk of multiple sclerosis: case-control study. BMJ. 2003, s. 316. DOI 10.1136/bmj.327.7410.316. PMID 12907484. 
  71. ↑ a b c d e Ascherio A, Munger KL. Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part II: Noninfectious factors. Ann. Neurol.. 2007, s. 504–13. DOI 10.1002/ana.21141. PMID 17492755. 
  72. ↑ Munger KL, Levin LI, Hollis BW, Howard NS, Ascherio A. Serum 25-hydroxyvitamin D levels and risk of multiple sclerosis. JAMA. 2006, s. 2832–8. DOI 10.1001/jama.296.23.2832. PMID 17179460. 
  73. ↑ Li J, Johansen C, Brønnum-Hansen H, Stenager E, Koch-Henriksen N, Olsen J. The risk of multiple sclerosis in bereaved parents: A nationwide cohort study in Denmark. Neurology. 2004, s. 726–9. Dostupné online. PMID 15007121. 
  74. ↑ Franklin GM, Nelson L. Environmental risk factors in multiple sclerosis: causes, triggers, and patient autonomy. Neurology. 2003, s. 1032–4. Dostupné online. PMID 14581658. 
  75. ↑ Koch M, De Keyser J. Uric acid in multiple sclerosis. Neurol. Res.. 2006, s. 316–9. DOI 10.1179/016164106X98215. PMID 16687059. 
  76. ↑ Spitsin S, Koprowski H. Role of uric acid in multiple sclerosis. Curr. Top. Microbiol. Immunol.. 2008, s. 325–42. DOI 10.1007/978-3-540-73677-6_13. PMID 18219824. 
  77. ↑ Mattle HP, Lienert C, Greeve I. [Uric acid and multiple sclerosis]. Ther Umsch. 2004, s. 553–5. PMID 15493114. (German) 
  78. ↑ Ascherio A, Munger K. Epidemiology of multiple sclerosis: from risk factors to prevention. Semin Neurol. 2008, s. 17–28. DOI 10.1055/s-2007-1019126. PMID 18256984. 
  79. ↑ Pascual AM, Martínez-Bisbal MC, Boscá I, et al. Axonal loss is progressive and partly dissociated from lesion load in early multiple sclerosis. Neurology. 2007, s. 63–7. DOI 10.1212/01.wnl.0000265054.08610.12. PMID 17606882. 
  80. ↑ a b Chari DM. Remyelination in multiple sclerosis. Int. Rev. Neurobiol.. 2007, s. 589–620. DOI 10.1016/S0074-7742(07)79026-8. PMID 17531860. 
  81. ↑ Lucchinetti C, Brück W, Parisi J, Scheithauer B, Rodriguez M, Lassmann H. Heterogeneity of multiple sclerosis lesions: implications for the pathogenesis of demyelination. Ann. Neurol.. 2000, s. 707–17. DOI 10.1002/1531-8249(200006)47:6<707::AID-ANA3>3.0.CO;2-Q. PMID 10852536. 
  82. ↑ Krishnamoorthy G, Saxena A, Mars LT, Domingues HS, Mentele R, Ben-Nun A, Lassmann H, Dornmair K, Kurschus FC, Liblau RS, Wekerle H. Myelin-specific T cells also recognize neuronal autoantigen in a transgenic mouse model of multiple sclerosis. Nat. Med.. 2009, s. 626–32. DOI 10.1038/nm.1975. PMID 19483694. 
  83. ↑ Pöllinger B, Krishnamoorthy G, Berer K, Lassmann H, Bösl MR, Dunn R, Domingues HS, Holz A, Kurschus FC, Wekerle H. Spontaneous relapsing-remitting EAE in the SJL/J mouse: MOG-reactive transgenic T cells recruit endogenous MOG-specific B cells. J. Exp. Med.. 2009, s. 1303–16. DOI 10.1084/jem.20090299. PMID 19487416. 
  84. ↑ Trojano M, Paolicelli D. The differential diagnosis of multiple sclerosis: classification and clinical features of relapsing and progressive neurological syndromes. Neurol. Sci.. 2001, s. S98–102. Dostupné online. DOI 10.1007/s100720100044. PMID 11794488. 
  85. ↑ Poser CM, Brinar VV. Diagnostic criteria for multiple sclerosis: an historical review. Clin Neurol Neurosurg. 2004, s. 147–58. DOI 10.1016/j.clineuro.2004.02.004. PMID 15177763. 
  86. ↑ a b c d McDonald WI, Compston A, Edan G, et al. Recommended diagnostic criteria for multiple sclerosis: guidelines from the International Panel on the diagnosis of multiple sclerosis. Ann. Neurol.. 2001, s. 121–7. DOI 10.1002/ana.1032. PMID 11456302. 
  87. ↑ Rashid W, Miller DH. Recent advances in neuroimaging of multiple sclerosis. Semin Neurol. 2008, s. 46–55. DOI 10.1055/s-2007-1019127. PMID 18256986. 
  88. ↑ Link H, Huang YM. Oligoclonal bands in multiple sclerosis cerebrospinal fluid: an update on methodology and clinical usefulness. J. Neuroimmunol.. 2006, s. 17–28. DOI 10.1016/j.jneuroim.2006.07.006. PMID 16945427. 
  89. ↑ Quintana FJ, Farez MF, Viglietta V, Iglesias AH, Merbl Y, Izquierdo G, Lucas M, Basso AS, Khoury SJ, Lucchinetti CF, Cohen IR, Weiner HL. Antigen microarrays identify unique serum autoantibody signatures in clinical and pathologic subtypes of multiple sclerosis. Proceeding of the national academy of sciences (PNAS). 2008. Dostupné online. PMID 19028871. 
  90. ↑ Gronseth GS, Ashman EJ. Practice parameter: the usefulness of evoked potentials in identifying clinically silent lesions in patients with suspected multiple sclerosis (an evidence-based review): Report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology. Neurology. 2000, s. 1720–5. Dostupné online. PMID 10802774. 
  91. ↑ Methylprednisolone Oral. US National Library of Medicine (Medline) (2003-04-01). Retrieved on 2007-09-01.
  92. ↑ Methylprednisolone Sodium Succinate Injection. US National Library of Medicine (Medline) (2003-04-01). Retrieved on 2007-09-01.
  93. ↑ Brusaferri F, Candelise L. Steroids for multiple sclerosis and optic neuritis: a meta-analysis of randomized controlled clinical trials. J. Neurol.. 2000, s. 435–42. DOI 10.1007/s004150070172. PMID 10929272. 
  94. ↑ Dovio A, Perazzolo L, Osella G, et al. Immediate fall of bone formation and transient increase of bone resorption in the course of high-dose, short-term glucocorticoid therapy in young patients with multiple sclerosis. J. Clin. Endocrinol. Metab.. 2004, s. 4923–8. DOI 10.1210/jc.2004-0164. PMID 15472186. 
  95. ↑ Uttner I, Müller S, Zinser C, et al. Reversible impaired memory induced by pulsed methylprednisolone in patients with MS. Neurology. 2005, s. 1971–3. DOI 10.1212/01.WNL.0000163804.94163.91. PMID 15955958. 
  96. ↑ Some MS Patients have "Dramatic" Responses to Plasma Exchange [online]. 2000-03 [cit. 2009-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ Jacobs LD, Beck RW, Simon JH, et al.. Intramuscular interferon beta-1a therapy initiated during a first demyelinating event in multiple sclerosis. CHAMPS Study Group. N Engl J Med. 2000, s. 898–904. DOI 10.1056/NEJM200009283431301. PMID 11006365. 
  98. ↑ Comi G, Filippi M, Barkhof F, et al.. Effect of early interferon treatment on conversion to definite multiple sclerosis: a randomised study. Lancet. 2001, s. 1576–82. DOI 10.1016/S0140-6736(00)04725-5. PMID 11377645. 
  99. ↑ Kappos L, Freedman MS, Polman CH, et al.. Effect of early versus delayed interferon beta-1b treatment on disability after a first clinical event suggestive of multiple sclerosis: a 3-year follow-up analysis of the BENEFIT study. Lancet. 2007, s. 389–97. DOI 10.1016/S0140-6736(07)61194-5. PMID 17679016. 
  100. ↑ Ruggieri M, Avolio C, Livrea P, Trojano M. Glatiramer acetate in multiple sclerosis: a review. CNS Drug Rev. 2007, s. 178–91. DOI 10.1111/j.1527-3458.2007.00010.x. PMID 17627671. 
  101. ↑ a b Munari L, Lovati R, Boiko A. Therapy with glatiramer acetate for multiple sclerosis. Cochrane Database Syst Rev. 2004, s. CD004678. DOI 10.1002/14651858.CD004678. PMID 14974077.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „pmid14974077“ použit vícekrát s různým obsahem
  102. ↑ Rice GP, Incorvaia B, Munari L, et al. Interferon in relapsing-remitting multiple sclerosis. Cochrane Database Syst Rev. 2001, s. CD002002. DOI 10.1002/14651858.CD002002. PMID 11687131. 
  103. ↑ a b Martinelli Boneschi F, Rovaris M, Capra R, Comi G. Mitoxantrone for multiple sclerosis. Cochrane Database Syst Rev. 2005, s. CD002127. DOI 10.1002/14651858.CD002127.pub2. PMID 16235298.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „pmid16235298“ použit vícekrát s různým obsahem
  104. ↑ Johnson KP. Control of multiple sclerosis relapses with immunomodulating agents. J. Neurol. Sci.. 2007, s. S23–8. DOI 10.1016/j.jns.2007.01.060. PMID 17350652. 
  105. ↑ Natalizumab reduces MS severity - http://www.abstracts2view.com/aan2008chicago/view.php?nu=AAN08L_P04.169
  106. ↑ Gonsette RE. Compared benefit of approved and experimental immunosuppressive therapeutic approaches in multiple sclerosis. Expert opinion on pharmacotherapy. 2007, s. 1103–16. DOI 10.1517/14656566.8.8.1103. PMID 17516874. 
  107. ↑ Murray TJ. The cardiac effects of mitoxantrone: do the benefits in multiple sclerosis outweigh the risks?. Expert opinion on drug safety. 2006, s. 265–74. DOI 10.1517/14740338.5.2.265. PMID 16503747. 
  108. ↑ Leary SM, Thompson AJ. Primary progressive multiple sclerosis: current and future treatment options. CNS drugs. 2005, s. 369–76. PMID 15907149. 
  109. ↑ Sládková T, Kostolanský F. The role of cytokines in the immune response to influenza A virus infection. Acta Virol.. 2006, s. 151–62. PMID 17131933. 
  110. ↑ Primetherapeutics - serious liver damage per FDA - Primetherapeutics
  111. ↑ Betaseron [package insert]. Montville, NJ: Berlex Inc; 2003
  112. ↑ Rebif [package insert]. Rockland, MA: Serono Inc; 2005.
  113. ↑ Avonex [package insert]. Cambridge, MA: Biogen Inc; 2003
  114. ↑ a b Fox EJ. Management of worsening multiple sclerosis with mitoxantrone: a review. Clinical therapeutics. 2006, s. 461–74. DOI 10.1016/j.clinthera.2006.04.013. PMID 16750460. 
  115. ↑ Kleinschmidt-DeMasters BK, Tyler KL. Progressive multifocal leukoencephalopathy complicating treatment with natalizumab and interferon beta-1a for multiple sclerosis. N Engl J Med. 2005, s. 369–74. DOI 10.1056/NEJMoa051782. PMID 15947079.  Free full text with registration
  116. ↑ Langer-Gould A, Atlas SW, Green AJ, Bollen AW, Pelletier D. Progressive multifocal leukoencephalopathy in a patient treated with natalizumab. N Engl J Med. 2005, s. 375–81. DOI 10.1056/NEJMoa051847. PMID 15947078.  Free full text with registration
  117. ↑ Brain Infections Return for Multiple Sclerosis Drug Tysabri [online]. The Wall Street Journal [cit. 2008-08-01]. Dostupné online. 
  118. ↑ Kesselring J, Beer S. Symptomatic therapy and neurorehabilitation in multiple sclerosis. Lancet neurology. 2005, s. 643–52. DOI 10.1016/S1474-4422(05)70193-9. PMID 16168933. 
  119. ↑ The Royal College of Physicians. Multiple Sclerosis. National clinical guideline for diagnosis and management in primary and secondary care. Salisbury, Wiltshire: Sarum ColourView Group, 2004. ISBN 1 86016 182 0. Free full text (2004-08-13). Retrieved on 2007-10-01.
  120. ↑ Farinotti M, Simi S, Di Pietrantonj C, et al.. Dietary interventions for multiple sclerosis. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2007, s. CD004192. DOI 10.1002/14651858.CD004192.pub2. PMID 17253500. 
  121. ↑ Chong MS, Wolff K, Wise K, Tanton C, Winstock A, Silber E. Cannabis use in patients with multiple sclerosis. Mult. Scler.. 2006, s. 646–51. DOI 10.1177/1352458506070947. PMID 17086912. 
  122. ↑ Zajicek JP, Sanders HP, Wright DE, Vickery PJ, Ingram WM, Reilly SM, Nunn AJ, Teare LJ, Fox PJ, Thompson AJ. Cannabinoids in multiple sclerosis (CAMS) study: safety and efficacy data for 12 months follow up. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 2005, s. 1664–9. DOI 10.1136/jnnp.2005.070136. PMID 16291891. 
  123. ↑ Bennett M, Heard R. Hyperbaric oxygen therapy for multiple sclerosis. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2004, s. CD003057. DOI 10.1002/14651858.CD003057.pub2. PMID 14974004. 
  124. ↑ Oken BS, Kishiyama S, Zajdel D, et al.. Randomized controlled trial of yoga and exercise in multiple sclerosis. Neurology. 2004, s. 2058–64. PMID 15184614. 
  125. ↑ a b c Phadke JG. Survival pattern and cause of death in patients with multiple sclerosis: results from an epidemiological survey in north east Scotland. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 1987, s. 523–31. DOI 10.1136/jnnp.50.5.523. PMID 3495637. 
  126. ↑ Stern M. Aging with multiple sclerosis. Phys Med Rehabil Clin N Am. 2005, s. 219–34. DOI 10.1016/j.pmr.2004.06.010. PMID 15561552. 
  127. ↑ Myhr KM, Riise T, Vedeler C, et al. Disability and prognosis in multiple sclerosis: demographic and clinical variables important for the ability to walk and awarding of disability pension. Mult. Scler.. 2001, s. 59–65. Dostupné online. PMID 11321195. 
  128. ↑ a b Brissaud O, Palin K, Chateil JF, Pedespan JM. Multiple sclerosis: pathogenesis and manifestations in children. Arch Pediatr. 2001, s. 969–78. DOI 10.1016/S0929-693X(01)00564-4. PMID 11582940. (French) 
  129. ↑ a b c Alonso A, Hernán MA. Temporal trends in the incidence of multiple sclerosis: a systematic review. Neurology. 2008, s. 129–35. DOI 10.1212/01.wnl.0000316802.35974.34. PMID 18606967. 
  130. ↑ Aladro Y, Alemany MJ, Pérez-Vieitez MC, et al. Prevalence and incidence of multiple sclerosis in Las Palmas, Canary Islands, Spain. Neuroepidemiology. 2005, s. 70–5. DOI 10.1159/000081052. PMID 15459512. 
  131. ↑ a b Pugliatti M, Sotgiu S, Solinas G, Castiglia P, Rosati G. Multiple sclerosis prevalence among Sardinians: further evidence against the latitude gradient theory. Neurol. Sci.. 2001, s. 163–5. Dostupné online. DOI 10.1007/s100720170017. PMID 11603620. 
  132. ↑ HAVRDOVÁ, Eva. Roztroušená skleróza. 2. vyd. Praha: Triton, 2000. ISBN 80-7254-117-X. S. 17. 
  133. ↑ Rothwell PM, Charlton D. High incidence and prevalence of multiple sclerosis in south east Scotland: evidence of a genetic predisposition. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 1998, s. 730–5. DOI 10.1136/jnnp.64.6.730. PMID 9647300. 
  134. ↑ Berrios G.E. and Quemada J I (1995) Multiple Sclerosis. In Berrios G.E. and Porter R (eds) The History of Clinical Psychiatry. London, Athlone Press, pp174-192
  135. ↑ Compston A. The 150th anniversary of the first depiction of the lesions of multiple sclerosis. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr.. 1988, s. 1249–52. DOI 10.1136/jnnp.51.10.1249. PMID 3066846. 
  136. ↑ Medaer R. Does the history of multiple sclerosis go back as far as the 14th century?. Acta Neurol. Scand.. 1979, s. 189–92. PMID 390966. 
  137. ↑ Holmøy T. A Norse contribution to the history of neurological diseases. Eur. Neurol.. 2006, s. 57–8. DOI 10.1159/000091431. PMID 16479124. 
  138. ↑ FIRTH, D. The Case of August D`Esté. Cambridge: Cambridge University Press, 1948. 
  139. ↑ Pearce JM. Historical descriptions of multiple sclerosis. Eur. Neurol.. 2005, s. 49–53. DOI 10.1159/000087387. PMID 16103678. 
  140. ↑ United Kingdom early Mitoxantrone Copaxone trial. Onyx Healthcare (2006-01-01). Retrieved on 2007-09-02.
  141. ↑ Genzyme and Bayer HealthCare Announce Detailed Interim Two-Year Alemtuzumab in Multiple Sclerosis Data Presented at AAN. Genzyme (2007-02-01). Retrieved on 2007-09-02.
  142. ↑ Daclizumab. PDL Biopharma (2006-01-01). Retrieved on 2007-09-02.
  143. ↑ Treatment of Multiple Sclerosis Using Over the Counter Inosine. ClinicalTrials.gov (2006-03-16). Retrieved on 2007-09-02.
  144. ↑ Efficacy and Safety of BG00012 in Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis. ClinicalTrials.gov (2007-09-01). Retrieved on 2007-11-12.
  145. ↑ Efficacy and Safety of Fingolimod in Patients With Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis. ClinicalTrials.gov (2006-02-09). Retrieved on 2007-09-02.
  146. ↑ The CAMMS223 Trial Investigators. Alemtuzumab vs. Interferon Beta-1a in Early Multiple Sclerosis. N Engl J Med. 2008, s. 1786–1801. DOI 10.1056/NEJMoa0802670. PMID 18946064. 
  147. ↑ Polman C, Barkhof F, Sandberg-Wollheim M, Linde A, Nordle O, Nederman T. Treatment with laquinimod reduces development of active MRI lesions in relapsing MS. Neurology. 2005, s. 987–91. DOI 10.1212/01.WNL.0000154520.48391.69. PMID 15781813. 
  148. ↑ Darlington CL. Technology evaluation: NeuroVax, Immune Response Corp. Curr. Opin. Mol. Ther.. 2005, s. 598–603. PMID 16370383. 
  149. ↑ Agrawal YP. Low dose naltrexone therapy in multiple sclerosis. Med. Hypotheses. 2005, s. 721–4. DOI 10.1016/j.mehy.2004.09.024. PMID 15694688. 
  150. ↑ search of clinicaltrials.gov data-base for Low dose naltrexone Multiple Sclerosis
  151. ↑ 2007 clinical trial using LDN
  152. ↑ Gironi M, Martinelli-Boneschi F, Sacerdote P, Solaro C, Zaffaroni M, Cavarretta R, Moiola L, Bucello S, Radaelli M, Pilato V, Rodegher M, Cursi M, Franchi S, Martinelli V, Nemni R, Comi G, Martino G. A pilot trial of low-dose naltrexone in primary progressive multiple sclerosis.. Multiple Sclerosis. 2008, s. 1076–83. DOI 10.1177/1352458508095828. PMID 18728058. 
  153. ↑ Albrecht P, Fröhlich R, Hartung HP, Kieseier BC, Methner A. Optical coherence tomography measures axonal loss in multiple sclerosis independently of optic neuritis. J Neurol. 2007, s. 1595. DOI 10.1007/s00415-007-0538-3. PMID 17987252. 
  154. ↑ Gordon-Lipkin E, Chodkowski B, Reich DS et al. Retinal nerve fiber layer is associated with brain atrophy in multiple sclerosis. Neurology. 2007, s. 1603–09. DOI 10.1212/01.wnl.0000295995.46586.ae. PMID 17938370. 
  155. ↑ Thangarajh M, Gomez-Rial J, Hedström AK, et al. Lipid-specific immunoglobulin M in CSF predicts adverse long-term outcome in multiple sclerosis. Mult. Scler.. 2008, s. 1208. DOI 10.1177/1352458508095729. PMID 18755821. 

Literatura

  • BRANDT, Thomas; DICHGANS, Johannes; DIENER, Hans-Christoph. Therapie und Verlauf neurologischer Erkrankungen. Stuttgart: Kohlhammer, 2007. ISBN 3-17019-074-1. S. 1523. (německy) 
  • FREDIKSON, Sten; LINK, Hans. Advances in multiple sclerosis: clinical research and therapy. Londýn: Martin Dunitz, 1999. Dostupné online. ISBN 1-85317-871-3. S. 232. (anglicky) 
  • GOLD, Ralf; RIECKMANN, Peter. Pathogenese und Therapie der Multiple Sklerose. Brémy: Uni-Med, 2004. ISBN 3-89599-785-4. S. 128. (německy) 
  • HAVRDOVÁ, Eva. Roztroušená skleróza. 2. vyd. Praha: Triton, 2000. 101 s. ISBN 80-7254-117-X. 
  • HERNDON, Robert M. Multiple sclerosis: immunology, pathology, and pathophysiology. New York: Demos, 2003. Dostupné online. ISBN 1-888799-62-5. S. 239. (anglicky) 
  • KAPPOS, Ludwig; KESSERLING, Jürg; RADU, Ernst W; JOHNSON, Keneth. Multiple Sclerosis: Tissue Destruction and Repair. Londýn: Informa HealthCare, 2000. Dostupné online. ISBN 978-1853178726. (anglicky) 
  • KESSERLING, Jürg. Multiple Sclerosis. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0-521-48018-3. S. 214. (anglicky) 
  • LENSKÝ, Petr. Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy. Praha: Unie Roska, 1996. 115 s. 
  • OLEK, Michael J. a kolektiv. Multiple sclerosis: etiology, diagnosis, and new treatment strategies. New Jersey: Humana Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1588290335. S. 245. (anglicky) 
  • SCHWARZ, Shelley Peterman. Roztroušená skleróza: 300 tipů a rad, jak ji zvládat lépe. Praha: Grada, 2008. 132 s. ISBN 978-80-247-2345-7. 
  • SIVA, Alex; KESSERLING, Jürg; THOMPSON, Alan J. Frontiers in Multiple Sclerosis. Londýn: Informa HealthCare, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1853175060. S. 296. (anglicky) 
  • THOMSON, Alan J; POLMAN, Chris; HOHLFELD, Reinhard. Multiple Sclerosis: Clinical challenges and controversies. Londýn: Martin Dunitz, 1997. Dostupné online. ISBN 1-85317-4289. S. 360. (anglicky) 

Šablona:Sisterlinks

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Roztroušená skleróza
Příznaky a symptomy
Diagnóza a vývoj
Vyšetřování
Léčba a výzkum

Šablona:Link FA Šablona:Link FA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roztroušená_skleróza&oldid=4370106“