Virus Epstein-Barrové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lymphocryptovirus

Dva viriony viru Epstein-Barrové
Dva viriony viru Epstein-Barrové
Vědecká klasifikace
Skupina: I (dsDNA viry)
Řád: Herpesvirales
Čeleď: Herpesviridae
Podčeleď: Gammaherpesvirinae
Rod: Lymphocryptovirus
Druhy

Virus Epstein-Barrové (anglicky: Epstein-Barr Virus, EBV), známý též jako lidský herpesvirus 4 (HHV-4) nebo EB virus, je virus z čeledi herpes virů, který je jedním z nejběžnějších lidských rodů virů. Většina infekcí EBV je asymptomatická, virus však může způsobovat infekční mononukleózu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Jde o obalený sférický virus, má 150-200 nm v průměru. Kapsid se skládá ze 162 kapsomer, které jsou obklopené velkým tegumentem. Glykoproteinové komplexy jsou na membránové obálce.

Každý transkript většinou kóduje pouze jeden protein a má vlastní promotorovou/regulační sekvenci a TATA box. Některé geny mohou být transkribovány z více promotorů, zároveň jsou zde i geny nekódující.

Genom[editovat | editovat zdroj]

Genom je nesegmentovaný, lineární a tvoří jej dvoušroubovicová DNA o velikosti 180 kbp. Obsahuje též koncové a vnitřní opakované sekvence.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Lytická cesta[editovat | editovat zdroj]

  1. Virus se naváže na receptory hostitelské buňky
  2. Fúze s plasmatickou membránou a uvolnění virového kapsidu a tegumentárních proteinů do hostitelovy cytoplasmy
  3. Kapsid je transportován k jaderným pórům, kde je vDNA vypuštěna do jádra
  4. Transkripce středně raných genů, které zahajují transkripci raných genů
  5. Transkripce rané virové mRNA hostitelskou RNA polymerázou II, která je přenesena do cytoplasmy a translatována v rané proteiny
  6. Rané proteiny zodpovídají za replikaci vDNA a jsou přeneseny zpět do jádra.
  7. Probíhá masivní replikace vDNA díky DNA dependentní DNA polymeráze
  8. Transkripce pozdní virové mRNA hostitelskou RNA polymerázou II, která je přenesena do cytoplasmy a translatována v pozdní proteiny
  9. Pozdní proteiny jsou strukturní složkou virového jádra a jsou proto importovány zpět do hostitelského jádra
  10. Viry se shluknou pod povrchem jaderné membrány, která byla upravena herpetickými glykoproteiny (skrze Golgiho aparát), vypučí z něj a následně dojde k uvolnění skrze cytoplasmatickou membránu

Latentní cesta[editovat | editovat zdroj]

Replikace viru je přesně sladěna s buněčným cyklem buňky a může proto využít kompletní replikační mechanismus.

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Virus Epstein-Barrové se vyskytuje celosvětově. Většina lidí je během života EBV infikována, a proto získávají adaptivní imunitu prostřednictvím protilátek EBV, která zabraňuje onemocnění z opětovné infekce.[1] Ve Spojených státech je infikováno až 95 % dospělých ve věku 35 až 40 let. Kojenci se stávají náchylní k EBV hned poté, co je přestane ochraňovat matčin imunitní systém. Mnoho dětí se nakazí EBV a tyto infekce obvykle nezpůsobí žádné příznaky, nebo jsou k nerozeznání od ostatních mírných krátkých nemocí v dětství. Ve Spojených státech a dalších vyspělých zemích mnoho lidí v dětství EBV infikováno nebylo. V případě, že by se u těchto lidí během dospívání projevila infekce, může EBV v 35 až 69 % případů vést k infekční mononukleóze. Virus se přenáší kapénkovou infekcí, slinami (nemoci z líbání), krví, pohlavním stykem a transplantací.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epstein-Barr virus na anglické Wikipedii.

  1. Mononucleosis [online]. University of Maryland Medical Center, [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]