Gastroenteritida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gastroenteritida
lat. '
Vyrážka typická pro horečku dengue
Viry způsobující gastroenteritidu: A = rotavirus, B = adenovirus, C = norovirus a D = astrovirus. Částice virů jsou zobrazeny při stejném optickém zvětšení, aby bylo možno porovnat jejich velikost.
Základní údaje
Původce:
Přenos:
Statistické údaje
Klasifikace a externí odkazy

Gastroenteritida je onemocnění charakterizované zánětem ("-itida") trávicí soustavy postihujícím jak žaludek ("gastro"-), tak tenké střevo ("entero"-) a způsobujícím v konečném důsledku kombinaci průjmu, zvracení, křečí a bolestí břicha.[1] Pro gastroenteritidu se rovněž používá název žaludeční viróza. Ačkoli toto onemocnění nemá žádnou spojitost s chřipkou, bývá označováno také jako žaludeční chřipka a střevní chřipka.

V celosvětovém měřítku je většina případů onemocnění dětí způsobena rotavirem.[2] U dospělých bývá běžnější příčinou norovirus[3] a bakterie rodu Campylobacter[4]. Méně obvyklými příčinami jsou infekce vyvolané jinými bakteriemi (či jejich toxiny) a parazity. K přenosu může dojít i v důsledku konzumace nesprávně připraveného jídla či kontaminované vody nebo prostřednictvím blízkého kontaktu s nakaženými osobami.

Základem léčby je adekvátní hydratace. U mírných až středně těžkých případů onemocnění toho lze obvykle dosáhnout prostřednictvím podávání orálního rehydratačního roztoku. U závažnějších případů může být zapotřebí aplikace nitrožilního roztoku. Gastroenteritida postihuje především děti a osoby žijící v rozvojových zemích.

Symptomy a příznaky[editovat | editovat zdroj]

Typ 7 na Bristolské škále typů stolice indikuje průjem.

Gastroenteritidu většinou doprovází jak průjem, tak zvracení,[5] méně často pak jen jedno či druhé.[1] Mohou se rovněž objevit křeče v břišní oblasti.[1] Příznaky a symptomy se obvykle projevují do 12–72 hodin po přenosu původců infekce.[6] Je-li onemocnění způsobeno virem, obvykle odezní do jednoho týdne.[5] Někteří viroví původci onemocnění mohou být také příčinou horečky, únavy, bolestí hlavy a bolestí svalů.[5] Pokud je stolice krvavá, virový původ [5] je mnohem méně pravděpodobný než bakteriální.[7] Některé bakteriální infekce mohou být provázeny prudkou bolestí břicha a mohou trvat až několik týdnů.[7]

Děti nakažené rotavirem se z nemoci zcela zotaví obvykle do tří až osmi dnů.[8] V chudých zemích je však léčba závažných infekcí často nedostupná a přetrvávající průjem je tak obvyklým jevem.[9] Běžnou komplikací doprovázející průjem je dehydratace.[10] U dítěte trpícího závažným stupněm dehydratace může dojít k prodloužení času kapilárního návratu, sníženípružnosti pokožky a abnormálnímu dýchání.[11] Pro oblasti se špatnou hygienou a podvýživou jsou typické opakované infekce,[6] které v konečném důsledku mohou vést k zakrnělému vzrůstu a dlouhodobému zpoždění kognitivního vývoje.[12]

U 1 % osob, které prodělaly infekci zapříčiněnou bakteriemi rodu Campylobacter, se posléze projeví reaktivní artritida, u 0,1 % nakažených pak Guillain-Barrého syndrom.[7] V důsledku nákazy bakteriemi Escherichia coli nebo bakteriemi rodu Shigella , produkujícímiShiga toxin, se může objevit hemolyticko-uremický syndrom (HUS) a v konečném důsledku vést až ke sníženému počtu krevních destiček, špatné funkci ledvin a sníženému počtu červených krvinek (v důsledku jejich rozpadu).[13] U dětí se HUS rozvine mnohem častěji než u dospělých.[12] Některé virové infekce mohou způsobit benigní dětské záchvaty.[1]

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Hlavními příčinami gastroenteritidy jsou především viry (zejména rotavirus), bakterie Escherichia coli a bakterie rodu Campylobacter.[14][6] Existuje však i mnoho jiných činitelů infekčního rázu, které mohou toto onemocnění způsobit.[12]S neinfekčními příčinami se sice příležitostně setkáváme, jsou ale méně pravděpodobné než příčiny virového či bakteriálního původu.[1] Riziko nákazy je vyšší u dětí, a to z důvodu nedostatečné imunity a relativně špatné hygieny.[1]

Virový původ[editovat | editovat zdroj]

K virům, o kterých je známo, že gastroenteritidu způsobují, patří rotavirus, norovirus, adenovirus a astrovirus.[5][15] Rotavirus je nejběžnější příčinou gastroenteritidy u dětí[14] a frekvence jeho výskytu je přibližně stejná v rozvinutých i rozvojovýchzemích.[8] Viry stojí za přibližně 70 % dětských infekčních průjmů.[16] Díky získané imunitě je rotavirus u dospělých méně běžnou příčinou nemoci.[17]

V Americe je norovirus hlavní příčinou gastroenteritidy u dospělých, kde způsobuje více než 90 % případů nemoci.[5] Tyto lokální epidemie se typicky objevují u skupin lidí, kteří tráví čas ve vzájemné těsné fyzické blízkosti, například na výletních plavbách zámořských lodí,[5] v nemocnicích či v restauracích.[1] Lidé mohou zůstat nositeli infekce i po odeznění průjmu.[5] U dětí je norovirus původcem přibližně 10 % onemocnění.[1]

Bakteriální původ[editovat | editovat zdroj]

Sérotyp Salmonella enterica Typhimurium (ATCC 14028) pohledem mikroskopu při 1000násobném zvětšení a po Gramově barvení.

V rozvojových zemích je hlavní příčinou bakteriální gastroenteritidy bakterie Campylobacter jejuni, přičemž polovina těchto případů je vyvolána kontaktem s drůbeží.[7] U dětí jsou bakterie příčinou nemoci v asi 15 % případů; mezi nejběžnější původce patří bakterie Escherichia coli a bakterie rodu Salmonella,Shigella a Campylobacter.[16] Pokud jsou potraviny kontaminovány bakteriemi a pak po několik hodin uchovávány při pokojové teplotě, bakterie se rozmnoží a zvýší se tak riziko nákazy těch, kteří kontaminované potraviny zkonzumují.[12] K potravinám běžně spojovaným s onemocněním patří mimo jiné syrové nebo nedovařené maso, kuřecí maso, plody moře a vejce, syrové klíčky a výhonky, nepasterované mléko, měkké sýry a ovocné a zeleninové šťávy.[18] V rozvojových zemích, zvláště v subsaharské Africe a v Asii, je běžnou příčinou gastroenteritidy cholera. Tato infekce se obvykle přenáší kontaminovanou vodou či potravinami.[19]

Velmi častou příčinou průjmů, vyskytující se zejména u starších osob, je toxigenní bakterie Clostridium difficile.[12] Děti mohou tyto bakterie přenášet, aniž by se u nich rozvinuly symptomy onemocnění.[12] Jde o obvyklou příčinu průjmu u hospitalizovaných osob, jež je často dávána do souvislosti s užíváním antibiotik.[20] Infekční průjem u osob užívajících antibiotika může být způsoben i bakterií Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok).[21] Takzvaný "cestovatelský průjem" je obvykle jedním z typů bakteriální gastroenteritidy. Zdá se, že léky potlačující tvorbu žaludečních kyselin významným způsobem zvyšují riziko infekce po styku s mnoha typy organismů, včetně bakterie Clostridium difficile a bakterií rodu Salmonella a Campylobacter.[22] Riziko je vyšší u osob, kterým jsou podávány inhibitory protonové pumpy, než u těch, kteří užívají léky zvané antagonisté H2 receptorů.[22]

Parazitický původ[editovat | editovat zdroj]

Gastroenteritidu může způsobit i řada prvoků; nejčastěji jde o parazitického prvoka Giardia lamblia (lamblie střevní), příčinou však mohou být i představitelé druhu Entamoeba histolytica (měňavka úplavičná) a rodu Cryptosporidium.[16] Jako skupina stojí tito původci za přibližně 10 % případů onemocnění u dětí.[13] Přestože se prvoci rodu Giardia běžněji vyskytují v rozvojových zemích, způsobují tento typ onemocnění do určité míry prakticky po celém světě.[23] Choroba se často vyskytuje u osob, které podnikly cestu do oblastí s vysokou mírou výskytu, u dětí navštěvujících mateřské školy, u mužů praktikujících pohlavní styk s jinými muži a v období po přírodních katastrofách.[23]

Přenos[editovat | editovat zdroj]

K přenosu onemocnění může docházet prostřednictvím konzumace kontaminované vody nebo v případě, kdy lidé sdílejí předměty osobní potřeby.[6] V oblastech, kde se střídají období sucha a dešťů, se kvalita vody během období dešťů obvykle zhoršuje, což koresponduje s obdobími vypuknutí epidemie nemoci.[6] Voblastech se střídajícími se obdobími jsou infekce běžnější v zimním období.[12] V celosvětovém měřítku je významnou příčinou nemoci rovněž krmení dětí kojeneckým mlékem z nesprávně dezinfikovaných lahví.[6] Míra úspěšnosti přenosu rovněž souvisí se špatnou hygienou, a to zvláště u dětí,[5] v početných domácnostech[24] a u osob s předcházející nevhodnou skladbou výživy.[12] Po vypěstování tolerance mohou dospělí přenášet určité organismy, aniž by se u nich projevily příznaky či symptomy nemoci, a tudíž se stát jakýmisi přirozenými zdroji nákazy.[12] Zatímco někteří činitelé (například Shigella) ohrožují pouze primáty, jiní způsobují onemocnění u široké škály zvířat (například Giardia).[12]

Neinfekční příčiny[editovat | editovat zdroj]

Existuje rovněž několik neinfekčních příčin zánětu trávicí soustavy.[1] Mezi ty běžnější patří podávání léků (např. NSAID) nebo určitých potravin, jako například laktózy (těm, kteří jsou na laktózu intolerantní) a lepku (osobám trpícím celiakií). Další neinfekční příčinou (často vážné) gastroenteritidy je Crohnova choroba.[1] Gastroenteritida může být vyvolána i na základě působení toxinů. K chorobám souvisejícím s konzumací jídla a doprovázeným nevolností, zvracením a průjmem mimo jiné patří otrava ciguatera vyvolaná konzumací kontaminovaného masa dravých ryb, scombroid syndrom související s konzumací určitých typů zkaženého rybího masa, otrava tetrodotoxinem v důsledku konzumace masa čtverzubce nebo botulismus , vzniklý typicky v důsledku konzumace nesprávně konzervovaných potravin.[25]

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Gastroenteritida je definována jako zvracení či průjem v důsledku infekce postihující tenké či tlusté střevo.[12] Změny probíhající v tenkém střevě jsou typicky nezánětlivé, zatímco změny v tlustém střevě mají zánětlivý charakter.[12]Počet patogenů potřebných k propuknutí infekce se liší od jednoho (u parazitů rodu Cryptosporidium) až k 108 (u bakteriíVibrio cholerae).[12]

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Gastroenteritida je obvykle diagnostikována klinicky na základě příznaků a symptomů, které se u nemocného projevují.[5] Určení přesné příčiny obvykle není nutné, jelikož nemá vliv na způsob léčby,[6] nicméně u osob, v jejichž stolici byla zjištěna krev, u těch, kde mohlo dojít k otravě jídlem, a u pacientů, kteří nedávno cestovali do rozvojových zemí, se doporučuje provést rozbor stolice.[16] Pro kontrolu lze rovněž provést diagnostické testy.[5] Jelikož se přibližně u 10 % nemluvňat a malých dětí dostavuje hypoglykémie, doporučuje se u této věkové skupiny stanovení koncentrace glukózy v séru.[11] V případě obav z vážné dehydratace by měla být zkontrolována také hladina elektrolytů v těle a funkce ledvin.[16]

Dehydratace[editovat | editovat zdroj]

Ověření skutečnosti, zda dotyčná osoba trpí dehydratací či nikoliv, je důležitou součástí posouzení jejího stavu. Dehydratace se dále typicky dělí na mírnou (3–5 %), středně těžkou (6–9 %) a těžkou (≥10 %).[1] U dětí jsou nepřesnějšími příznaky středně těžké či těžké dehydratace delší čas kapilárního návratu, snížená pružnost pokožky a abnormální dýchání.[11][26] K dalším symptomům napomáhajícím rozpoznat dehydrataci (při kombinaci příznaků) patří zapadlé oči, snížená aktivita, nedostatečná tvorba slz a sucho v ústech.[1] O dostatečné hydrataci naopak svědčí normální produkce moči a orální příjem tekutin.[11] Laboratorní testy mají při určování stupně dehydratace v klinické praxi jen malý užitek.[1]

Diferenciální diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Ostatní potenciální příčiny příznaků a symptomů podobných těm, jež se objevují u gastroenteritidy a které je třeba vyloučit, zahrnují zánět slepého střeva,volvulus, zánětlivé onemocnění střev, infekci močových cest a cukrovku.[16] Uvážena by měla být rovněž pankreatická nedostatečnost, syndrom krátkého střeva, Whippleova choroba, celiakie a nadužívání laxativ.[27] Diferenciální diagnostika může být poněkud obtížná, pokud dotyčná osoba pouze zvrací nebo má průjem (vyskytuje se jen jeden z obou symptomů).[1]

Zánět slepého střeva může až v 33 % případů doprovázet zvracení, bolesti břicha a mírný průjem.[1] To je v rozporu se silným průjmem typickým pro gastroenteritidu.[1] Zvracení či průjem mohou u dětí způsobit rovněž infekce plic nebo močových cest.[1] Při klasické diabetické ketoacidóze (DKA) se objevují bolesti břicha, nevolnost a zvracení, nikoliv však průjem.[1] Jedna ze studií prokázala, že u 17 % dětí s DKA byla původně diagnostikována gastroenteritida.[1]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Procentní množství testů na rotaviry s pozitivními výsledky během týdne sledování, Spojené státy, červenec 2000 – červen 2009.

Životní styl[editovat | editovat zdroj]

Pro snížení počtu infekcí klinicky významné gastroenteritidy jsou důležité dodávky snadno dostupné nekontaminované vody a dodržování správných hygienických návyků.[12] Bylo prokázáno, že opatření na osobní úrovni (například mytí rukou) dokázala v rozvinutých i rozvojových zemích snížit počet případů a rozšíření gastroenteritidy až o 30 %.[11] Účinné může být i používání gelů na bázi alkoholu.[11] Kojení, stejně jako všeobecné zlepšení hygienických podmínek, je důležité zejména v místech se špatnou hygienou.[6]Mateřské mléko snižuje četnost infekcí i dobu jejich trvání.[1] Účinné by mělo být rovněž zamezení kontaktu s kontaminovanými potravinami a nápoji.[28]

Vakcinace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 doporučila Světová zdravotnická organizace podávání rotavirové vakcíny dětem na celém světě, a to na základě její účinnosti a bezpečnosti.[29][14] V současné době existují dvě komerční rotavirové vakcíny a několik dalších je ve fázi vývoje.[29] V Africe a Asii tyto vakcíny snížily výskyt závažné formy onemocnění u nemluvňat[29] a v zemích, které zavedly národní imunizační programy, došlo ke snížení výskytu onemocnění i jeho závažnosti.[30][31] Tato vakcína může rovněž zabránit propuknutí nemoci u nevakcinovaných dětí v důsledku snížení počtu kolujících infekcí.[32] Od roku 2000 došlo díky realizaci programu rotavirové vakcinace ve Spojených státech k významnému snížení počtu případů průjmu až o 80 procent.[33][34][35] První dávka vakcíny by měla být podána novorozeňatům mezi 6. a 15. týdnem života.[14] Orálně podávaná vakcína proti choleře vykázala v průběhu 2 let účinnost 50–60 %.[36]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Gastroenteritida je obvykle akutní a spontánně odeznívající onemocnění, které nevyžaduje léčbu léky.[10] Upřednostňovaným způsobem léčby osob trpících mírnou až středně těžkou dehydratací je orální rehydratační terapie (ORT).[13] U některých dětí však může být vhodné podání metoklopramidu a/nebo ondansetronu,[37] při léčbě bolestí břicha pak může být užitečný butylskopolamin.[38]

Rehydratace[editovat | editovat zdroj]

Primárním způsobem léčby gastroenteritidy u dětí i dospělých je rehydratace. Té se nejlépe dosáhne prostřednictvím orální rehydratační terapie, ačkoli v případě poruchy vědomí nebo těžké dehydratace může být nezbytné přistoupit k nitrožilnímu podání tekutin.[39][40] Orálně podávané prostředky rehydratace obsahující komplexní cukry (tj. cukry vyráběné z pšenice či rýže) mohou být účinnější než produkty založené na cukrech jednoduchých.[41] Nápoje s obzvlášť vysokým obsahem jednoduchých cukrů, jako například limonády a ovocné džusy, nejsou doporučovány dětem mladším 5 let, jelikož mohou zvýšit riziko průjmu.[10] Pokud specifické a účinné rehydratační přípravky nejsou dostupné nebo pacientovi nechutnají, lze použít čistou vodu.[10] Ve zdůvodněných případech lze pro podání tekutin malým dětem použít nasogastrickou sondu.[16]

Dieta[editovat | editovat zdroj]

Doporučuje se, aby bezprostředně po skončení orální rehydratace (ORT) byly kojené děti nadále krmeny stejným způsobem a kojencům krmeným umělou výživou aby bylo opět podáváno kojenecké mléko.[42] Obvykle není nutné podávat bezlaktózové kojenecké mléko nebo mléko se sníženým obsahem laktózy.[42]Během záchvatů průjmu by děti měly dostávat obvyklou stravu s výjimkou potravin obsahujících vysoký podíl jednoduchých cukrů.[42] Takzvaná dieta BRAT, spočívající v konzumaci banánů, rýže, jablečného protlaku, toastů a čaje, se již nedoporučuje, neboť neobsahuje dostatek živin a ve srovnání s normální stravou nepřináší žádné výhody.[42] U některých probiotik bylo prokázáno, že pomáhají ke zkrácení doby nemoci a snížení frekvence stolice.[43] Mohou být rovněž prospěšná při prevenci a léčbě průjmu po užití antibiotik.[44] Zakysané mléčné výrobky (jako například jogurt) mají podobné účinky.[45] Rovněž zinek jako doplněk stravy se zdá být při léčbě i prevenci průjmu u dětí v rozvojovém světě účinný.[46]

Antiemetika[editovat | editovat zdroj]

Antiemetika mohou být účinná při léčbě zvracení u dětí. Jistá pozitiva vykazuje ondansetron, jehož jediná dávka může snížit nutnost podání nitrožilního roztoku, počet hospitalizací a frekvenci zvracení.[47][48][49] Pomoci může i Pomoci může i metoklopramid.[49] Užívání ondansetronu by však mohlo být příčinou častějších návratů do nemocnice u dětí.[50] Ondansetron připravený pro nitrožilní aplikaci lze podat i orálně, existují-li k tomu klinicky opodstatněné důvody.[51]Dimenhydrinát nevykazuje významnější klinické účinky, i když omezuje zvracení.[1]

Antibiotika[editovat | editovat zdroj]

Antibiotika nejsou k léčbě gastroenteritidy zpravidla předepisována, i když se jejich užití občas doporučuje v případě zvláště závažných symptomů[52] nebo v případě, že existuje podezření na snadno léčitelnou bakteriální infekci či pokud byla tato infekce prokázána.[53] Pokud je nutné nasadit antibiotika, obvykle jsou předepsány makrolidy (jako například azitromycin), jimž je v důsledku nižší míry rezistence dávána přednost před fluoroquinolonem.[7] Pseudomembranózní kolitidu, obvykle způsobenou užíváním antibiotik, lze zmírnit ukončením užívání léčivého prostředku, jenž ji způsobil, a léčit buď pomocí metronidazolu nebo vankomycinu.[54] K bakteriím a prvokům, jež lze snadno léčit, řadíme bakterie rodu Shigella[55] Salmonella typhi[56] a Giardia.[23] Pacientům napadeným bakteriemi rodu Giardianebo parazitickým prvokem Entamoeba histolytica je doporučována léčba tinidazolem, jenž přináší lepší výsledky než metronidazol.[57][23]Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje předepisování antibiotik malým dětem trpícím současně krvavým průjmem i horečkou.[1]

Přípravky proti průjmu[editovat | editovat zdroj]

Léky proti průjmu přinášejí teoretické riziko komplikací, a i když klinické zkušenosti prokázaly, že riziko není příliš vysoké,[27] nejsou tyto prostředky předepisovány nemocným s krvavým průjmem nebo průjmem komplikovaným horečkou.[58] Loperamid, opioidový analog, se pro symptomatickou léčbu průjmu běžně používá.[59] Není však doporučován k léčbě dětí, neboť může překonat nezralou hematoencefalickou bariéru a způsobit otravu. Bismut subsalicylát, nerozpustný komplex trojmocného bismutu a salicylátu, lze u mírných až středně těžkých případů použít,[27] teoreticky je však možná otrava salicyláty.[1]

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Rok života ovlivněný nezpůsobilostí u průjmu na 100 000 obyvatel v roce 2004.
     údaje nejsou k dispozici      ≤méně než 500      500–1000      1000–1500      1500–2000      2000–2500      2500–3000      3000–3500      3500–4000      4000–4500      4500–5000      5000–6000      ≥6000

Odhaduje se, že každým rokem se na světě vyskytne tři až pět miliard případů gastroenteritidy,[60] postihujících zejména děti a obyvatelerozvojových zemí.[6] Na následky nemoci zemřelo v roce 2008 přibližně 1,3 miliónu dětí mladších pěti let,[61] přičemž k většině úmrtí došlo v nejchudších zemích světa.[12] Více než 450 000 těchto úmrtí u dětí mladších 5 let bylo způsobeno v důsledku napadení rotaviry.[62][63]Cholera stojí za přibližně třemi až pěti milióny případů gastroenteritidy a je příčinou úmrtí asi 100 000 lidí ročně.[19] V rozvojových zemích se děti mladší dvou let nezřídka nakazí infekcí, jejímž následkem je klinicky významná gastroenteritida, šestkrát ročně i častěji.[12] U dospělých je onemocnění méně běžné - částečně i díky získané imunitě.[5]

V roce 1980 způsobila gastroenteritida - ze všech ostatních příčin - 4,6 miliónu dětských úmrtí, většinou v rozvojových zemích.[54] Do roku 2000 se počet úmrtí významně snížil (na přibližně 1,5 miliónu úmrtí ročně), a to zejména díky zavedení a širokému využití orální rehydratační terapie.[64] Ve Spojených státech jsou infekce působící gastroenteritidu druhou nejrozšířenější infekcí (po nachlazení) a mají za následek 200 až 375 miliónů případů akutního průjmu[5][12] a kolem deseti tisíc úmrtí ročně,[12] z čehož 150 až 300 jsou děti mladší pěti let.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výraz „gastroenteritida“ byl poprvé použit v roce 1825.[65] Předtím bylo onemocnění přesněji označováno mimo jiné jako tyfová horečka nebo „cholera morbus“ či obecněji jako „svírání vnitřností“, „přesycení“, „kolika“ nebo „střevní potíže“ - a našli bychom celou řadu dalších zastaralých označení akutního průjmu.[66]

Společnost a kultura[editovat | editovat zdroj]

Gastroenteritida je spojována i s mnoha hovorovými názvy, mimo jiné „Montezumova pomsta“, „dillíské potíže“ (Delhi belly), „la turista“ nebo „úprk k zadním dveřím“ (česky také běhavka).[12] Nemoc sehrála důležitou roli v mnoha vojenských akcích a existuje domněnka, že dala vzniknout úsloví „bez odvahy není slávy“ („no guts no glory“ - guts je hovorový výraz pro odvahu, ale i označení pro vnitřnosti).[12]

Gastroenteritida je každoročně hlavním důvodem 3,7 miliónu návštěv u lékaře ve Spojených státech[1] a 3 miliónů návštěv u lékaře ve Francii.[67] Byl vysloven odhad, že ve Spojených státech stojí gastroenteritida jako celek 23 miliard dolarů ročně;[68] náklady na léčbu gastroenteritidy způsobené rotavirem se odhadují na přibližně 1 miliardu dolarů ročně.[1]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Vědci v současné době pracují na vývoji řady vakcín proti gastroenteritidě. Patří k nim například vakcíny proti bakteriím rodu Shigella a enterotoxigenním bakteriím Escherichia coli (ETEC), dvěma z nejčastějších příčin gastroenteritidy způsobené bakteriemi na světě.[69][70]

Výskyt u zvířat[editovat | editovat zdroj]

Gastroenteritidu psů a koček způsobuje řada týchž činitelů jako u člověka. Nejběžnějšími původci jsou následující organismy - Campylobacter, Clostridium difficile, Clostridium perfringens a Salmonella.[71] Symptomy mohou být vyvolány i mnoha jedovatými rostlinami.[72] Někteří původci nemoci napadají jen jisté zvířecí druhy. Koronavirus přenosné gastroenteritidy(TGEV) se objevuje u prasat a způsobuje zvracení, průjem a dehydrataci.[73] Vědci se domnívají, že virus je na prasata přenášen volně žijícími ptáky. Specifická léčba onemocnění neexistuje,[74] choroba však není přenosná na člověka.[75]

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Nemoc je v dnešní době častá u dětí, většinou s mírným průběhem.[zdroj?] U kojenců se jedná o vážné onemocnění vzhledem k rizikům dehydratace.

  • Jde-li o virové onemocnění, je obvykle způsobeno kontaktem s výkaly, případně přenosem vzduchem. Viry se přenáší jak vzduchem, tak vodou kontaminovanou domovním odpadem, případně potravinami, se kterými pracovali nemocní.
  • U bakteriálního onemocnění a toxického podráždění je příčinou kontakt se zkaženým jídlem a nápoji.

Hlavní příznaky (stanovení diagnózy)[editovat | editovat zdroj]

  • prudký krátký průběh (2-3 dny)
  • nechutenství, nevolnost, zvracení
  • akutní průjem
  • vzestup teplot (horečka)

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

  • dehydratace v důsledku zvracení a průjmů (u kojenců)

Diferenciální diagnostika[editovat | editovat zdroj]

  • dietní chyba (většinou anamnéza podezřelého požití, nepřítomnost teplot, nekomplikovaný průběh s ústupem potíží po krátkém průjmu a vyzvracení)
  • salmonelová infekce (horečka)
  • intoxikace

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Dieta - zásadní je zabránit dehydrataci

  • zpočátku pouze pitný režim: černý neslazený čaj či lépe indiferentní minerálka či mírně osolená pitná voda (minimálně 2l/d, při zvracení postupně v malých doušcích)
  • postupný přechod na pevnou stravu (suché pečivo, dále netučné maso, mastné až naposledy), nejíst dráždivé látky (koření) a léky (acylpyrin ap. nesteriodní antiflogistika)
  • u bakteriální gastroenteritidy střevní desinfeciencia (Endiaron), eventuálně celkově antibiotika (vzhledem ke zvracení a průjmu parenterálně)
  • u virové gastroenteritidy jsou antibiotika a střevní desinfeciencia neúčinná, adjuvancia (Hylak) též nemusí být dobře snášena vzhledem k podráždění sliznice trávicího ústrojí.

Konsultace lékaře[editovat | editovat zdroj]

Zejména

  • známky dehydratace (žízeň, únava, apatie, mdloby, suchost sliznic - jazyka, úst)
  • přítomnost krve ve stolici
  • nezlepšování (zhoršování) stavu do 48h,

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Dodržování hygieny, správné skladování a příprava jídla.

Zajímavost: na tuto nemoc zemřel například 12. americký prezident Zachary Taylor.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gastroenteritis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Singh, Amandeep(July 2010)."Pediatric Emergency Medicine Practice Acute Gastroenteritis — An Update". Emergency Medicine Practice7(7). 
  2. Tate JE, Burton AH, Boschi-Pinto C, Steele AD, Duque J, Parashar UD(February 2012)."2008 estimate of worldwide rotavirus-associated mortality in children younger than 5 years before the introduction of universal rotavirus vaccination programmes: a systematic review and meta-analysis". The Lancet Infectious Diseases12(2): 136–41. doi:10.1016/S1473-3099(11)70253-5. PMID 22030330. 
  3. Marshall JA, Bruggink LD(April 2011)."The dynamics of norovirus outbreak epidemics: recent insights". International Journal of Environmental Research and Public Health8(4): 1141–9. doi:10.3390/ijerph8041141. PMID 21695033. 
  4. Man SM(December 2011)."The clinical importance of emerging Campylobacter species". Nature Reviews. Gastroenterology & Hepatology8(12): 669–85. doi:10.1038/nrgastro.2011.191. PMID 22025030. 
  5. a b c d e f g h i j k l m Eckardt AJ, Baumgart DC(January 2011)."Viral gastroenteritis in adults". Recent Patents on Anti-infective Drug Discovery6(1): 54–63. PMID 21210762. 
  6. a b c d e f g h i Webber, Roger(2009). Communicable disease epidemiology and control : a global perspective, 3rd,Wallingford, Oxfordshire:Cabi, 79. ISBN 978-1-84593-504-7. 
  7. a b c d e Galanis, E(2007 Sep 11)."Campylobacter and bacterial gastroenteritis.". CMAJ : Canadian Medical Association177(6): 570–1. doi:10.1503/cmaj.070660. PMID 17846438. 
  8. a b Meloni, A; Locci, D, Frau, G, Masia, G, Nurchi, AM, Coppola, RC(2011 Oct)."Epidemiology and prevention of rotavirus infection: an underestimated issue?". The journal of maternal-fetal & neonatal medicine : the official journal of the European Association of Perinatal Medicine, the Federation of Asia and Oceania Perinatal Societies, the International Society of Perinatal Obstetricians24 Suppl 2: 48–51. doi:10.3109/14767058.2011.601920. PMID 21749188. 
  9. Toolkit [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d Management of acute diarrhoea and vomiting due to gastoenteritis in children under 5 [online]. 2009-April. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c d e f Tintinalli, Judith E.(2010). Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)).New York:McGraw-Hill Companies, 830–839. ISBN 0-07-148480-9. 
  12. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Mandell 2010 Chp. 93
  13. a b c Elliott, EJ(2007 Jan 6)."Acute gastroenteritis in children.". BMJ (Clinical research ed.)334(7583): 35–40. doi:10.1136/bmj.39036.406169.80. PMID 17204802. 
  14. a b c d Szajewska, H; Dziechciarz, P(2010 Jan)."Gastrointestinal infections in the pediatric population.". Current opinion in gastroenterology26(1): 36–44. doi:10.1097/MOG.0b013e328333d799. PMID 19887936. 
  15. Dennehy PH(January 2011)."Viral gastroenteritis in children". The Pediatric Infectious Disease Journal30(1): 63–4. doi:10.1097/INF.0b013e3182059102. PMID 21173676. 
  16. a b c d e f g Webb, A; Starr, M(2005 Apr)."Acute gastroenteritis in children.". Australian family physician34(4): 227–31. PMID 15861741. 
  17. Desselberger U, Huppertz HI(January 2011)."Immune responses to rotavirus infection and vaccination and associated correlates of protection". The Journal of Infectious Diseases203(2): 188–95. doi:10.1093/infdis/jiq031. PMID 21288818. 
  18. Nyachuba, DG(2010 May)."Foodborne illness: is it on the rise?". Nutrition Reviews68(5): 257-69. doi:10.1111/j.1753-4887.2010.00286.x. PMID 20500787. 
  19. a b Charles, RC; Ryan, ET(2011 Oct)."Cholera in the 21st century.". Current opinion in infectious diseases24(5): 472-7. doi:10.1097/QCO.0b013e32834a88af. PMID 21799407. 
  20. Moudgal, V; Sobel, JD(2012 Feb)."Clostridium difficile colitis: a review.". Hospital practice (1995)40(1): 139-48. doi:10.3810/hp.2012.02.954. PMID 22406889. 
  21. Lin, Z; Kotler, DP; Schlievert, PM; Sordillo, EM(2010 May)."Staphylococcal enterocolitis: forgotten but not gone?". Digestive diseases and sciences55(5): 1200-7. PMID 19609675. 
  22. a b Leonard, J; Marshall, JK, Moayyedi, P(2007 Sep)."Systematic review of the risk of enteric infection in patients taking acid suppression.". The American journal of gastroenterology102(9): 2047–56; quiz 2057. doi:10.1111/j.1572-0241.2007.01275.x. PMID 17509031. 
  23. a b c d Escobedo, AA; Almirall, P, Robertson, LJ, Franco, RM, Hanevik, K, Mørch, K, Cimerman, S(2010 Oct)."Giardiasis: the ever-present threat of a neglected disease.". Infectious disorders drug targets10(5): 329–48. PMID 20701575. 
  24. Grimwood, K; Forbes, DA(2009 Dec)."Acute and persistent diarrhea.". Pediatric clinics of North America56(6): 1343–61. doi:10.1016/j.pcl.2009.09.004. PMID 19962025. 
  25. Lawrence, DT; Dobmeier, SG; Bechtel, LK; Holstege, CP(2007 May)."Food poisoning.". Emergency medicine clinics of North America25(2): 357-73; abstract ix. doi:10.1016/j.emc.2007.02.014. PMID 17482025. 
  26. Steiner, MJ; DeWalt, DA, Byerley, JS(2004 Jun 9)."Is this child dehydrated?". JAMA : the Journal of the American Medical Association291(22): 2746–54. doi:10.1001/jama.291.22.2746. PMID 15187057. 
  27. a b c (2003)in Warrell D.A., Cox T.M., Firth J.D., Benz E.J.: The Oxford Textbook of Medicine, 4th,Oxford University Press. ISBN 0-19-262922-0. 
  28. Viral Gastroenteritis [online]. 2011-February, [cit. 2012-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. a b c World Health Organization(December 2009)."Rotavirus vaccines: an update". Weekly epidemiological record51–52(84): 533–540. 
  30. Giaquinto, C; Dominiak-Felden G, Van Damme P, Myint TT, Maldonado YA, Spoulou V, Mast TC, Staat MA(2011 July)."Summary of effectiveness and impact of rotavirus vaccination with the oral pentavalent rotavirus vaccine: a systematic review of the experience in industrialized countries". Human Vaccines7: 734–748. doi:10.4161/hv.7.7.15511. PMID 21734466. 
  31. Jiang, V; Jiang B, Tate J, Parashar UD, Patel MM(July 2010)."Performance of rotavirus vaccines in developed and developing countries". Human Vaccines6(7): 532–542. PMID 20622508. 
  32. Patel, MM; Steele, D, Gentsch, JR, Wecker, J, Glass, RI, Parashar, UD(2011 Jan)."Real-world impact of rotavirus vaccination.". The Pediatric Infectious Disease Journal30(1 Suppl): S1-5. doi:10.1097/INF.0b013e3181fefa1f. PMID 21183833. 
  33. US Center for Disease Control and Prevention(2008)."Delayed onset and diminished magnitude of rotavirus activity—United States, November 2007 – May 2008". Morbidity and Mortality Weekly Report57(25): 697–700. 
  34. "Reduction in rotavirus after vaccine introduction—United States, 2000–2009"(October 2009). MMWR Morb. Mortal. Wkly. Rep.58(41): 1146–9. PMID 19847149. 
  35. Tate, JE; Cortese, MM, Payne, DC, Curns, AT, Yen, C, Esposito, DH, Cortes, JE, Lopman, BA, Patel, MM, Gentsch, JR, Parashar, UD(2011 Jan)."Uptake, impact, and effectiveness of rotavirus vaccination in the United States: review of the first 3 years of postlicensure data.". The Pediatric Infectious Disease Journal30(1 Suppl): S56-60. doi:10.1097/INF.0b013e3181fefdc0. PMID 21183842. 
  36. Sinclair, D; Abba, K, Zaman, K, Qadri, F, Graves, PM(2011 Mar 16)."Oral vaccines for preventing cholera.". Cochrane database of systematic reviews (Online)(3): CD008603. doi:10.1002/14651858.CD008603.pub2. PMID 21412922. 
  37. Alhashimi D, Al-Hashimi H, Fedorowicz Z(2009)."Antiemetics for reducing vomiting related to acute gastroenteritis in children and adolescents". Cochrane Database Syst Rev(2): CD005506. doi:10.1002/14651858.CD005506.pub4. PMID 19370620. 
  38. Tytgat GN(2007)."Hyoscine butylbromide: a review of its use in the treatment of abdominal cramping and pain". Drugs67(9): 1343–57. PMID 17547475. 
  39. BestBets: Fluid Treatment of Gastroenteritis in Adults [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  40. Canavan A, Arant BS(October 2009)."Diagnosis and management of dehydration in children". Am Fam Physician80(7): 692–6. PMID 19817339. 
  41. Gregorio GV, Gonzales ML, Dans LF, Martinez EG(2009)."Polymer-based oral rehydration solution for treating acute watery diarrhoea". Cochrane Database Syst Rev(2): CD006519. doi:10.1002/14651858.CD006519.pub2. PMID 19370638. 
  42. a b c d King CK, Glass R, Bresee JS, Duggan C(November 2003)."Managing acute gastroenteritis among children: oral rehydration, maintenance, and nutritional therapy". MMWR Recomm Rep52(RR-16): 1–16. PMID 14627948. 
  43. Allen SJ, Martinez EG, Gregorio GV, Dans LF(2010)."Probiotics for treating acute infectious diarrhoea". Cochrane Database Syst Rev11(11): CD003048. doi:10.1002/14651858.CD003048.pub3. PMID 21069673. 
  44. Hempel, S; Newberry, SJ; Maher, AR; Wang, Z; Miles, JN; Shanman, R; Johnsen, B; Shekelle, PG(2012 May 9)."Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea: a systematic review and meta-analysis.". JAMA : the journal of the American Medical Association307(18): 1959-69. PMID 22570464. 
  45. MACKWAY-JONES, Kevin. Does yogurt decrease acute diarrhoeal symptoms in children with acute gastroenteritis? [online]. 2007-June. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Telmesani, AM(2010 May)."Oral rehydration salts, zinc supplement and rota virus vaccine in the management of childhood acute diarrhea.". Journal of family and community medicine17(2): 79–82. doi:10.4103/1319-1683.71988. PMID 21359029. 
  47. DeCamp LR, Byerley JS, Doshi N, Steiner MJ(September 2008)."Use of antiemetic agents in acute gastroenteritis: a systematic review and meta-analysis". Arch Pediatr Adolesc Med162(9): 858–65. doi:10.1001/archpedi.162.9.858. PMID 18762604. 
  48. Mehta S, Goldman RD(2006)."Ondansetron for acute gastroenteritis in children". Can Fam Physician52(11): 1397–8. PMID 17279195. PMC:1783696. 
  49. a b Fedorowicz, Z; Jagannath, VA, Carter, B(2011 Sep 7)."Antiemetics for reducing vomiting related to acute gastroenteritis in children and adolescents.". Cochrane database of systematic reviews (Online)9(9): CD005506. doi:10.1002/14651858.CD005506.pub5. PMID 21901699. 
  50. Sturm JJ, Hirsh DA, Schweickert A, Massey R, Simon HK(May 2010)."Ondansetron use in the pediatric emergency department and effects on hospitalization and return rates: are we masking alternative diagnoses?". Ann Emerg Med55(5): 415–22. doi:10.1016/j.annemergmed.2009.11.011. PMID 20031265. 
  51. Ondansetron [online]. 2011-May. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Traa BS, Walker CL, Munos M, Black RE(April 2010)."Antibiotics for the treatment of dysentery in children". Int J Epidemiol39(Suppl 1): i70–4. doi:10.1093/ije/dyq024. PMID 20348130. 
  53. Grimwood K, Forbes DA(December 2009)."Acute and persistent diarrhea". Pediatr. Clin. North Am.56(6): 1343–61. doi:10.1016/j.pcl.2009.09.004. PMID 19962025. 
  54. a b (2004) Mandell's Principles and Practices of Infection Diseases, 6th,Churchill Livingstone. ISBN 0-443-06643-4. 
  55. Christopher, PR; David, KV, John, SM, Sankarapandian, V(2010 Aug 4)."Antibiotic therapy for Shigella dysentery.". Cochrane database of systematic reviews (Online)(8): CD006784. doi:10.1002/14651858.CD006784.pub4. PMID 20687081. 
  56. Effa, EE; Lassi, ZS, Critchley, JA, Garner, P, Sinclair, D, Olliaro, PL, Bhutta, ZA(2011 Oct 5)."Fluoroquinolones for treating typhoid and paratyphoid fever (enteric fever).". Cochrane database of systematic reviews (Online)(10): CD004530. doi:10.1002/14651858.CD004530.pub4. PMID 21975746. 
  57. Gonzales, ML; Dans, LF, Martinez, EG(2009 Apr 15)."Antiamoebic drugs for treating amoebic colitis.". Cochrane database of systematic reviews (Online)(2): CD006085. doi:10.1002/14651858.CD006085.pub2. PMID 19370624. 
  58. Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th,McGraw-Hill. ISBN 0-07-140235-7. 
  59. (2002) Sleisenger & Fordtran's Gastrointestinal and Liver Disease, 7th,Saunders. ISBN 0-7216-8973-6. 
  60. Elliott, EJ(2007 Jan 6)."Acute gastroenteritis in children.". BMJ (Clinical research ed.)334(7583): 35–40. doi:10.1136/bmj.39036.406169.80. PMID 17204802. 
  61. Black, RE; Cousens, S, Johnson, HL, Lawn, JE, Rudan, I, Bassani, DG, Jha, P, Campbell, H, Walker, CF, Cibulskis, R, Eisele, T, Liu, L, Mathers, C, Child Health Epidemiology Reference Group of WHO and, UNICEF(2010 Jun 5)."Global, regional, and national causes of child mortality in 2008: a systematic analysis.". Lancet375(9730): 1969–87. doi:10.1016/S0140-6736(10)60549-1. PMID 20466419. 
  62. Tate, JE; Burton, AH, Boschi-Pinto, C, Steele, AD, Duque, J, Parashar, UD, WHO-coordinated Global Rotavirus Surveillance, Network(2012 Feb)."2008 estimate of worldwide rotavirus-associated mortality in children younger than 5 years before the introduction of universal rotavirus vaccination programmes: a systematic review and meta-analysis.". The Lancet infectious diseases12(2): 136–41. doi:10.1016/S1473-3099(11)70253-5. PMID 22030330. 
  63. World Health Organization(November 2008)."Global networks for surveillance of rotavirus gastroenteritis, 2001–2008". Weekly Epidemiological Record47(83): 421–428. 
  64. Victora CG, Bryce J, Fontaine O, Monasch R(2000)."Reducing deaths from diarrhoea through oral rehydration therapy". Bull. World Health Organ.78(10): 1246–55. PMID 11100619. 
  65. Gastroenteritis []. [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Rudy's List of Archaic Medical Terms
  67. Flahault, A; Hanslik, T(2010 Nov)."[Epidemiology of viral gastroenteritis in France and Europe].". Bulletin de l'Academie nationale de medecine194(8): 1415–24; discussion 1424-5. PMID 22046706. 
  68. Albert, edited by Neil S. Skolnik ; associate editor, Ross H.(2008). Essential infectious disease topics for primary care.Totowa, NJ:Humana Press, 66. ISBN 978-1-58829-520-0. 
  69. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Enterotoxigenic Escherichia coli (ETEC) [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Shigellosis [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. Weese, JS(2011 Mar)."Bacterial enteritis in dogs and cats: diagnosis, therapy, and zoonotic potential.". The Veterinary clinics of North America. Small animal practice41(2): 287-309. doi:10.1016/j.cvsm.2010.12.005. PMID 21486637. 
  72. Rousseaux, Wanda Haschek, Matthew Wallig, Colin(2009). Fundamentals of toxicologic pathology, 2nd ed.,London:Academic, 182. ISBN 9780123704696. 
  73. MacLachlan, edited by N. James; Dubovi, Edward J.(2009). Fenner's veterinary virology, 4th ed.,Amsterdam:Elsevier Academic Press, 399. ISBN 9780123751584. 
  74. al.], edited by James G. Fox ... [et(2002). Laboratory animal medicine, 2nd ed.,Amsterdam:Academic Press, 649. ISBN 9780122639517. 
  75. al.], edited by Jeffrey J. Zimmerman ... [et. Diseases of swine, 10th ed.,Chichester, West Sussex:Wiley-Blackwell, 504. ISBN 9780813822679. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dolin, [edited by] Gerald L. Mandell, John E. Bennett, Raphael(2010). Mandell, Douglas, and Bennett's principles and practice of infectious diseases, 7th ed.,Philadelphia, PA:Churchill Livingstone/Elsevier. ISBN 0-443-06839-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]