Wikipedie:Pod lípou (u krbu)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Archiv
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2007-01, 2007-02, 2007-03, 2008-01, 2008-02, 2008-03, 2009-01, 2010-01 2010-02, 2011-01, 2012-01

Pod plamennou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o některých jiskřivých či žhavých problémech. Diskuse může být živá, leč slušná.

Poznámkový aparát

Dobrý den, chtěl bych znát názor komunity na situaci v článku Svatý Václav a tamější diskuzi. Psal jsem to již na Třetí názor, ale ten sleduje jen 64 lidí a odezva byla jen ode 3, a v tomto případě čím více názorů, tím lépe. --Silesianus (diskuse) 16. 1. 2015, 14:46 (CET)

Dobrým řešením by bylo, kdyby Třetí názor začalo sledovat víc lidí. Pokud by ale diskuse u článku nedostačovala, dá se taky založit klasická žádost o komentář. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2015, 16:41 (CET)

Diskuze plně postačuje. Kdybych teď otvíral ŽoK, tak se uzavření možná dočkáme v roce 2016 (a kdoví jestli). --Silesianus (diskuse) 16. 1. 2015, 16:43 (CET)

Název stránky skončivších

Jaký je vhodný název pro stránku skončivších kolegů:

• Chybíte nám – původní
• Neaktivní wikipedisté – současný
• Bývalí wikipedisté – alternativní
• „jiný“ – navrhněte

Pokud nebude konsenzus na novém, vrátíme původní. Zdraví--Kacir 20. 2. 2015, 04:27 (CET)

• Teda někteří z nich mi rozhodně nechybí. Takže podporuji nový název. --Silesianus (diskuse) 20. 2. 2015, 07:29 (CET)
• Neaktivní wikipedisté je podle mě ideální název.--Chalim Kenabru (diskuse) 20. 2. 2015, 11:53 (CET)

• Osobně se mi neudržované Wikipedie:Wikipedisté moc nelíbí, nicméně to není moc relevantní. Přesto ale nevidím důvod, proč by nemohla zároveň existovat stránka Neaktivní wikipedisté a podsekce na Wikipedistech. Ponechal bych současný název. --Jan Kovář^BK (diskuse) 20. 2. 2015, 12:02 (CET)

  Proč mít ale na dvou místech v podstatě totéž? Není pak lepší jedno přesunout na druhé? --Bazi (diskuse) 20. 2. 2015, 14:39 (CET)

• Osobně jsem to pochopil tak, že stránka vznikla právě proto, aby tam aktivní wikipedisté sami přidávali ty, kteří jim tu chybí. Proto ten „POV název“, nejde o text či seznam encyklopedický, ale komunitní. Po přesunu a zploštění té osobní roviny, tak aby-text-vyhovoval-všem, jde skutečně o duplicitu. Když se vám to chce udržovat na dvou místech zároveň, jen račte, je mi to jedno, v případě DoS bych ale hlasoval pro smazání.--Ben Skála (diskuse) 20. 2. 2015, 16:36 (CET)
• Myslím si, že současný název "Neaktivní wikipedisté" je vyhovující. Rozhodně jsem proti návratu na původní název. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2015, 21:29 (CET)
• Neaktivní se mi zdá nejlepší. Myslím, že nejde o duplicitu s kategorií: tady by měli být ti, kteří zanechali ve wiki jasnou stopu - ať spíš kladnou nebo naopak. Kategorie může být pro všechny. --Packa (diskuse) 21. 2. 2015, 15:33 (CET)

  V našem případě ale nejde o duplicitu s kategorií, nýbrž o duplicitu se stránkou, která už taky obsahuje výčet neaktivních wikipedistů. --Bazi (diskuse) 21. 2. 2015, 15:46 (CET)

  Aha, dík. No, tato stránky se mi zdá lepší, než ten ta kapitola Bývalí wikipedisté. --Packa (diskuse) 21. 2. 2015, 16:00 (CET)

• Jsem pro původní název. --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 22:28 (CEST)

Výjimka u šablony pracuje se ve článku Napoleonovo ruské tažení

Prosil bych, aby tato šablona nebyla i přes dvoudenní lhůtu oddělávána. První bych chtěl ten článek dopsat svým jednotným stylem a pak ho klidně uvolním ostatním. Nepsal bych to jsem, ale už sem to tam psal do diskuse i do historie, že moc prosím a dnes ji zase kolega Knuck oddělal. S pozdravem--Konvalín (diskuse) 21. 2. 2015, 09:58 (CET)

Tak tam dej {{Ve výstavbě}} --Silesianus (diskuse) 21. 2. 2015, 10:13 (CET)

Prosba o pomoc s heslom "masarykizmus"

Zdravím, rád by som poprosil o malú pomoc. Pred istým časom som založil na slovenskej Wikipédii článok Masarykizmus. Spomína sa tam aj prvý zaznamenaný výskyt výrazu masarykismus, v publikácii Pražák, Albert (ed.). Jindřich Vodák : Pocta k jeho sedmdesátinám. Praha : Melantrich, 1937. OCLC 21650113, s. 89. Hlavný zdrojom ale bol kartotečný lístok (a malá výpomoc s Google Books), preto by som potreboval overiť kontext, v akom bol ten výraz použitý (a či je to presne správne interpretované). Pokiaľ máte niekto túto publikáciu či prístup k nej, mohli by ste sa na to pozrieť? Budem veľmi vďačný (Príp. sa mi potom môžete ozvať aj priamo cez e-mail)--Lišiak (diskuse) 24. 3. 2015, 18:11 (CET)

Friedreichova ataxie

Dobrý den, rád bych zde na Wikipedii viděl heslo Friedreichova ataxie - je to neléčitelné genetické onemocnění nervové soustavy, co tak vím. Sám tím trpím a rád bych si o tom něco přečetl i tady. V Požadovaných článcích jsem nenašel vhodné místo kam to napsat, proto to píšu sem. Zdaleka to však není můj obor, takže bych to vážně nezvládl. --Hansek141 (diskuse) 26. 3. 2015, 17:45 (CET)

Místo jsem na Wikipedie:Požadované články/Přírodní vědy našel a položku doplnil. Petr Karel (diskuse) 27. 3. 2015, 12:16 (CET)

Jen pro info, kdyby se tomu někdo chtěl věnovat: en:Friedreich's ataxia. --Marek Koudelka (diskuse) 26. 3. 2015, 17:55 (CET)

@Hansek141: Možná ne na diskuze o možných vylepšeních podrobného článku, na zakládání a rozšiřování nových článků je naopak podle mne výhodné o dané věci vědět málo. Člověk pak má u informací, které do článku sepíše, jasné, z jakých zdrojů pocházejí, nenastane tedy problém „učili mne to ve škole/někde jsem to slyšel … ale to sem jako referenci dát nemůžu a teď se mi nikde nedaří najít žádnou slušnou, která by se dala do článku přidat … mám tam tedy tu informaci vůbec dávat?“, který se jinak může často objevit u známějších témat. --27. 3. 2015, 07:54 (CET), Utar (diskuse)

Myslíte tedy, že bych článek měl založit já sám, i když (nebo právě proto) tomu tématu moc nerozumím? O téhle nemoci se nepíše v každé encyklopedii o lidském těle nebo o nemocech. Právě že tomu nerozumím, nemůžu si přivymyslet nic neozdrojovaného... zkusím co můžu. --Hansek141 (diskuse) 27. 3. 2015, 19:15 (CET)

Ano, to beru z pohledu ozdrojování článků Wikipedie jako výhodu. Celým jsem tím ale myslel, že ač o tomto onemocnění nic nevím (krom toho, že jde o nervovou soustavu, jak bylo řečeno na začátku této diskuze), pokud bych dumal, zda se mám do založení článku pustit, nebral bych neznalost tématu za problém. Wikipedie:Editujte s odvahou! --27. 3. 2015, 20:38 (CET), Utar (diskuse)

Archivace

Dobrý den, moje diskuzní stránka se už poněkud rozrostla. Hodila by se archivovat. Jak to mám ale udělat? --Hansek141 (diskuse) 20. 4. 2015, 15:32 (CEST)

Dva způsoby: Buď přesunout pomocí funkce třeba na stránku Diskuse s wikipedistou:Hansek141/Archiv nebo na stejné místo pomocí copy+paste. Každý to řeší jinak. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 4. 2015, 18:13 (CEST)

A po přesunu nebo překopírování se dají vložit šablony {{Archiv diskuse}} na začátek podstránky s archivem a {{Odkaz na archiv}} na začátek diskusní stránky. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2015, 18:27 (CEST)

Policajti používají Wikipedii :)

[1], čas 8:30--Ben Skála (diskuse) 18. 7. 2015, 18:32 (CEST)

Dobrý nález. Ani jsem se nemusel dívat do Případy 1. oddělení na to, kdy byl ten díl vysílán, stačilo mi zkontrolovat tenhle graf :D --18. 7. 2015, 18:57 (CEST), Utar (diskuse)

Taky dobrý :)--Ben Skála (diskuse) 18. 7. 2015, 19:29 (CEST)

Pokles na 26. místo

:Z hlavního stolu přesunul.--Kacir 22. 7. 2015, 22:17 (CEST)

Když jsem se před časem díval na tuto, většině z vás jistě známou tabulku: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias, byla česká wikipedie, co do počtu článků, 18. na světě. Za poměrně krátkou dobu se propadla na místo 26., přičemž celkem nedávno ji předstihly wikipedie rumunská a maďarská. Neměl by někdo nápad, jak takovému propadání zabránit?

Jen podotýkám, že pokud by někdo chtěl vyslovit názor, že nás předbíhají wikipedie, které zakládají hesla strojově, doporučil bych mu ve výše uvedené tabulce prostudovat kolonku "depth".

Pokud by někdo chtěl přijít s tezí, že jedinou cestou k vyššímu počtu článků, je vyšší počet aktivních uživatelů, doporučil bych mu povšimnout si v inkriminované tabulce, že "active users" máme - a je to dosti udivující - nápadně často více, než wikipedie, které nás předstihují: česká jich má 1800, maďarská 1500, rumunská dokonce jen 900, finská 1400, norská 1200, katalánská 1200, vietnamská 1300.

Chyba tedy bude asi v něčem jiném.--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 21:51 (CEST)

Nepřechylují cizí příjmení. Nemají potíže s vlastní identitou a nehledají jednoslovné jméno země.--Tomas62 (diskuse) 22. 7. 2015, 21:58 (CEST)

To je bohužel pravda. Další možností je počet vandalů. B.mertlik (diskuse) 22. 7. 2015, 22:10 (CEST)

no, v tom to asi nebude. Přechylování je sice zvláštní spor, ale nedošli jsme ještě tak daleko, abychom založili dvě wikipedie (jako Bělorusové, Norové či Srbové, kteří nostalgicky živí ještě srbochorvatskou).--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:13 (CEST)

Můžete začít studovat hu:Special:NewPages a ro:Special:NewPages, kde, jak a od koho se berou jejich nové články. Nebo se můžete zkusit zeptat na jejich pobočkách (meta:Wikimédia Magyarország, Rumuni vlastně žádnou nemají - tak se zeptejte někde na ro.wiki).

Anebo můžete začít zakládat nové články. ;-)

Ale osobně si myslím, že kvantita není všechno... A tím, aby bylo jasno, vůbec nehodnotím kvalitu rumunské nebo maďarské Wikipedie, ale občas povážlivou kvalitu některých našich článků. Být 18. na světě je fajn, ale čtenáři nás nakonec stejně budou posuzovat podle toho, co tu máme, ne kolikátí jsme. --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 22:20 (CEST)

Šestadvácáté místo na světě není špatné pro zemi, kterou nedávno prošly okupační armády.--Tomas62 (diskuse) 22. 7. 2015, 22:35 (CEST)

Myslíte, že třeba ve Vietnamu měli s okupačními armádami menší potíže než my a způsobily tam menší škody?--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:45 (CEST)

No, možná nás také budou posuzovat podle toho, co nemáme. A to už trochu o té kvantitě je. Plus důležitosti zpracovávaných témat. Ale tím bych zaběhl někam jinam. Já si říkal, jestli by třeba nešlo něco vymyslet: třeba by Akademie věd (nebo jiný vědecký ústav) mohla uvolnit autorská práva na nějaké slovníkové a encyklopedické příručky, třeba aspoň starší, a ideálně je zpřístupnit elektronicky, na webu. Wikipedisté by to pak už sami přeházeli sem. Vždyť i třeba z Ottova slovníku naučného je takto na webu minimum. Třeba by to mohl být i projekt nějaké vědecké instituce - elektronizovat a zpřístupnit celý Ottův slovník? Nebo takto uvolnit nějaké databáze, třeba by šlo něco vyjednat s ČTK. S ní by šlo mluvit třeba i o starých fotkách - k čemu jim dnes jsou? Takto přeci uvolnili něco v Nizozemsku a myslím i v Německu. Atp. Zkrátka něco vymyslet.--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:43 (CEST)

Jen pro info: Wikipedie není slovník. --Jan Kovář^BK (diskuse) 22. 7. 2015, 22:56 (CEST)

Ne, Wikipedie je naučný slovník...--RPekař (diskuse) 22. 7. 2015, 23:01 (CEST)

@RPekař: To jistě ano.

@Fanoušek kopané: Ottův slovník naučný tuším online je. --Jan Kovář^BK (diskuse) 22. 7. 2015, 23:12 (CEST)

Tak on třeba takový Ottův slovník naučný je vesměs volný a válí se různě po webu, třeba tady. Já osobně mám ale problém převádět ho do soudobého jazyka. --Jenda H. (diskuse) 22. 7. 2015, 23:18 (CEST)

S tím Ottovým slovníkem naučným si tady přihřeji polívčičku reklamou na Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Pokrytí. Jako inspirace, jaké články zakládat, je podle mého názoru Ottův slovník naučný užitečný.

Ale jinak souhlasím s Jendou H., že přímé přejímání obsahu z Ottova slovníku by bylo velmi problematické. Třeba včera jsem zakládal článek Aldanská vysočina. Podle Ottova slovníku naučného mají nejvyšší vrcholy 4200 metrů, což je nesmysl, cizojazyčné Wikipedie uvádí něco kolem 2300 metrů. Zkrátka to tenkrát anonymní autor opsal z nějakého chybného pramene.--Tchoř (diskuse) 23. 7. 2015, 00:46 (CEST)

Já si dovolím poznamenat, že některé Wikipedie si v tomto ohledu vydatně "pomáhají" robotíckým zakládáním (mini)pahýlů. Nemyslím si, že zrovna toto je optimální cesta, kterou bychom měli následovat. --Vachovec1 (diskuse) 22. 7. 2015, 23:02 (CEST)

...se to vrací. Pamatuji se, jak se tu asi před 10 lety řešilo, že slovenská wiki má víc článků než česká (odpověď byla mj. v tehdejším stavu článku Francúzština) Na podobné stesky nad pořadím vidím jedinou odpověď: snažme se tu "naši" wiki dělat dobře. --Packa (diskuse) 22. 7. 2015, 23:37 (CEST)

První reakce kolegy Tomase62 mi zní docela trefně. Spory jednak vyčerpávají energii účastníků i všech kolem, kteří je musí chtě-nechtě řešit. A jednak otravují atmosféru i těm ostatním.

Dále bych se možná zabýval otázkou, jestli se síly české wikikomunity nerozdělují víc do ostatních sesterských projektů. Nezkoumal jsem srovnání s „předběhlíky“, ale když už tu zazněla zmínka o Ottově slovníku naučném, tak si nemůžu nevšimnout, že na jeho postupné publikaci na Wikizdrojích bylo jistě spotřebováno taky mnoho energie, která by jinak mohla sloužit k publikování článků na Wikipedii.

Jiným srovnávacím kritériem by taky mohl být počet pahýlů a naopak počet dobrých či nejlepších článků, ovšem to taky bude záviset na tom, jak má ta která Wiki pro ně nastavena kritéria. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 00:06 (CEST)

Myslím, že bychom měli věnovat pozornost problematice vyobcování. Někteří dříve aktivnější editoři odcházejí (jsem mezi takovými). Ne všichni proto, že by doplatili na potírání svého vlastního vandalizmu či jiných skutečných prohřešků, ale proto, že odmítají nemožnost potírání desinformace a nemožnost bezpečně (t.j., že ta informace nebude znehodnocena nevhodným zásahem, proti kterému není odvolání) přidávat relevantní(/správnou/hodnotnou/neútočnou) informaci. Nebo proto, že neunesli neodůvodněné/nedostatečně odůvodněné pronásledování/permanentní předpokládání zlé vůle. Pokud budou takovéto věci pokračovat, můžeme se propadnout daleko hlouběji a přitom to nebude "na účet" vyšší kvality většiny článků. Naopak, bude v nich chybět přínos těch vyobcovaných. --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2015, 08:47 (CEST)

Problém je, že takovýto pocit křivdy mají mnohdy i ti pachatelné vandalství nebo účastníci v do-krve-jdoucích sporů o nesmrtelnosti brouka. Každý z nich je zpravidla přesvědčen o tom, že jeho přístup je ten správný a žádoucí a že je mu v něm naprosto neoprávněně a bezostyšně bráněno, až je to do-nebe-nebo-kamkoli-volající. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 08:53 (CEST)

Tím máte na mysli například pocit oprávněnosti (v článku prominujících) negativních informací o politicích/jiných výrazně významných osobnostech? ;-) --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2015, 09:06 (CEST)

Modří už vědí. Je to jev poměrně nevzácný, takže příkladů by se našlo povíce. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 09:36 (CEST)

U někoho je to prostě jen pocit únavy nebo vyhoření. Sám jsem si dal zde víceméně pauzu, že se budu věnovat Wikislovníku. A i tam mne už situace momentálně otrávila natolik, že nemám chuť zakládat ani tam.

A TAkových aktivních Wikipedistů za psolední roky odešlo hodně a když už se vrátili, rozhodně ne v bývalé síle (rozuměj editační aktivitě). JAn (diskuse) 23. 7. 2015, 10:37 (CEST)

Pod to se podepíšu. Já už tu taky jenom opravuji překlepy a podobně. Snad se to zlepší s nadcházející sezónou FNL, se kterou mám určité plány, tak snad mi to ti lidi nesnášející fotbal nepokazí. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2015, 12:34 (CEST)

Sám jsem se setkal jen se dvěma nožnými důvody nižšího počtu článků:

• Motto "Pajs": hromadné smazání mnoha článků i v případech, kde nebylo jasné, že jde o copyvio nebo se jednalo o pouhé pahýly s definicemi: Chybí tak spousta základních pojmů z fyziky a matematiky, na které pak nelze navázat šťavnatějšími články (mimochodem, akce z r. 2011 dosud není ukončena, ač se v kandidatuře jeden správce chlubil, jak to rychle dokončí, ale spíš rychle zapomněl na svůj slib);
• Motto "Ošupis": úspěchy delecionistů v mazání článků o zeměpisných objektech (někdy aspoň v DoS, někdy rovnou).

Důsledek: mnozí nemají chuť psát pahýly, druzí je nemají možnost rozvíjet v plnohodnotné články (uvědomte si, že někteří začnou editovat, až když vidí, že článku, na který narazili, něco chybí; nezaložené články ignorují - můj případ).

Co asi moc nepomohlo, je zavedení vizuálního editoru, usnadňující vandalismus vyčerpávající síly na jeho nápravu.

Mě samotného znechucuje nadužívání různých šablon, přemíra formálních požadavků a různé "sjednocovací" akce (všimli jste si, co wikipedistů se stará o úpravy pravidel a doporučení, aniž by napsali článek? - inu, mnohý dnes chce být manažerem, aniž by rozuměl jedinému tématu). Trocha nadhledu a liberalismu by také neškodila.

Je pravda, že se mnozí editoři soustředí na diskuse a netolerantní reverty, prosazující jen a jen své názory, ale svou náturou asi jsou a budou aktivní právě jen v diskusích či bitvách o obecnosti a nekoukající na zájmy různorodých čtenářů (tolerantnímu wikipedistovi například nevadí, když se v první větě uvede více tvarů jména, aby si ho čtenář mohl identifikovat se svým hledaným, a zajímá se o faktickou naplněnost článku), proto mně jejich případný odchod k jiným projektům v zájmu uživatelů wikipedie nevadí; bohužel mně však připadá, že takových netolerantních editorů neubývá. Ale černobílé vidění a odmítání skutečných autorit (často dokonce "v zájmu vyváženosti" či "NPOV" prosazování "sektářských" názorů, kterým "věří" bez ohledu na fakta - ta jsou přece "zfalšovaná vědecko-politickými mafiemi") jsou známé jevy v současné společnosti a nelze očekávat něco jiného ve wikikomunitě. Dost slov. (Omluvte, že na reakce dále odpovídat nebudu.) Petr Karel (diskuse) 23. 7. 2015, 13:02 (CEST)

No, abych to shrnul: hodně nářků nad atmosférickou situací a blbou náladou, ale nápady žádné. Takže česká klasika.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 09:26 (CEST)

Ani jsem nepředpokládal, že bychom tady „z placu“ něco převratného vymysleli. Námět odjinud:

„Jakou radu byste dal člověku, který není spokojený v práci? Kdysi třeba byl, ale teď se cítí vyčerpán jednáním s lidmi, semletý systémem.

Víme z různých výzkumů, že spokojenost v práci pochází z několika klíčových zdrojů, včetně pocitu svobody, propracovávání se k mistrovství v tom, co děláme, přes spojení s lidmi a také z dobrého pocitu z dosažených výsledků. Plus z vědomí, že naše práce má smysl. Pokud se pro nás práce stává utrpením, je pravděpodobné, že trpíme nedostatkem nikoliv v jedné, ale hned v několika z těchto klíčových oblastí. Myslím, že správná otázka, kterou si v takové chvíli položit, není kam jinam odejít, ale co můžu udělat proto, abych do svého života dostal víc těchto zdrojů.“

--Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 09:47 (CEST)

No nemyslím, že bychom našli skutečné příčiny poklesu (ani Vy jste žádné nenavrhl), proto je i obtížné navrhovat jejich řešení. Přebírání obsahu z jiných encyklopedií, jak navrhujete, by bylo možné, ale bude vždy celkem okrajovou záležitostí co do kvantitativního i kvalitativního přínosu. Pro tvorbu obsahu jsou nástroje, které byly s různým úspěchem zkoušeny a ztroskotaly často na protestech části komunity (soutěže…) nebo na malém zájmu (spolupráce měsíce). Užší spolupráce v oblasti wikiprojektů, kde by účastníci identifikovali mezery a rozdělovali si dobrovolně úkoly, by byla užitečná. A relaxace pravidel technické (ne principiální) povahy by usnadnila a také zpříjemnila práci novým i starším editorům.

Osobně považuji Wikipedii za jednotný projekt a rozdělení na jednotlivé jazyky spíše za technickou záležitost, tak mne ta otázka tolik nermoutí. Pokud je nějaký článek dostatečně podrobný a kvalitní třeba na španělské Wikipedii, proč bych si zoufal, že není na české? Mně jako uživateli nijak nepomůže, když z něho někdo udělá pro českou Wikipedii krátký výcuc (ale jiným čtenářům třeba ano, to chápu). Mně by zajímalo, kolik má česká Wikipedie informačně přidané hodnoty proti ostatním (kolik článků má lepších než jiné verze, kolik informací - třeba specificky ve vztahu k českému prostředí - má navíc), i když to by se asi těžko počítalo.--RPekař (diskuse) 24. 7. 2015, 10:44 (CEST)

Články by se IMHO daly spočítat poměrně snadno, budou to prostě takové, které nemají interwiki. Množství dat by se asi taky dalo nějak spočítat, ale to je jen hrubý orientační ukazatel. A zase bychom asi s jeho pomocí nedošli k jinému zjištění, než jen že tam nebo tady je něčeho víc. O skutečně kvalitě (jak obsahu, tak komunity) to bude vypovídat jen stěží. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 11:20 (CEST)

Několik poznámek: 1) Nerosteme tak rychle, co se týče článků, ale to je jen jeden parametr - ten nejméně důležitý. 2) Za příčiny pomalého růstu si všichni najdou to, co na Wikipedii považují za nejhorší. Jinými slovy, je velmi snadné a lákavé prohlásit nešvary, které jednotlivci na české Wikipedii vidí, za důvod problémů. 3) Nejdůležitější je, co se děje s velikostí komunity. Podle nedávného tweetu od nějakého Fina si nevede česká komunita vůbec špatně, naopak, zdá se že jsme zastavili pokles: více zde. Mohl bych zde uvádět pravděpodobné důvody tohoto, ale byl bych zase nařčen z toho, že do toho promítám své vlastní názory na českou Wikipedii, takže si to nechám pro sebe. --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 7. 2015, 11:43 (CEST)

Jestli chcete zvyšovat počet článků, tak nápad je opravdu jednoduchý: Strojové zakládání. Ale to se tu nebude líbit - a ani mně ne. Jiné nápady mi nedávají moc smysl, protože mi nedává smysl zvyšovat počet článků pro vyšší počet článků.

Neříkejme si, že je tu málo článků, ale jaké články tu chybějí. To mi smysl dává a na to se pak dá přijít s nějakými nápady. --Okino (diskuse) 24. 7. 2015, 11:58 (CEST)

Jo, můžu něco plivnout, nějakej ten článeček. Předpřipravený mám nějaký generování článků o gymnáziích, pak teoreticky i další školy.--frettie.net (diskuse) 24. 7. 2015, 14:54 (CEST)

Také jsem přesvědčen, že počet článků není rozhodujícím kritériem, jak posuzovat význam české Wikipedie. Ostatně již dávno jsme překonali Ottův slovník naučný a pro českého čtenáře tak (v tomto ohledu) nemáme konkurenta. I z tohoto důvodu je pak čím dál důležitější kvalita, a jestli na něco, tak na toto by bylo vhodné se zaměřit. Např. hromadné zakládání subpahýlů by nám sice přineslo třeba milion článků navíc, ovšem byl by to milion článků prakticky k ničemu a úroveň české Wikipedie by v důsledku toho značně poklesla (srov. onen odstrašující příklad obecně významného článku Francouzština na slovenské Wikipedii, jak na něj výstižně odkázal kolega Packa shora). Co dělat? Myslím, že každý ať dělá to, co uzná za vhodné. Je možné debatovat o velkých projektech, ale každodenní drobnou práci to nenahradí. Dám příklad – nedávno zemřel nakladatel Ladislav Horáček, jehož význam byl mediálně nedoceněn, ale jsem přesvědčen, že patří mezi ty, o nichž by česká Wikipedie určitě měla pojednávat široce. Kolega Kreator007 založil pahýl, já jsem se pokusil jej doplnit o základní údaje a napsal jsem článek Portmoneum. K nakladatelství Paseka nebo k Velkým dějinám zde už něco máme a tak by bych si dovolil říct, že (alespoň) jistý minimální standard ve vztahu k této významné osobnosti máme. Toto je cesta. --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 12:23 (CEST)

Počet článků není rozhodujícím kritériem, ale svou důležitost také má. Díky interní odkazům každý článek vlastně rozšiřuje informace v článku na něj odkazujícím. Třeba v článku o nějaké francouzské osobnosti mi odkaz na článek o místě jeho narození poskytne nějakou aspoň malou doplňující informaci. Proto si myslím, že geografické pahýly celkově zvyšují informační úroveň Wikipedie a čím víc jich bude, tím komplexnější informace bude Wikipedie přinášet. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 17:30 (CEST)

A což teprve geografické plnohodnotné články... --Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 17:44 (CEST)

Samozřejmě. Plnohodnotný článek je lepší než pahýl a pahýl je lepší než červený odkaz. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 17:57 (CEST)

Z Vašeho příspěvku ovšem plyne, že samotný počet není důležitý, protože důležité je, že také pahýly plní nějakou informační funkci. S tím nemám problém souhlasit. Zaprvé jsem psal o subpahýlech (a taková snaha se zde opravdu nedávno vyskytla) a zadruhé i článek o zmiňovaném Ladislavu Horáčkovi také chápu stále jako pahýl. Jde mi o to, že bychom neměli hodnotit náš projekt jen na základě počtu článků a z tohoto hlediska se porovnávat s ostatními, to nemá žádný význam. Důležitá je kvalita a tu mohou zvyšovat i pahýly (subpahýly ne), třeba o francouzských obcích, jimž se systematicky věnujete. --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 20:56 (CEST)

Omlouvám se, přehlédl jsem, že jste psal o subpahýlech. Ale jen pro upřesnění subpahýly mají životnost 7 dní, pak se mažou. Takže o nějaké hromadném zakládání subpahýlů, které by zvyšovaly počet článků, nemůže být řeč. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 21:08 (CEST)

Naštěstí ne (ovšem srov. návrh zde). --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 21:12 (CEST)

Hranice mezi subpahýlem a pahýlem je tenká. Osobně bych nebyl proti robotickému zakládání geografických hesel obsahujících základní informace, zeměpisné souřadnice, infobox a odkaz na Commons. Nemyslím si, že by tím kvalita Wikipedie utrpěla. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 21:32 (CEST)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Archiv
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2007-01, 2007-02, 2007-03, 2008-01, 2008-02, 2008-03, 2009-01, 2010-01 2010-02, 2011-01, 2012-01

Pod plamennou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o některých jiskřivých či žhavých problémech. Diskuse může být živá, leč slušná.

Poznámkový aparát

Dobrý den, chtěl bych znát názor komunity na situaci v článku Svatý Václav a tamější diskuzi. Psal jsem to již na Třetí názor, ale ten sleduje jen 64 lidí a odezva byla jen ode 3, a v tomto případě čím více názorů, tím lépe. --Silesianus (diskuse) 16. 1. 2015, 14:46 (CET)

Dobrým řešením by bylo, kdyby Třetí názor začalo sledovat víc lidí. Pokud by ale diskuse u článku nedostačovala, dá se taky založit klasická žádost o komentář. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2015, 16:41 (CET)

Diskuze plně postačuje. Kdybych teď otvíral ŽoK, tak se uzavření možná dočkáme v roce 2016 (a kdoví jestli). --Silesianus (diskuse) 16. 1. 2015, 16:43 (CET)

Název stránky skončivších

Jaký je vhodný název pro stránku skončivších kolegů:

• Chybíte nám – původní
• Neaktivní wikipedisté – současný
• Bývalí wikipedisté – alternativní
• „jiný“ – navrhněte

Pokud nebude konsenzus na novém, vrátíme původní. Zdraví--Kacir 20. 2. 2015, 04:27 (CET)

• Teda někteří z nich mi rozhodně nechybí. Takže podporuji nový název. --Silesianus (diskuse) 20. 2. 2015, 07:29 (CET)
• Neaktivní wikipedisté je podle mě ideální název.--Chalim Kenabru (diskuse) 20. 2. 2015, 11:53 (CET)

• Osobně se mi neudržované Wikipedie:Wikipedisté moc nelíbí, nicméně to není moc relevantní. Přesto ale nevidím důvod, proč by nemohla zároveň existovat stránka Neaktivní wikipedisté a podsekce na Wikipedistech. Ponechal bych současný název. --Jan Kovář^BK (diskuse) 20. 2. 2015, 12:02 (CET)

  Proč mít ale na dvou místech v podstatě totéž? Není pak lepší jedno přesunout na druhé? --Bazi (diskuse) 20. 2. 2015, 14:39 (CET)

• Osobně jsem to pochopil tak, že stránka vznikla právě proto, aby tam aktivní wikipedisté sami přidávali ty, kteří jim tu chybí. Proto ten „POV název“, nejde o text či seznam encyklopedický, ale komunitní. Po přesunu a zploštění té osobní roviny, tak aby-text-vyhovoval-všem, jde skutečně o duplicitu. Když se vám to chce udržovat na dvou místech zároveň, jen račte, je mi to jedno, v případě DoS bych ale hlasoval pro smazání.--Ben Skála (diskuse) 20. 2. 2015, 16:36 (CET)
• Myslím si, že současný název "Neaktivní wikipedisté" je vyhovující. Rozhodně jsem proti návratu na původní název. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2015, 21:29 (CET)
• Neaktivní se mi zdá nejlepší. Myslím, že nejde o duplicitu s kategorií: tady by měli být ti, kteří zanechali ve wiki jasnou stopu - ať spíš kladnou nebo naopak. Kategorie může být pro všechny. --Packa (diskuse) 21. 2. 2015, 15:33 (CET)

  V našem případě ale nejde o duplicitu s kategorií, nýbrž o duplicitu se stránkou, která už taky obsahuje výčet neaktivních wikipedistů. --Bazi (diskuse) 21. 2. 2015, 15:46 (CET)

  Aha, dík. No, tato stránky se mi zdá lepší, než ten ta kapitola Bývalí wikipedisté. --Packa (diskuse) 21. 2. 2015, 16:00 (CET)

• Jsem pro původní název. --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 22:28 (CEST)

Výjimka u šablony pracuje se ve článku Napoleonovo ruské tažení

Prosil bych, aby tato šablona nebyla i přes dvoudenní lhůtu oddělávána. První bych chtěl ten článek dopsat svým jednotným stylem a pak ho klidně uvolním ostatním. Nepsal bych to jsem, ale už sem to tam psal do diskuse i do historie, že moc prosím a dnes ji zase kolega Knuck oddělal. S pozdravem--Konvalín (diskuse) 21. 2. 2015, 09:58 (CET)

Tak tam dej {{Ve výstavbě}} --Silesianus (diskuse) 21. 2. 2015, 10:13 (CET)

Prosba o pomoc s heslom "masarykizmus"

Zdravím, rád by som poprosil o malú pomoc. Pred istým časom som založil na slovenskej Wikipédii článok Masarykizmus. Spomína sa tam aj prvý zaznamenaný výskyt výrazu masarykismus, v publikácii Pražák, Albert (ed.). Jindřich Vodák : Pocta k jeho sedmdesátinám. Praha : Melantrich, 1937. OCLC 21650113, s. 89. Hlavný zdrojom ale bol kartotečný lístok (a malá výpomoc s Google Books), preto by som potreboval overiť kontext, v akom bol ten výraz použitý (a či je to presne správne interpretované). Pokiaľ máte niekto túto publikáciu či prístup k nej, mohli by ste sa na to pozrieť? Budem veľmi vďačný (Príp. sa mi potom môžete ozvať aj priamo cez e-mail)--Lišiak (diskuse) 24. 3. 2015, 18:11 (CET)

Friedreichova ataxie

Dobrý den, rád bych zde na Wikipedii viděl heslo Friedreichova ataxie - je to neléčitelné genetické onemocnění nervové soustavy, co tak vím. Sám tím trpím a rád bych si o tom něco přečetl i tady. V Požadovaných článcích jsem nenašel vhodné místo kam to napsat, proto to píšu sem. Zdaleka to však není můj obor, takže bych to vážně nezvládl. --Hansek141 (diskuse) 26. 3. 2015, 17:45 (CET)

Místo jsem na Wikipedie:Požadované články/Přírodní vědy našel a položku doplnil. Petr Karel (diskuse) 27. 3. 2015, 12:16 (CET)

Jen pro info, kdyby se tomu někdo chtěl věnovat: en:Friedreich's ataxia. --Marek Koudelka (diskuse) 26. 3. 2015, 17:55 (CET)

@Hansek141: Možná ne na diskuze o možných vylepšeních podrobného článku, na zakládání a rozšiřování nových článků je naopak podle mne výhodné o dané věci vědět málo. Člověk pak má u informací, které do článku sepíše, jasné, z jakých zdrojů pocházejí, nenastane tedy problém „učili mne to ve škole/někde jsem to slyšel … ale to sem jako referenci dát nemůžu a teď se mi nikde nedaří najít žádnou slušnou, která by se dala do článku přidat … mám tam tedy tu informaci vůbec dávat?“, který se jinak může často objevit u známějších témat. --27. 3. 2015, 07:54 (CET), Utar (diskuse)

Myslíte tedy, že bych článek měl založit já sám, i když (nebo právě proto) tomu tématu moc nerozumím? O téhle nemoci se nepíše v každé encyklopedii o lidském těle nebo o nemocech. Právě že tomu nerozumím, nemůžu si přivymyslet nic neozdrojovaného... zkusím co můžu. --Hansek141 (diskuse) 27. 3. 2015, 19:15 (CET)

Ano, to beru z pohledu ozdrojování článků Wikipedie jako výhodu. Celým jsem tím ale myslel, že ač o tomto onemocnění nic nevím (krom toho, že jde o nervovou soustavu, jak bylo řečeno na začátku této diskuze), pokud bych dumal, zda se mám do založení článku pustit, nebral bych neznalost tématu za problém. Wikipedie:Editujte s odvahou! --27. 3. 2015, 20:38 (CET), Utar (diskuse)

Archivace

Dobrý den, moje diskuzní stránka se už poněkud rozrostla. Hodila by se archivovat. Jak to mám ale udělat? --Hansek141 (diskuse) 20. 4. 2015, 15:32 (CEST)

Dva způsoby: Buď přesunout pomocí funkce třeba na stránku Diskuse s wikipedistou:Hansek141/Archiv nebo na stejné místo pomocí copy+paste. Každý to řeší jinak. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 4. 2015, 18:13 (CEST)

A po přesunu nebo překopírování se dají vložit šablony {{Archiv diskuse}} na začátek podstránky s archivem a {{Odkaz na archiv}} na začátek diskusní stránky. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2015, 18:27 (CEST)

Policajti používají Wikipedii :)

[2], čas 8:30--Ben Skála (diskuse) 18. 7. 2015, 18:32 (CEST)

Dobrý nález. Ani jsem se nemusel dívat do Případy 1. oddělení na to, kdy byl ten díl vysílán, stačilo mi zkontrolovat tenhle graf :D --18. 7. 2015, 18:57 (CEST), Utar (diskuse)

Taky dobrý :)--Ben Skála (diskuse) 18. 7. 2015, 19:29 (CEST)

Pokles na 26. místo

:Z hlavního stolu přesunul.--Kacir 22. 7. 2015, 22:17 (CEST)

Když jsem se před časem díval na tuto, většině z vás jistě známou tabulku: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias, byla česká wikipedie, co do počtu článků, 18. na světě. Za poměrně krátkou dobu se propadla na místo 26., přičemž celkem nedávno ji předstihly wikipedie rumunská a maďarská. Neměl by někdo nápad, jak takovému propadání zabránit?

Jen podotýkám, že pokud by někdo chtěl vyslovit názor, že nás předbíhají wikipedie, které zakládají hesla strojově, doporučil bych mu ve výše uvedené tabulce prostudovat kolonku "depth".

Pokud by někdo chtěl přijít s tezí, že jedinou cestou k vyššímu počtu článků, je vyšší počet aktivních uživatelů, doporučil bych mu povšimnout si v inkriminované tabulce, že "active users" máme - a je to dosti udivující - nápadně často více, než wikipedie, které nás předstihují: česká jich má 1800, maďarská 1500, rumunská dokonce jen 900, finská 1400, norská 1200, katalánská 1200, vietnamská 1300.

Chyba tedy bude asi v něčem jiném.--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 21:51 (CEST)

Nepřechylují cizí příjmení. Nemají potíže s vlastní identitou a nehledají jednoslovné jméno země.--Tomas62 (diskuse) 22. 7. 2015, 21:58 (CEST)

To je bohužel pravda. Další možností je počet vandalů. B.mertlik (diskuse) 22. 7. 2015, 22:10 (CEST)

no, v tom to asi nebude. Přechylování je sice zvláštní spor, ale nedošli jsme ještě tak daleko, abychom založili dvě wikipedie (jako Bělorusové, Norové či Srbové, kteří nostalgicky živí ještě srbochorvatskou).--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:13 (CEST)

Můžete začít studovat hu:Special:NewPages a ro:Special:NewPages, kde, jak a od koho se berou jejich nové články. Nebo se můžete zkusit zeptat na jejich pobočkách (meta:Wikimédia Magyarország, Rumuni vlastně žádnou nemají - tak se zeptejte někde na ro.wiki).

Anebo můžete začít zakládat nové články. ;-)

Ale osobně si myslím, že kvantita není všechno... A tím, aby bylo jasno, vůbec nehodnotím kvalitu rumunské nebo maďarské Wikipedie, ale občas povážlivou kvalitu některých našich článků. Být 18. na světě je fajn, ale čtenáři nás nakonec stejně budou posuzovat podle toho, co tu máme, ne kolikátí jsme. --Okino (diskuse) 22. 7. 2015, 22:20 (CEST)

Šestadvácáté místo na světě není špatné pro zemi, kterou nedávno prošly okupační armády.--Tomas62 (diskuse) 22. 7. 2015, 22:35 (CEST)

Myslíte, že třeba ve Vietnamu měli s okupačními armádami menší potíže než my a způsobily tam menší škody?--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:45 (CEST)

No, možná nás také budou posuzovat podle toho, co nemáme. A to už trochu o té kvantitě je. Plus důležitosti zpracovávaných témat. Ale tím bych zaběhl někam jinam. Já si říkal, jestli by třeba nešlo něco vymyslet: třeba by Akademie věd (nebo jiný vědecký ústav) mohla uvolnit autorská práva na nějaké slovníkové a encyklopedické příručky, třeba aspoň starší, a ideálně je zpřístupnit elektronicky, na webu. Wikipedisté by to pak už sami přeházeli sem. Vždyť i třeba z Ottova slovníku naučného je takto na webu minimum. Třeba by to mohl být i projekt nějaké vědecké instituce - elektronizovat a zpřístupnit celý Ottův slovník? Nebo takto uvolnit nějaké databáze, třeba by šlo něco vyjednat s ČTK. S ní by šlo mluvit třeba i o starých fotkách - k čemu jim dnes jsou? Takto přeci uvolnili něco v Nizozemsku a myslím i v Německu. Atp. Zkrátka něco vymyslet.--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 7. 2015, 22:43 (CEST)

Jen pro info: Wikipedie není slovník. --Jan Kovář^BK (diskuse) 22. 7. 2015, 22:56 (CEST)

Ne, Wikipedie je naučný slovník...--RPekař (diskuse) 22. 7. 2015, 23:01 (CEST)

@RPekař: To jistě ano.

@Fanoušek kopané: Ottův slovník naučný tuším online je. --Jan Kovář^BK (diskuse) 22. 7. 2015, 23:12 (CEST)

Tak on třeba takový Ottův slovník naučný je vesměs volný a válí se různě po webu, třeba tady. Já osobně mám ale problém převádět ho do soudobého jazyka. --Jenda H. (diskuse) 22. 7. 2015, 23:18 (CEST)

S tím Ottovým slovníkem naučným si tady přihřeji polívčičku reklamou na Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Pokrytí. Jako inspirace, jaké články zakládat, je podle mého názoru Ottův slovník naučný užitečný.

Ale jinak souhlasím s Jendou H., že přímé přejímání obsahu z Ottova slovníku by bylo velmi problematické. Třeba včera jsem zakládal článek Aldanská vysočina. Podle Ottova slovníku naučného mají nejvyšší vrcholy 4200 metrů, což je nesmysl, cizojazyčné Wikipedie uvádí něco kolem 2300 metrů. Zkrátka to tenkrát anonymní autor opsal z nějakého chybného pramene.--Tchoř (diskuse) 23. 7. 2015, 00:46 (CEST)

Já si dovolím poznamenat, že některé Wikipedie si v tomto ohledu vydatně "pomáhají" robotíckým zakládáním (mini)pahýlů. Nemyslím si, že zrovna toto je optimální cesta, kterou bychom měli následovat. --Vachovec1 (diskuse) 22. 7. 2015, 23:02 (CEST)

...se to vrací. Pamatuji se, jak se tu asi před 10 lety řešilo, že slovenská wiki má víc článků než česká (odpověď byla mj. v tehdejším stavu článku Francúzština) Na podobné stesky nad pořadím vidím jedinou odpověď: snažme se tu "naši" wiki dělat dobře. --Packa (diskuse) 22. 7. 2015, 23:37 (CEST)

První reakce kolegy Tomase62 mi zní docela trefně. Spory jednak vyčerpávají energii účastníků i všech kolem, kteří je musí chtě-nechtě řešit. A jednak otravují atmosféru i těm ostatním.

Dále bych se možná zabýval otázkou, jestli se síly české wikikomunity nerozdělují víc do ostatních sesterských projektů. Nezkoumal jsem srovnání s „předběhlíky“, ale když už tu zazněla zmínka o Ottově slovníku naučném, tak si nemůžu nevšimnout, že na jeho postupné publikaci na Wikizdrojích bylo jistě spotřebováno taky mnoho energie, která by jinak mohla sloužit k publikování článků na Wikipedii.

Jiným srovnávacím kritériem by taky mohl být počet pahýlů a naopak počet dobrých či nejlepších článků, ovšem to taky bude záviset na tom, jak má ta která Wiki pro ně nastavena kritéria. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 00:06 (CEST)

Myslím, že bychom měli věnovat pozornost problematice vyobcování. Někteří dříve aktivnější editoři odcházejí (jsem mezi takovými). Ne všichni proto, že by doplatili na potírání svého vlastního vandalizmu či jiných skutečných prohřešků, ale proto, že odmítají nemožnost potírání desinformace a nemožnost bezpečně (t.j., že ta informace nebude znehodnocena nevhodným zásahem, proti kterému není odvolání) přidávat relevantní(/správnou/hodnotnou/neútočnou) informaci. Nebo proto, že neunesli neodůvodněné/nedostatečně odůvodněné pronásledování/permanentní předpokládání zlé vůle. Pokud budou takovéto věci pokračovat, můžeme se propadnout daleko hlouběji a přitom to nebude "na účet" vyšší kvality většiny článků. Naopak, bude v nich chybět přínos těch vyobcovaných. --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2015, 08:47 (CEST)

Problém je, že takovýto pocit křivdy mají mnohdy i ti pachatelné vandalství nebo účastníci v do-krve-jdoucích sporů o nesmrtelnosti brouka. Každý z nich je zpravidla přesvědčen o tom, že jeho přístup je ten správný a žádoucí a že je mu v něm naprosto neoprávněně a bezostyšně bráněno, až je to do-nebe-nebo-kamkoli-volající. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 08:53 (CEST)

Tím máte na mysli například pocit oprávněnosti (v článku prominujících) negativních informací o politicích/jiných výrazně významných osobnostech? ;-) --Kusurija (diskuse) 23. 7. 2015, 09:06 (CEST)

Modří už vědí. Je to jev poměrně nevzácný, takže příkladů by se našlo povíce. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2015, 09:36 (CEST)

U někoho je to prostě jen pocit únavy nebo vyhoření. Sám jsem si dal zde víceméně pauzu, že se budu věnovat Wikislovníku. A i tam mne už situace momentálně otrávila natolik, že nemám chuť zakládat ani tam.

A TAkových aktivních Wikipedistů za psolední roky odešlo hodně a když už se vrátili, rozhodně ne v bývalé síle (rozuměj editační aktivitě). JAn (diskuse) 23. 7. 2015, 10:37 (CEST)

Pod to se podepíšu. Já už tu taky jenom opravuji překlepy a podobně. Snad se to zlepší s nadcházející sezónou FNL, se kterou mám určité plány, tak snad mi to ti lidi nesnášející fotbal nepokazí. --Silesianus (diskuse) 23. 7. 2015, 12:34 (CEST)

Sám jsem se setkal jen se dvěma nožnými důvody nižšího počtu článků:

• Motto "Pajs": hromadné smazání mnoha článků i v případech, kde nebylo jasné, že jde o copyvio nebo se jednalo o pouhé pahýly s definicemi: Chybí tak spousta základních pojmů z fyziky a matematiky, na které pak nelze navázat šťavnatějšími články (mimochodem, akce z r. 2011 dosud není ukončena, ač se v kandidatuře jeden správce chlubil, jak to rychle dokončí, ale spíš rychle zapomněl na svůj slib);
• Motto "Ošupis": úspěchy delecionistů v mazání článků o zeměpisných objektech (někdy aspoň v DoS, někdy rovnou).

Důsledek: mnozí nemají chuť psát pahýly, druzí je nemají možnost rozvíjet v plnohodnotné články (uvědomte si, že někteří začnou editovat, až když vidí, že článku, na který narazili, něco chybí; nezaložené články ignorují - můj případ).

Co asi moc nepomohlo, je zavedení vizuálního editoru, usnadňující vandalismus vyčerpávající síly na jeho nápravu.

Mě samotného znechucuje nadužívání různých šablon, přemíra formálních požadavků a různé "sjednocovací" akce (všimli jste si, co wikipedistů se stará o úpravy pravidel a doporučení, aniž by napsali článek? - inu, mnohý dnes chce být manažerem, aniž by rozuměl jedinému tématu). Trocha nadhledu a liberalismu by také neškodila.

Je pravda, že se mnozí editoři soustředí na diskuse a netolerantní reverty, prosazující jen a jen své názory, ale svou náturou asi jsou a budou aktivní právě jen v diskusích či bitvách o obecnosti a nekoukající na zájmy různorodých čtenářů (tolerantnímu wikipedistovi například nevadí, když se v první větě uvede více tvarů jména, aby si ho čtenář mohl identifikovat se svým hledaným, a zajímá se o faktickou naplněnost článku), proto mně jejich případný odchod k jiným projektům v zájmu uživatelů wikipedie nevadí; bohužel mně však připadá, že takových netolerantních editorů neubývá. Ale černobílé vidění a odmítání skutečných autorit (často dokonce "v zájmu vyváženosti" či "NPOV" prosazování "sektářských" názorů, kterým "věří" bez ohledu na fakta - ta jsou přece "zfalšovaná vědecko-politickými mafiemi") jsou známé jevy v současné společnosti a nelze očekávat něco jiného ve wikikomunitě. Dost slov. (Omluvte, že na reakce dále odpovídat nebudu.) Petr Karel (diskuse) 23. 7. 2015, 13:02 (CEST)

No, abych to shrnul: hodně nářků nad atmosférickou situací a blbou náladou, ale nápady žádné. Takže česká klasika.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 09:26 (CEST)

Ani jsem nepředpokládal, že bychom tady „z placu“ něco převratného vymysleli. Námět odjinud:

„Jakou radu byste dal člověku, který není spokojený v práci? Kdysi třeba byl, ale teď se cítí vyčerpán jednáním s lidmi, semletý systémem.

Víme z různých výzkumů, že spokojenost v práci pochází z několika klíčových zdrojů, včetně pocitu svobody, propracovávání se k mistrovství v tom, co děláme, přes spojení s lidmi a také z dobrého pocitu z dosažených výsledků. Plus z vědomí, že naše práce má smysl. Pokud se pro nás práce stává utrpením, je pravděpodobné, že trpíme nedostatkem nikoliv v jedné, ale hned v několika z těchto klíčových oblastí. Myslím, že správná otázka, kterou si v takové chvíli položit, není kam jinam odejít, ale co můžu udělat proto, abych do svého života dostal víc těchto zdrojů.“

--Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 09:47 (CEST)

No nemyslím, že bychom našli skutečné příčiny poklesu (ani Vy jste žádné nenavrhl), proto je i obtížné navrhovat jejich řešení. Přebírání obsahu z jiných encyklopedií, jak navrhujete, by bylo možné, ale bude vždy celkem okrajovou záležitostí co do kvantitativního i kvalitativního přínosu. Pro tvorbu obsahu jsou nástroje, které byly s různým úspěchem zkoušeny a ztroskotaly často na protestech části komunity (soutěže…) nebo na malém zájmu (spolupráce měsíce). Užší spolupráce v oblasti wikiprojektů, kde by účastníci identifikovali mezery a rozdělovali si dobrovolně úkoly, by byla užitečná. A relaxace pravidel technické (ne principiální) povahy by usnadnila a také zpříjemnila práci novým i starším editorům.

Osobně považuji Wikipedii za jednotný projekt a rozdělení na jednotlivé jazyky spíše za technickou záležitost, tak mne ta otázka tolik nermoutí. Pokud je nějaký článek dostatečně podrobný a kvalitní třeba na španělské Wikipedii, proč bych si zoufal, že není na české? Mně jako uživateli nijak nepomůže, když z něho někdo udělá pro českou Wikipedii krátký výcuc (ale jiným čtenářům třeba ano, to chápu). Mně by zajímalo, kolik má česká Wikipedie informačně přidané hodnoty proti ostatním (kolik článků má lepších než jiné verze, kolik informací - třeba specificky ve vztahu k českému prostředí - má navíc), i když to by se asi těžko počítalo.--RPekař (diskuse) 24. 7. 2015, 10:44 (CEST)

Články by se IMHO daly spočítat poměrně snadno, budou to prostě takové, které nemají interwiki. Množství dat by se asi taky dalo nějak spočítat, ale to je jen hrubý orientační ukazatel. A zase bychom asi s jeho pomocí nedošli k jinému zjištění, než jen že tam nebo tady je něčeho víc. O skutečně kvalitě (jak obsahu, tak komunity) to bude vypovídat jen stěží. --Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 11:20 (CEST)

Několik poznámek: 1) Nerosteme tak rychle, co se týče článků, ale to je jen jeden parametr - ten nejméně důležitý. 2) Za příčiny pomalého růstu si všichni najdou to, co na Wikipedii považují za nejhorší. Jinými slovy, je velmi snadné a lákavé prohlásit nešvary, které jednotlivci na české Wikipedii vidí, za důvod problémů. 3) Nejdůležitější je, co se děje s velikostí komunity. Podle nedávného tweetu od nějakého Fina si nevede česká komunita vůbec špatně, naopak, zdá se že jsme zastavili pokles: více zde. Mohl bych zde uvádět pravděpodobné důvody tohoto, ale byl bych zase nařčen z toho, že do toho promítám své vlastní názory na českou Wikipedii, takže si to nechám pro sebe. --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 7. 2015, 11:43 (CEST)

Jestli chcete zvyšovat počet článků, tak nápad je opravdu jednoduchý: Strojové zakládání. Ale to se tu nebude líbit - a ani mně ne. Jiné nápady mi nedávají moc smysl, protože mi nedává smysl zvyšovat počet článků pro vyšší počet článků.

Neříkejme si, že je tu málo článků, ale jaké články tu chybějí. To mi smysl dává a na to se pak dá přijít s nějakými nápady. --Okino (diskuse) 24. 7. 2015, 11:58 (CEST)

Jo, můžu něco plivnout, nějakej ten článeček. Předpřipravený mám nějaký generování článků o gymnáziích, pak teoreticky i další školy.--frettie.net (diskuse) 24. 7. 2015, 14:54 (CEST)

Také jsem přesvědčen, že počet článků není rozhodujícím kritériem, jak posuzovat význam české Wikipedie. Ostatně již dávno jsme překonali Ottův slovník naučný a pro českého čtenáře tak (v tomto ohledu) nemáme konkurenta. I z tohoto důvodu je pak čím dál důležitější kvalita, a jestli na něco, tak na toto by bylo vhodné se zaměřit. Např. hromadné zakládání subpahýlů by nám sice přineslo třeba milion článků navíc, ovšem byl by to milion článků prakticky k ničemu a úroveň české Wikipedie by v důsledku toho značně poklesla (srov. onen odstrašující příklad obecně významného článku Francouzština na slovenské Wikipedii, jak na něj výstižně odkázal kolega Packa shora). Co dělat? Myslím, že každý ať dělá to, co uzná za vhodné. Je možné debatovat o velkých projektech, ale každodenní drobnou práci to nenahradí. Dám příklad – nedávno zemřel nakladatel Ladislav Horáček, jehož význam byl mediálně nedoceněn, ale jsem přesvědčen, že patří mezi ty, o nichž by česká Wikipedie určitě měla pojednávat široce. Kolega Kreator007 založil pahýl, já jsem se pokusil jej doplnit o základní údaje a napsal jsem článek Portmoneum. K nakladatelství Paseka nebo k Velkým dějinám zde už něco máme a tak by bych si dovolil říct, že (alespoň) jistý minimální standard ve vztahu k této významné osobnosti máme. Toto je cesta. --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 12:23 (CEST)

Počet článků není rozhodujícím kritériem, ale svou důležitost také má. Díky interní odkazům každý článek vlastně rozšiřuje informace v článku na něj odkazujícím. Třeba v článku o nějaké francouzské osobnosti mi odkaz na článek o místě jeho narození poskytne nějakou aspoň malou doplňující informaci. Proto si myslím, že geografické pahýly celkově zvyšují informační úroveň Wikipedie a čím víc jich bude, tím komplexnější informace bude Wikipedie přinášet. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 17:30 (CEST)

A což teprve geografické plnohodnotné články... --Bazi (diskuse) 24. 7. 2015, 17:44 (CEST)

Samozřejmě. Plnohodnotný článek je lepší než pahýl a pahýl je lepší než červený odkaz. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 17:57 (CEST)

Z Vašeho příspěvku ovšem plyne, že samotný počet není důležitý, protože důležité je, že také pahýly plní nějakou informační funkci. S tím nemám problém souhlasit. Zaprvé jsem psal o subpahýlech (a taková snaha se zde opravdu nedávno vyskytla) a zadruhé i článek o zmiňovaném Ladislavu Horáčkovi také chápu stále jako pahýl. Jde mi o to, že bychom neměli hodnotit náš projekt jen na základě počtu článků a z tohoto hlediska se porovnávat s ostatními, to nemá žádný význam. Důležitá je kvalita a tu mohou zvyšovat i pahýly (subpahýly ne), třeba o francouzských obcích, jimž se systematicky věnujete. --Vlout (diskuse) 24. 7. 2015, 20:56 (CEST)

Omlouvám se, přehlédl jsem, že jste psal o subpahýlech. Ale jen pro upřesnění subpahýly mají životnost 7 dní, pak se mažou. Takže o nějaké hromadném zakládání subpahýlů, které by zvyšovaly počet článků, nemůže být řeč. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2015, 21:08 (CEST)

V diskusi zaznělo mnohé, já se pokusím to trochu strukturovat. Myslím, že o rozvoji wikipedie lze uvažovat ve třech liniích:

a) kvantita - množství hesel, znaků, uživatelů atp.

b) kvalita - informační obsažnost, přesnost, strukturovanost atp. jednotlivých hesel

c) relevance - vzniká opravdu to nejpodstatnější?

Diskuse tu vesměs probíhá tím stylem, že A není důležité, důležité je B, nebo C (ačkoli o C mluví málokdo). Podle mne je to hloupost. Všechny tři linie jsou důležité a spolu vzájemně provázané. Ano, vím, že v kvalitě zaostáváme (viz ono aspoň trochu orientující kritérium "depth", na nějž bych chtěl znovu upozornit všechny, kteří tvrdí, že nás předbíhají jen ti, co chrlí krátká robotická hesla) a možná ještě hůř jsme na tom v relevanci. Ale to jsou jiná témata, k nimž bude třeba diskutovat odděleně. Tuto diskusi jsem chtěl věnovat tématu A. Na všech úspěšných wikipediích totiž vymýšlejí různé chytré věci, jak si v kvantitě pomoci. Sám jsem byl překvapen, když jsem začal hesla na wikipedii vytvářet překladem z Britanniky (na internetu zčásti dostupné vydání z roku 1911), kolik hesel na anglické wikipedii bylo (původně) plně z Britanniky převzato. Časem to sice opentlili, zdokonalili, ale to původní jádro je dobře čitelné. Není na tom nic špatného. Britannika je největší encyklopedické dílo v anglickém jazykovém prostoru a vydání z roku 1911 má prošlá autorská práva. To je tedy základní cesta. Pak je tu zmíněné strojové zakládání, které má však vždy více zádrhelů než přínosů, domnívám se. Třetí cestou jsou projekty typu Česko-slovenská wikipedie. Což je mimochodem jediný úspěšný projekt v oblasti kvantity v celé historii české wikipedie - jediný dokázal trošku zavlnit s tou jinak geometricky dokonalou křivkou růstu počtu článků. Časem nadšení sice opadlo, ale byl to úspěch. Podle mne jsme zatím nejméně využili tu první cestu, proto jsem na to poukazoval. Pokud je Otta skutečně elektronizován (domnívám se, že je dostupné minimum z oněch 180 000 hesel), tak by to chtělo nějak s tím pracovat - vypsat třeba seznam hesel, které v Ottovi jsou a na wikipedii nejsou - a ovšem to vše ještě strukturovat podle relevance (nejlépe podle rozšíření tohoto hesla na jazykových mutacích). Dalším možným projektem by mohl být překladač z té ottovské staročeštiny. Anebo, jak jsem uvedl, by Wikimedia mohla vést diskuse o uvolnění autorských práv s AV třeba na Velký sociologický slovník (ku překvapení některých diskutujících - jde o encyklopedii), nebo řadu jiných podobných publikací. A pokud strojové zakládání hesel, pak opět to nějak provázat s nějakou takovou uvolněnou knihou či databází. Nešlo by třeba strojově vyhledat hesla v Ottovi, která tu nejsou, překlopit je sem a doplnit textem, že článek potřebuje jazykové úpravy? Anebo kdyby se podařilo takto uvolnit a digitalizovat Malou československou encyklopedii (myslím, že na netu je jako Co je co.cz). Bylo by takovou tragédií sem naházet pahýly těch hesel, která tu ještě nejsou z MČE, s tím, že by skupina dobrovolníků doplňovala, štítkovala apod. právě je? A co se týče oné tolik poptávané kvality, eventuálně relevance, myslím, že nějaký takový projekt by wikipedii rozhodně nepoškodil právě v tomto ohledu. Když uvážíme, co tu vzniká - i z pera těch, co nás v této diskusi tolik poučili o nepodstatnosti kvantity článků.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 7. 2015, 21:56 (CEST)