Přeskočit na obsah

Žarošice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žarošice
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce ŽarošiceVlajka obce Žarošice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽdánice
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 117 (2024)[1]
Rozloha14,67 km²[2]
Katastrální územíŽarošice
Nadmořská výška212 m n. m.
PSČ696 34
Počet domů426 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽarošice 14
696 34 Žarošice
starosta@zarosice.cz
StarostaJiří Kacer
Oficiální web: www.zarosice.cz
Žarošice
Žarošice
Další údaje
Kód obce586790
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žarošice (německy Scharoschitz) jsou obec a poutní místo v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží v oblasti Ždánického lesa, dvanáct kilometrů západně od Kyjova. Obcí protéká Zdravovodský potok. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Je členem sdružení Mikroregion Ždánicko a Sdružení obcí Severovýchod. Jedná se o vinařskou obec ležící na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (Maliny, Syslůvky, Staré hory, Nové hory). Sousedními obcemi sídla jsou Archlebov, Dambořice, Heršpice, Mouřínov, Ždánice a Uhřice.

V písemných dokladech ze 14. a 15. století má jméno podobu Žarušice. Jeho základem bylo zřejmě osobní jméno Žaruš totožné s obecným žaruš - "pryskyřník" nebo méně pravděpodobně jméno Žaruch (odvozené od obecného žár). Výchozí podoba jména byla Žarušici, bylo to pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Žarušovi (Žaruchovi) lidé". Změna samohlásky ve druhé slabice (poprvé doložena začátkem 16. století) je vliv jiných místních jmen zakončených na -ice, které měly ve druhé slabice o (Dambořice, Šitbořice, Bošovice apod.).[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322 (Saruschicz). V roce 1862 byly Žarošice povýšeny na městys. V roce 1952 byla založena budova nové školy. V roce 1962 bylo založeno muzeum obce.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 300 1 453 1 582 1 559 1 634 1 587 1 525 1 378 1 427 1 274 1 101 1 009 989 1 020 1 075
Počet domů 291 313 330 340 339 343 366 397 385 360 336 389 379 324 426

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1801 na místě staršího kostela, který roku 1797 vyhořel. V sousední obci Silničná bylo od počátku 14. století významné poutní místo.[8] [9] Roku 1785 byla ze Silničné do žarošského kostela přenesena socha Staré Matky Boží a poutníci začali přicházet sem. Socha vysoká 142 cm pochází z roku 1325 a je vyřezána z jednoho kusu dřeva. Při své návštěvě Svatého Kopečku u Olomouce 21. května 1995 sochu korunoval papež Jan Pavel II. V roce 1967 bylo u kostela vybudováno prostranství pro místní poutě. Události z dějin poutního místa jsou vyobrazeny ve výklencích obvodové zdi. Před kostelem jsou barokní sochy sv. Josefa, Pavla, Rocha a sousoší sv. Anny a Jana Nepomuckého. Novodobá je socha sv. Petra. Za kostelem na prostranství se nachází 14 kapliček s mozaikami křižové cesty od Antonína Kloudy z Prahy.[10][11]
  • Muzeum obce z roku 1960 s komunitním centrem.[12] V muzeu kromě stálé expozice, kterou tvoří např. výrobky a nástroje řemeslníků nebo archeologické nálezy, můžete v průběhu roku navštívit četné výstavy výtvarníků, nejenom těch, kteří mají kořeny v Žarošicích.
  • Pískovcový kříž u kostela (1844)
  • Vrchnostenský úřední dům, č. 76 (1699) – nejstarší budova v Žarošicích, po bitvě u Slavkova zde přenocoval císař František I. Rakouský

Vesnice leží na silnici první třídy I/54, začíná a končí zde silnice druhé třídy II/419. Obsluhují jí autobusové spoje linek 106, 655, 660 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[16]

Těžba ropy

[editovat | editovat zdroj]

Žarošice jsou spolu s Uhřicemi a Dambořicemi jednou z lokalit v okrese Hodonín, kde po roce 2016 pokračovala těžba ropy.[17] Společnost Moravské naftové doly počátkem roku 2017 zahájila u Žarošic průzkumný vrt za použití nové mobilní ropné vrtné soustavy MD-150.[18]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 808. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Žarošice [online]. 2000-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. ŠMÝD, Zdeněk. Obrovský kříž připomíná původ žarošické pouti. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-09-08 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  9. PŮLKRÁBEK, Rudolf. Archeologové zkoumají na Silničné zaniklý chrám. Hodonínský deník.cz [online]. 2008-08-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 136424 : kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  11. Římskokatolická farnost Žarošice: Historie poutních Žarošic. Archivováno 20. 2. 2015 na Wayback Machine.
  12. ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice ukazují svou "Venuši". Hodonínský deník.cz [online]. 2012-07-17 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  13. CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář republiky československé. Sv. 1, Morava a Slezsko.. Praha: Alois Chytil, 1924. S. 1148. 
  14. STAŠA, Jan. Poslední říšský poslanec. Malovaný kraj. 1970, roč. 6, čís. 1, s. 4. 
  15. ŠMÝD, Zdeněk. Žarošice pojmenují sál po malíři Konečném. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-12-25 [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. 
  16. Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  17. ČTK. Těžba ropy na Kroměřížsku po půlstoletí končí, ložiska jsou vyčerpána. iDNES.cz [online]. 2016-12-13 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  18. MND loni v ČR vytěžila meziročně méně ropy a plynu [online]. FINANCE.cz, 2017-04-04 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BĚLIČ, Jaromír. Ve službách lidu. 1946.
  • COLLEDANI, Věra. Zlatá sobota v Žarošicích. Kyjov: Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu, 2021. 64 s. ISBN 978-80-87375-19-8.
  • FROLEC, Václav. Žarošice. Brno 1986.
  • HANDLÍŘ-MOUŘÍNOVSKÝ, Josef, Maria, Miroš. Prastaré, památné poutní místo mariánské v Žarošicích. 1925.
  • HROUDNÝ, Jaroslav. Před věky zvolená...: Svaté poutní obrázky ze Žarošic. Žarošice 2018. ISBN 978-80-270-3740-7.
  • KÁŇA, Jan, Evangelista. Poutní místo Staré Matky Boží v Žarošicích. 1. vyd. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1904, 2. vyd. 1910.
  • KOLEK, Antonín. Historie kostela Staré Matky Boží a rezidence na nynější Silničné. Obec Žarošice 2005.
  • KOLEK, Antonín. Pouti k Staré Matce Boží v Žarošicích. Žarošice 1940.
  • KOLEK, Antonín. Radostná cesta k Staré Matce Boží Žarošské. Brno 1942, reedice: Brno 2013.
  • KOLEK, Antonín. Žarošská pouť. (nedatováno)
  • KOSÍK, Marian, Rudolf. Poutě k Staré Matce Boží Žarošské, Divotvůrkyni Moravy. Brno: Petr Sypták, 2018.
  • KOSÍK, Rudolf. Papežská korunovace Staré Matky Boží Žarošské Divotvůrkyně Moravy. Brno 1999.
  • NIKLAS, Osvald. Spisek podaný kajícím poutníkům svato-žarošickým. Brno: V. Burtgart, 1875.
  • SYPTÁK, Petr. Mariánské poutě v Žarošicích. Brno 2005.
  • VLACH, Jaroslav. Ochotnické divadlo, hudba a zpěv v Žarošicích 1747-1970. Brno 1977.
  • VLACH, Jaroslav - TOMEK, Josef. Od školy feudální ke škole socialistické. Žarošice 1982.
  • VRBAS, Jakub. Z dějin Žarošic. Žarošice 1940.
  • VRBAS, Jakub. Ždánsko. Ždánice 1930, reedice 2002.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Historie a tradice starobylého mariánského poutního místa Staré Matky Boží Žarošické. Žarošice 1994, reed. 1998.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Starobylé mariánské poutní místo Žarošice. (nedatováno)
  • Zmizelé a mizející staré Žarošice v kresbách, malbách a fotografiích. Historicko-vlastivědný kroužek Žarošice 2008.
  • 50. výročí otevření Základní školy v Žarošicích. Žarošice 2002.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]