Přeskočit na obsah

Westland Wessex

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Westland Wessex
Westland Wessex HU.5 Royal Navy
Westland Wessex HU.5 Royal Navy
Určenínámořní hlídkový a víceúčelový vrtulník
VýrobceWestland
První let20. června 1958[1]:s.347
Zařazeno1961
Vyřazeno2003 (Royal Air Force)
2010 (Uruguayské námořnictvo)
Charaktervyřazen ze služby
UživatelFleet Air Arm
Royal Air Force
Fleet Air Arm (RAN)
Uruguayské letectvo
Výroba1958–1971
Vyrobeno kusů382[1]:s.364
Vyvinuto z typuSikorsky H-34
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Westland Wessex byl britský vrtulník vyráběný společností Westland v somersetském Yeovilu, jako licenční varianta amerického typu Sikorsky S-58 odlišující se použitím turbohřídelové pohonné jednotky. Jeho prvním uživatelem se stalo Royal Navy, a později vznikly i stroje určené pro Royal Air Force. Jednalo se o první vrtulník britské Fleet Air Arm od počátku konstruovaný jako protiponorkový[1]:s.349[2] a první sériově vyráběný těžký vrtulník poháněný turbohřídelovým motorem s volnou turbínou.[1]:s.349[3]:s.364[p 1]

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
Wessex HC.2 RAF na palubě americké letadlové lodi USS Midway, 1982
Wessex HCC.4 během Royal International Air Tattoo v roce 1993
Jeden z Wessexů 60 společnosti Bristow Helicopters
Wessex HAS.1
Základní protiponorková a záchranná verze pro Royal Navy s motorem Napier Gazelle Mk.161. Vyrobeno 140 kusů, z části později konvertovaných na verzi HAS.3.
Wessex Commando Mk.1
Dvanáct kusů HAS.1 upravených demontáží protiponorkového vybavení a části avioniky na transportní pro potřeby Royal Marines,[1]:s.352 s kapacitou až 16 plně vyzbrojených příslušníků Commandos.[4]:s.84
Wessex HC.2/HAR.2
Transportní a záchranný vrtulník pro Royal Air Force, schopný přepravy 16 plně vyzbrojených vojáků.[p 2] Konstrukce byla zesílena a pohon byl zajišťován dvojicí motorů Bristol Siddeley Gnome H.1200 Mk.110/111.[1]:s.352–353 Prototyp vznikl přestavbou z HAS.1 a později bylo postaveno dalších 73 kusů.
Wessex HAS.3
Námořní protiponorkový vrtulník s výkonnějším motorem Napier Gazelle Mk.165, zesílenou výzbrojí, modernizovanou avionikou umožňující operace za každého počasí a s radomem radaru v zadní částí trupu. Nově byly postaveny 3 kusy a dalších 43 bylo konvertováno z HAS.1. Jednalo se o první vrtulník Royal Navy schopný doplňování paliva z plovoucí lodi ve visu.[3]:s.367
Wessex HCC.4
Dva stroje (sériová čísla XV732 a XV733[1]:s.355) určené pro přepravu členů královské rodiny, odpovídající standardu HC.2, s dodatečným navigačním vybavením a pohodlněji vybaveným interiérem kabiny. Další odlišností byly lišty na bocích trupu, které měly sloužit jako schůdek usnadňující nástup cestujících.[1]:s.355
Wessex HU.5
Užitkový vrtulník pro Royal Navy odvozený od HC.2, poháněný dvěma motory Bristol Siddeley Gnome Mk.110/111 a schopný přepravy 16 plně vyzbrojených příslušníků Royal Marines, dělostřelecké techniky či vozidla Land Rover anebo jiných nákladů v podvěsu[3]:s.369 až do hmotnosti 3 600 liber (1 632,9 kg),[4]:s.293 anebo použití v roli ozbrojeného vrtulníku.[p 2] Postaveno 101 kusů.
Wessex HAS.31
Protiponorková verze pro Royal Australian Navy založená na HAS.1 s motorem Napier Gazelle Mk.162 vzniklá v počtu 27 kusů.[1]:s.356[5]
Wessex HAS.31B
Modernizovaná verze HAS.31 s výkonnějším motorem Gazelle Mk.165.
Wessex 52
Dvanáct kusů transportní verze založené na HC.2 zakoupených roku 1963 letectvem Iráku.
Wessex 53
Dva kusy odvozené z HC.2 pro Ghanské letectvo.
Wessex 54
Dva kusy vycházející z HC.2 pro Brunejské královské letectvo.
Wessex 60
Verze HC.2 určená pro civilní trh. V letech 1965–1971 vzniklo 20 kusů.[1]:s.361[p 3]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Vojenští

[editovat | editovat zdroj]
Westland Wessex vystavený v Australian National Maritime Museum v Sydney
Wessex Mk.60 užívaný Uruguayským námořnictvem

Civilní

[editovat | editovat zdroj]

Nehody

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (Wessex HAS Mk.3)

[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle publikace Westland Aircraft since 1915[1]:s.362–364

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2–4 (pilot, kopilot, a 1–2 další členové osádky podle role)[p 4]
  • Kapacita: osm pacientů na nosítkách a dva sedící cestující
  • Délka:
    • Celková délka: 20,066 m (65 stop a 10 palců)
    • Délka při sklopení trupu: 11,632 m (38 stop a 2 palce)
  • Výška: 4,826 m (15 stop a 10 palců)
  • Průměr hlavního rotoru: 17,068 m (56 stop)
  • Plocha hlavního rotoru:
  • Prázdná hmotnost: 4 241,08 kg (9 350 lb)
  • Vzletová hmotnost: 5 715,2 kg (12 600 lb)
  • Pohonná jednotka: 1 × turbohřídelový motor Napier Gazelle 18 Mk.165
  • Výkon pohonné jednotky: 1 600 shp (1 193,1 kW)

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 217 km/h (117,3 uzlů, 135 mph) na úrovni mořské hladiny
  • Cestovní rychlost: 196 km/h (106 uzlů, 122 mph)
  • Stoupavost: 7,82 m/s (1 540 stop za minutu)
  • Praktický dostup: 4 297,7 m (14 100 stop)
  • Dolet: 627,6 km (339 nm, 390 mil)

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zcela prvním sériovým vrtulníkem s turbohřídelovým motorem byl francouzský lehký typ Sud-Est SE313 Alouette II, vyráběný od roku 1956.[4]:s.74
  2. ↑ a b Verze HC.2 i HU.5 měly možnost nesení dvou až čtyř řízených střel Nord SS.11 nebo AS.12, nebo dvou raketnic s neřízenými raketami ráže 2 palce (~ 51 mm) a také možnost instalace kulometů GPMG ráže 7,62 mm ve dveřích kabiny, kterou sdílely s dalšími variantami.[1]:s.362
  3. ↑ Stroje této verze se objevily ve filmu Stanleye Kubricka Full Metal Jacket,[6] kde v zeleném zbarvení představovaly vrtulníky UH-34D Seahorse USMC.
  4. ↑ Civilní varianta Wessex 60 byla certifikovaná k provozu s pouze jedním pilotem.[8]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Westland Wessex na španělské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l James 1991
  2. ↑ The Wessex Helicopter [online]. Royal Navy [cit. 2018-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-14. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Thetford 1991
  4. ↑ a b c McGoven 2005
  5. ↑ Westland Wessex 31A [online]. Royal Australian Navy [cit. 2018-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  6. ↑ ROSE, Lloyd. Stanley Kubrick, At a Distance. The Washington Post. 28. června 1987. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ (anglicky) Report No: 4/1983. Report on the accident to Westland Wessex 60, G-ASWI, 12 miles ENE of Bacton, Norfolk on 13 August 1981
  8. ↑ HARRISON, Neil. World's Biggest VTOL Carrier. Flight. 1. května 1969, s. 725–727. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JAMES, Derek N. Westland Aircraft since 1915. 1. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1991. Dostupné online. ISBN 0-85177-847-X. Kapitola Wessex, s. 345–364. (anglicky) 
  • MCGOWEN, Stanley S. Helicopters: An Illustrated History of Their Impact. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. 349 s. Dostupné online. ISBN 1-85109-473-3. (anglicky) 
  • THETFORD, Owen. British Naval Aircraft since 1912. 6. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1991. Dostupné online. ISBN 1-55750-076-2. Kapitola Westland Wessex HAS.1, Westland Wessex HAS.3, Westland Wessex HU.5, s. 364-370. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Britská vojenská letadla po roce 1945
Stíhací letouny
Bombardéry
Hlídkové letouny
Průzkumné letouny
a letouny pro radioelektronický boj
Bitevní letouny
Dopravní a transportní letouny
Andover • Argosy • BAC 1-11 • BAe 146 • Basset • Belfast • Beverley • Britannia • Devon • Freighter • Hastings • Heron • Pembroke • Valetta • Viking • VC10
Cvičná letadla
Vrtulníky
Apache* • Belvedere • Dragonfly* • Gazelle* • Lynx • Merlin* • Puma* • Scout • Sea King* • Sioux* • Skeeter • Sycamore • Wasp • Wessex* • Whirlwind* • Wildcat*
Bezpilotní letadla
Experimentální letadla a prototypy
Poznámky *  – Mezinárodní projekt nebo licence.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Westland_Wessex&oldid=23880332“