Fairey Gannet
| Gannet | |
|---|---|
 Gannet AS.4 | |
| Určení | palubní protiponorkový letoun |
| Původ | Spojené království |
| Výrobce | Fairey Aviation Company |
| První let | 19. září 1949 |
| Zařazeno | 1953 |
| Vyřazeno | 1978 |
| Charakter | Vyřazen |
| Uživatel | Royal Navy Německo, Austrálie, Indonésie |
| Vyrobeno kusů | 305 44 AEW.3 |
| Varianty | AEW.3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fairey Gannet byl britský protiponorkový letoun, zařazený do služby od roku 1953 u Royal Navy i Royal Air Force.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Gannet byl postaven v roce 1945 jako odpověď na požadavek Admirality GR.17/45, pro který byly postaveny prototypy Fairey (typ Q nebo Fairey 17, po zadání požadavku) a Blackburn Aircraft (Blackburn B-54 / B-88).
Po zvážení a vyřazení Rolls-Royce Tweed turboprop, Fairey vybralo motor založený na Armstrong Siddeley Mamba: Double Mamba (nebo "Twin Mamba"). Šlo v podstatě o dva motory Mamba namontované vedle sebe a spojené prostřednictvím společné převodovky na koaxiální protiběžně rotující vrtule. Výkon se přenášel z každého motoru pomocí torzní hřídele sérií převodů, čímž se získá vhodný redukční poměr a správné otáčení vrtulového hřídele.
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
| Typ | Role | Postaveno | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Type Q | Protiponorkový letoun | 3 | Objednány 3 prototypy, dva v srpnu 1946 a jeden s maketou zadního kokpitu v červenci 1949. První (VR546) vylétl 19. září 1949 následován druhým (VR577) 6. července 1950. Třetí prototyp (WE488) poprvé vzlétl v květnu 1951. Všechny tři poháněl motor Double Mamba ASMD.1. |
| AS.1 | Protiponorkový letoun | 183 | |
| T.2 | Cvičná verze AS.1 | 38 | 1 přestavěn z AS.1 |
| AEW.3 | letoun včasné výstrahy | 44 | Úprava pro roli palubního letounu včasné výstrahy, která vedla k zásadní přestavbě motoru a vybavení. Byla jím vybavena pouze 849. peruť jejíž čtyři letky (A,B,C,D) plnily průzkumnou roli na všech tehdejších britských letadlových lodích. [1] Celkem bylo objednáno 44 Gannetů této verze jako náhrada Douglas A-1 Skyraider |
| AS.4 | Protiponorkový letoun | 75 | 1 přestavěn z AS.1 |
| COD.4 | Palubní zásobovací letoun | 6 | Přestavěny z AS.4 |
| T.5 | Cvičná verze AS.1 AS.4 | 11 | 3 přestavěny z T.2 |
| ECM.6 | Letoun pro elektronický boj | 9 | Přestavěny z AS.4 Původní označení AS.6 |
| AEW.7 | letoun včasné výstrahy | 0 | Návrh zásadní úpravy AEW.3[2] |
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Dochované exempláře[editovat | editovat zdroj]
Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]
- Airworthy
- Prototyp Gannetu T5 XT752 vlastní Shannan Hendricks, New Richmond, Wisconsin. Jedná se o poslední létající Gannet verze T5, navrácený do letuschopného stavu 9. srpna 2013[3]
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 3
- Délka: 13 m
- Rozpětí křídla: 16,56 m
- Výška na zemi: 4,19 m
- Nosná plocha: 45 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 6 835kg
- Vzletová hmotnost :
- Plošné zatížení křídla:
- Pohonné jednotky: 1 × turbovrtulový Armstrong Siddeley Double Mamba ASMD 1 o výkonu 2200 kW (2991 k)
- Poměr tahu a hmotnosti:
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 500 km/h
- Dolet:
- Dostup:
- Výzbroj:
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fairey Gannet na anglické Wikipedii.
- ↑ Gannet AEW.3s join the Fleet. Flight. Iliffe & Sons, 11 March 1960, s. 343–344. Dostupné online [cit. 28 August 2012].
- ↑ Gibson, Chris. The Admiralty and AEW. Project Tech Profiles, 2011, ISBN 0-9561951-2-1. p. 22.
- ↑ Hendricks, Shannon. "XT752: The world's last flying Fairey Gannet T5." faireygannetxt752.com. Retrieved: 1 December 2010.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 5 (Letadla současnosti). Praha: Naše vojsko, 1982. 432 + obr. přílohy s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fairey Gannet na Wikimedia Commons - (anglicky) English Electric Lightning na Thunder and Lightnings - Fairey Gannet
