Nosítka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dopravní nosítka (19. století)
Dopravní nosítka v 18. století
Zdobená dopravní nosítka

Nosítka jsou zařízení určená k ručnímu a pěšímu přenášení osob nebo věcí. Nejvýznamnějšího využití dnes nacházejí ve zdravotnictví, ale dříve se používala i k dopravě zdravých (zejména bohatších) osob na krátké vzdálenosti jakožto klasický dopravní prostředek.

Panská nosítka[editovat | editovat zdroj]

Nosítka k dopravě osob, buď mocných či zámožných, nebo nemohoucích, se používala nejen v kulturách, které neznaly kolo na hřídeli nebo měly nedostatek tažných zvířat (mayská civilizace, atd.).

Nosítky se s oblibou dopravovali zámožní občané Starověkého Říma, kteří bydleli ve svých vilách daleko od měst a občas se tam potřebovali kvůli obchodu pohodlně přenést, v čemž jim pomáhali otroci.[1]

V evropské společnosti 17., 18. a 19. století byla nosítka užívána k přepravě osob na kratší vzdálenosti, zejména po městech. Například v Brně fungovala v letech 17081776 nosítková doprava jako veřejná služba, což položilo základy dnešním taxislužbám.

Nákladní nosítka[editovat | editovat zdroj]

Nosítka se používala také k nákladní dopravě, a to různými způsoby. Například aztécká nákladní nosítka měla podobu pytle, zavěšeného za čelo a opřeného o záda nosiče. Tak dokázali Aztékové dopravit kamení a další materiál na stavbu pyramidy bez vozů a tažných zvířat.

Zdravotnická nosítka[editovat | editovat zdroj]

Nosítka (zdravotnická)

Ve zdravotnictví (nejčastěji v záchranářství) se nosítka používají k přenášení zraněných nebo jinak nemohoucích osob, především je-li třeba fixovat jejich polohu. Moderní kvalitní nosítka bývají kovová a mívají skládací nohy s kolečky. Také bývají vybavena polohovatelným podhlavníkem.

Nakládání nemocného na nosítka[editovat | editovat zdroj]

Nakládání na nosítka vyžaduje nácvik, při nakládání velí vždy zachránce u hlavy poraněného. Provádí se třemi způsoby:

  • Navalením: tři nebo čtyři zachránci uchopí poraněného a navalí ho na bok obličejem k sobě, další zachránce přiloží nosítka k zádům zraněného a sklápí je do vodorovné polohy.
  • Podsunutím: tři zachránci stojí obkročmo nad poraněným a čtvrtý má připravená nosítka tak, aby byla za hlavou zraněného, dále tři zachránci zvednou poraněného, první jistí hlavu a čtvrtý podsune pod zraněného nosítka.
  • Ve stabilizované poloze: první zachránce drží raněného za bérec pokrčené dolní končetiny, druhý podsune své ruce pod pánev zraněného a uchopí jeho ramena, vždy jedna noha krajních zachránců musí být mezi žerděmi nosítek. Na ni přenesou při zvedání poraněného svoji váhu.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Byl jednou jeden člověk - 07 Římská říše. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  2. Metodický materiál Použití postrojů pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou Zařazení činností ve výšce a nad volnou hloubkou do režimů [online]. Hasičský záchranný sbor české republiky [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nosítka (panská, dopravní) ve Wikimedia Commons