Tuleň kroužkovaný
 Tuleň kroužkovaný | |
|---|---|
 Tuleň kroužkovaný (Phoca hispida) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Podřád | psotvární (Caniformia) |
| (nezařazeno) | ploutvonožci (Pinnipedia) |
| Čeleď | tuleňovití (Phocidae) |
| Rod | Pusa |
| Binomické jméno | |
| Pusa hispida (Schreber, 1775) | |
 Areál rozšíření
| |
| Synonyma | |
Phoca hispida | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuleň kroužkovaný (Pusa hispida), je tuleň obývající severní pobřeží Evropy, Asie a Ameriky.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dospělí jedinci měří 85 – 160 cm a váží 40 – 90 kg. Jsou světle šedí s černým tečkováním; skvrny jsou často obklopeny světlými prstenci. Jsou malí a buclatí. Rypáky mají krátké a úzké.
Rozsah výskytu[editovat | editovat zdroj]
Vyskytují se v celém Severním ledovém oceánu. Lze je nalézt i ve vodách Baltského a Beringova moře. Dávají přednost odpočinku na ledových krách, které je posouvají dál na sever. Některé poddruhy mohou být nalezeny i ve sladkých vodách.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Samička dosáhne pohlavní zralosti mezi 5 – 7 rokem, zatímco samci kolem 6 – 8 roku. Samičky rodí mláďata na ledové kře od poloviny března do počátku dubna. Březost trvá přibližně devět měsíců. Tulení mláďata jsou závislá na mateřské péči 40 dní, kdy si vybudují silnou tukovou vrstvu. Tuleni kroužkovaní jsou ploutvonožci, kteří si v ledu udržují otvor, kolem kterého mají svá stanoviště.
Páření začíná od srpna do září. Samci si hledají volnou samičku se kterou stráví před pářením několik dní. Poté si hledá jinou samičku.
Přirozenými nepřáteli jsou kosatky, lední medvědi, vlci a rosomáci. Jsou důležitou složkou potravy ledních medvědů. Kromě ledních medvědů je ohrožuje i globální oteplování.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Tuleni kroužkovaní se živí treskami, sledi, síhy, okouny, korýši.
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
V arktické Kanadě jsou mladí tuleni loveni u zamrzajících trhlin v ledu.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
Podle výskytu se dělí na jednotlivé poddruhy:
- Pusa hispida hispida (Arktické pobřeží Evropy, Ruska, Kanady a na Aljašce, včetně Nové země, Špicberků, Grónska a Baffinova ostrova)
- Pusa hispida knaschotensis (Severní Beringovo moře)
- Pusa hispida botnica (Baltské moře, Botnický záliv a Finský záliv)
- Pusa hispida ladogensis (Ladožské jezero)
- Pusa hispida saimensis (jezero Saimaa ve Finsku – jeden z nejohroženějších poddruhů tuleňů na světě. Celkový počet je asi 250 jedinců.
Poslední tři poddruhy jsou izolovány od ostatních, podobně jako příbuzné druhy tuleň kaspický a tuleň bajkalský.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tuleň kroužkovaný na Wikimedia Commons
