Tuleň kaspický
 Tuleň kaspický | |
 tuleň kaspický | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
šelmy (Carnivora) |
| Podřád |
ploutvonožci (Pinnipedia) |
| Čeleď |
tuleňovití (Phocidae) |
| Rod |
tuleň (Pusa) |
| Binomické jméno | |
|
Pusa caspica (Gmelin, 1788) | |
 Areál rozšíření
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuleň kaspický (lat. Pusa caspica) je druh tuleně a endemit Kaspického moře.
Obecná charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že se vyvinul z tuleně kroužkovaného, stejně tak jako tuleň bajkalský.
Dospělí samci dorůstají do délky 1,5 m, samice 1,4 m. Dosahují váhy 90 - 100 kg. Mají tmavě šedé či nažloutle šedé zbarvení. Samci mají tmavé skrvrny, samice o něco světlejší. Dožívají se 30 až 40 let.
Za potravou se obvykle potápí do hloubky kolem 50 metrů, ponor trvá kolem jedné minuty. Byly zaznamenány i ponory přes 150 m.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vyskytují se na pobřeží, na skalnatých ostrovech a ledových krách, ale i v ústích řek Volhy a Uralu. V zimním období se zdržují v severovýchodní části Kaspického moře, kde je voda mělčí. Od dubna následují svou kořist, menší ryby a korýše, do hlubších a chladnějších vod na jihu.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Na konci podzimu se tuleni vrací na sever, kde voda rychleji zamrzá. Po 11 měsících březosti se v lednu a únoru rodí mláďata. Narozené mládě je bíle zbarvené a váží okolo 5 kg. Samci pohlavní zralosti dosahují po 6-7 letech, samice po 5-7 letech. U samic je místo dříve pozorované běžné březosti 40-70% nynější dlouhodobý stav okolo 30%.
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezi predátory ohrožujícími mláďata tuleně kaspického patří orel mořský a vlk.
Značný pokles populace má na svědomí člověk. Kromě lovu a pytláctví tuleně ohrožuje i výstavba letovisek, intenzivní lov ryb a vytváření plavebních drah ledoborci. Velkou měrou se na jeho úbytku podílí průmyslové znečištění, které narušuje jeho imunitní systém.
Na počátku 20. století byl jejich počet odhadován na 1,5 miliónu. Odhad z roku 2005 byl 104 000, odhadovaný pokles populace je mezi 3-4% ročně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-29]
