Thea Červenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thea Červenková
Rodné jméno Terezie Červenková
Narození 27. května 1882
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1961 nebo 1957
São Paulo
BrazílieBrazílie Brazílie
Aktivní roky 19141923
Sídlo Praha-Vinohrady
Významné filmy Babička

Thea Červenková či Tea Červenková, vlastním jménem Terezie (27. května 1882, Praha1961 či 1957, São Paulo), byla druhá česká filmová režisérka (po Olze Rautenkranzové, 1891-??),[1] scenáristka, žurnalistka a spisovatelka (zejména autorka divadelních her),

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině pražského řezníka na Klicperově (Záhřebské) ulici č. 634/13 v Praze na Vinohradech Václava Červenky (1845-??) a jeho manželky Žofie, rozené Barochovské (1848-1915)[2]. Měla bratra Václava.[3] Vzdělání údajně získávala i v cizině, mj. ve Vídni u režiséra Maxe Reinhardta.[4][p 1]

Používaná jména a příjmení[editovat | editovat zdroj]

V letech 1910-1913 byla v policejních přihláškách zapsána jako Terezie Císařová-Dvorská (rozená Červenková, dramatická umělkyně), vždy však byla přihlášena sama, bez manžela. Manželem byl Antonín Císař, továrník.[5] Záznamy o jejím sňatku či rozvodu se prozatím nepodařilo dohledat. V letech 1913-1914 se v tisku podepisovala též jako Tea Červenková-Dvorská.

Veřejně známá byla jako Tea (Thea) Červenková.

Žurnalistka, dramatička a divadelní režisérka[editovat | editovat zdroj]

Začátky ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu se údajně[zdroj?] angažovala již v roce 1914, kdy se měla podílet na natáčení snímku Láska a dřeváky, jako jeho autor je uváděn pouze Josef Brabec.[11]

V roce 1916 ji tisk uvedl jako autorku myšlenky, podle které by cizina měla být seznamována s díly české literatury prostřednictvím filmu (tuto myšlenku realizovala např. v roce 1921 filmem Babička).[12] Prokazatelné počátky filmové práce Tey Červenkové se řadí do roku 1918.

Byl první máj (film)[editovat | editovat zdroj]

Natočením tohoto filmu společně s kameramanem Josefem Brabcem pro Slaviafilm se v roce 1919 stala druhou českou filmovou režisérkou. Do jednoduchého děje o mladíkovi snícím před schůzkou s milou se jí podařilo angažovat pozdějšího významného režiséra Svatopluka Innemanna, jeho matku, operní zpěvačku Ludmilu Innemannovou a známého komika Josefa Švába-Malostranského.

Půjčovna filmů Slavia (Slaviafilm)[editovat | editovat zdroj]

V červnu 1918 založila Tea Červenková spolu s kinooperátorem Josefem Brabcem, který se stal technickým ředitelem, kinematografickou společnost Slavia (též Slaviafilm). Červenková se věnovala umělecké stránce.[13] Ve Slavii měly vzniknout první pokusné filmy Náměsíčník a Monarchistické spiknutí v Praze. Slavia se nevyhnula politickým potížím. V roce 1918, kdy Červenková natáčela na pražském Staroměstském náměstí převratové události, upadla v podezření, že chtěla aranžovat scény, které by Čechy ostouzely a předat je rakouským společnostem. Červenková tento úmysl popřela. (Snímek se nedochoval.) V říjnu 1918 společnost prodala.[14]

Výrobna filmů Filmový ústav[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se Slavia stala výhradně filmovu půjčovnou, provozovala letech 19201923, společně s Janem Brabcem, ve svém rodném domě na Vinohradech vlastní výrobní firmu Filmový ústav, která zahrnovala výrobnu, malý filmový ateliér a laboratoř. Tam mezi jiným poprvé zfilmovala novelu Boženy Němcové Babička (1921).

Ve Filmovém ústavu debutovali i režisér Václav Wasserman (Kam s ním, 1922) a z jeho produkce vzešly i dokumentární a kulturní snímky (např. o Karlu Havlíčku Borovském). Realizovaná filmografie Tey Červenkové je uvedena níže, nerealizovaným snímkem byla Pohorská vesnice.

Další osudy[editovat | editovat zdroj]

Činnost Filmového ústavu skončila v roce 1923, když opustila Československo. O jejím dalším životě nejsou prozatím dohledány spolehlivé zdroje; literatura uvádí bez dalších podrobností a zdrojů jako místo jejího pobytu a úmrtí Brazílii.[p 2] Národní politika (do které přispívala v době svého pobytu v Praze) uveřejnila v roce 1929 fejeton podepsaný T. Červenková s označením místa a času vzniku prosinec 1928 Rio de Janeiro, což potvrzuje její pobyt v Latinské Americe.[15]

Angažovanost v jiných oblastech[editovat | editovat zdroj]

  • Tea Červenková byla náhradnicí výboru Svérázu (Hospodářské družstvo pro svéráz krojový a bytový)[16]
  • V listopadu 1914 podepsala (podpis T. Červenková-Dvorská) spolu s předními osobnostmi jako T. G. Masaryk, Ladislav Šaloun, Josef Thomayer, František Úprka a dalšími výzvu k podpoře fondu ve prospěch českých literátů, žurnalistů a výtvarníků.[17]
  • Politicky se za česká práva angažovala v květnu 1917, když připojila svůj podpis[18] pod tzv. Projev českého spisovatelstva[19] (též Manifest českých spisovatelů).[p 3]
  • Působila i jako filmová teoretička a kritička. Své články v letech 1919–1920 uveřejňovala v časopise Československý film[20]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odborníci poukazují na technické nedostatky filmového díla Tey Červenkové, ale současně konstatují, že adaptacemi klasických děl české literatury si kladla vyšší cíle.[4]

Hraná tvorba[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Scénář[editovat | editovat zdroj]

Námět[editovat | editovat zdroj]

Herečka[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu Křest svatého Vladimíra (podle Karla Havlíčka Borovského, režie Tea Červenková, 1921) se poprvé před kamerou objevil František Smolík.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Literatura k tomuto tvrzení zdroj neuvádí, o možné pravdivosti nasvědčuje zmínka v Národní politice 18. 1. 1915 „...bylo viděti, že je žačkou Reinhardtovou“[1].
  2. Pravděpodobně se uchýlila ke svému bratrovi v Brazílii, kde nakonec v São Paulu ve věku 79 let v roce 1961 zemřela; přesné datum úmrtí ale není známo a dle některých pramenů k němu mohlo dojít už v roce 1957.
  3. V tomto manifestu se čeští spisovatelé, vedení Aloisem Jiráskem, obrátili na české poslance rakouské říšské rady s požadavkem ve jménu národa „...jenž sám promluviti nemůže...“, aby se zastali českých práv a požadavků a pokud tak neučiní, aby se raději vzdali svých mandátů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní filmový archiv: Olga Rautenkranzová
  2. Matrika zemřelých, sv. Ludmila, 1913-1920, snímek 154
  3. úmrtní oznámení Žofie Červenkové. Národní listy. 14. 4. 1915, s. 6. Dostupné online.  
  4. a b c BARTOŠEK, Luboš. Náš film. první. vyd. Praha : Mladá fronta, 1985. S. 62.  
  5. Policejní přihlášky, Praha, Terezie Císařová-Dvorská, roz Červenková (3 zázn.)
  6. např. Tea Červenková: Karla Klostermannn „Žichovičtí půlpáni“. Český denník. 7. 6. 194, s. 1. Dostupné online.  
  7. např. Tea Červenková: Malostranská pohádka. Národní politika. 16. 6. 1915, s. 3. Dostupné online.  
  8. a b Poznámky literární (recenze knihy). Lidové noviny. 25. 1. 1918, s. 1.  
  9. Divadlo a hudba/Hřích paní Hýrové. Národní politika. 18. 1. 1915, s. 6. Dostupné online.  
  10. Divadlo a umění/Požár továrny. Národní listy. 17. 9. 1916, s. 6. Dostupné online.  
  11. Filmová databáze FDb.cz: Láska a dřeváky
  12. Literatura/České romány ve filmech. Našinec. 3. 7. 1916, s. 4.  
  13. Nová česká filmová společnost. Domov. 19. 9. 1918, s. 4. Dostupné online.  
  14. POLÁK, Ivan. Nejistá sezona: Slaviafilm napříč obdobím němého film. Brno, 2016. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michal Večeřa. Dostupné online.
  15. President Hoover v Rio. Národní politika. 16. 1. 1929, s. 1. Dostupné online.  
  16. Valná hromada Svérázu. Ženský svět. 25. 4. 1918, s. 31-32. Dostupné online.  
  17. Pomocná činnost. Lidové noviny. 8. 11. 1914, s. 2. Dostupné online.  
  18. Osvědčení souhlasu s národním projevem českého spisovatelstva. Národní politika. 30. 5. 1917, s. 5. Dostupné online.  
  19. Appel spisovatelů na české poslance rakouské říšské rady. Národní listy. 14. 5. 1927, s. 1. Dostupné online.  
  20. Jindřiška Bláhová: Thea Červenková (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]