Josef Šváb-Malostranský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Narození16. března 1860
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. října 1932 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
DětiKarel Šváb
PříbuzníZita Kabátová (neteř)
Ludvík Šváb (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šváb-Malostranský (16. března 1860 Praha-Malá Strana[1]30. října 1932 Praha) byl český herec, kabaretiér, prozaik, dramatik, písničkář, režisér a scenárista. Stál u zrodu českého filmu (1898) a stal se prvním českým filmovým hercem (Dostaveníčko ve mlýnici).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Josef Šváb-Malostranský se učil pekařem, později měl v Mostecké ulici na Malé Straně papírnictví, vydával lidové písničky a kuplety. Už tehdy si začal vymýšlet vtipné veršíky, scénky a kuplety, s nimiž vystupoval jako lidový zpěvák a ochotník. V 80. letech byl typickým představitelem českého lidového humoru a stal se mezi lidmi velmi oblíbený. Působil i v Malostranské besedě. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor, Dobrá kopa. Své kuplety zdarma posílal i českým krajanům do Ameriky a Austrálie. Společně s Heřmanem Zeffim měl významné místo ve vývoji českého klasického kabaretu. V letech 18851916 byl členem Švandova divadla.

Přátelil se s významnými osobnostmi, nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem, znal se s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem.

Hrob Josefa Švába-Malostranského na Olšanských hřbitovech

Rád vždy zdůrazňoval, že na Jubilejní výstavě 1891 byl prvním Čechem, který promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu. Když hledal Jan Kříženecký herce do svých prvních filmů, Šváb se mu sám přihlásil a stal se společně s Ferdinandem Gýrou prvním českým hercem ve filmech Dostaveníčko ve mlýnici a Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba filmy natočili v areálu Pražského výstaviště. Kromě těchto groteskních výstupů natočil v téže době i film Smích a pláč, který je vynikajícím sólovým dílkem, v němž předváděl svoji tvář na přechodu od smíchu k pláči.

K filmu se pak dostal až těsně před 1. světovou válkou, kdy nová společnost Lucernafilm natočila jako svoji premiéru film podle Švábovy divadelní hry Zlaté srdéčko. Šlo o repertoárovou hru Švandova divadla a on sám si v ní zahrál se značným divadelním přehráváním roli sluhy France.

Po skončení dráhy u divadla se stal knihkupcem a vydavatelem kupletů a divadelních her. Již od roku 1911 vydával časopis Český kabaret, později přejmenovaný na Švábův český kabaret. Zde vycházely také notové zápisy písniček i některé scénky Červené sedmy. Často se však aktivně účastnil natáčení mnoha němých filmů. Ve filmu Sen pátera Ondřeje vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, s usměvavými rty a vykulenýma očima. Podobných farářských rolí si zahrál ještě několik. Většinou hrál jen drobné postavy od přestárlých záletníků a sluhů a hostinských až po role továrníků. Zahrál si ještě ve třech zvukových filmech, nejznámější je jeho postava katechety z Lamačova filmu Kantor Ideál.

Po jeho smrti zdědil Švábův obchod s knihami v Saském domě, kde se říká také U Štajniců na Malé Straně jeho syn Karel Šváb, popravený nacisty roku 1942.

Veselá píseň o té drahotě L.P. 1915

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Role[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Scénáře[editovat | editovat zdroj]

Náměty[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Víš co se mi zdálo? (1905) [2]
  • K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku (1910) [3]
  • Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi (1910) – laciné vydání [4]
  • Sylvestr - republikán (1913) – žertovná sylvestrovská scéna [5]
  • Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu (1916) – [6]
  • Můj kamarád (1918) – veselý protějšek k světoznámému smutnému kamarádu od Karla Hašlera [7]
  • Bílý svíteček (1918) – časově veselý a vesele časový protějšek k oblíbené písni Karla Hašlera Bílý kvíteček [8]
  • Hřbitove, hřbitove (194?) – národní lidová píseň: zvukové nahrávky [9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Víš co se mi zdálo? [online]. Praha: Josef Šváb, 1905 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  3. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku [online]. Praha: Josef Šváb, 1910 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  4. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi [online]. Praha: Josef Šváb, 1910 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  5. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Sylvestr - republikán [online]. Praha: Josef Šváb, 1913 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  6. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu, který z velkého zoufalství spáchal jeden cyklista, v tom čase, jak ty velké kroupy padaly [online]. Praha: Josef Šváb, 1916 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  7. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Můj kamarád [online]. Praha: Josef Šváb, 1918 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  8. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Bílý svíteček [online]. Praha: Josef Šváb, 1918 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  9. ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Hřbitove, hřbitove [online]. Praha: Esta, 194? [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Malá československá encyklopedie, 6. díl, Praha 1987, str. 89
  • Český hraný film I, 1898 - 1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
  • Český hraný film II, 1930 - 1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
  • Luboš Bartošek, Náš film (1896 - 1945), Praha 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]