Stejnopohlavní manželství v Nizozemsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dva muži vstupující do právoplatného sňatku v nizozemském Amsterdamu první měsíc po zpřístupnění manželství stejnopohlavním párům v v r. 2001.

V Nizozemsku je stejnopohlavní manželství (nizozemsky: Huwelijk tussen personen van gelijk geslacht[1] nebo také homohuwelijk)[2] legální od 1. dubna 2001.[3][4] Nizozemsko bylo tehdy zároveň první zemí, která se k takovémuto kroku odhodlala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Registrované partnerství v Evropě
     Stejnopohlavní manželství
     Registrované partnerství
     Neregistrované soužití
     Neexistuje politická shoda
     Neuznáváno či neznámo
     Manželství striktně vymezeno jako svazek muže a ženy

Legislativní proces[editovat | editovat zdroj]

Již od poloviny 80. let 20. století začínala skupina gay aktivistů vedená Henkem Krolem, pozdějším šéfredaktorem Gay Krantu, vést dialog s vládou na téma zpřístupnění instituce manželství párům stejného pohlaví. V r. 1995 vydal parlament rozhodnutí sestavit zvláštní komisi, která by se touto problematikou zabývala. Tou dobou nebyla poprvé ve vládnoucí koalici Křesťanskodemokratická výzva. Komise svojí práci ukončila v r. 1997 se závěrem, že občanský sňatek by měl být přístupný i párům stejného pohlaví. Po volbách v r. 1998 se vláda odhodlala k zahájení diskuse. V září 2000 byl projednáván nový zákon v nizozemském parlamentu.

Manželství prošlo Sněmovnou reprezentantů v poměru hlasů 109:33.[5][6][7] Senát nový zákon schválil 19. prosince 2000 v poměru hlasů 49:26.[8][9] Proti hlasovali pouze křesťanské strany, které tou dobou měly 26 ze 75 křesel v parlamentu. Ačkoliv se v příštích volbách podařilo Křesťanskodemokratické výzvě sestavit novou vládu, nebyla z jejich strany zaznamenán žádný pokus o zrušení zákona.

Jediná změna, ke které v již existujícím zákoně regulujícího manželství došlo, bylo přeformulování části 1:30 takto:

Een huwelijk kan worden aangegaan door twee personen van verschillend of van gelijk geslacht.
Manželství je dobrovolný a trvalý svazek dvou osob různého či totožného pohlaví.

Nový zákon nabyl účinnosti k 1. dubnu 2001 a ihned ten den oddal amsterdamský primátor Job Cohen čtyři stejnopohlavní páry.[10][11] Ještě několik měsíců předtím zastával Cohen pozici státního tajemníka na Ministerstvu veřejné bezpečnosti a spravedlnosti a sám osobně se i podílel na novém zákonu a manželství a jeho přijetí parlamentem.

Práva a povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Nizozemské právo požaduje, aby oba snoubenci měli buď nizozemskou státní příslušnost, případně trvalý pobyt na území Nizozemského království. Věk způsobilosti k uzavření manželství je stanovený na 18 let, případně i méně po předchozím souhlasu zákonných zástupců. Zákon je platný pouze pro evropskou část Nizozemska a Karibské Nizozemsko – Bonaire, Svatý Eustach a Sabu, ne však pro autonomní země Nizozemského království.

Jediný drobný rozdíl mezi homosexuálním a heterosexuálním manželství spočívá v jiném přístupu k automatickém rodičovství, vyjma jednoho případu. Podle nizozemského občanského práva (článek 1:198) je matkou dítěte jeho biologická matka a otcem muž, za nějž byla provdaná před narozením. Otcem dítěte musí být podle článku 1:199 osoba mužského pohlaví. Manželka matky se tudíž může stát právoplatným rodičem pouze prostřednictvím přiosvojení. Pouze v jednom případu, kdy nebyl znám biologický otec při procesu anonymního dárcovství spermií lesbickému páru, se rodiči dítěte staly obě ženy žijící v manželství podle článku 1:253sa.

6. dubna 2016 potvrdili ministr zahraničních věcí Bert Koenders a ministr vnitra a spravedlnosti Ard van der Steur, že cizinci a nerezidenti nemůžou vstupovat do manželství. Sami označili tento trend za nežádoucí vzhledem k praktickým a právním komplikacím, které některým zúčastněným způsobuje. Diskusi na téma umožnění uzavřít sňatek nizozemským nerezidentům rozvířila Liberální demokratická strana.[12]

Náboženské denominace[editovat | editovat zdroj]

Nizozemští remonstranti byli první křesťanskou denominací, která začala žehnat stejnopohlavním svazkům a manželstvím v r. 1986.[13] V r. 2004 se přidaly i nizozemské protestantské církve, největší protestantské denominace v Nizozemsku, a povolily svým kongregacím žehnat stejnopohlavním sňatkům.[14]

Homosexuální legislativa na Malých Antilách
     Stejnopohlavní manželství prováděno
     Stejnopohlavní manželství uznávané
     Jiný typ partnerského svazku
     Neuznáváno či neznámo
     Stejnopohlavní sexuální aktivita je ilegální, ale v praxi netrestána
     Stejnopohlavní sexuální aktivita ilegální
     Žluté koruny: Commonwealth realm
     Modré koruny: Nizozemské království

Aruba, Curaçao a Svatý Martin[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Stejnopohlavní manželství na Arubě, Curaçau a Svatém Martinovi.

Na Arubě,[15] Curaçau[16] a Svatém Martinovi [16] platí jiný občanský zákoník než v evropském Nizozemsku, a tudíž nelze na těchto územích uzavírat stejnopohlavní manželství.

Veškerá teritoria Nizozemského království jsou povinná vést registr stejnopohlavních sňatků uzavřených v Nizozemsku podle rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten rozhodl, že veškeré matriční úřady působící na území Nizozemského království jsou zavázány k této povinnosti dle Charty Nizozemského království. Následná rozhodnutí však nezaručila manželstvím stejného pohlaví všechna privilegia (například sociální zabezpečení heterosexuálních manželských párů).[17][18][19]

Karibské Nizozemsko[editovat | editovat zdroj]

Na základě platného zákona, který nabyl účinnosti k 10. říjnu 2012,[20] se manželství stalo homosexuálním párům přístupné i na Bonaire, Svatém Eustachovi a Sabě.[21] Změna občanského zákoníku (Burgerlijk wetboek) byla iniciována Sněmovnou reprezentantů, nikoli vládou, což lze interpretovat jako první případ vměšování se do ostrovních záležitostí).[22] Záležitost vyvolala značné kontroverze jednak z důvodu většinového nesouhlasu s takovým zákonem a především proto, že jí šlo považovat za princip "neokolonialismu", respektive vměšování se do interních záležitostí zámoří.

První stejnopohlavní manželství bylo uzavřené na Saběa 4. prosince 2012 mezi Nizozemcem a Venezuelcem, přičemž oba byli trvalí obyvatelé Aruby.[23][24][25]

Stejnopohlavní manželství a registrované partnerství uzavřené v zahraničí mají na ostrovech právní status od r. 2011. Manželské homosexuální páry požívají rovných práv a povinností podle ustanovení nizozemského občanského zákoníku (ne občanského zákoníku pro Karibské Nizozemsko) aplikovaného na manželství uzavřená mimo ostrovy od 1. ledna 2011.[26]

Opozice[editovat | editovat zdroj]

Po legalizaci stejnopohlavních sňatků ponechala nizozemská protestantská církev individuálním kongregacím svobodu rozhodování v otázce, zda žehnat či nežehnat takovým svazkům před Bohem. Některé církve se k takovým krokům odhodlaly.[27]

Místní orgány veřejné moci jsou povinny na své půdě uznávat sňatky osob stejného pohlaví a požadovat po svých zaměstnancích, aby oddávali páry stejného pohlaví. Nicméně pokud nebyla v jejich pracovní smlouvě tato povinnost uvedená, nemohli být za svůj odmítavý postoj propuštěni ze zaměstnání. Některá zastupitelstva se rozhodla využít této možnosti a nenutit matrikáře k oddávání takových párů.

V r. 2007 vyvolala značnou vlnu kontroverze prohlášení nově zvoleného Balkenedova vládního kabinetu, že úředníci mají právo odmítnout oddat gay a lesbické páry z důvodu výhrady svědomí.[28] Obce skládající se z převážně socialistických a liberálních zastupitelů tento přístup odsoudilo s tím, že k práci matrikáře platí oddávání všech párů, nikoli jen heterosexuálních.[29] Opoziční strany si stály zatím, že úředník odmítající oddat gay nebo lesbický pár neplní své pracovní povinnosti, a proto by měl být vypovězen z pracovního poměru.[30] Amsterdam se s touto politikou odmítnul ztotožnit a zdůraznil, že všichni jeho zaměstnanci jsou povinni oddávat heterosexuální i homosexuální páry bez výjimky.[31] Podobná prohlášení vydaly následně i další obce. Balkenedův kabinet však stále trval na tom, že takové záležitosti má kompetenci řešit pouze centrální vláda. V praxi se záležitost propouštění úředníků odmítajících oddávat stejnpohlavní páry ponechala pouze k posouzení obcím.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Podle dostupných informací nizozemského Statistického úřadu tvořila v prvních šesti měsících stejnopohlavní manželství cca 3,6 % všech uzavřených manželství. Vrcholu ve výši 6 % bylo dosaženo v prvním měsíci; zbylé měsíce číslo klesalo na hranici 3 %. Celkem se oddalo 2100 gay a 1700 lesbických párů. Do června 2004 se v Nizozemsku oddalo víc než 6 000 homosexuálních párů.[32]

V březnu 2006 zveřejnil Statistický úřad odhadované počty uzavřených stejnopohlavních manželství v jednotlivých letech: 2500 v r. 2001, 1800 v r. 2002, 1200 v r. 2004 a 1100 v r. 2005.[33]

Od r. 2001 do r, 2011 se v Nizozemsku uzavřelo celkem 14 813 stejnopohlavních manželství, z toho 7522 lesbických a 7291 gay. V to samé období se uzavřelo 761 010 heterosexuálních manželství. Přibližně 1078 stejnopohlavních manželství bylo rozvedeno.[34]

Od r. 2001 do r. 2015 bylo v Nizozemsku oddáno celkem 21 330 párů, z toho 11 195 ženských a 10 135 mužských.[35]

Registrované partnerství[editovat | editovat zdroj]

1. ledna 1998 vešel v účinnost zákon o registrovaném partnerství (nizozemsky geregistreerd partnerschap). Ten pro homosexuální páry znamenal jakousi alternativu k manželství a byl přístupný i párům opačného pohlaví. Cca jednu třetinu uzavřených registrovaných partnerství v letech 1998-2001 tvořily heterosexuální páry. Registrované a manželské páry mají stejná práva a povinnosti. Toto je potvrzeno i změnou souvisejících zákonů, aby se zabránilo diskriminaci, zejména v dědických a jiných záležitostech.[36]

Neregistrované soužití[editovat | editovat zdroj]

Neregistrované neboli neformální soužití znamená stav, kdy spolu žijí dva lidé stejného i opačného pohlaví, ale svůj stav z nějakého důvodu nemají úředně potvrzený. Toto je všude na světě chápáno jako stav, kdy veškerá aktiva náleží do výhradního vlastnictví pouze jednomu z partnerů bez žádných závazků vůči druhému členovi společné domácnosti. Status neregistrovaného soužití na tzv. psí knížku je nizozemskými soudy respektován.[36]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Podle statistiky výzkumu Ifop zveřejněném v květnu 2013 podporuje 85 % Nizozemců právo homosexuálních párů uzavřít manželství a adoptovat děti.[37]

Eurobarometrické šetření z r. 2015 zjistilo, že 91 % Nizozemců by podpořilo legalizaci stejnopohlavního manželství napříč celou Evropou. 7 % bylo proti.[38]

Související[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Huwelijk tussen personen van gelijk geslacht [online]. Government of the Netherlands. Dostupné v archivu pořízeném dne 24 July 2011. (nizozemsky) 
  2. Frans homohuwelijk blijft verboden [online]. Nederlandse Omroep Stichting, 18 January 2011 [cit. 2011-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17 October 2015. (nizozemsky) 
  3. Gay Marriage Goes Dutch [online]. CBS News, 1 April 2001 [cit. 2011-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28 January 2016. (anglicky) 
  4. Same-Sex Marriage Legalized in Amsterdam [online]. CNN, 1 April 2001 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 3 March 2016. (anglicky) 
  5. "Dutch Legislators Approve Full Marriage Rights for Gays"1=. The New York Times. 13 September 2000. Archived from the originalon 13 March 2016. https://web.archive.org/web/20160313023141/http://www.nytimes.com/2000/09/13/world/dutch-legislators-approve-full-marriage-rights-for-gays.html. Retrieved 26 December 2011. 
  6. "Netherlands legalizes gay marriage"1=. BBC News. 12 September 2000. Archived from the originalon 4 March 2016. https://web.archive.org/web/20160304092219/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/921505.stm. Retrieved 26 December 2011. 
  7. "Dutch legalise gay marriage"1=. BBC News. 12 September 2000. Archived from the originalon 5 March 2016. https://web.archive.org/web/20160305162139/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/922024.stm. Retrieved 26 December 2011. 
  8. "Same-Sex Dutch Couples Gain Marriage and Adoption Rights".The New York Times. 20 December 2000. Archived from the originalon 4 March 2016. https://web.archive.org/web/20160304075611/http://www.nytimes.com/2000/12/20/world/same-sex-dutch-couples-gain-marriage-and-adoption-rights.html. Retrieved 26 December 2011. 
  9. "Dutch gays allowed to marry"1=. BBC News. 19 December 2000. Archived from the originalon 4 March 2016. https://web.archive.org/web/20160304124328/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1078821.stm. Retrieved 26 December 2011. 
  10. "World's first legal gay weddings"1=. Television New Zealand. 1 April 2001. Archived from the originalon 5 February 2010. https://web.archive.org/web/20100205115951/http://tvnz.co.nz/view/news_world_story_skin/34978. Retrieved 8 October 2009. 
  11. "Dutch gay couples exchange vows"1=. BBC News. 1 April 2001. Archived from the originalon 5 March 2016. https://web.archive.org/web/20160305025731/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1253754.stm. Retrieved 26 December 2011. 
  12. Dutch gay marriage rights restricted to locals, wedding tourism ruled out [online]. Dutch News, 6 April 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Remonstrants and Boomsma receive homo emancipation prize [online]. 25 January 2010 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5 January 2016. (nizozemsky) 
  14. ANDRIES, Jan. HET HOMOHUWELIJK EN DE KERK [online]. 4 January 2007 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10 March 2016. (nizozemsky) 
  15. Burgerlijk wetboek (Aruba), boek 1 [online]. Government of Aruba [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14 April 2011. (nizozemsky) 
  16. a b Burgerlijk wetboek van de Nederlandse Antillen, boek 1 [online]. Government of the Netherlands [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5 January 2016. (nizozemsky) 
  17. hoger beroep zaak BM9524 [online]. Jure.nl [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 March 2016. (nizozemsky) 
  18. hoger beroep zaak BL1992 [online]. Jure.nl [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 March 2016. (nizozemsky) 
  19. hoger beroep zaak BI9335 [online]. Jure.nl [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5 January 2016. (nizozemsky) 
  20. Burgerlijk wetboek BES, boek 1 [online]. Government of the Netherlands [cit. 2012-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 April 2016. (nizozemsky) 
  21. Aanpassingswet openbare lichamen Bonaire, Sint Eustatius en Saba [online]. Government of the Netherlands, 1 September 2010 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 March 2016. (nizozemsky) 
  22. Aanpassingswet openbare lichamen Bonaire, Sint Eustatius en Saba, NOTA NAAR AANLEIDING VAN HET VERSLAG [online]. Government of the Netherlands, 5 November 2009 [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 3 March 2016. (nizozemsky) 
  23. Saba records first gay marriage on Tuesday [online]. 4 December 2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13 March 2016. (anglicky) 
  24. First Gay Marriage In Dutch Caribbean [online]. 4 December 2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1 April 2016. (anglicky) 
  25. First same-gender wedding in Caribbean Netherlands [online]. 5 December 2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 April 2016. (anglicky) 
  26. Tweede aanpassingswet openbare lichamen Bonaire, Sint Eustatius en Saba - A [online]. Government of the Netherlands [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15 March 2016. (nizozemsky) 
  27. The Uniting Protestant Churches in the Netherlands and homosexuality [online]. November 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 24 July 2011. (anglicky) 
  28. Ambtenaren kunnen homo-huwelijk weigeren [online]. 2 March 2007 [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 3 March 2016. (nizozemsky) 
  29. "PvdA en GroenLinks: ambtenaren mogen homohuwelijk niet weigeren"(in nl).Algemeen Dagblad. 17 March 2007. Archived from the originalon 30 September 2007. https://web.archive.org/web/20070930033354/http://www.ad.nl/rotterdam/hoeksewaard/article1187841.ece. Retrieved 17 October 2009. 
  30. Alle ambtenaren moeten homo's trouwen [online]. 15 February 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 February 2016. (nizozemsky) 
  31. Amsterdam wil sluiten homohuwelijk verplichten [online]. 13 February 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 9 March 2016. (nizozemsky) 
  32. Homosexual unions slowly gain momentum in Europe [online]. GlobalGayz. Dostupné v archivu pořízeném dne 17 August 2011. (anglicky) 
  33. Thornberry, Malcolm(20 March 2006)."Netherlands' Gay Marriages Level Off"1=. 365gay News. Archived from the originalon 21 March 2006. https://web.archive.org/web/20060321154857/http://365gay.com/Newscon06/03/032006dutchWed.htm. Retrieved 17 October 2009. 
  34. Ten years of same-sex marriage: a mixed blessing [online]. 1 April 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 7 April 2014. (anglicky) 
  35. Lesbian couples likelier to break up than male couples [online]. Cbs.nl, 2016-03-30 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b WAALDIJK, Kees. Major legal consequences of marriage, cohabitation and registered partnership for different-sex and same-sex partners in the Netherlands [PDF]. [cit. 2011-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 3 March 2016. (anglicky) 
  37. Enquête sur la droitisation des opinions publiques européennes [online]. 16–29 May 2013 [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1 February 2016. (francouzsky) 
  38. Special Eurobarometer 437 [online]. [cit. 2016-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22 January 2016. (anglicky)