LGBT práva v Gruzii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Duhová mapa Gruzie

Gruzie je jednou z mála zemí bývalého Sovětského svazu spolu s Pobaltskými republikami, které mají ve svém právním řádu zakotvenou anti-diskriminační legislativu jak v pracovní oblasti, tak i v ostatních aspektech, vč. tretných činů spáchaných z motivu jiné sexuální orientace, což je u soudu považováno za přitěžující okolnost.[1] I přesto je homosexualita všeobecně považována za deviaci z důvodu vysokého vlivu pravoslavné církve a sní souvisejících tradičních hodnot. Z toho důvodu homosexuálové stále čelí psychickému zneužívání i fyzickému násilí.[2]

Vláda však s tímto negativním trendem úpěnlivě bojuje a snaží se o to, aby se Gruzie mohla zařadit po bok vyspělých evropských zemí a s tím souvisejícím členstvím v NATO. Gruzínský nově zvolený premiér Bidzina Ivanišvili ustanovil, že sexuální menšiny mají stejná práva jako ostatní občané a nikdo jim je nesmí odepřít.[3] Navíc sám vyjádřil znepokojení z nedostatečné informovanosti ze strany médií v otázce napětí veřejnosti ohleděn LGBT práv.

LGBT dějiny a zákony stejnopohlavní aktivity v Gruzii[editovat | editovat zdroj]

V r. 1933 byl do trestního zákoníku zahrnut § 121 kvůli vstupu země do Sovětského svazu přímo trestající mužskou homosexualitu až pětiletým vězením nebo těžkými pracemi. Přesný důvod nového zákona je mezi historiky stále nejasný. Někteří se domnívají, že Josef Stalin přijímal anti-gay zákony stejně jako zákony proti potratům z důvodu obav z porodní krize. Zákony proti sodomii byly za sovětské éry často používány proti disidentům.

Po Rozpadu Sovětského svazu a znovuzískání nezávislosti r. 1991 se od výše uvedených praktik zcela upustilo a od té doby nejsou známy případy aplikace zákonů proti sodomii vůči politické opozici. Nicméně svoboda stejnopohlavní sexuální aktivity nebyla do r. 2000 nijak oficiálně zakotvená, dokud se nenovelizovaly trestní zákony, aby zdejší právní řád byl slučitlený s Radou Evropy a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.[4]

V souladu s § 140 a 141 je legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace stanový na 16 let.[5]

Ochrana před diskriminací[editovat | editovat zdroj]

Počínaje r. 2006 § 2 odst. 3 Zákoníku práce zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace v pracovněprávních vztazích.[6]

V souladu s novelou Gruzínského Trestního zákoníku (2012) trestné činy spáchané proti jedinci z motivu jeho odlišné sexuální orientace je považováno za přitěžující okolnost a může vést k použití větší trestní sazby.[1]

2. května 2014 schválil parlament anti-diskriminační zákon zakazující všechny formy diskriminace na základě sexuální orientace a genderové ideentity. Nový zákon byl publikován veřejnosti 7. května 2014.[7][8][9]

Právo svobodného projevu LGBT[editovat | editovat zdroj]

První LGBT akce z r. 2006, která se snažila o rozšíření většího povědomí povědomí a tolerance vůči sexuálním menšinám, přišla vniveč kvůli fámě, že se jedná o pochod gay pride. Patriarcha Ilja za Gruzínskou pravoslavnou církev se k tomu vyjádřil tak, že jakékoli shromáždění, které by se neslo ve jménu LGBT, jee zločin.[10]

17. května 2012 gruzínské LGBT hnutí Identoba zorganizovalo umírněný pochod v rámci Mezinárodního dne proti homofobii. Jednalo se o první veřejný pochod za LGBT rovnost v Gruzii. Byl ale přerušen ihned po jeho startu, nicméně nikoli zásahem státních orgánů nýbrž kvůli útoku náboženských skupin spolu s Gruzínskou pravoslavnou církví a radikálně křesťanskými skupinami.[11] Policie proti útokům zasahovala ve snaze ochránit účastníky průvodu, ale neúspěšně, navíc nechtěně zranila i některé oběti místo pachatelů.[12]

Gruzínská vláda za tento skandál a neúspěšný zásah policistů proti radikálům sklidila obrovskou kritiku u Amnesty International.[13] 14. ledna 2013 Identoba a účastníci pochodu podali na Gruzii žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. V žalobě bylo poukazáno na selhání Gruzie v rámci ochrany účastníků LGBT pochodu a za nedostatečné vyšetření útoku a s ním souvisejícím potrestáním pachatelů.[14]

Další pochod v rámci Mezinárodního dne proti homofobii r. 2013 se znovu setkal s agresí. I přesto LGBT aktivisté naplánovali další, ale opět neúspěšně. Tisíce extremistů a homofobů pod vedením Gruzínských pravoslavných duchovních hned na to zorganizovali celonárodní protest. Extremisté manifestovali s plakáty Ježíše Krista a slogany Stop podpory homosexuální propagandy v Gruzii nebo Nechceme Sodomu a Gomoru. Některé ženy symbolicky vyzývaly máváním kopřiv k mlácení homosexuálůvčetně jedné, co označila údajný gay průvod konaný nemocnými lidmi za odpor proti tradicím a morálce a zároveň vyjádřila svojí připravenost k boji. I přes silnou policejní ochranu, útočníci opět překonali barikády chráníci LGBT shromáždění. Nejméně 28 lidí bylo zraněno a pár z nich obklíčeno a uvězněno v autobusech, obchodech a jiných postranních budovách. Díky videu zachycujícímu zásah se policii podařilo zachránit jednoho mladého muže před lynčovánim. Podle vyjádření Asociace gruzínských mladých právníků stát hrubě selhal v oblasti vymáhání práva na shromáždění a demonstrace a s ním související ochrandou účastníků. Někteří pozorovatelé incidentu zaznamenali, že policie údajně umožnila pravoslavným duchovnímů a dalším extremistům překonat bariéry a nepřímo jim tak umožnila jejich útok. Premiér Bidzina Ivanišvili spolu s ostatními vysoce postavenými úředníky, násilí veřejně odsoudil. Řekl, že právo na mírumilovné shromáždění a svobodu projevu názoru je nedílnou součástí demokratického zřízení a každý Gruzínec má zcela rovné právo tuto možnost využít. Zároveň i zdůraznil, že násilí, diskriminace a omezování práva jedné skupiny nebude tolerováno a všichni pachatelé těchto činů budou přísně potrestáni v souladu s právním řádem.[15][16][17][18][19][20]

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Podle sociálního postoje dotazovaných patří všeobecně homosexuálové do neoblíbených skupin lidí, a dokonce i někteří respondenti jsou ochotní spíše respektovat alkoholiky než homosexuální kolegy v práci.[21] V říjnu 2007 provedl jeden ze soutěžících v Reality TV show Bar-4 coming out. Po údajném telefonátu od hlavy Gruzínské pravoslavné církve Iljy II. prý prezident vyvíjel nátlak na producenty, aby gay účastníka vyřadili z televize.[22]

Životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Yes check.svg (2000)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes check.svg
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání Yes check.svg
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám Yes check.svg
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, útoky z nenávisti) Yes check.svg
Stejnopohlavní manželství No
Jiná forma stejnopohlavního soužití No
Adopce dítěte partnera No
Společná adopce stejnopohlavními páry No
Gayové a lesby můžou otevřeně sloužit v armádě Yes check.svg
Možnost změny pohlaví Yes check.svg
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No
Náhradní mateřství pro gay páry No

Související[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Georgia na anglické Wikipedii.

  1. a b President of Georgia signs anti-discrimination amendment 20 April 2012
  2. Global Rights report on Georgia (country)
  3. PM Comments on Planned Gay Rights Rally 14 May 2013
  4. State-sponsored Homophobia: A world survey of laws prohibiting same sex activity between consenting adults [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Report on the implementation of the Convention on the Rights of the Child by Georgia – A report prepared for the Committee on the Rights of Child 34th Session – Geneva, September 2003 Geneva, Switzerland. Retrieved. 25 June 2011.
  6. Article 2(3), Labor Code of Georgia
  7. Anti-Discrimination Bill Adopted
  8. Georgia's Antidiscrimination Law Opposed By Church Comes Into Effect
  9. LAW OF GEORGIA ON THE ELIMINATION OF All FORMS OF DISCRIMINATION
  10. 'Gay' rally in Georgia cancelled - BBC News
  11. "Fighting at gay rights march in Tbilisi Georgia", BBC News, 17 May 2012
  12. "HRIDC statement on the dispersal of LGBT organization Identoba's demonstration", Human Rights House Network, 21 May 2012
  13. "‘Virulent’ homophobic attacks put South Caucasus activists at risk", Amnesty International, 18 May 2012
  14. "'Identoba' files an application to the European Court of Human Rights against Georgia", 29 January 2013
  15. "Crowds break up gay rights rallies in Georgia, Russia", Reuters, reported by Margarita Antidze and Liza Dobkina, published in the Chicago Tribute, 17 May 2013
  16. "Thousands protest in Georgia over gay rights rally", BBC News, reported by Damien McGuinness, 17 May 2013
  17. "Police, special task forces save gay parade participants from outraged citizens in Tbilisi", Ukraine News, Interfax News Agency, 17 May 2013
  18. "Georgia: Homophobic violence mars Tbilisi Pride event", Amnesty International, 17 May 2013
  19. "Initial evaluation of observer organizations on the scheduled rally on May 17, the International Day against homophobia and transphobia", Georgian Young Lawyers' Association
  20. "LGBT rights and the long road to democracy in Georgia", Foreign Policy, posted by Arianne Swieca, 17 May 2013
  21. Lomsadze, Giorgi. Georgia: Time for Homosexuality to Come Out of the Closet? EurasiaNet.Org. Published:15 February 2011. Retrieved:25 June 2011
  22. Chuck Stewart, The Greenwood Encyclopaedia of LGBT issues worldwide, 2010