LGBT práva v Indii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Indie

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Indii mohou setkávat s právními a sociálními obtížemi, s nimiž většinová populace nemá zkušenosti. Koloniální zákony trestající stejnopohlavní sexuální aktivitu a diskriminující jiné genderové identity byly sice zrušeny, ale země dosud nepřijaly spoustu dalších klíčových zákonů, včetně antidiskriminační legislativy a stejnopohlavního manželství.[1]

Od r. 2014 je translidem umožněná úřední změna pohlaví bez vyžadovaného chirurgického zásahu a je jim zároveň i garantované ústavní právo na užívání titulu třetího pohlaví. Některé indické státy mimo jiné přijaly i ochranu komunity Hidžer, tradiční populace identifikující se s třetím pohlavím a působící v Jižní Asii, včetně programů na podporu bydlení, sociální péče, důchodového pojištění, vládami hrazená chirurgická tranzice ve státních nemocnicích atd. Podle informací čítá indická populace translidí přibližně 4,8 milionů.[2][3][4]

V r. 2018 dekriminalizoval Nejvyšší soud Indie homosexualitu rozhodnutím, že Sekce 377 indického trestního zákoníku je v rozporu s ústavou garantovaným právem na konsensuální pohlavní styk mezi způsobilými jedinci stejného pohlaví.[5] Homosexualita nebyla ve Starověké Indii nikdy trestána. Zákony proti takzvané sodomii jsou datovány až do období Britské Indie (1858-1947).

Navzdory veškeré vstřícné LGBT vstřícné politice, je v indické společnosti značně rozšířená homofobie. Podle nejaktuálnějších průzkumů má s homosexuálními vztahy problém přibližně polovina Indů. Největší akceptace LGBT komunity je zaznamenávána mezi respondenty hlásícími se k hinduismu.[6] Nicméně během poslední dekády tolerance a akceptace LGBT lidí v Indii přeci jenom zaznamenala určitý nárůst, zejména ve velkých městech.[7] I tak ale většina LGBT Indů svoji orientaci tají kvůli obavám z nepřijetí ze strany rodinných příslušníků, které by jejich případná homosexualita mohla zostudit.[7]

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sousoší dvou mužů v khadžurážských chrámech.

Hinduistické chrámy v indickém městě Khadžuráho, proslulé svými erotickými sousošími, běžně vyobrazují i homosexualitu. Historici specializující se na Indii mají obecně vzato, že prekoloniální indická společnost homosexuální vztahy nijak nepenalizovala, ani je nepovažovala za nemorální nebo hříšné. Tradiční vztah hinduismu k homosexualitě je takový, že se jedná o zcela běžnou a přirozenou součást lidské existence. I tak ale existují některé náboženské texty, které hinduističtí duchovní interpretují jako odmítavé k homosexualitě (jedná se zpravidla o ty, kteří jsou povoláni k sexuální abstinenci).

Hinduistická kultura a tradice rovněž pamatují i na třetí pohlaví, ke kterému zaujímají vesměs pozitivní vztah. Ve staroindickém eposu Mahábhárata se například běžně vyskytují postavy měnící svůj gender. Jedním z nich je Skikhandi, narozená jako žena identifikující se jako muž, který se později ožení se ženou. Bahúčára Mata je v komunitě Hidžer považovaná za bohyni plodnosti, a proto je také jejich patronkou.

Nāradasmṛti a Sushruta Samhita, dva nejvýznamnější hinduistické spisy z dob Starověké Indie pojednávající o dharmě a lékařství, deklarují že homosexualita je neměnným stavem, a že by lidem s homosexuální orientací mělo být tudíž zakázáno uzavírat manželství s opačným pohlavím. Texty Nāradasmṛti zmiňující čtrnáct druhů panda (muži, kteří jsou ve vztahu k ženám impotentní); mezi něž patří například mukhebhaga (muži mající orální sex s jinými muži), sevyaka (muži, kteří jsou penetrováni jinými muži) a irshyaka (voyeuři sledující jiné muže při sexu). Texty Kámasútry, psané v indickém starověkém jazyce Sanskrt, pojednávající o lidském sexuálním chování pracují s termínem tritiya-prakriti, který definuje muže s homosexuálními touhami, a obecně se detailně zabývají těmito praktikami. Mimo pozornost Kámasútry nezůstávají ani lesby (svairini, které se vášnivě milují s jinými ženami), bisexuálové (uvádění jako kami nebo paksha), translidé a intersexuálové. Sushruta Samhita a Charaka Samhita se rovněž zabývají problematikou homosexuality a obecně vzato, že původ homosexuality spočívá ve slabých mužských spermiích. V případě translidí shledávají příčinou v prohození mužské a ženské sexuální role během soulože (purushayita, „žena na vrcholu“, woman on top).[8][9]

V období Mughalské říše přijímalo několik dřívějších Dílliských sultanátů zákony obsahující některá ustanovení právního systému Fatawa 'Alamgiri vycházející z šaríji, včetně trestání takzvané ziny (protiprávní sexuální styk).[10] V případě jejího spáchání byl dotyčný potrestán 50 rány pro otroky, 100 pro svobodné jednotlivce, nebo smrt ukamenováním pro muslimy.[11][12][13][14][15][16]

Koloniální éra[editovat | editovat zdroj]

Homofobie je v Indii poměrně moderním fenoménem, neboť do ní byla importovaná evropskými kolonizátory, respektive Britským impériem, které během období Britské Indie 1858-1947 instalovalo do tamního trestního řádu Sekci 377.[17] Sodomie byla nicméně hrdelným zločinem už v průběhu Portugalské Indie, respektive během Inkvizice v Goji,[18][19] ale nepovažoval se za ní pohlavní styk mezi ženami. Zato v Britské Indii byl trestán orální i anální sex (jak mezi homosexuály, tak i heterosexuály) v souladu se Sekcí 377 indického trestního zákoníku, který začal platit v r. 1861, a který trestal jakýkoliv tělesný kontakt v rozporu s přírodními zákony. Někteří historici se domnívají, že skutečným cílem Sekce 377 byly větší formální kontrola a efektivnější správa kolonizovaného území. Tehdejší viktoriánská morálka obecně považovala takové jednání za perverzní, a tudíž požadovala i přísně tresty za něj.[20][21]

V r. 1884 nařídil soud v severní Indii vyšetřování Hidžer s tím, že se jedná o jednotlivce, kteří navazují intimní vztahy s dospívajícími chlapci, a tudíž je potřeba takové praktiky náležitě trestat.[22] V r. 1871 rozhodla britská správa o protiprávnosti komunity Hidžer.[23]

Nezávislá Indie[editovat | editovat zdroj]

V r. 2009 rozhodl dillíský soud, že Sekce 377 a další zákony proti soukromému, konsensuálnímu a bezúplatnému homosexuálnímu pohlavnímu styku vykonaném mezi způsobilými osobami jsou v přímém rozporu se základními lidskými právy garantovanými indickým ústavním právem. Znění Sekce 377: „Kdo dobrovolně vykoná pohlavní styk v rozporu se zákony přírody s jiným mužem, ženou nebo se zvířetem, bude potrestán odnětím svobody v délce trvání deseti let až doživotím, anebo peněžitým trestem. Indický trestní zákoník obsahoval také vysvětlivku, že za splnění skutkové podstaty pohlavního styku se ve smyslu zákona myslí vzájemná penetrace.“[24]

V souladu s předešlými rozhodnutími indického nejvyššího soudu platí rozhodnutí místních soudů ohledně ústavnosti zákonů nejen v dané jurisdikci, nýbrž celé Indii.[25]

Jsou známy případy úřední šikany indických LGBT skupin na základě těchto zákonů.[26]

23. února 2012 vyjádřilo indické ministerstvo vnitra nesouhlas s dekriminalizací homosexuality s tím, že takové jednání odporuje indickému pojetí morálky.[27] Indická vláda zaujala k prohlášení resortu vnitra nesouhlasné stanovisko s tím, že v dekriminalizaci homosexuality neshledává žádnou právní vadu. Dva soudci Nejvyššího soudu Indie v reakci na to kritizovali vládu za to, že není v této otázce jednotná.[28]

11. prosince 2013 zrušil indický nejvyšší soud rozhodnutí dillíského soudu z r. 2009 dekriminalizující homosexualitu.[29][30][31][32][33]

Human Rights Watch (HRW) vyjádřila obavy, zda rozhodnutí indického nejvyššího soudu nepovede k perzekuci homosexuálních párů a jednotlivců, kteří se po předchozí dekriminalizaci vyoutovali.[21][34] Soudní rozhodnutí HRW odsoudila s tím, že odporuje lidské důstojnosti a základnímu právu na soukromí a ochranu před diskriminací.[35] Nadace Naz oznámila, že se proti soudnímu rozhodnutí pokusí odvolat.[36] Dle záznamů aktivistické skupiny Kavi's Humsafar Trust dvě pětiny indických homosexuálů po roce 2013 zažily vydírání.[17]

28. ledna 2014 zamítl indický nejvyšší soud žádost o odvolání, k níž se kromě Nadace Naz připojila i indická vláda a další subjekty nesouhlasící s potvrzením legitimity Sekce 377.[37] „Soud v Dillí během posuzování ústavnosti Sekce 377 přehlédl, že gayové, lesby, bisexuálové a translidé tvoří zanedbatelný vzorek populace, a že za více než 150 let bylo podle tohoto zákona trestáno méně než 200 lidí, což nezakládá právní důvod pro rozpor s články 14, 15 a 21,“ zdůvodňoval Nejvyšší soud Indie své rozhodnutí.[38]

18. prosince 2015 navrhl poslanec Sněmovny lidu za Indický národní kongres Shashi Tharoor zrušení Sekce 377, ale neúspěšně. Pro hlasovalo 24 poslanců, proti 71.[39]

2. února 2016 oznámil Nejvyšší soud Indie, že se bude znovu zabývat otázkou legitimity kriminalizace homosexuální aktivity.[40] V srpnu 2017 se indický nejvyšší soud jednomyslně usnesl, že právo na ochranu soukromí je základním právem garantovaným indickou ústavou, a že sexuální orientace je ryze soukromou záležitostí jednotlivců, čímž získali indičtí LGBT aktivisté novou naději na zrušení Sekce 377.[41]

V lednu 2018 se indický nejvyšší soud rozhodl, že o otázce ústavnosti Sekce 377 bude rozhodovat v plénu,[42] a že se 1. května 2018 uskuteční veřejné slyšení.[43] Indická vláda oznámila[44], že do soudního procesu nebude nijak zasahovat, a že hodlá respektovat jeho rozhodnutí, ať už bude jakékoliv.[45] K prvnímu slyšení došlo 10. července 2018 s tím[46][47] , že finální verdikt bude vydán do konce září 2018.[48] Podle indických LGBT aktivistů se jednalo o jeden z nejprůlomovějších mezníků v oblasti LGBT práv od získání nezávislosti s tím, že s velkou pravděpodobností ovlivní další vývoj i v jiných zemích Commonwealthu, které kriminalizují homosexualitu.[45]

Účastníci gay pride v Bhópalu oslavující rozhodnutí Nejvyššího soudu Indie, 2018

6. září 2018 vydal indický nejvyšší soud svůj verdikt,[49] v němž se celé plénum soudců shodlo, že Sekce 377 je neústavní z důvodu rozporu se základním právem na autonomii, intimitu a identitu, čímž v Indii definitivně dekriminalizoval homosexualitu.[50] Své zrušení předchozího rozhodnutí z roku 2013 odůvodnil takto:

Kriminalizace tělesného kontaktu je neracionální, svévolná a doslova neústavní.[51]

Dipak Misra, předseda Nejvyššího soudu Indie.

Z historického hlediska dlužíme těmto jednotlivcům a rodinám jimi tvořených omluvu. Homosexualita je součástí lidské sexuality a i její nositelné mají právo na důstojné zacházení a ochranu před diskriminací. LGBT komunita má právo se plně realizovat v rámci mezí stanovených zákony regulujících sexuální chování dospělých.

Indu Malhotrová, soudkyně Nejvyššího soudu Indie

Je těžké napravovat historické chyby, ale můžeme začít nanovo. To znamená nejen dekriminalizovat homosexualitu, nýbrž i obecně podporovat lidské právo na důstojný život.

Dhananjaya Y. Chandrachud, soudce Nejvyššího soudu Indie

Indický nejvyšší soud mimo jiné deklaroval, že neústavní je i diskriminace na základě sexuální orientace:[52]

Sexuální orientace je jedním z mnoho biologických jevů, které jsou přirozenou součástí identity jednotlivců, a na nichž se podílejí různé faktory. Sexuologové se donedávna domnívali, že lidé buď nejsou schopní ovládat svojí sexualitu, anebo pouze v omezené míře. Jakákoliv diskriminace jiných sexuálních orientací by proto znamenala ohrožení základního práva se svobodně projevovat.

Nejvyšší soud Indie zavázal také indickou vládu, aby vynaložila maximální úsilí na legalizaci i legitimizaci homosexuality v očích veřejnosti, včetně veřejných kampaní a aktivního odstraňování stigmat, jimž LGBT komunita čelí se zaměřením se na práci s policií.[53][54][55]

Součástí soudního rozhodnutí je taktéž ustanovení bránící případné rekriminalizaci homosexuality na základě klauzule o progresivitě ve vývoji práva.[56]

Někteří právní experti požadují s argumentací rozhodnutím indického nejvyššího soudu další zákony chránící LGBT práva, včetně legalizace stejnopohlavního manželství, adopce dětí homosexuálními páry a dědických práv.[57] 31. prosince 2019 se Džammú a Kašmír spolu s Ladakem staly svazovým teritoriem Indie, čímž byla tato právní neshoda definitivně vyřešená, neboť na tomto území začal platit indický trestní zákoník.[58]

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

V Indii není párům stejného pohlaví umožněno uzavírat manželství.

Festival Gay Pride v Bangaloře(2013)

I tak to ale nezabránilo soudu v Gurgaonu, aby v r. 2011 oddal dvě ženy.[1] Hned po svatbě se však pár stal terčem útoků ze strany přátel a rodiny v místě jejich bydliště

Jejich advokát se k této nešťastné události v průběhu hlavního líčení se 14 rodinnými příslušníky a obyvateli vesnice, kde ženy žily, vyjádřil tak, že hlavní příčinou vrůstající agresivity vesničanů je poslušnost stařešině, a zvyk brát zákon do svých rukou, pokud někdo z členů jejich komunity hrubým způsobem poruší morálku, mezi což spadá i nedovolená svatba mezi lidmi napříč různými kastami vyhodnocovaná tamním obyvatelstvem jako amorální zločin podobného rázu jako je například incest. Mluvčí policie Dr. Abhe Singh se v rozhovoru pro The Daily Telegraph vyjádřil takto: "Obě ženy byly přemístěny na bezpečné místo, kde mají zajištěnou tu nejlepší možnou ochranu přesně tak, jak soud nařídil. Policie se k tomuto kroku odhodlala z důvodu oprávněných obav obou žen, kterým hrozí potenciální nebezpečí pronásledování ze strany rodinných příslušníků nesouhlasících s jejich vztahem.[59]

Páru se nakonec podařilo dosáhnout toho, že rodina jejich vztah přijala.[60]

Práva translidí[editovat | editovat zdroj]

Indie tradičně uznává populace lidí hlásící se ke třetímu pohlaví, které se neztotožňují ani s mužským, ani ženským pohlavím. Tito jedinci jsou všeobecně označováni jako Hidžra, případně hijadas (hindsky, maithilsky a dógrí:हिजड़ा|हिजड़ा;[61][62] bengálsky: হিজড়া (দক্ষিণ এশিয়া)|হিজড়া]; nepálsky: हिजडा|हिजडा; maráthsky: हिजडा|हिजडा]). V telugštině se jim často také říká "napunsakudu" (నపుంసకుడు|నపుంసకుడు) nebo také hijrā (హిజ్రా), v urdštině "khwaja sara" (ہیجڑا|ہیجڑا), gudžarátsky "pavaiyaa" (પાવૈયા) nebo "hījadā" (હીજડા|હીજડા), tamilsky "aravani" (அரவாணி), pandžábsky "khusra" (ਹਿਜੜਾ|ਖੁਸਰਾ), urijsky: "hinjada" (ହିଂଜଡା), sindhsky "khadra" (کدڙا|کدڙ), mamlajálamsky "sandan" (ഷണ്‌ഡന്‍) nebo "hijada" (ഹിജഡ|ഹിജഡ), kannadsky "chhakka" (ಮಂಗಳಮುಖಿ|ಚಕ್ಕ), konkánsky "khojji" (खोज्जि), manipursky "nupi manbi", kašmírsky "napumsakh" (नपुंसख्), ásámsky "npunnsk" (নপুংসক), santalsky "cakra" (ᱪᱟᱠᱨᱟ), v sanskrtu "klība" (क्लीब), "napumpsa" (नपुंस) nebo "shandha" (षण्ढ) a v bodo "mil tilreh".[63][64][65][66][67] V českém jazyce pak normálně hovoříme o eunuších, translidech a intersexuálech.

Známi indičtí LGBT aktivisté[editovat | editovat zdroj]

Princ Manvendra Singh Gohil, Maharádža Rajpiply, se po svém coming outu v r. 2006 aktivně věnuje problematice HIV/AIDS a bezdomovectví LGBT mládeže
Pořadí Jméno Informace
1 Anjali Ameer Malajálamská herečka
2 Nakshatra Bagwe Herec a držitel několika cen
3 Manabi Bandyopadhyayová První indická otevřeně trans rektorka a nositelka titulu Ph.D
4 Vinay Chandran Gay a lidskoprávní aktivista
5 Bobby Darlingová Transgender herečka a podporovatelka LGBT práv
6 Tista Das Transgender aktivista
7 Sushant Divgikar Mr Gay India 2014
8 Pablo Ganguli Podnikatel v oblasti kultury, umělec, režisér a impresário
9 Rituparno Ghosh Populární filmař a vítěz 11. ročníku Indian National Film Awards
10 Anjali Gopalanová Lidskoprávní aktivistka
11 Andrew Harvey Spisovatel, náboženský učenec a učitel mystických tradic
12 Harish Iyer Aktivista, novinář a blogger
13 Celina Jaitleyová Miss India 2001
14 Firdaus Kanga Spisovatel a herec
15 Karpaga First transgender person in India to perform a leading role in a mainstream movie

Životní úroveň[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Yes (2018)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes (2018)
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání Yes/No (Pouze ve veřejné správě)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám Yes
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) Yes/No (Pouze ve veřejné správě)
Stejnopohlavní manželství No (Navrženo)
Jiná forma stejnopohlavního soužití No (Navrženo)
Adopce dítěte partnera No (Navrženo)
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry No (Navrženo)
Individuální adopce bez ohledu na sexuální orientaci Yes
LGBT osoby smějí můžou otevřeně sloužit v armádě No (Navrženo)
Možnost změny pohlaví Yes (2014, od r. 2019 požadována chirurgická změna)
Třetí pohlaví Yes (2014)
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No
Náhradní mateřství pro gay páry No
MSM smějí darovat krev No

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in India na anglické Wikipedii.

  1. a b "In a first, Gurgaon court recognizes lesbian marriage", Times of India
  2. https://www.thehindu.com/news/national/all-you-need-to-know-about-the-transgender-persons-bill-2016/article21226710.ece
  3. India: Prosecute Rampant 'Honor' Killings. Human Rights Watch. 18 July 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PATEL, Rashmi. Being LGBT in India: Some home truths. Livemint.com. 27 August 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. https://timesofindia.indiatimes.com/india/sc-decriminalises-section-377-calls-2013-ruling-arbitrary-and-retrograde/articleshow/65712063.cms
  6. Politics and Society Between Elections. Regional Political Democracy. 2019, s. 88–92. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Hundreds of gay rights activists join pride march in Delhi [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Homosexuality, Hinduism & the Third Gender (A Summary)
  9. Vaishnavism and homosexuality
  10. KUGLE, Scott A. Sufis and Saints' Bodies: Mysticism, Corporeality, and Sacred Power in Islam. Chapter 4 - Note 62-63: Univ of North Carolina Press, 1 Sep 2011. Dostupné online. ISBN 9780807872772. S. 309. (anglicky) 
  11. A digest of the Moohummudan law pp. 1-3 with footnotes, Neil Baillie, Smith Elder, London
  12. How did the Mughals view homosexuality? [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. KHALID, Haroon. From Bulleh Shah and Shah Hussain to Amir Khusro, same-sex references abound in Islamic poetry [online]. 17 June 2016 [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (English) 
  14. Sarmad Kashani Tomb in Jami Masjid, New Delhi, India - Archive - Diarna.org [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. V. N. Datta. Maulana Abul Kalam Azad and Sarman. [s.l.]: [s.n.], 2012-11-27. Dostupné online. ISBN 9788129126627. (anglicky) 
  16. Of Genizahs, Sufi Jewish Saints, and Forgotten Corners of History - UW Stroum Center for Jewish Studies [online]. 1 March 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b India decriminalises gay sex in landmark verdict [online]. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Xavier was aware of the brutality of the Inquisition. Deccan Herald. Deccan Herald, 27 April 2010. Dostupné online [cit. 18 September 2017]. (anglicky) 
  19. SHARMA, Jai. The Portuguese Inquisition in Goa: A brief history [online]. 2015-04-09 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. NAGAR, Ila; DASGUPTA, Debanuj. Public koti and private love: Section 377, religion, perversity and lived desire. Contemporary South Asia. December 2015, s. 426. DOI:10.1080/09584935.2015.1056092. (anglicky) 
  21. a b SATHYANARAYANA RAO, T. S.; JACOB, K S. The reversal on Gay Rights in India. Indian Journal of Psychiatry. 2014, s. 1–2. ISSN 0019-5545. DOI:10.4103/0019-5545.124706. PMID 24574551. (anglicky) 
  22. SURESH, Mayur. This is the start of a new era for India's LGBT communities. The Guardian. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  23. NUSSBAUM, Martha. Disgust or Equality? Sexual Orientation and Indian Law. Journal of Indian Law and Society. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  24. India: The Indian Penal Code [online]. World Intellectual Property Organization. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Kusum Ingots v. Union of India, (2004) 6 SCC 254: "An order passed on a writ petition questioning the constitutionality of a Parliamentary Act, whether interim or final, keeping in view the provisions contained in Clause (2) of Article 226 of the Constitution of India, will have effect throughout the territory of India subject of course to the applicability of the Act."
  26. Pervez Iqbal Siddiqui. Crackdown on gay party in Saharanpur, 13 held. The Times of India. 28 December 2010. Dostupné online [cit. 20 January 2011]. (anglicky) 
  27. MAHAPATRA, Dhananjay. Centre opposes decriminalisation of homosexuality in SC. Economic Times. Times Internet, 23 February 2012. Dostupné online [cit. 9 September 2014]. (anglicky) 
  28. Supreme Court pulls up Centre for flip-flop on homosexuality. The Indian Express. 28 February 2012. Dostupné online [cit. 9 September 2014]. (anglicky) 
  29. Supreme Court sets aside Delhi High Court judgment in Naz Foundation; Declares S.377 to be constitutional. barandbench.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 December 2013. (anglicky) 
  30. NELSON, Dean. India's top court upholds law criminalising gay sex. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 11 December 2013. Dostupné online [cit. 11 December 2013]. (anglicky) 
  31. Supreme Court makes gay sex punishable offence, again; Twitter war breaks out between those for and against the verdict [online]. DNA India, 2013-12-11 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. MAHAPATRA, Dhananjay. Supreme Court makes homosexuality a crime again. The Times Of India. 12 December 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Sc Verdict on Article 377 - Homosexuality - Virtue [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. IANS. Apex court ruling disappointing: rights body. Business Standard India. 2013-12-11. Dostupné online [cit. 2017-09-14]. (anglicky) 
  35. Harmit Shah Singh. India's Supreme Court declares homosexual sex illegal. CNN. 11 December 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Naz Foundation to file review petition against SC order on section 377. www.dnaindia.com. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Supreme Court refuses overruling its Verdict on Section 377 and Homosexuality [online]. Biharprabha News [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. J Venkatesan. Supreme Court sets aside Delhi HC verdict decriminalising gay sex. The Hindu. Chennai, India: 11 December 2013. Dostupné online [cit. 2013-12-12]. (anglicky) 
  39. India parliament blocks MP's bill to decriminalize gay sex [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ABC News. ABC News [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. India’s Supreme Court Upholds Right to Privacy Human Rights Watch
  42. India's supreme court could be about to decriminalise gay sex in major victory for LGBT rights [online]. independent.co.uk, 8 January 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Six New Petitioners In SC Seeking Scrapping Of Section 377IPC: Hearing On Tuesday [online]. Live Law, 27 April 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  44. SC Seeks Govt's Reply on IITians' Petition Scrapping Homosexuality [online]. 14 May 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  45. a b India on brink of biggest gay rights victory as Supreme Court prepares to rule on gay sex ban [online]. Independent.co.uk, 14 July 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  46. DHRUV, Rushabh. Just In: Supreme Court to start hearing section 377 case from July 10. In.com. 5 July 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  47. SC to hear petition against Section 377 next week. www.aninews.in. 6 July 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Section 377: SC reserves order, verdict on constitutional validity likely before October [online]. 17 July 2018 [cit. 2018-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 July 2018. (anglicky) 
  49. https://timesofindia.indiatimes.com/india/sc-decriminalises-section-377-calls-2013-ruling-arbitrary-and-retrograde/articleshow/65712063.cms
  50. Section 377 verdict: Here are the highlights. The Indian Express. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  51. India court legalises gay sex in landmark ruling [online]. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  52. MISRA, Dipak. Navtej Singh Johar and Ors. vs Union Of India Ministry Of Law and Justice [online]. [cit. 2018-09-06]. S. 160. Dostupné online. (anglicky) 
  53. India's top court decriminalizes gay sex in landmark ruling [online]. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Supreme Court decriminalises Section 377: All you need to know [online]. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  55. Indian supreme court decriminalises homosexuality [online]. 6 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  56. RAJAGOPAL, Krishnadas. 377 verdict has inbuilt firewall. The Hindu. 10 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  57. DAS, Shaswati. Historic verdict holds hope for same-sex marriages, adoption. Livemint.com. 7 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  58. SINGH, Dalip; RAUTRAY, Samanwaya. High Court's 1995 ruling offers hope to Jammu and Kashmir's LGBT community. The Economic Times. 10 September 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  59. "India's first married lesbian couple given 24-hour protection", The Telegraph
  60. Lesbian couple's parents accept their relationship - The Times of India. The Times Of India. Dostupné online. (anglicky) 
  61. Dogri translation of हिजड़ा [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Thakur, Gajendra, Videha English-maithili Dictionary. page 306
  63. Dacho Furtad, Konkani-English dictionary. Asian Educational Services, 1999
  64. SINHA, Chandrani. Manipur Elections 2017: Why is the transgender community of the state backing Irom Sharmila. InUth. 2 March 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  65. GRIERSON, George Abraham. A dictionary of the Kashmiri language [online]. 1932. Dostupné online. (anglicky) 
  66. BRONSON, Miles. A dictionary in Assamese and English. [s.l.]: Sibsagor, American Baptist mission press, 1867. Dostupné online. S. 311. (anglicky) 
  67. A Santali-English dictionary. [s.l.]: Santal Mission Press, 1899. Dostupné online. S. 86. (Santali)