Staré Město pod Landštejnem
| Staré Město pod Landštejnem | |
|---|---|
 Centrum obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Nová Bystřice |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′12″ s. š., 15°15′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 482 (2024)[1] |
| Rozloha | 69,27 km²[2] |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 378 81, 378 82 |
| Počet domů | 220 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 15 |
| Počet ZSJ | 15 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Staré Město pod Landštejnem 19 378 82 St. Město pod Landštejnem info@staremestopl.cz |
| Starostka | Jitka Liščáková |
| Oficiální web: www | |
  Staré Město pod Landštejnem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 547212 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staré Město pod Landštejnem (německy Altstadt) je městys v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 482[1] obyvatel. Geomorfologicky je městys usazen v podcelku Novobystřické vrchoviny. Severojižním směrem pak probíhá geomorfologický okrsek Landštejnská kotlina, kterou protéká potok Pstruhovec, na němž leží i vodní nádrž Landštejn.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní osada vznikla ve 12. století, ve 14. století se rozrostla na trhovou ves, spadající pod Landštejn, v 15. století byla povýšena na městečko. V období průmyslové revoluce se městečku vyhnula železnice i veškerý průmysl a význam obce začal postupně upadat. Zatímco roku 1840 mělo 1036 obyvatel, roku 1939 už jen 531. V letech 1938 až 1945 byl městys v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců. V 50. letech 20. století pak zanikla v nynějším obvodu městyse tato sídla: Dětříš, Košlák, Košťálkov, Kuní, Pernárec, Rajchéřov, Romava a Staré Hutě u Veclova.
Status městyse byl obci obnoven 6. prosince 2017.[4]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Městys Staré Město pod Landštejnem se skládá z osmi částí na patnácti katastrálních územích:
- Staré Město pod Landštejnem (i název k. ú.; včetně zaniklých osad a k. ú. Dětříš, Košlák, Košťálkov, Kuní pod Landštejnem a Pernárec)
- Dobrotín (i název k. ú.)
- Landštejn (leží v k. ú. Pomezí pod Landštejnem)
- Návary (i název k. ú.)
- Podlesí (k. ú. Podlesí pod Landštejnem)
- Pomezí (k. ú. Pomezí pod Landštejnem)
- Veclov (i název k. ú.; včetně zaniklých osad a k. ú. Staré Hutě u Veclova, Rajchéřov a Romava)
- Vitíněves (i název k. ú.)
Součástí Starého Města pod Landštejnem jsou i osady Buková, Dobrohoř a Filipov.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Zřícenina hradu Landštejn
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Židovský hřbitov na severozápad od vesnice
- Boží muka u silnice do Stálkova
- Škola
- Zámek Dobrohoř z 19. století
- Sýpka u cesty k zámku
Ochranné pásmo zříceniny státního hradu Landštejn
[editovat | editovat zdroj]Do katastrálních území Podlesí pod Landštejnem; Pomezí pod Landštejnem; Staré Město pod Landštejnem a Vitíněves zasahuje ochranné pásmo zříceniny státního hradu Landštejn.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel v pohledu od východu -
Židovský hřbitov -
Hrad Landštejn -
Vodní nádrž Landštejn -
Trojmezí
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Trojmezí (Dreiländerstein) – historický hraniční kámen (Čechy, Morava, Rakousko)
- Hadí vrch – přírodní rezervace
- Vodní dílo Landštejn zásobuje pitnou vodou Slavonicko, Dačicko a Novobystřicko
.jpg)
Přeshraniční propojení pro případ dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic
[editovat | editovat zdroj]Na turistických stezkách Romava - Reingers a Košťálkov - Kleintaxen jsou pro přechod státní hranice do Rakouska určená místa. Po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru zde vzniklo další přeshraniční propojení v úseku Romava - Reiberg, Dobbersberg; v úsecích Staré město pod Landštejnem - Reigers a Romava - Reingers vznikly společné hraniční cesty.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí předsedy poslanecké sněmovny [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Ochranné pásmo zříceniny státního hradu Landštejn - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staré Město pod Landštejnem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Město v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Staré Město pod Landštejnem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obecní kronika
| Městys Staré Město pod Landštejnem | |
|---|---|
|
Staré Město pod Landštejnem (včetně k. ú. zaniklých vsí Dětříš • Pernárec • Kuní • Košlák • Košťálkov) • Veclov (včetně exklávy tvořené k. ú. zaniklých vsí Staré Hutě • Rajchéřov • Romava) • Návary • Dobrotín • Podlesí • k. ú. Pomezí pod Landštejnem (Pomezí • Landštejn) • Vitíněves | |
