Pyšely: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, fakt; zpět vzdálenost od _okraje_ Prahy; vzdálenosti, když není řečeno jak, tak nejkratší = vzdušnou čarou
doplněny informace o Loretě, změněn obrázek
Řádek 109: Řádek 109:
Historie zdejšího panského sídla (původní [[tvrz]]e) není zcela známa. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v roce [[1587]], kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína (ti na zámku jednou hostili i [[král]]e [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]). V období [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorských]] [[Konfiskace|konfiskací]] byly Pyšely postoupeny [[Karel Harrach|Karlu Harrachovi]]. V dalším období se majitelé rychle měnili. Roku [[1787]], kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V roce [[1805]], za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a [[kaple]] s východem ze zámku. V roce [[1820]] byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku [[1838]] zbořena. Před rokem [[1908]] byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku [[1862]], se zachoval kamenný [[Baroko|barokní]] portál. [[Fasáda]] zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s [[parapet]]y a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. U zámku se rovněž nachází park. V roce [[1992]] proběhla celková [[rekonstrukce]] zámku.<ref name = historie-skola />
Historie zdejšího panského sídla (původní [[tvrz]]e) není zcela známa. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v roce [[1587]], kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína (ti na zámku jednou hostili i [[král]]e [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]). V období [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorských]] [[Konfiskace|konfiskací]] byly Pyšely postoupeny [[Karel Harrach|Karlu Harrachovi]]. V dalším období se majitelé rychle měnili. Roku [[1787]], kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V roce [[1805]], za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a [[kaple]] s východem ze zámku. V roce [[1820]] byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku [[1838]] zbořena. Před rokem [[1908]] byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku [[1862]], se zachoval kamenný [[Baroko|barokní]] portál. [[Fasáda]] zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s [[parapet]]y a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. U zámku se rovněž nachází park. V roce [[1992]] proběhla celková [[rekonstrukce]] zámku.<ref name = historie-skola />
Zámek slouží od roku [[1956]] jako [[domov pro seniory]] a je veřejnosti nepřístupný.<ref>http://www.domovproseniorypysely.cz/</ref>
Zámek slouží od roku [[1956]] jako [[domov pro seniory]] a je veřejnosti nepřístupný.<ref>http://www.domovproseniorypysely.cz/</ref>

===Loretánská kaple===
V dominantní poloze nad městem (419 m. n. m.) se nachází [[Baroko|barokní]] [[Loretánská kaple]] z roku [[1699]], zasvěcená [[Panna Marie|Panně Marii]]. Dal ji postavit [[František Antonín Halleweil]] jako napodobeninu sv. Chýše v [[Loreto|Loretu]] v [[Itálie|Itálii]]. Kapli obklopuje [[hřbitov]] (vysvěcený roku [[1789]]), její celková obnova byla provedena v roce [[1999]]. Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například [[Čerčanský chlum]] nebo [[Neštětická hora]]).<ref name=rsport />


===Sochařská výzdoba===
===Sochařská výzdoba===
Ve městě se nachází bohatá [[Socha|sochařská]] výzdoba, pocházející většinou z [[18. století]]. Na náměstí před vchodem do zámku stojí socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], u Loretánské kaple socha [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]]. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – [[František z Assisi|sv. František z Assisi]] (u fary), [[František Xaverský|sv. František Xaverský]], [[Svatá Anna|sv. Anna]] a [[Svatý Florián|sv. Florián]]. Autory soch jsou pravděpodobně [[Jan Bedřich Kohl]] a [[Josef Platzer]].<ref name=rsport />
Ve městě se nachází bohatá [[Socha|sochařská]] výzdoba, pocházející většinou z [[18. století]]. Na náměstí před vchodem do zámku stojí socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], u Loretánské kaple socha [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]]. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – [[František z Assisi|sv. František z Assisi]] (u fary), [[František Xaverský|sv. František Xaverský]], [[Svatá Anna|sv. Anna]] a [[Svatý Florián|sv. Florián]]. Autory soch jsou pravděpodobně [[Jan Bedřich Kohl]] a [[Josef Platzer]].<ref name=rsport />

===Loretánská kaple===
[[Image:Pysely (Loreta).jpg|thumb|Loretánská kaple]]
V dominantní poloze nad městem (419 m. n. m.) se nachází [[Baroko|barokní]] [[Loretánská kaple]] z roku [[1699]], zasvěcená [[Panna Marie|Panně Marii]]. Dal ji postavit [[František Antonín Halleweil]] jako napodobeninu sv. Chýše v [[Loreto|Loretu]] v [[Itálie|Itálii]]. Záhy se stala vyhledávaným poutním místem, kterým zůstala až do doby svého uzavření za [[Josefinismus|reforem]] císaře [[Josef II.|Josefa II.]] v roce [[1781]]. Záchranu Lorety nakonec umožnilo rozhodnutí stejného císaře. Ten zakázal pohřbívat na [[hřbitov]]ech uprostřed obcí, což byl i případ Pyšel. Původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže byl zrušen a nově zřízen v sousedství Lorety ([[1789]]), která byla následně přeměněna na hřbitovní kapli. U příležitosti 300 let od postavení byla Loreta v roce [[1999]] celkově zrekonstruována.<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Srnská
| jméno = Zdena
| titul = Loreta v Pyšelích
| periodikum = Pyšelské listy
| rok = 2009
| měsíc = leden-únor
| číslo = 88
| url = http://www.pysely.cz/soubory/PL_88.pdf
| formát = pdf
}}</ref> Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například [[Čerčanský chlum]], [[Neštětická hora]] v dálce pak i [[Konopiště]]).


===Ostatní===
===Ostatní===
[[Image:Pysely (Kaplicka).jpg|thumb|Kaplička]]
* Kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí TGM (původně asi z [[12. století]])
* Kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí TGM (původně asi z [[12. století]])
* Barokní [[fara]] (považovaná za jednu z nejkrásnějších ve středních Čechách).<ref name=rsport />
* Barokní [[fara]] (považovaná za jednu z nejkrásnějších ve středních Čechách).<ref name=rsport />
Řádek 142: Řádek 153:
<gallery widths="120px" heights="120px" perrow="5">
<gallery widths="120px" heights="120px" perrow="5">
Image:Pysely (Namesti).jpg|Část náměstí TGM
Image:Pysely (Namesti).jpg|Část náměstí TGM
Image:Pysely (Loreta).jpg|Loretánská kaple
Image:Pysely (Detsky domov).jpg|Dětský domov
Image:Pysely (Detsky domov).jpg|Dětský domov
Image:Pysely (Rybnik Pradlo).jpg|Rybník Prádlo
Image:Pysely (Rybnik Pradlo).jpg|Rybník Prádlo
Image:Pysely (Kaplicka).jpg|Kaplička<br/>(pod kopcem Obora)
Image:Pysely (Krajina v okoli).jpg|Okolní krajina
Image:Pysely (Krajina v okoli).jpg|Okolní krajina
</gallery>
</gallery>

Verze z 5. 7. 2009, 14:57

Šablona:Infobox české obce a města Město Pyšely se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov, asi 15 km jihovýchodně od okraje Prahy a 10 km severně od Benešova. Ke dni 22. srpna 2008 zde žilo 1 476 obyvatel (průměrný věk je necelých 40 let, nezaměstnanost činí 4%). Na území obce se nachází 520 obytných objektů a 620 chat (2008). Podle počtu obyvatel zaujímají Pyšely mezi českými městy 541. místo (z celkového počtu 593 k 1. lednu 2009).

Historie

Husova ulice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je zmiňován Předbor z Pyšel jako její tehdejší majitel.[zdroj⁠?] Historie města však sahá až do 11. století, na což ukazuje románský původ kostela Povýšení sv. Kříže a četné archeologické nálezy v lokalitě obce.[1] O vysokém stáří Pyšel svědčí i jejich pojmenování, odvozené pravděpodobně od slova pýšeti (těžce oddychovat, supět), které se ve středověké češtině již nevyskytuje.[2] Nejstarší částí Pyšel je oblast dnešní Husovy ulice západně od náměstí.

Pyšely byly povýšeny na město 25. října 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweila (ten daroval znaku města část svého erbu – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku 1946. Od 30. ledna 2007 byl obci status města vrácen.[3] [4]

Od 19. století jsou Pyšely vyhledávaným místem k rekreaci Pražanů, které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. Eliška Krásnohorská, Josef Lada, F. X. Šalda a Václav Špála. Do Pyšel jezdil i Tomáš Garrigue Masaryk, který zde byl čestným občanem.[1]

Současnost

Od 90.let 20.století zažívá město rozvoj související zejména s novou výstavbou při okrajích obce. Současně s tím trvale roste počet obyvatel (z necelých 1300 na konci 80.let na současných 1500). Do místní občanské vybavenosti patří pošta, zdravotní středisko, základní škola (působící v obci přes 350 let),[5] mateřská škola, několik obchodů a stravovacích zařízení.

Doprava

Doprava je zajišťována jednak autobusy, vlastní železniční zastávka (na trati 221) se nachází v katastru obce Čerčany v části Vysoká Lhota asi 2,5 km jihovýchodně od centra.

Kultura a společenský život

V Pyšelích rovněž od roku 2003 působí divadelní soubor SDOL (Sbor Dobrovolných Ochotnických Liboherců), který má přes 30 členů a každý rok připravuje 1-2 premiéry divadelních her.[6] Na náměstí TGM sídlí dále Pyšelské muzeum (původně založené v roce 1937, obnovené 1996), které vystavuje stálou expozici zaměřenou na obec a její okolí.[7] Od 90.let ve meště vychází jednou měsíčně zpravodaj Pyšelské listy.

Pamětihodnosti

Zámek

Zámek

Historie zdejšího panského sídla (původní tvrze) není zcela známa. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v roce 1587, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína (ti na zámku jednou hostili i krále Fridricha Falckého). V období pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi. V dalším období se majitelé rychle měnili. Roku 1787, kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V roce 1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. V roce 1820 byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s parapety a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. U zámku se rovněž nachází park. V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku.[7] Zámek slouží od roku 1956 jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný.[8]

Sochařská výzdoba

Ve městě se nachází bohatá sochařská výzdoba, pocházející většinou z 18. století. Na náměstí před vchodem do zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, u Loretánské kaple socha sv. Vojtěcha. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – sv. František z Assisi (u fary), sv. František Xaverský, sv. Anna a sv. Florián. Autory soch jsou pravděpodobně Jan Bedřich Kohl a Josef Platzer.[1]

Loretánská kaple

Loretánská kaple

V dominantní poloze nad městem (419 m. n. m.) se nachází barokní Loretánská kaple z roku 1699, zasvěcená Panně Marii. Dal ji postavit František Antonín Halleweil jako napodobeninu sv. Chýše v Loretu v Itálii. Záhy se stala vyhledávaným poutním místem, kterým zůstala až do doby svého uzavření za reforem císaře Josefa II. v roce 1781. Záchranu Lorety nakonec umožnilo rozhodnutí stejného císaře. Ten zakázal pohřbívat na hřbitovech uprostřed obcí, což byl i případ Pyšel. Původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže byl zrušen a nově zřízen v sousedství Lorety (1789), která byla následně přeměněna na hřbitovní kapli. U příležitosti 300 let od postavení byla Loreta v roce 1999 celkově zrekonstruována.[9] Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například Čerčanský chlum, Neštětická hora v dálce pak i Konopiště).

Ostatní

  • Kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí TGM (původně asi z 12. století)
  • Barokní fara (považovaná za jednu z nejkrásnějších ve středních Čechách).[1]

Dětský domov

Ve městě působí dětský domov (v Senohrabské ulici), jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Byl původně postaven v roce 1912 jako Útulek sv. Josefa pro sirotky a opuštěné děti vedený řádovými sestrami a svému účelu slouží dodnes. Od roku 2004 působí jako domov rodinného typu (celkový počet dětí nesmí přesáhnout 48) a je určen pro děti od 3 do 18 let.[10]

Kultura a sport

Slavní rodáci

Místní části

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d e SRNSKÁ, Zdeňka. Turistika – Kraj: Středočeský – Pyšely – Historie [online]. Rsport.cz, 2008 [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. 
  2. CHVOJKA, Jiří. Náš kraj v době románské. Pyšelské listy. Květen, červen 2009, čís. 90, s. 10-11. Dostupné online [pdf]. 
  3. Rozhodnutí č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Pyšely městem, Miloslav Vlček, 30. ledna 2007
  4. CHVOJKA, Stanislav. Pyšely znovu městem. Pyšelské listy. Březen 2007, čís. 71. Dostupné online [pdf]. 
  5. Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29 [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. 
  6. http://www.divadlopysely.estranky.cz/stranka/sdol2
  7. a b Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29 [cit. 2009-07-05]. Kapitola Pyšelské muzeum - Z historie Pyšel. Dostupné online. 
  8. http://www.domovproseniorypysely.cz/
  9. SRNSKÁ, Zdena. Loreta v Pyšelích. Pyšelské listy. Leden-únor 2009, čís. 88. Dostupné online [pdf]. 
  10. http://www.ddpysely.cz

Externí odkazy


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyšely na Wikimedia Commons


Šablona:OBV

Šablona:Geo cz