Kuna skalní: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
celkové rozšíření a upravení, nestihnuto dle představ, snad dodělám
ještě rozšíření, přidání zdroje Heráň
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Kuna skalní
| jméno = Kuna skalní
| obrázek = Kuna domowa, kamionka (Martes foina).JPG
| obrázek = Kuna domowa, kamionka (Martes foina).JPG
| šířka obrázku = 258px
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| čeleď = [[Lasicovití]] (Mustelidae)
| čeleď = [[Lasicovití]] (Mustelidae)
| rod = [[kuna]] (''Martes'')
| rod = [[kuna]] (''Martes'')
| binomické jméno = Martes foina
| binomické jméno = Martes foina
| druh popsal = [[Johann Christian Polycarp Erxleben|Erxleben]], [[1777]]
| druh popsal = ([[Johann Christian Polycarp Erxleben|Erxleben]], [[1777]])
}}
}}
[[Soubor:Kot i kuna.jpg|náhled|250px|Kuna a kočka domácí]]
[[Soubor:Kot i kuna.jpg|náhled|250px|Kuna a kočka domácí]]
[[Soubor:Martes foina 1 (Bohuš Číčel).jpg|náhled|Kuna skalní v zimě]]
[[Soubor:Martes foina 1 (Bohuš Číčel).jpg|náhled|Kuna skalní v zimě]]
[[Soubor:Martes foina MHNT ZOO 2010.9.2.jpg|náhled|Kostra]]
[[Soubor:Martes foina MHNT ZOO 2010.9.2.jpg|náhled|Kostra]]
'''Kuna skalní''' (''Martes foina'' Erxleben, 1777) v minulosti někdy nazývaná též '''kuna domácí''' je [[Šelmy|šelma]] z čeledi [[lasicovití]].
'''Kuna skalní''' (''Martes foina'') v minulosti někdy nazývaná též '''kuna domácí''' je [[Šelmy|šelma]] z čeledi [[lasicovití]]. Řadí se mezi nejběžnější evropské šelmy, často žije i v těsné blízkosti lidí.


== Popis ==
== Popis ==
Má dlouhé štíhlé tělo s hnědou srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (krémovou) náprsenkou, která dosahuje až k předním tlapkám. Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající [[Kuna lesní|kuny lesní]] je právě náprsenka, kterou kuna lesní žlutou. Délka těla je 40-54 cm, ocas měří až 22 až 30 cm. Váží 1,1 až 2,3 kg.<ref name=":0">{{Citace monografie
Má dlouhé štíhlé tělo s hnědou srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (krémovou) náprsenkou, která většinou dosahuje až k předním tlapkám. Výjimkou jsou populace z jižních částí výskytu, kde je náprsenka malá nebo téměř chybí.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Heráň
| jméno = Ivan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Zvířata celého světa 9. Kunovité šelmy
| vydání =
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 1982
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající [[Kuna lesní|kuny lesní]] je právě náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. Délka těla je 40-54 cm, ocas měří až 22 až 30 cm. Váží 1,1 až 2,3 kg.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hunter
| příjmení = Hunter
| jméno = Luke
| jméno = Luke
Řádek 31: Řádek 44:
| strany = 174
| strany = 174
| isbn =
| isbn =
}}</ref> Polštářky na tlapkách nemá pokryté srstí. Výborně šplhá.
}}</ref> Polštářky na tlapkách nemá pokryté srstí.<ref name=":1" /> Výborně šplhá.


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
Kuna skalní se vyskytuje v Evropě (téměř celé) a v Asii (především ve střední). Zavlečena byla do USA ([[Wisconsin]]).<ref name=":0" />
Kuna skalní se vyskytuje v [[Evropa|Evropě]] (téměř celé) a v [[Asie|Asii]] (především ve střední, ale i v západní, jižní a východní). Zavlečena byla do USA ([[Wisconsin]]).<ref name=":0" />


== Stanoviště ==
== Stanoviště ==
Oblíbenými stanovišti jsou zarostlá skalnatá prostranství, ruiny či lidmi řídce navštěvované stavby (půdy, zahrady či stavby v okolí chat). V Evropě žije obvykle v blízkosti lidských staveb, a to i v centrech velkých měst včetně Prahy, Brna a Ostravy. Ve městech obývá půdy, opuštěné budovy, šachty a podobné objekty. Živí se zde potkany, zdivočelými holuby i odpadky z popelnic. Známa je také návštěvami chat a chalup, kde rozkousává izolace, zanechává trus i zbytky potravy, lidem mohou vadit také hlučné aktivity kun v období páření. Známa je kuna skalní návštěvami zaparkovaných [[automobil]]ů, kde může způsobit technické poruchy přehryzáním kabelů a hadiček.<ref>{{Citace periodika
Oblíbenými stanovišti jsou zarostlá skalnatá prostranství, ruiny či lidmi řídce navštěvované stavby (půdy, zahrady či stavby v okolí chat). V Evropě žije obvykle v blízkosti lidských staveb, a to i v centrech velkých měst včetně Prahy, Brna a Ostravy. Ve městech obývá půdy, opuštěné budovy, šachty a podobné objekty. Známa je také návštěvami chat a chalup, kde rozkousává izolace, zanechává trus i zbytky potravy, lidem mohou vadit také hlučné aktivity kun v období páření. Mnohdy vniká i do zaparkovaných [[automobil]]ů, kde může způsobit technické poruchy přehryzáním kabelů a hadiček.<ref>{{Citace periodika
| titul = Kuny můžou lidem připravit peklo, přichází jejich čas
| titul = Kuny můžou lidem připravit peklo, přichází jejich čas
| periodikum = Novinky.cz
| periodikum = Novinky.cz
Řádek 48: Řádek 61:


=== Potrava ===
=== Potrava ===
Kuna se živí především [[hlodavci]] a dalšími drobnými [[savci]] (králíky), koncem léta a na podzim tvoří většinu jídelníčku ovoce, případně semínka. Důležitou složku její potravy tvoří i ptáci (především pěvci a hrabaví), a to jak dospělí jedinci, tak vejce a mláďata. Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i na dospělé jedince. Patří mezi obávané návštěvníky kurníků, kde často zakousne všechny slepice, aniž by je sežrala či vysála krev.<ref name="Savci">{{Citace monografie
Kuna se živí především [[hlodavci]] (hraboši, myšmi, krysami, potkany) a dalšími malými [[savci]] (například králíky), koncem léta a na podzim tvoří většinu jídelníčku ovoce, ořechy a semínka. Dále v poměrně velké míře konzumuje [[hmyz]], v menším množství pak plazy a vejce. Důležitou složku její potravy tvoří i ptáci (především pěvci a hrabaví), a to jak dospělí jedinci, tak mláďata. Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i na dospělé jedince.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Patří mezi obávané návštěvníky kurníků, kde často zakousne všechny slepice, aniž by je sežrala či vysála krev.<ref name="Savci">{{Citace monografie
| příjmení = Hanzák
| příjmení = Hanzák
| příjmení2 =
| příjmení2 =
Řádek 60: Řádek 73:
| strany = 260
| strany = 260
| isbn =
| isbn =
}}</ref> Dále se živí hmyzem, plazy a vejci. Kuny žijící v blízkosti lidí se přiživují na různých odpadcích, krmítkách a jídle určeném domácím zvířatům.<ref name=":0" />
}}</ref> Někdy se stane, že kuna znavená zabíjením velkého počtu slepic, usne přímo v kurníku mezi mrtvou drůbeží.<ref name=":1" /> Kuny žijící v blízkosti lidí se přiživují na různých odpadcích, krmítkách a jídle určeném domácím zvířatům.<ref name=":0" />


=== Život ===
=== Život ===
Je to tvor aktivní v noci a za soumraku. Spíše samotářský, teritoriální tvor. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle menší než v přírodě.<ref name=":0" />
Je to tvor aktivní v noci a za soumraku. Spíše samotářský, teritoriální tvor. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle menší než v přírodě.<ref name=":0" />


K páření dochází v červenci a srpnu, mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců (v březosti je období [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči asi kolem pátého týdne věku. Po třech měsících se osamostatňují, až do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve dvou letech. Dožívá se 10 až 12, v zajetí až 18 let.
K páření dochází v červenci a srpnu, mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců (v březosti je období [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči asi kolem pátého týdne věku. Po třech měsících se osamostatňují, až do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve dvou letech. Dožívají se 10 až 12, v zajetí až 18 let.


== Ochrana ==
== Ochrana ==
Kuna skalní smí být lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená. Pouze v oblastech chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve se smí lovit po celý rok.
Kuna skalní smí být v České republice lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Myslivost - Doby lovu zvěře
| url = http://www.myslivost.cz/Informace-pro-myslivce/Doby-lovu-zvere
| vydavatel = Myslivost.cz - Stráž myslivosti
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-08-07
}}</ref> Pouze v oblastech chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve se smí lovit po celý rok.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 7. 8. 2019, 19:10

Jak číst taxoboxKuna skalní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
ČeleďLasicovití (Mustelidae)
Rodkuna (Martes)
Binomické jméno
Martes foina
(Erxleben, 1777)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kuna a kočka domácí
Kuna skalní v zimě
Kostra

Kuna skalní (Martes foina) v minulosti někdy nazývaná též kuna domácí je šelma z čeledi lasicovití. Řadí se mezi nejběžnější evropské šelmy, často žije i v těsné blízkosti lidí.

Popis

Má dlouhé štíhlé tělo s hnědou srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (krémovou) náprsenkou, která většinou dosahuje až k předním tlapkám. Výjimkou jsou populace z jižních částí výskytu, kde je náprsenka malá nebo téměř chybí.[2] Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající kuny lesní je právě náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. Délka těla je 40-54 cm, ocas měří až 22 až 30 cm. Váží 1,1 až 2,3 kg.[3] Polštářky na tlapkách nemá pokryté srstí.[2] Výborně šplhá.

Rozšíření

Kuna skalní se vyskytuje v Evropě (téměř celé) a v Asii (především ve střední, ale i v západní, jižní a východní). Zavlečena byla do USA (Wisconsin).[3]

Stanoviště

Oblíbenými stanovišti jsou zarostlá skalnatá prostranství, ruiny či lidmi řídce navštěvované stavby (půdy, zahrady či stavby v okolí chat). V Evropě žije obvykle v blízkosti lidských staveb, a to i v centrech velkých měst včetně Prahy, Brna a Ostravy. Ve městech obývá půdy, opuštěné budovy, šachty a podobné objekty. Známa je také návštěvami chat a chalup, kde rozkousává izolace, zanechává trus i zbytky potravy, lidem mohou vadit také hlučné aktivity kun v období páření. Mnohdy vniká i do zaparkovaných automobilů, kde může způsobit technické poruchy přehryzáním kabelů a hadiček.[4] Občas se vyskytuje i v lese a šplhá po stromech, nicméně jde o vzácné případy, neboť zde se daří její příbuzné kuně lesní. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 4200 metrů.[3]

Ekologie a chování

Potrava

Kuna se živí především hlodavci (hraboši, myšmi, krysami, potkany) a dalšími malými savci (například králíky), koncem léta a na podzim tvoří většinu jídelníčku ovoce, ořechy a semínka. Dále v poměrně velké míře konzumuje hmyz, v menším množství pak plazy a vejce. Důležitou složku její potravy tvoří i ptáci (především pěvci a hrabaví), a to jak dospělí jedinci, tak mláďata. Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i na dospělé jedince.[3][2] Patří mezi obávané návštěvníky kurníků, kde často zakousne všechny slepice, aniž by je sežrala či vysála krev.[5] Někdy se stane, že kuna znavená zabíjením velkého počtu slepic, usne přímo v kurníku mezi mrtvou drůbeží.[2] Kuny žijící v blízkosti lidí se přiživují na různých odpadcích, krmítkách a jídle určeném domácím zvířatům.[3]

Život

Je to tvor aktivní v noci a za soumraku. Spíše samotářský, teritoriální tvor. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle menší než v přírodě.[3]

K páření dochází v červenci a srpnu, mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců (v březosti je období odložené nidace), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.[3] Ta otevírají oči asi kolem pátého týdne věku. Po třech měsících se osamostatňují, až do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve dvou letech. Dožívají se 10 až 12, v zajetí až 18 let.

Ochrana

Kuna skalní smí být v České republice lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.[6] Pouze v oblastech chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve se smí lovit po celý rok.

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b c d HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 9. Kunovité šelmy. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982. 
  3. a b c d e f g HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 174. 
  4. Kuny můžou lidem připravit peklo, přichází jejich čas. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-27]. 
  5. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Kuna skalní, s. 260. 
  6. Myslivost - Doby lovu zvěře [online]. Myslivost.cz - Stráž myslivosti [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy