Zdeněk Koudelka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) (Martin Urbanec)
doplnění informací o získaném vzdělání
Řádek 50: Řádek 50:
== Život ==
== Život ==
Vystudoval [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnickou fakultu Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]], kde působí jako [[docent]] (1992–1996 asistent, 1996–2009 [[odborný asistent]]) na Katedře [[ústavní právo|ústavního práva]] a [[politologie]]. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany [[Univerzita obrany|Vojenské akademie]] a účastnil se počátků činnosti [[Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity|Mezinárodního politologického ústavu]] v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – ''Budování států'' (1993–1996) a ''[[Politologický časopis]]'' (1994–2003).
Vystudoval [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnickou fakultu Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]], kde působí jako [[docent]] (1992–1996 asistent, 1996–2009 [[odborný asistent]]) na Katedře [[ústavní právo|ústavního práva]] a [[politologie]]. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany [[Univerzita obrany|Vojenské akademie]] a účastnil se počátků činnosti [[Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity|Mezinárodního politologického ústavu]] v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – ''Budování států'' (1993–1996) a ''[[Politologický časopis]]'' (1994–2003).

Vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo absolvoval stejně jako doktorské vzdělání na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. [[Habilitační práce|Habilitační práci]] obhájil a [[Docent|docentem]] byl jmenován na Právnické fakultě [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzity Komenského v Bratislavě]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno = Masarykova univerzita
| titul = doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - životopis
| vydavatel =
| url = https://www.muni.cz/lide/756-zdenek-koudelka/zivotopis
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-10-11
}}</ref>


V letech 1990–1998 byl členem [[zastupitelstvo|zastupitelstva]], 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v [[Brno-Jundrov|Brně-Jundrově]], spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl [[advokátní koncipient]] advokáta [[Petr Mrkývka|Petra Mrkývky]] a 1996–2006 [[advokát]]. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|komunálních volbách roku 1994]]. Neúspěšně sem kandidoval v [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998|komunálních volbách roku 1998]] a [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002|komunálních volbách roku 2002]].<ref>{{Citace elektronické monografie
V letech 1990–1998 byl členem [[zastupitelstvo|zastupitelstva]], 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v [[Brno-Jundrov|Brně-Jundrově]], spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl [[advokátní koncipient]] advokáta [[Petr Mrkývka|Petra Mrkývky]] a 1996–2006 [[advokát]]. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|komunálních volbách roku 1994]]. Neúspěšně sem kandidoval v [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998|komunálních volbách roku 1998]] a [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002|komunálních volbách roku 2002]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Verze z 11. 10. 2018, 13:25

doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 18. dubna 2006
Zastupitel MČ Brno-Jundrov
(1990-91 také radní a 1991, 1992-94 místostarosta MČ)
Úřadující
Ve funkci od:
11. říjen 2014
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 19. listopadu 1998
Rektor Vysoké školy Karla Engliše
Ve funkci:
1. září 2014 – 20. února 2018
PředchůdceJiří Koleňák
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD
Narození9. května 1969 (54 let)
Boskovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská
SídloBrno-Jundrov
Alma materMasarykova univerzita
Profesepedagog, politik a advokát
Webová stránkawww.zdenekkoudelka.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Koudelka (* 9. května 1969 Boskovice) je český právník, vysokoškolský pedagog a politik moravské národnosti[1], na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD.

Život

Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako docent (1992–1996 asistent, 1996–2009 odborný asistent) na Katedře ústavního práva a politologie. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie a účastnil se počátků činnosti Mezinárodního politologického ústavu v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – Budování států (1993–1996) a Politologický časopis (1994–2003).

Vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo absolvoval stejně jako doktorské vzdělání na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Habilitační práci obhájil a docentem byl jmenován na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[2]

V letech 1990–1998 byl členem zastupitelstva, 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v Brně-Jundrově, spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl advokátní koncipient advokáta Petra Mrkývky a 1996–2006 advokát. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v komunálních volbách roku 1994. Neúspěšně sem kandidoval v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002.[3]

Poslanec

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Jihomoravský kraj).[4] Byl členem sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 1998–2000 i členem výboru mandátového a imunitního. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2002. V tomto funkčním období byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 2002–2003 rovněž členem mandátového a imunitního výboru. V parlamentu setrval do dubna 2006, kdy rezignoval na mandát.[5][6]

Jeho působení v PS je spojeno s umístěním Veřejného ochránce práv, Nejvyššího správního soudu a pobočky České advokátní komory do Brna, Justiční akademie do Kroměříže, se vznikem asistentů soudců, zákonným posílením vysílání moravských studií České televize a posílením zákonného postavení letišť v Brně-Tuřanech a Ostravě-Mošnově v oblasti nákladní dopravy z ciziny umožněním rostlinolékařské kontroly.

Byl členem pracovní skupiny pro změnu poměrného volebního systému do Poslanecké sněmovny připravované podle opoziční smlouvy mezi ČSSD a Občanskou demokratickou stranou a autorem po něm nazývaného volebního dělitele (též vyrovnávací či upravený d'Hondt). Volební reforma byla uzákoněna v roce 2000, ale později zrušena Ústavním soudem. Dnes se volební dělitel Koudelka používá ve volbách zastupitelstev krajů. Spolunavrhl zákon č. 480/2006 Sb., který zvýšil počet preferenčních hlasů voličů ze 2 na 4 a snížil nutné procento preferencí ze 7 na 5 % pro posunutí kandidáta na kandidátce do Poslanecké sněmovny. V letech 2000–2002 byl poradcem ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. V červnu 2004 byl navržen na ministra spravedlnosti premiérem Vladimírem Špidlou,[7] ale ke jmenování již nedošlo pro pád Špidlovy vlády. V letech 2004–2009 byl členem Dozorčí rady Vinařského fondu a ve spolupráci s ním navrhl změny zákona o činnosti Vinařského fondu a daňových zákonů snižující administrativní povinnosti vinařů podle zákona o spotřební dani a umožňující poskytovat tiché víno jako daňově uznatelný podnikatelský dar dle daně z příjmů i z přidané hodnoty, což bylo uzákoněno roku 2005.

Činnost po odchodu ze Sněmovny

V dubnu 2006 se vzdal poslaneckého mandátu i místa na kandidátce ČSSD v nadcházejících parlamentních volbách a byl jmenován náměstkem nejvyšší státní zástupkyně. Funkci vykonával do ledna 2011. Inicioval vznik asistentů státních zástupců. V letech 2007–2011 byl členem a 2008–2011 předsedou redakční rady časopisu Státní zastupitelství. Od roku 2010 je členem redakčních rad časopisů Trestní právo, Právo, ekonomika, management, Journal on Legal and Economic Issues of Central Europe, Journal of Criminal Law and Public Prosecution, od roku 2011 Pro Publico Bono.[8] a od roku 2014 je předsedou redakční rady časopisu Právo a bezpečnost. V letech 2011-13 byl náměstkem ředitele Justiční akademie v Kroměříži.

V březnu 2012 jej prezident republiky Václav Klaus navrhl na soudce Ústavního soudu.[9] 25. dubna 2012 Senát souhlas s jeho jmenováním nevyslovil.[10] V tajném hlasování získal jen 29 hlasů celkem 71 hlasujících senátorů.

Na přelomu 2012/2013 se podle informací Lidových novin podílel na přípravě zejména aboličního článku kontroverzní amnestie Václava Klause.[11]

V letech 2014-18 byl rektorem Vysoké školy Karla Engliše. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za ČSSD v Jihomoravském kraji.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 2010-04-29 [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. - životopis. www.muni.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Počet obyvatel: 3 774 Osoba: Zdeněk Koudelka [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zdeněk Koudelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zdeněk Koudelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Špidla našel nového šéfa justice, iDNES.cz, 15. června 2004
  8. ↑ Pro Publico Bono. www.propublicobono.hu [online]. [cit. 08-01-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-01-2014. 
  9. ↑ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.)
  10. ↑ Senátní tisk č. 308
  11. ↑ Amnestii připravovala trojice Jakl, Hasenkopf a Koudelka [online]. lidovky.cz [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hejtmani, exministři i student s afrem. Podívejte se, kdo ve volbách spoléhá na kroužkování. Aktuálně.cz [online]. 2017-09-03 [cit. 2017-09-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Koudelka&oldid=16521908“