Letiště Brno-Tuřany

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
Základní informace
Stát	Česko Česko
Nejbližší město	Brno (7,5 km)
Typ letiště	mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel	Letiště Brno a. s.
Otevření	1954
Kód letiště ICAO	LKTB
Kód letiště IATA	BRQ
Souřadnice	49°9′5″ s. š., 16°41′38″ v. d.
Nadmořská výška	778 ft / 237 m
Statistika
Cestujících	486 134
Pohybů	32 216
Odkazy
Web	Oficiální web, Oficiální web a Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

• 09/27 – beton, 2650×60 m
• 08/26 – tráva, 1000×30 m

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany je veřejné mezinárodní letiště. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území Tuřany, velká část areálu však zasahuje i do katastrálního území Šlapanice u Brna (součást města Šlapanice), menší okrajová jihovýchodní část letištního areálu se nachází i v katastrálním území Dvorska.

Vybavení

Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.

Historie ,

Dálniční napojení a blízká letiště

tuřanské letiště od jihovýchodu

Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední obce Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno v roce 1954, v roce 1958 zde byl zahájen civilní provoz. Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala, roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m.V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob prakticky ustala.

V letech 1981 – 82, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, v Brně krátce operoval 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983 - 84 se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato 8. slp přestal existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.

V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala a roku 1989 získalo letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště. V polovině roku 2002 začíná provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny CIAF (Czech International Air Fest). V roce 2004 bylo letiště předáno Jihomoravskému kraji, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly V roce 2006 byl otevřen moderní, architektonicky pozoruhodný terminál a zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Gerony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Gerony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13%. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba Svatého otce Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.

Plán letiště a okolí

Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.

Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines - kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.. V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících.

Doprava z/na letiště

Letištní terminál leží přibližně 2 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 10 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka 76 od hlavního nádraží s jízdní dobou přibližně 20 min. Před terminálem je stanoviště taxislužby.

Letecká spojení

Mapa destinací v r. 2010

Pravidelná osobní přeprava

• Central Connect Airlines: Praha codeshare s ČSA (do 22.7.2011)
• Czech Connect Airlines: Moskva-Domodědovo, Sankt Petersburg, od 10. 8. 2011 následný transfer Praha codeshare se Student Agency, od 29. 12. 2011 interline letenky do celé sítě společnosti Transaero ... všechny lety přerušeny od 20.1.2012
• Ryanair: Londýn-Stansted, Milán-Bergamo
• Smart Wings (obchodní značka pro nízkonákladové linky Travel Service) - dopravce vyhrazuje část kapacity svých pravidelných charterových letů jako sezónní linky, kdy ve volném prodeji nabízí letenky do různých destinací, především v Řecku, Španělsku, Bulharsku nebo na Kypru. V roce 2010: Burgas, Gerona, Heraklion, Mallorka, Kavala, Preveza, Samos, Kos, Rhodos
• UTair - Moskva-Vnukovo
• VAN AIR Europe - letecká společnost, mající zde sídlo společně se sesterskou servisní společnosti Aeroservis; pravidelnou i nepravidelnou přepravu osob provozuje převážně v zahraničí, pod značkou jiných dopravců, se třemi stroji Turbolet L-410UVP-E
• Wizz Air - Londýn-Luton, Řím-Fiumicino, Eindhoven

Stojánka v letní špičce

Charterové lety

Převážně v letních měsících provozuje pro různé cestovní kanceláře asi 10 dopravců pravidelné i nepravidelné charterové lety do více než 30 destinací, zejména v Řecku, Bulharsku, Egyptě, Španělsku, Turecku a Tunisku. Mezi vzdálenější destinace patří Thajsko, Spojené arabské emiráty nebo Keňa. Nejvýznamnějšími operátory jsou Travel Service a ČSA.

Nákladní (cargo) přeprava

Společnost TNT provozuje každodenní lety z belgického Lutychu (Liege) a Prahy. Ve významném objemu je tu zastoupena i nepravidelná cargo přeprava, provozovaná jinými dopravci. Objem nákladní přepravy má v posledních letech stoupající tendenci, zatím se ale pohybuje v řádu tisíců t/rok (3 350 t v r. 2007, 6 273 t v r. 2008, 9 679 t v r. 2009). Existují ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností ECA (Euro Cargo Air), která zde uvažuje zřídit svoji základnu .

Ostatní lety

Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréningové lety (Austrian Arows) atd. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)

Počet odbavených cestujících a pohybů letadel

Odbavené osoby - graf

V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis., s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce VPD. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok. V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43%.

Rok	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014
Pohyby letadel	8 000	8 500	9 300	8 150	7 899	6 289	8 136	12 620	16 596	17 823	16 126	20 105	22 893	29 303	30 513	25 027	26 837	29 885	27 803	32 216
Odbavené osoby	87 000	123 000	138 000	110 036	127 954	112 797	128 583	157 257	166 142	171 888	315 672	393 686	415 276	506 174	440 850	396 589	557 952	534 968	463 023	486 134

Terminál a další významné stavby

Interiér odletové haly

Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.

V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.

Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.

V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.

Rozvoj letiště

Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. SŽDC připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období , který mj. obsahuje:

• Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
• Rekonstrukce naváděcího systému pro i podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
• Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
• Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)

Letecké nehody

Újezd u Brna, pomník leteckého neštěstí 1962

• Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná .

• Stroj Air Algerie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.

Pamětní deska

• V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8.slp, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11.4.1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).

Památník československým válečným letcům

8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště.

Galerie

• 
  Celkový pohled na letiště
• 
  B737 Travel Service
• 
  L-410 VAN Air Europe
• 
  B737-800 Ryanair
• 
  B737-300 Atlant Soyuz
• 
  Cargo - IL76 Uzbekistan Airways
• 
  Nákladní letouny v Brně
• 
  Vyhlídka pro veřejnost (Boeing 757 Jakutia)
• 
  Odletová hala podle návrhu P. Parolka
• 
  Odletová hala od letadel
• 
  Red arrows, v pozadí ÚLy
• 
  Odlet papeže 27.9.2009
• 
  Fáze přistání Ruslana z vyhlídky vedle terminálu
• 
  Kryštof 04, vrtulník letecké záchranné služby pro Jihomoravský kraj

Související články

• Doprava v Brně

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Brno-Tuřany na Wikimedia Commons
• Brno-Tuřany Airport (oficiální stránka)
• Vitrtuální procházka po letišti na stránkách brno.cz (před a uvnitř terminálu, po ploše)
• Grafický přehled provozovaných linek po r. 2005)
• Popis terminálu (Archiweb)
• Aktuální dění a fotografie z letiště Brno-Tuřany
• LKTB na World Aero Database
• AIP - navigační informace (AD2/LKTB)
• Webkamera LZS Alfa Helicopter

Portály: Letectví | Brno