Eva Zaoralová: Porovnání verzí
úmrtí značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = Eva Šebánková |
| rodné jméno = Eva Šebánková |
||
| místo narození = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}} |
| místo narození = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}} |
||
| Úmrtí = [[11.3.2022]] |
|||
| příbuzní = [[Viktorin Šulc]], dědeček z matčiny strany |
| příbuzní = [[Viktorin Šulc]], dědeček z matčiny strany |
||
| ocenění = [[Řád umění a literatury]] [[Soubor: Ordre des Arts et des Lettres Chevalier ribbon.svg |50px|řul]] (2002 a 2012)<br>[[Artis Bohemiae Amicis]] (2002)<br>[[Medaile Za zásluhy|medaile Za zásluhy]] [[Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 2st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] II. stupeň (2010)<br>[[Ceny české filmové kritiky]] (2017) |
| ocenění = [[Řád umění a literatury]] [[Soubor: Ordre des Arts et des Lettres Chevalier ribbon.svg |50px|řul]] (2002 a 2012)<br>[[Artis Bohemiae Amicis]] (2002)<br>[[Medaile Za zásluhy|medaile Za zásluhy]] [[Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 2st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] II. stupeň (2010)<br>[[Ceny české filmové kritiky]] (2017) |
Verze z 11. 3. 2022, 10:34
PhDr. Eva Zaoralová | |
---|---|
Eva Zaoralová (2007) | |
Rodné jméno | Eva Šebánková |
Narození | 28. listopadu 1932 Praha, Československo |
Úmrtí | 10. března 2022 (ve věku 89 let) |
Povolání | překladatelka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka, novinářka, filmová kritička a talentová manažerka |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Akademické gymnázium Štěpánská |
Témata | filmová kritika, filmová publicistika, filmový festival, management umění, překladatelská činnost, překlady z francouzštiny a překlady z italštiny |
Ocenění | Řád umění a literatury (2002 a 2012) Artis Bohemiae Amicis (2002) medaile Za zásluhy II. stupeň (2010) Ceny české filmové kritiky (2017) |
Manžel(ka) | Zdenek Zaoral |
Rodiče | Jan Šebánek, architekt Marie Šebánková |
Příbuzní | Viktorin Šulc, dědeček z matčiny strany |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eva Zaoralová (roz. Šebánková; 28. listopadu 1932 Praha – 10. března 2022)[1][2] byla česká filmová publicistka, specializující se především na francouzský a italský film. Od roku 1994 působila vedle herce Jiřího Bartošky ve vedení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Do roku 2010 byla umělecká ředitelka, od roku 2011 umělecká poradkyně festivalu.[3]
Životopis
Narodila se jako jedináček v rodině architekta Jana Šebánka a jeho ženy Marie Šebánkové, i dědeček z matčiny strany, Viktorin Šulc, byl povoláním architekt.[4] Po studiu na pražském Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici vystudovala francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze – a to včetně absolvované jazykové stáži díky její znalosti francouzštiny a italštiny –, kde jí byl také přiznán titul PhDr.[5][6][7] Následně se věnovala překládání z francouzštiny a italštiny (dle Souborného katalogu NK ČR např. Giuseppe Dessì, Federico Fellini, Goffredo Parise, Michelangelo Antonioni, Alba de Céspedes, Sveva Casati Modignani, Pierre Daninos, Georges Simenon, Cesare Pavese, Carlo Fruttero, Alberto Bevilacqua, Fred Kassak).[8]
Byla šéfredaktorkou odborného filmového časopisu Film a doba, na jehož vydávání se stále podílí. Přednášela filmovou historii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Zasedala v porotách mnoha filmových festivalů (Benátky, Berlín, Cannes, Mannheim, Wiesbaden, Antalya).
Ocenění
Dne 28. října 2010 převzala z rukou českého prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy v oblasti kultury.[9] V roce 2012 jí byl udělen polský Rytířský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky za přínos k rozvoji polsko-českého kulturního dialogu.[10][11] Ve stejném roce také povýšila na důstojnici francouzského Řádu umění a literatury, poté, co jí byl roku 2002 udělen tentýž řád avšak v hodnosti rytíře.[12] V roce 2018 získala „zvláštní uznání za mimořádný přínos české filmové kritice“ v rámci Cen české filmové kritiky.[13]
Osobní život
Byla třikrát vdaná,[14] jejími manžely byli chemik Jan König, filmový historik Ivo Hepner a také Zdenek Zaoral (1945–1996).[15][16]
Odkazy
Reference
- ↑ Eva Zaoralová-Hepnerová In: Obec překladatelů
- ↑ Zemřela Eva Zaoralová, první dáma karlovarského festivalu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Stručná historie festivalu Archivováno 10. 10. 2007 na Wayback Machine. na webu KVIFF
- ↑ Portrét: Eva Zaoralová. alenaprokopova.blogspot.cz [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Portrét: Eva Zaoralová. alenaprokopova.blogspot.cz [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Klára. Eva Zaoralová: Géniové bývají v soukromí často jiní, než si je představujeme. Novinky.cz. 2012-07-01. Dostupné online [cit. 2017-12-21].
- ↑ Eva Zaoralová. www.databaze-prekladu.cz [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Eva Zaoralová, filmová publicistka a duše karlovarského festivalu, slaví 85. narozeniny. Aktuálně.cz. 2017-11-27. Dostupné online [cit. 2017-12-21].
- ↑ Prezident ocenil válečné veterány, ale i Knížáka a Maciuchovou. iDNES.cz [online]. 2010-10-28 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Eva Zaoralová dostala polský Rytířský kříž | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2012-07-19 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Eva Zaoralová dostala Rytířský kříž za zásluhy v propagaci Polska. Novinky.cz. 2012-07-18. Dostupné online [cit. 2017-12-21].
- ↑ Eva Zaoralová převezme francouzský Řád umění a literatury | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2012-11-28 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Nejlepším loňským filmem se stalo česko-slovenské drama Špína. Českénoviny.cz [online]. 2018-01-27 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
- ↑ TICHÁ, Eva. Bartoška mi připadal jako fouňa, říká Eva Zaoralová. iDNES.cz [online]. 2012-01-08 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Zdenek Zaoral. ČSFD.cz [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ KŘIVÁNKOVÁ, Darina. První dámou českého filmu pořád zůstává Eva Zaoralová. Reflex.cz. 2014-07-07. Dostupné online [cit. 2017-12-21].
Literatura
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1120.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 753.
- KŘIVÁNKOVÁ, Darina. Vše o Evě. Reflex. Červenec 2010, čís. 26, s. 66–70. ISSN 0862-6634.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 805.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 544.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Zaoralová na Wikimedia Commons
- Galerie Eva Zaoralová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Zaoralová
- Rozhovor s Evou Zaoralovou – Czech.cz, Oficiální portál České republiky
- Eva Zaoralová (rozhovor z cyklu České televize "Na plovárně") – video on-line v archivu ČT
- Čeští filmoví kritici
- Čeští novináři
- Čeští překladatelé
- Překladatelé do češtiny
- Překladatelé z francouzštiny do češtiny
- Čeští překladatelé z italštiny
- Držitelé Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii
- Čeští romanisté
- Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis
- Důstojníci Řádu umění a literatury
- Čestní občané města Karlovy Vary
- Čestní občané Prahy 4
- Narození 1932
- Narození 28. listopadu
- Narození v Praze
- Úmrtí 2022
- Úmrtí 10. března