Cesare Pavese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cesare Pavese
Cesare pavese.jpg
Narození 9. září 1908
Santo Stefano Belbo
Úmrtí 27. srpna 1950 (ve věku 41 let)
Turín
Místo odpočinku Santo Stefano Belbo
Povolání jazykovědec, básník, spisovatel, překladatel, romanopisec, lektor, scenárista, literární kritik, novinář a životopisec
Alma mater Turínská universita
Ocenění Cena Strega (1950)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cesare Pavese (9. září 1908, Santo Stefano Belbo27. srpna 1950, Turín) byl italský básník, romanopisec, literární kritik a překladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Santo Stefano Belbo v provincii Cuneo, vzdělání získal v Turíně. Už od studií projevoval zájem o anglicky psanou literaturu. Vystudoval angličtinu a věnoval se překládání anglické a americké poezie i prózy.

Po nástupu fašismu se zapojoval v protifašistických kruzích, roku 1935 byl poslán do exilu do Kalábrie na jihu Itálie, protože u něho byly nalezeny dopisy od politického vězně. Po několika měsících byl propuštěn a držen ve „vnitřním exilu“ v severní Itálii. O rok později se vrátil do Turína, kde pracoval pro levicového nakladatele Giulia Einaudiho jako redaktor a překladatel.

Za války byl povolán do armády, nicméně jako astmatik strávil šest měsíců ve vojenské nemocnici. Když se vrátil do Turína, město bylo okupováno německou armádou a řada jeho přátel se přidala k partyzánům. Pavese také utekl do kopců blízko Casale Monferrato, nicméně žádných partyzánských akcí se nezúčastnil.

Po válce vstoupil do Italské komunistické strany, pracoval ve stranickém časopise l'Unità. V této době často navštěvoval rodnou oblast Langhe, kde nalezl útěchu. Přesto ho frustrace z lásky (miloval americkou herečku Constance Dowlingovou, ta ho však odmítla) a politická deziluze dohnala k sebevraždě; 27. srpna 1950 se předávkoval barbituráty. V tomto roce obdržel prestižní literární cenu Strega. Okolnosti své smrti Pavese předpověděl už v závěru své předposlední knihy Tra Donne Sole (česky vydáno pod názvem Přítelkyně). Jeho poslední kniha, vydaná v roce jeho smrti, se jmenovala La Luna e i Falò (česky vydáno pod názvem Měsíc a ohně).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Typickým rysem Paveseho románů je zklamání a osamocenost jednotlivce, typický hrdina je opuštěný, jeho milostné vztahy jsou krátké a povrchní, skončí bez přátel, jeho ideály se zhroutí.

Kromě vlastních děl byl Pavese plodným a významným překladatelem z angličtiny (několik básní také napsal v angličtině), do italštiny přeložil například Dickensova Davida Copperfileda, Melvillovu Bílou velrybu, Joycův Portrét umělce v jinošských letech. Známé jsou také jeho deníky, plné filozofických úvah a aforismů.

Vydáno v italštině[editovat | editovat zdroj]

  • Lavorare stanca (tj. Pracovat unavuje), básnická sbírka, Florencie, 1936
  • Paesi tuoi (tj. Tvé země), román, Turín, 1941
  • La spiaggia (tj. Pláž, vyšlo i česky ve sbírce Dřív než kohout zakokrhá, viz níže), novela, 1941
  • Feria d'agosto (tj. Srpnový všední den), Turín, 1945
  • Il compagno (tj. Soudruh, česky pod názvem Pablův příběh, viz níže), román, Turín, 1947
  • Dialoghi con Leucò (tj. Dialogy s Leucò, česky pod názvem Hovory s nymfou, viz níže), povídky ve formě dialogu s mytologickou tematikou, Turín, 1947
  • La casa in collina (tj. Dům na kopci, česky ve sbírce Dřív než kohout zakokrhá, viz níže)
  • Il carcere (tj. Vězení, česky ve sbírce Dřív než kohout zakokrhá, viz níže)
  • La bella estate (tj. Krásné léto), román, Turín, 1949
  • Tra Donne Sole (tj. Mezi samými ženami, česky pod názvem Přítelkyně, viz níže)
  • La luna e i falò (tj. Měsíc a ohně, vyšlo i česky, viz níže), román, Turín 1950
  • Verrà la morte ed avrà i tuoi occhi (tj. Přijde smrt a bude mít tvé oči - tato básnická sbírka není totožná se stejnojmenným českým výborem z celého Paveseho básnického díla), básnická sbírka, Turín, 1951 (vydáno posmrtně)

Vydáno v češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Dřív, než kohout zakokrhá, Svoboda, 1971, překlad Josef Hajný – zahrnuje novely Pláž, Vězení a Dům na kopci
  • Měsíc a ohně, SNKLHU, 1960, překlad Alena Hartmanová – román z prostředí zaostalého italského venkova s tematikou protifašistického odboje
  • Hovory s nymfou, Odeon, 1981, překlad Alena Hartmanová – lyrické dialogy či spíše drobná dramata, v nichž spolu hovoří mytologičtí hrdinové
  • Pablův příběh, Odeon, 1972, překlad Eva Hepnerová – částečně autobiografický román, zachycující formování idejí mladého Turíňana
  • Přijde smrt a bude mít tvé oči, SNKLU, 1964, vybrali a přeložili Radovan Krátký a Jan Zábrana – dosud jediný český výbor z Pavesova básnického díla
  • Přítelkyně, Ďábel na kopcích, SNKLU, 1965, přeložili Alena Hartmanová a Vladimír Mikeš – souborné vydání dvou Paveseho románů

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cesare Pavese na anglické Wikipedii.