Přeskočit na obsah

Zemský okres Zhořelec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
styl
značka: vrácení zpět
m kor. (užívání adjektiva utvořeného z nepoužívaného archaismu není znakem dobré stylistiky)
Řádek 40: Řádek 40:


== Dějiny ==
== Dějiny ==
Okres vznikl v srpnu roku [[2008]] sloučením města [[Görlitz|Zhořelec]] s okresem [[Löbau|lobavsko]]-[[Žitava|žitavským]] a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část [[Horní Lužice]] a nepatrnou část původního [[Slezsko|Slezska]] ''(v hranicích před rokem 1815)''.
Okres vznikl v srpnu roku [[2008]] sloučením města [[Görlitz|Zhořelec]] s okresem [[Löbau]]-[[Žitava]] a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část [[Horní Lužice]] a nepatrnou část původního [[Slezsko|Slezska]] ''(v hranicích před rokem 1815)''.


== Geografie ==
== Geografie ==

Verze z 25. 10. 2018, 17:01

Zemský okres Zhořelec
Landkreis Görlitz
Luž — nejvyšší vrchol okresu
Luž — nejvyšší vrchol okresu
Zemský okres Zhořelec – znak
znak
Geografie
Hlavní městoZhořelec
Souřadnice
Rozloha2 106,1 km²
Nejvyšší bodLuž (793 m n. m.)
Časové pásmoSEČ/SELČ
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel250 069 (2022)
Hustota zalidnění118,7 obyv./km²
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekSvobodný stát Sasko
Druh celkuzemský okres
Vznik1. srpna 2008
Zemský radaBernd Lange (CDU)
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelGR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Oficiální webwww.kreis-goerlitz.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Je členem Euroregionu Nisa.

Dějiny

Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem Löbau-Žitava a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).

Geografie

Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.

Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.

Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.

Infrastruktura

Parní vlak na žitavské úzkorozchodné dráze

Doprava

Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.

Důležité železniční tratě jsou: ChotěbuzZhořelec, ZhořelecŽitava, DrážďanyŽitava, Hojeřice–Horka–Zhořelec a DrážďanyZhořelec, ŽitavaLiberec.

Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.

Vysoké školství

Města a obce

Správní dělení Saska — zemský okres Zhořelec zcela vpravo

(přednostně německá jména, případná česká jména v kulatých závorkách, lužickosrbská v složených)

Města Obce
  1. Bad Muskau
  2. Bernstadt auf dem Eigen
  3. Ebersbach-Neugersdorf
  4. Görlitz (Zhořelec)
  5. Herrnhut (Ochranov)
  6. Löbau (Lobava)
  7. Neusalza-Spremberg
  8. Niesky
  9. Ostritz {Wostrowc}
  10. Reichenbach/O.L.
  11. Rothenburg/O.L.
  12. Seifhennersdorf
  13. Weißwasser {Bělá Vóda}
  14. Zittau {Žitawa} (Žitava)
  1. Beiersdorf
  2. Bertsdorf-Hörnitz
  3. Boxberg/O.L.
  4. Dürrhennersdorf
  5. Gablenz
  6. Groß Düben
  7. Großschönau
  8. Großschweidnitz
  9. Hähnichen
  10. Hainewalde
  11. Hohendubrau
  12. Horka
  13. Jonsdorf
  1. Kodersdorf
  2. Königshain
  3. Kottmar
  4. Krauschwitz
  5. Kreba-Neudorf
  6. Lawalde {Lěwałd}
  7. Leutersdorf
  8. Markersdorf
  9. Mittelherwigsdorf
  10. Mücka
  11. Neißeaue
  12. Oderwitz
  13. Olbersdorf
  1. Oppach
  2. Oybin (Ojvín)
  3. Quitzdorf am See
  4. Rietschen
  5. Rosenbach
  6. Schleife
  7. Schönau-Berzdorf auf dem Eigen
  8. Schönbach
  9. Schöpstal
  10. Trebendorf
  11. Vierkirchen
  12. Waldhufen
  13. Weißkeißel

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Görlitz na německé Wikipedii.