Maurice Ravel: Porovnání verzí
+ odkaz do projektu Musopen |
m Sjednocení parametru; kosmetické úpravy |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě ''Tři sbory a capella'' – na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského [[středověk]]u a [[renesance]]. |
Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě ''Tři sbory a capella'' – na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského [[středověk]]u a [[renesance]]. |
||
[[Soubor:Montfort-l'Amaury Maison Ravel.jpg|thumb|left|Vila Belvédère v Montfort-l'Amaury u Paříže]] |
[[Soubor:Montfort-l'Amaury Maison Ravel.jpg|thumb|left|Vila Belvédère v Montfort-l'Amaury u Paříže]] |
||
Roku 1920 se přestěhoval do [[Montfort l'Amaury]] u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. V roce 1926 navštívil [[Skandinávie|Skandinávii]] a [[Anglie|Anglii]], v roce 1928 [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadu]]. |
Roku 1920 se přestěhoval do [[Montfort l'Amaury]] u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. V roce 1926 navštívil [[Skandinávie|Skandinávii]] a [[Anglie|Anglii]], v roce 1928 [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadu]]. |
||
=== Soukromý život === |
=== Soukromý život === |
||
Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla [[Ida Rubinsteinová]], ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]''.<ref>[http://theatrex.net/Ida/late_ballet.htm Ida Rubinstein Ballet Company 1928-1934 (anglicky)]</ref> |
Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla [[Ida Rubinsteinová]], ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]''.<ref>[http://theatrex.net/Ida/late_ballet.htm Ida Rubinstein Ballet Company 1928-1934 (anglicky)]</ref> |
||
Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět [[apraxie|apraxií]] a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. V roce 1935 ještě naposledy navštívil [[Španělsko]] a [[Maroko]]. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v [[Levallois-Perret]]. |
Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět [[apraxie|apraxií]] a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. V roce 1935 ještě naposledy navštívil [[Španělsko]] a [[Maroko]]. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v [[Levallois-Perret]]. |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
=== Klavírní tvorba === |
=== Klavírní tvorba === |
||
{{Poslech |
{{Poslech |
||
|nazev_souboru = PMLP04841-Ravel - Modere, 1st movement from Sonatine.ogg |
|nazev_souboru = PMLP04841-Ravel - Modere, 1st movement from Sonatine.ogg |
||
|titulek = Maurice Ravel: ''La Sonatine'' |
|titulek = Maurice Ravel: ''La Sonatine'' |
||
| |
| popisek = 1. část ''Modéré'' |
||
|vpravo |
|vpravo |
||
}} |
}} |
||
* ''Le Menuet antique'' (1895), (později orchestrováno) |
* ''Le Menuet antique'' (1895), (později orchestrováno) |
||
* ''Pavana za mrtvou infantku'' (Pavane pour une infante défunte, 1899) |
* ''Pavana za mrtvou infantku'' (Pavane pour une infante défunte, 1899) |
||
* ''Vodotrysky'' (Jeux d'eau, 1901) |
* ''Vodotrysky'' (Jeux d'eau, 1901) |
||
* ''La Sonatine'' (1903 – 1905) |
* ''La Sonatine'' (1903 – 1905) |
||
* ''Zrcadla'' (Mirroirs, 1904) |
* ''Zrcadla'' (Mirroirs, 1904) |
||
* ''Kašpar noci'' (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem [[Aloysius Bertrand|Aloysiem Bertrandem]] |
* ''Kašpar noci'' (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem [[Aloysius Bertrand|Aloysiem Bertrandem]] |
||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
=== Vokální tvorba === |
=== Vokální tvorba === |
||
* ''Ballade de la reine morte d'aimer'' (1893) |
* ''Ballade de la reine morte d'aimer'' (1893) |
||
* ''Sainte'' (1896) |
* ''Sainte'' (1896) |
||
* ''Chanson du rouet'' (1898) |
* ''Chanson du rouet'' (1898) |
||
* ''Myrrha'' (1901) – kantáta |
* ''Myrrha'' (1901) – kantáta |
||
* ''Alcyone'' (1902) – kantáta |
* ''Alcyone'' (1902) – kantáta |
||
* ''Alyssa'' (1903) – kantáta |
* ''Alyssa'' (1903) – kantáta |
||
* ''Manteau de fleurs'' (1903) |
* ''Manteau de fleurs'' (1903) |
||
* ''Shéhérazade'' (1903) – tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období |
* ''Shéhérazade'' (1903) – tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období |
||
* ''Historky z přírodopisu'' (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál |
* ''Historky z přírodopisu'' (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál |
||
* ''Trois poèmes de Stéphane Mallarmé'' (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné [[Arnold Schönberg|Arnoldem Schönbergem]] |
* ''Trois poèmes de Stéphane Mallarmé'' (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné [[Arnold Schönberg|Arnoldem Schönbergem]] |
||
* ''Tři sbory a capella'' (1915) |
* ''Tři sbory a capella'' (1915) |
||
* ''Chansons Madécasses'' (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl |
* ''Chansons Madécasses'' (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl |
||
* ''Don Quichotte et Dulcinée'' (1933), |
* ''Don Quichotte et Dulcinée'' (1933), |
||
* ''Morgiane'' – nedokončené oratorium/balet |
* ''Morgiane'' – nedokončené oratorium/balet |
||
=== Komorní tvorba === |
=== Komorní tvorba === |
||
* ''Sonáta č. 1 pro housle a klavír'' (1897) |
* ''Sonáta č. 1 pro housle a klavír'' (1897) |
||
* ''Smyčcový kvartet v F dur'' |
* ''Smyčcový kvartet v F dur'' |
||
* ''Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl'' (1905) |
* ''Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl'' (1905) |
||
* ''Trio pro klavír, housle a violoncello'' (1915) |
* ''Trio pro klavír, housle a violoncello'' (1915) |
||
* ''Cikán'' (Tzigane, 1924) – pro housle a piano-luthéal |
* ''Cikán'' (Tzigane, 1924) – pro housle a piano-luthéal |
||
* ''Sonáta č. 2 pro housle a klavír'' (1927) |
* ''Sonáta č. 2 pro housle a klavír'' (1927) |
||
Řádek 88: | Řádek 88: | ||
(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb) |
(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb) |
||
* ''Shéhérazade'' (1898) – předehra k nikdy nedopsané opeře |
* ''Shéhérazade'' (1898) – předehra k nikdy nedopsané opeře |
||
* ''Španělská rapsodie'' (Rapsodie espagnole, 1907) |
* ''Španělská rapsodie'' (Rapsodie espagnole, 1907) |
||
* ''Dafnis a Chloé'' (1912) – balet pro taneční soubor [[Sergej Ďagilev|Sergeje Ďagileva]]<ref>[http://www.mso.org/plan_your_experience/program_notes/classics_2 ''Daphnis et Chloé'', premiéra 8. 6. 1912, Paříž (rešerše, anglicky)]</ref>, nejrozsáhlejší Ravelovo dílo |
* ''Dafnis a Chloé'' (1912) – balet pro taneční soubor [[Sergej Ďagilev|Sergeje Ďagileva]]<ref>[http://www.mso.org/plan_your_experience/program_notes/classics_2 ''Daphnis et Chloé'', premiéra 8. 6. 1912, Paříž (rešerše, anglicky)]</ref>, nejrozsáhlejší Ravelovo dílo |
||
* ''[[La Valse]]'' (1920) |
* ''[[La Valse]]'' (1920) |
||
* ''Fanfára do „Janina vějíře“'' (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927) |
* ''Fanfára do „Janina vějíře“'' (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927) |
||
* ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]'' (1928) |
* ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]'' (1928) |
||
* ''Koncert pro levou ruku'' (Concerto pour la main gauche, 1929 – 1930) – pro pianistu [[Paul Wittgenstein|Paula Wittgensteina]], který ztratil pravou ruku ve válce |
* ''Koncert pro levou ruku'' (Concerto pour la main gauche, 1929 – 1930) – pro pianistu [[Paul Wittgenstein|Paula Wittgensteina]], který ztratil pravou ruku ve válce |
||
* ''Klavírní koncert G dur'' (1930) – věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl [[Marguerite Long]]ové<ref>[http://www.forte-piano-pianissimo.com/RavelConcertoinGMajor.html Ravel '' Concerto in G major'' for piano and orchestra (rešerše a videa, anglicky)]</ref> |
* ''Klavírní koncert G dur'' (1930) – věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl [[Marguerite Long]]ové<ref>[http://www.forte-piano-pianissimo.com/RavelConcertoinGMajor.html Ravel '' Concerto in G major'' for piano and orchestra (rešerše a videa, anglicky)]</ref> |
||
=== Opery === |
=== Opery === |
||
Řádek 102: | Řádek 102: | ||
=== Úpravy cizích děl === |
=== Úpravy cizích děl === |
||
* Aranžmá řeckých lidových písní (1906) |
* Aranžmá řeckých lidových písní (1906) |
||
* Debussyho ''Nokturna'' (1909) – přepis pro dva klavíry |
* Debussyho ''Nokturna'' (1909) – přepis pro dva klavíry |
||
* ''[[Chovanština]]'' (1913) – orchestrace [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] opery |
* ''[[Chovanština]]'' (1913) – orchestrace [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] opery |
||
Řádek 147: | Řádek 147: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Holzknecht | jméno = Václav | odkaz na autora = |
* {{Citace monografie | příjmení = Holzknecht | jméno = Václav | odkaz na autora = | titul = Maurice Ravel | vydavatel = Supraphon (Hudební profily – Svazek 15) | místo = Praha | rok = 1967 | počet stran = 211 }} |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Nichols | jméno = Roger | odkaz na autora = |
* {{Citace monografie | příjmení = Nichols | jméno = Roger | odkaz na autora = | titul = Ravel | vydavatel = Yale University Press | místo = | rok = 2011 | počet stran = 430 | isbn = 978-03001-0882-8 | jazyk = angličtina }} |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 21. 4. 2016, 11:37
Joseph-Maurice Ravel | |
---|---|
Maurice Ravel Maurice Ravel | |
Rodné jméno | Joseph Maurice Ravel |
Narození | 7. března 1875 Ciboure |
Úmrtí | 28. prosince 1937 Paříž |
Příčina úmrtí | neurologická porucha |
Místo pohřbení | Levallois-Perret Cemetery |
Povolání | dirigent, klavírista a hudební skladatel |
Ocenění | Síň slávy Grammy (1991) rytíř Řádu čestné legie Římská cena |
Nábož. vyznání | ateismus |
Rodiče | Pierre-Joseph Ravel[1] a Marie Ravel[1] |
Rod | famille Ravel |
Příbuzní | Édouard Ravel (sourozenec) |
Podpis | |
Web | http://www.maurice-ravel.net/index.htm |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joseph-Maurice Ravel [žozef móris ravel] (7. března 1875, Ciboure – 28. prosince 1937, Paříž) byl francouzský hudební skladatel švýcarsko-španělského původu. Je znám jako impresionistický skladatel, ale zejména jeho pozdní díla nesou výrazné stopy nastupující moderny, expresionismu a neoklasicismu.
Život
Mládí a studia
Otec Maurice Ravela, Joseph, pocházel ze Švýcarska. Pracoval jako inženýr na výstavbě železnice ve Španělsku, kde se seznámil s Marií Delouartovou, svou budoucí ženou a matkou dvou synů, Maurice a Edouarda. Manželé se usadili na francouzské straně Pyrenejí, v Ciboure, poblíž španělských hranic.
Rodina záhy po Ravelově narození přesídlila do Paříže, kde se usadila na bulváru Pigalle. Ravel studoval hru na klavír u Charlese W. de Bériota a později kompozici na Pařížské konzervatoři, mezi jeho učitele patřil např. Gabriel Fauré. Na konzervatoři s ním studoval i Ricardo Viñes, pozdější interpret jeho klavírních děl.
Maurice Ravel se neúspěšně ucházel o Římskou cenu, kdy podle zadání vytvořil tři dnes málo známé kantáty – Alcyone, Alyssa a Myrrha; za Myrrhu, kterou pojal z ironie trochu sladkobolně, dostal 2. místo. I tato epizoda jistě přispěla k tomu, že později odmítl Řád Čestné legie, zahraniční pocty ovšem přijímal, tak se stal rytířem Belgického království i doktorem honoris causa v Oxfordu.
Po počátečních nezdarech si definitivně získal respekt Španělskou rapsodií, již dříve ovšem zaujal klavírními Vodotrysky, všeobecně oblíbenou se stala i Pavana za mrtvou infantku.
Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě Tři sbory a capella – na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského středověku a renesance.
Roku 1920 se přestěhoval do Montfort l'Amaury u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. V roce 1926 navštívil Skandinávii a Anglii, v roce 1928 USA a Kanadu.
Soukromý život
Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla Ida Rubinsteinová, ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu Bolero.[2]
Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět apraxií a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. V roce 1935 ještě naposledy navštívil Španělsko a Maroko. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v Levallois-Perret.
Dílo
Styl
Ravel byl ve svém díle zpočátku ovlivněn Claudem Debussym, Erikem Satiem a také ruskou Mocnou hrstkou. Byl schopný syntetizovat velmi rozmanité proudy a vytvořit si již od svých prvních děl vlastní styl, který se po dlouhou dobu neměnil. U Ravela se střídaly impresionistické skladby s neoklasicistními, u nichž kladl důraz na formální vytříbenost a střízlivý výraz. Při úspěšném turné po USA a Kanadě v roce 1928 se seznámil v New Yorku se skladatelem Georgem Gershwinem, který ho zavedl do Harlemu na koncert Duke Ellingtona. Ravelovo okouzlení jazzem a dalšími prvky americké hudby se pak projevilo i v jeho dalších skladbách. V celé jeho tvorbě je patrný vliv lidových melodií a to nejen iberských, ke kterým měl přirozeně blízko, ale i černošských, cikánských, řeckých, maďarských, ruských a dalších.
Ve dvacátých letech se jeho styl výrazně posouvá směrem k expresionismu - jde zejména o tvrdší disonantnost a instrumentaci. Orchestrace u Ravela leckdy zastiňuje i samotnou kompozici. Ve své tvorbě nepoužíval často symfonickou formu a vyhýbal se náboženským tématům.
Klavírní tvorba
- Le Menuet antique (1895), (později orchestrováno)
- Pavana za mrtvou infantku (Pavane pour une infante défunte, 1899)
- Vodotrysky (Jeux d'eau, 1901)
- La Sonatine (1903 – 1905)
- Zrcadla (Mirroirs, 1904)
- Kašpar noci (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem Aloysiem Bertrandem
- Má matka husa (Ma mère L´Oye, 1910) - čtyřruční cyklus podle starých francouzských pohádek
- Valčíky vznešené a tesklivé (Valses nobles et sentimentales, 1911)
- Náhrobek Couperinův (Le Tombeau de Couperin, 1917) – neoklasicistní suita starých francouzských tanců. Každý z nich je věnován konkrétnímu Ravelovu spolubojovníkovi z války.
Vokální tvorba
- Ballade de la reine morte d'aimer (1893)
- Sainte (1896)
- Chanson du rouet (1898)
- Myrrha (1901) – kantáta
- Alcyone (1902) – kantáta
- Alyssa (1903) – kantáta
- Manteau de fleurs (1903)
- Shéhérazade (1903) – tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období
- Historky z přírodopisu (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál
- Trois poèmes de Stéphane Mallarmé (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné Arnoldem Schönbergem
- Tři sbory a capella (1915)
- Chansons Madécasses (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl
- Don Quichotte et Dulcinée (1933),
- Morgiane – nedokončené oratorium/balet
Komorní tvorba
- Sonáta č. 1 pro housle a klavír (1897)
- Smyčcový kvartet v F dur
- Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl (1905)
- Trio pro klavír, housle a violoncello (1915)
- Cikán (Tzigane, 1924) – pro housle a piano-luthéal
- Sonáta č. 2 pro housle a klavír (1927)
Orchestrální tvorba
(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb)
- Shéhérazade (1898) – předehra k nikdy nedopsané opeře
- Španělská rapsodie (Rapsodie espagnole, 1907)
- Dafnis a Chloé (1912) – balet pro taneční soubor Sergeje Ďagileva[3], nejrozsáhlejší Ravelovo dílo
- La Valse (1920)
- Fanfára do „Janina vějíře“ (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927)
- Bolero (1928)
- Koncert pro levou ruku (Concerto pour la main gauche, 1929 – 1930) – pro pianistu Paula Wittgensteina, který ztratil pravou ruku ve válce
- Klavírní koncert G dur (1930) – věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl Marguerite Longové[4]
Opery
- Španělská hodinka (L´Heure espagnole, 1907) – jednoaktová opera, hudební komedie s brilantní instrumentací hodinového krámku
- Dítě a kouzla (L´Enfant et les sortilèges, 1925) – opera/balet o dvou částech na libreto Colette
Úpravy cizích děl
- Aranžmá řeckých lidových písní (1906)
- Debussyho Nokturna (1909) – přepis pro dva klavíry
- Chovanština (1913) – orchestrace Musorgského opery
- Obrázky z výstavy (1922) – orchestrace Musorgského suity
Odkazy
Reference
Literatura
- HOLZKNECHT, Václav. Maurice Ravel. Praha: Supraphon (Hudební profily – Svazek 15), 1967. 211 s.
- NICHOLS, Roger. Ravel. [s.l.]: Yale University Press, 2011. 430 s. ISBN 978-03001-0882-8. (angličtina)
Externí odkazy
- Galerie Maurice Ravel na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od M. Ravela v projektu IMSLP
- Maurice Ravel na projektu Musopen
- Maurice Ravel v internetové encyklopedii CoJeCo.cz