Maurice Ravel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ odkaz do projektu Musopen
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení parametru; kosmetické úpravy
Řádek 28: Řádek 28:
Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě ''Tři sbory a capella'' – na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského [[středověk]]u a [[renesance]].
Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě ''Tři sbory a capella'' – na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského [[středověk]]u a [[renesance]].


[[Soubor:Montfort-l'Amaury Maison Ravel.jpg|thumb|left|Vila Belvédère v Montfort-l'Amaury u Paříže]]
[[Soubor:Montfort-l'Amaury Maison Ravel.jpg|thumb|left|Vila Belvédère v Montfort-l'Amaury u Paříže]]
Roku 1920 se přestěhoval do [[Montfort l'Amaury]] u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. V roce 1926 navštívil [[Skandinávie|Skandinávii]] a [[Anglie|Anglii]], v roce 1928 [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadu]].
Roku 1920 se přestěhoval do [[Montfort l'Amaury]] u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. V roce 1926 navštívil [[Skandinávie|Skandinávii]] a [[Anglie|Anglii]], v roce 1928 [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadu]].


=== Soukromý život ===
=== Soukromý život ===
Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla [[Ida Rubinsteinová]], ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]''.<ref>[http://theatrex.net/Ida/late_ballet.htm Ida Rubinstein Ballet Company 1928-1934 (anglicky)]</ref>
Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla [[Ida Rubinsteinová]], ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]''.<ref>[http://theatrex.net/Ida/late_ballet.htm Ida Rubinstein Ballet Company 1928-1934 (anglicky)]</ref>


Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět [[apraxie|apraxií]] a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. V roce 1935 ještě naposledy navštívil [[Španělsko]] a [[Maroko]]. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v [[Levallois-Perret]].
Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět [[apraxie|apraxií]] a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. V roce 1935 ještě naposledy navštívil [[Španělsko]] a [[Maroko]]. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v [[Levallois-Perret]].
Řádek 46: Řádek 46:
=== Klavírní tvorba ===
=== Klavírní tvorba ===
{{Poslech
{{Poslech
|nazev_souboru = PMLP04841-Ravel - Modere, 1st movement from Sonatine.ogg
|nazev_souboru = PMLP04841-Ravel - Modere, 1st movement from Sonatine.ogg
|titulek = Maurice Ravel: ''La Sonatine''
|titulek = Maurice Ravel: ''La Sonatine''
|popis = 1. část ''Modéré''
| popisek = 1. část ''Modéré''
|vpravo
|vpravo
}}
}}
* ''Le Menuet antique'' (1895), (později orchestrováno)
* ''Le Menuet antique'' (1895), (později orchestrováno)
* ''Pavana za mrtvou infantku'' (Pavane pour une infante défunte, 1899)
* ''Pavana za mrtvou infantku'' (Pavane pour une infante défunte, 1899)
* ''Vodotrysky'' (Jeux d'eau, 1901)
* ''Vodotrysky'' (Jeux d'eau, 1901)
* ''La Sonatine'' (1903 – 1905)
* ''La Sonatine'' (1903 – 1905)
* ''Zrcadla'' (Mirroirs, 1904)
* ''Zrcadla'' (Mirroirs, 1904)
* ''Kašpar noci'' (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem [[Aloysius Bertrand|Aloysiem Bertrandem]]
* ''Kašpar noci'' (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem [[Aloysius Bertrand|Aloysiem Bertrandem]]
Řádek 62: Řádek 62:


=== Vokální tvorba ===
=== Vokální tvorba ===
* ''Ballade de la reine morte d'aimer'' (1893)
* ''Ballade de la reine morte d'aimer'' (1893)
* ''Sainte'' (1896)
* ''Sainte'' (1896)
* ''Chanson du rouet'' (1898)
* ''Chanson du rouet'' (1898)
* ''Myrrha'' (1901) – kantáta
* ''Myrrha'' (1901) – kantáta
* ''Alcyone'' (1902) – kantáta
* ''Alcyone'' (1902) – kantáta
* ''Alyssa'' (1903) – kantáta
* ''Alyssa'' (1903) – kantáta
* ''Manteau de fleurs'' (1903)
* ''Manteau de fleurs'' (1903)
* ''Shéhérazade'' (1903) – tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období
* ''Shéhérazade'' (1903) – tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období
* ''Historky z přírodopisu'' (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál
* ''Historky z přírodopisu'' (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál
* ''Trois poèmes de Stéphane Mallarmé'' (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné [[Arnold Schönberg|Arnoldem Schönbergem]]
* ''Trois poèmes de Stéphane Mallarmé'' (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné [[Arnold Schönberg|Arnoldem Schönbergem]]
* ''Tři sbory a capella'' (1915)
* ''Tři sbory a capella'' (1915)
* ''Chansons Madécasses'' (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl
* ''Chansons Madécasses'' (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl
* ''Don Quichotte et Dulcinée'' (1933),
* ''Don Quichotte et Dulcinée'' (1933),
* ''Morgiane'' – nedokončené oratorium/balet
* ''Morgiane'' – nedokončené oratorium/balet


=== Komorní tvorba ===
=== Komorní tvorba ===
* ''Sonáta č. 1 pro housle a klavír'' (1897)
* ''Sonáta č. 1 pro housle a klavír'' (1897)
* ''Smyčcový kvartet v F dur''
* ''Smyčcový kvartet v F dur''
* ''Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl'' (1905)
* ''Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl'' (1905)
* ''Trio pro klavír, housle a violoncello'' (1915)
* ''Trio pro klavír, housle a violoncello'' (1915)
* ''Cikán'' (Tzigane, 1924) – pro housle a piano-luthéal
* ''Cikán'' (Tzigane, 1924) – pro housle a piano-luthéal
* ''Sonáta č. 2 pro housle a klavír'' (1927)
* ''Sonáta č. 2 pro housle a klavír'' (1927)


Řádek 88: Řádek 88:
(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb)
(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb)


* ''Shéhérazade'' (1898) – předehra k nikdy nedopsané opeře
* ''Shéhérazade'' (1898) – předehra k nikdy nedopsané opeře
* ''Španělská rapsodie'' (Rapsodie espagnole, 1907)
* ''Španělská rapsodie'' (Rapsodie espagnole, 1907)
* ''Dafnis a Chloé'' (1912) – balet pro taneční soubor [[Sergej Ďagilev|Sergeje Ďagileva]]<ref>[http://www.mso.org/plan_your_experience/program_notes/classics_2 ''Daphnis et Chloé'', premiéra 8. 6. 1912, Paříž (rešerše, anglicky)]</ref>, nejrozsáhlejší Ravelovo dílo
* ''Dafnis a Chloé'' (1912) – balet pro taneční soubor [[Sergej Ďagilev|Sergeje Ďagileva]]<ref>[http://www.mso.org/plan_your_experience/program_notes/classics_2 ''Daphnis et Chloé'', premiéra 8. 6. 1912, Paříž (rešerše, anglicky)]</ref>, nejrozsáhlejší Ravelovo dílo
* ''[[La Valse]]'' (1920)
* ''[[La Valse]]'' (1920)
* ''Fanfára do „Janina vějíře“'' (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927)
* ''Fanfára do „Janina vějíře“'' (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927)
* ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]'' (1928)
* ''[[Bolero (Ravel)|Bolero]]'' (1928)
* ''Koncert pro levou ruku'' (Concerto pour la main gauche, 1929 – 1930) – pro pianistu [[Paul Wittgenstein|Paula Wittgensteina]], který ztratil pravou ruku ve válce
* ''Koncert pro levou ruku'' (Concerto pour la main gauche, 1929 – 1930) – pro pianistu [[Paul Wittgenstein|Paula Wittgensteina]], který ztratil pravou ruku ve válce
* ''Klavírní koncert G dur'' (1930) – věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl [[Marguerite Long]]ové<ref>[http://www.forte-piano-pianissimo.com/RavelConcertoinGMajor.html Ravel '' Concerto in G major'' for piano and orchestra (rešerše a videa, anglicky)]</ref>
* ''Klavírní koncert G dur'' (1930) – věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl [[Marguerite Long]]ové<ref>[http://www.forte-piano-pianissimo.com/RavelConcertoinGMajor.html Ravel '' Concerto in G major'' for piano and orchestra (rešerše a videa, anglicky)]</ref>


=== Opery ===
=== Opery ===
Řádek 102: Řádek 102:


=== Úpravy cizích děl ===
=== Úpravy cizích děl ===
* Aranžmá řeckých lidových písní (1906)
* Aranžmá řeckých lidových písní (1906)
* Debussyho ''Nokturna'' (1909) – přepis pro dva klavíry
* Debussyho ''Nokturna'' (1909) – přepis pro dva klavíry
* ''[[Chovanština]]'' (1913) – orchestrace [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] opery
* ''[[Chovanština]]'' (1913) – orchestrace [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] opery
Řádek 147: Řádek 147:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Holzknecht | jméno = Václav | odkaz na autora = | titul = Maurice Ravel | vydavatel = Supraphon (Hudební profily – Svazek 15) | místo = Praha | rok = 1967 | počet stran = 211 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Holzknecht | jméno = Václav | odkaz na autora = | titul = Maurice Ravel | vydavatel = Supraphon (Hudební profily – Svazek 15) | místo = Praha | rok = 1967 | počet stran = 211 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Nichols | jméno = Roger | odkaz na autora = | titul = Ravel | vydavatel = Yale University Press | místo = | rok = 2011 | počet stran = 430 | isbn = 978-03001-0882-8 | jazyk = angličtina }}
* {{Citace monografie | příjmení = Nichols | jméno = Roger | odkaz na autora = | titul = Ravel | vydavatel = Yale University Press | místo = | rok = 2011 | počet stran = 430 | isbn = 978-03001-0882-8 | jazyk = angličtina }}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 21. 4. 2016, 11:37

Joseph-Maurice Ravel
Maurice Ravel
Maurice Ravel
Rodné jménoJoseph Maurice Ravel
Narození7. března 1875
Francie Ciboure
Úmrtí28. prosince 1937
Francie Paříž
Příčina úmrtíneurologická porucha
Místo pohřbeníLevallois-Perret Cemetery
Povolánídirigent, klavírista a hudební skladatel
OceněníSíň slávy Grammy (1991)
rytíř Řádu čestné legie
Římská cena
Nábož. vyznáníateismus
RodičePierre-Joseph Ravel[1] a Marie Ravel[1]
Rodfamille Ravel
PříbuzníÉdouard Ravel (sourozenec)
PodpisJoseph-Maurice Ravel – podpis
Webhttp://www.maurice-ravel.net/index.htm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph-Maurice Ravel [žozef móris ravel] (7. března 1875, Ciboure28. prosince 1937, Paříž) byl francouzský hudební skladatel švýcarsko-španělského původu. Je znám jako impresionistický skladatel, ale zejména jeho pozdní díla nesou výrazné stopy nastupující moderny, expresionismu a neoklasicismu.

Život

Mládí a studia

Joseph Ravel a Marie Delouartová, rodiče Maurice Ravela na portrétu Marcellina Desboutina (1886–1890)
Rodný dům Maurice Ravela v Ciboure

Otec Maurice Ravela, Joseph, pocházel ze Švýcarska. Pracoval jako inženýr na výstavbě železnice ve Španělsku, kde se seznámil s Marií Delouartovou, svou budoucí ženou a matkou dvou synů, Maurice a Edouarda. Manželé se usadili na francouzské straně Pyrenejí, v Ciboure, poblíž španělských hranic.

Rodina záhy po Ravelově narození přesídlila do Paříže, kde se usadila na bulváru Pigalle. Ravel studoval hru na klavír u Charlese W. de Bériota a později kompozici na Pařížské konzervatoři, mezi jeho učitele patřil např. Gabriel Fauré. Na konzervatoři s ním studoval i Ricardo Viñes, pozdější interpret jeho klavírních děl.

Maurice Ravel se neúspěšně ucházel o Římskou cenu, kdy podle zadání vytvořil tři dnes málo známé kantáty – Alcyone, Alyssa a Myrrha; za Myrrhu, kterou pojal z ironie trochu sladkobolně, dostal 2. místo. I tato epizoda jistě přispěla k tomu, že později odmítl Řád Čestné legie, zahraniční pocty ovšem přijímal, tak se stal rytířem Belgického království i doktorem honoris causa v Oxfordu.

Po počátečních nezdarech si definitivně získal respekt Španělskou rapsodií, již dříve ovšem zaujal klavírními Vodotrysky, všeobecně oblíbenou se stala i Pavana za mrtvou infantku.

Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě Tři sbory a capella – na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského středověku a renesance.

Vila Belvédère v Montfort-l'Amaury u Paříže

Roku 1920 se přestěhoval do Montfort l'Amaury u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. V roce 1926 navštívil Skandinávii a Anglii, v roce 1928 USA a Kanadu.

Soukromý život

Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla Ida Rubinsteinová, ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu Bolero.[2]

Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět apraxií a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. V roce 1935 ještě naposledy navštívil Španělsko a Maroko. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v Levallois-Perret.

Dílo

Styl

Maurice Ravel u piana a George Gershwin (zcela vpravo), New York, 1928

Ravel byl ve svém díle zpočátku ovlivněn Claudem Debussym, Erikem Satiem a také ruskou Mocnou hrstkou. Byl schopný syntetizovat velmi rozmanité proudy a vytvořit si již od svých prvních děl vlastní styl, který se po dlouhou dobu neměnil. U Ravela se střídaly impresionistické skladby s neoklasicistními, u nichž kladl důraz na formální vytříbenost a střízlivý výraz. Při úspěšném turné po USA a Kanadě v roce 1928 se seznámil v New Yorku se skladatelem Georgem Gershwinem, který ho zavedl do Harlemu na koncert Duke Ellingtona. Ravelovo okouzlení jazzem a dalšími prvky americké hudby se pak projevilo i v jeho dalších skladbách. V celé jeho tvorbě je patrný vliv lidových melodií a to nejen iberských, ke kterým měl přirozeně blízko, ale i černošských, cikánských, řeckých, maďarských, ruských a dalších.

Ve dvacátých letech se jeho styl výrazně posouvá směrem k expresionismu - jde zejména o tvrdší disonantnost a instrumentaci. Orchestrace u Ravela leckdy zastiňuje i samotnou kompozici. Ve své tvorbě nepoužíval často symfonickou formu a vyhýbal se náboženským tématům.

Klavírní tvorba

1. část Modéré
Problémy s přehráváním? Nápověda.
  • Le Menuet antique (1895), (později orchestrováno)
  • Pavana za mrtvou infantku (Pavane pour une infante défunte, 1899)
  • Vodotrysky (Jeux d'eau, 1901)
  • La Sonatine (1903 – 1905)
  • Zrcadla (Mirroirs, 1904)
  • Kašpar noci (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem Aloysiem Bertrandem
  • Má matka husa (Ma mère L´Oye, 1910) - čtyřruční cyklus podle starých francouzských pohádek
  • Valčíky vznešené a tesklivé (Valses nobles et sentimentales, 1911)
  • Náhrobek Couperinův (Le Tombeau de Couperin, 1917) – neoklasicistní suita starých francouzských tanců. Každý z nich je věnován konkrétnímu Ravelovu spolubojovníkovi z války.

Vokální tvorba

  • Ballade de la reine morte d'aimer (1893)
  • Sainte (1896)
  • Chanson du rouet (1898)
  • Myrrha (1901) – kantáta
  • Alcyone (1902) – kantáta
  • Alyssa (1903) – kantáta
  • Manteau de fleurs (1903)
  • Shéhérazade (1903) – tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období
  • Historky z přírodopisu (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál
  • Trois poèmes de Stéphane Mallarmé (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné Arnoldem Schönbergem
  • Tři sbory a capella (1915)
  • Chansons Madécasses (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl
  • Don Quichotte et Dulcinée (1933),
  • Morgiane – nedokončené oratorium/balet

Komorní tvorba

  • Sonáta č. 1 pro housle a klavír (1897)
  • Smyčcový kvartet v F dur
  • Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl (1905)
  • Trio pro klavír, housle a violoncello (1915)
  • Cikán (Tzigane, 1924) – pro housle a piano-luthéal
  • Sonáta č. 2 pro housle a klavír (1927)

Orchestrální tvorba

(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb)

  • Shéhérazade (1898) – předehra k nikdy nedopsané opeře
  • Španělská rapsodie (Rapsodie espagnole, 1907)
  • Dafnis a Chloé (1912) – balet pro taneční soubor Sergeje Ďagileva[3], nejrozsáhlejší Ravelovo dílo
  • La Valse (1920)
  • Fanfára do „Janina vějíře“ (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927)
  • Bolero (1928)
  • Koncert pro levou ruku (Concerto pour la main gauche, 1929 – 1930) – pro pianistu Paula Wittgensteina, který ztratil pravou ruku ve válce
  • Klavírní koncert G dur (1930) – věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl Marguerite Longové[4]

Opery

  • Španělská hodinka (L´Heure espagnole, 1907) – jednoaktová opera, hudební komedie s brilantní instrumentací hodinového krámku
  • Dítě a kouzla (L´Enfant et les sortilèges, 1925) – opera/balet o dvou částech na libreto Colette

Úpravy cizích děl

  • Aranžmá řeckých lidových písní (1906)
  • Debussyho Nokturna (1909) – přepis pro dva klavíry
  • Chovanština (1913) – orchestrace Musorgského opery
  • Obrázky z výstavy (1922) – orchestrace Musorgského suity

Odkazy

Reference

Literatura

  • HOLZKNECHT, Václav. Maurice Ravel. Praha: Supraphon (Hudební profily – Svazek 15), 1967. 211 s. 
  • NICHOLS, Roger. Ravel. [s.l.]: Yale University Press, 2011. 430 s. ISBN 978-03001-0882-8. (angličtina) 

Externí odkazy