Severní Porýní-Vestfálsko
Země Severní Porýní-Vestfálsko Land Nordrhein-Westfalen | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Düsseldorf |
Souřadnice | 51°28′ s. š., 7°33′ v. d. |
Rozloha | 34 110,26 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 18 077 762 (30.06.2022[1]) |
Jazyk | němčina, regionálně dolnoněmčina[2] |
Národnostní složení | Němci (cca 90 %), Turci (3 %) a další |
Náboženství | Římskokatolická církev (cca 40 %), Evangelická církev (30 %), islám (3 %) a další |
Správa regionu | |
Stát | Německo |
Druh celku | spolková země |
Podřízené celky | 5 vládních obvodů s 30 zemskými okresy, 1 městským regionem a 22 městskými okresy |
Vznik | 23. srpna 1946 |
Předseda vlády | Hendrik Wüst (CDU) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | DE-NW |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Severní Porýní-Vestfálsko (německy Nordrhein-Westfalen, zkratka NRW) je nejzápadnější, nejlidnatější (žije zde pětina obyvatel Německa) a čtvrtá největší spolková země Německa, jejíž metropolí je město Düsseldorf. Je zde také město Bonn, bývalé sídlo vlády a druhé sídlo vlády bývalé Německé spolkové republiky (Západního Německa) a také město Cáchy, které bývalo hlavním sídlem franského krále Karla Velikého a od roku 936 do 16. století místem korunovace německých králů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V 19. století bylo hnacím motorem hornictví a následně hutnictví kovů. Dnes odtud pochází výrobky moderního průmyslu.
Jako spolková země vzniklo Severní Porýní-Vestfálsko dne 23. srpna 1946, v rámci Britské okupační zóny Německa, sloučením dosavadních pruských provincií Vestfálska a Severního Porýní. V dnešním rozsahu pak existuje od 21. ledna 1947, kdy byl k němu připojen dosavadní Svobodný stát Lippe.
V roce 1949 se Severní Porýní-Vestfálsko se stalo součástí Německé spolkové republiky. Největšími výzvami v poválečném období byla rekonstrukce válkou zničené země a nastolení demokratického státu.
V průběhu let 1966 až 1976 zde proběhla reforma obecních území, která snížila počet měst, obcí a okresů. Počet vládních obvodů byl snížen z 6 na 5 obvodů. Bývalý správní obvod Cáchy byl sloučen se správním obvodem Kolín nad Rýnem.
Město Bonn bylo v letech 1949 až 1990 hlavním městem Německé spolkové republiky a do roku 1999 jediným sídlem vlády. Od tohoto data byly vládní funkce rozděleny mezi města Berlín a Bonn, čímž se Bonn stal druhým sídlem vlády a dnes je sídlem mnoha federálních úřadů.
V současnosti[kdy?] usiluje spolková země Severní Porýní-Vestfálsko o větší propojení se státy Beneluxu, se kterými ji spojují hospodářské zájmy, spojené hlavně s vývozem a dovozem zboží, i kulturní tradice.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Tato spolková země sousedí na severu a východě s Dolním Saskem, s Hesenskem na jihovýchodě a s Porýním-Falcí na jihu. Na západě hraničí s Belgií a Nizozemím. Leží na západě země na řekách Rýn, Rúr a Ems.
Severní Porýní-Vestfálsko je průmyslovou základnou Německa. Území zahrnuje oblast Porúří, které bylo dlouhodobě nejdůležitější průmyslovou oblastí celého Německa. Dodnes zde sídlí firmy jako ThyssenKrupp, Bayer, E.ON, RWE atd.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu a složení obyvatelstva
[editovat | editovat zdroj]Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko měla k 30. červnu 2017 celkem 17 894 182 obyvatel,[1] což z ní při hustotě osídlení 525 obyvatel na km2 činí nejlidnatější německou spolkovou zemi. Rozložení populace je poměrně nerovnoměrné. Poměrně řídce je osídlena oblast severozápadního Vestfálska u měst Münster a Tecklenburg a hornaté oblasti na jihu. Naopak metropolitní oblast Porýní a Porúří s přibližně 10 miliony obyvatel patří k nejhustěji osídleným a nejlidnatějším oblastem celé Evropy.
Populace spolkové země postupně stárne. Zatímco roku 1950 činil podíl osob starších 65 let 8,8 %, v roce 2006 to bylo přibližně 19,7 %. Podíl osob mladších 15 let byl roku 1950 přibližně 22,6 %, v roce 2006 již jen 14,7 %. Klesá i průměrný počet obyvatel v jedné domácnosti.[3] V roce 1950 žily v průměrné domácnosti více než 3 osoby. V roce 2006 bylo v zemi přibližně 8,5 milionu domácností a v jedné domácnosti žilo průměrně 2,12 osob.[4]
V roce 2014 činil podíl migrantů 23,6 % (evidovaných cizinců s jinou než německou státní příslušností nebo osob narozených mimo Německo a přistěhovalců od roku 1950 a rovněž jejich děti).[5] K 31. prosinci 2006 činil podíl cizinců (evidovaných obyvatel bez německé státní příslušnosti) z celkového počtu obyvatelstva 10,6 %.[6]
Rok | 1930 | 1940 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2017 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel (mil.) | 11,407 | 12,059 | 12,926 | 15,694 | 17,034 | 17,057 | 17,350 | 18,010 | 17,845 | 17,894 |
Aglomerace a největší města
[editovat | editovat zdroj]Severní Porýní-Vestfálsko se vyznačuje výskytem několika městských aglomerací s velkou hustotou obyvatelstva.
Největší města mají následující počty obyvatel (vždy k 31. prosinci 2015): Kolín nad Rýnem 1 060 582, Düsseldorf 612 178, Dortmund 586 181, Essen 582 624, Duisburg 491 231 a Bochum 364 742.[8] Kolín nad Rýnem je čtvrté největší město Německa po Berlíně, Hamburku a Mnichově.
Zemská politika
[editovat | editovat zdroj]Jako všechny spolkové země má Severní Porýní-Vestfálsko svůj zemský parlament (Landtag) a zemskou vládu (Landesregierung). Dne 15. května 2022 se konaly volby do zemského sněmu, které vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) se ziskem 35,7 % hlasů. Na druhém místě se umístila SPD se ziskem 26,7 % hlasů, na třetím místě pak Svaz 90/Zelení, kteří si výrazně polepšili oproti zemským volbám v roce 2017. Koalici uzavřeli CDU a Zelení, post předsedy zemské vlády obhájil Hendrik Wüst (CDU). V novém zemském parlamentu mají politické strany následující počty mandátů: CDU 76, SPD 56, Svaz 90/Zelení 39, FDP 12, AfD 12 (celkový počet křesel je 195).[9]
Portréty hlavních kandidátů politických stran, které získaly mandáty v zemském sněmu ve volbách 2017:
Hannelore Kraftová | Armin Laschet | Sylvia Löhrmannová | Christian Lindner | Marcus Pretzell |
SPD | CDU | Grüne | FDP | AfD |
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Vládní obvody
[editovat | editovat zdroj]Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se člení na pět vládních obvodů (Regierungsbezirke).
Okresy
[editovat | editovat zdroj]Těchto pět vládních obvodů se dále člení na 30 okresů (Kreise) a jeden městský region. Do okresů a městského regionu patří 374 okresních obcí a měst. Kromě toho je v Severním Porýní-Vestfálsku 22 městských okresů (Kreisfreie Städte) neboli statutárních měst, které jsou administrativně na úrovni okresu. Na rozdíl od jiných spolkových zemí v Německu se v Severním Porýní-Vestfálsku nazývají okresy pouze Kreise a nikoliv zemské okresy (Landkreise). Celkově je země rozdělena na 396 obcí a je zde 29 velkých měst.
|
Městský region
[editovat | editovat zdroj]Städteregion Aachen je v Německu ojedinělým sdružením okresů. Jde o spojení okresu Aachen-Land a města bez okresu Aachen. Toto sdružení dvou okresů bylo vytvořeno 21. října 2009.
|
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Příroda v Severním Porýní-Vestfálsku má typický středoevropský přírodní charakter. Jsou zde nejrozšířenější druhy, které se přizpůsobily vymýcené kulturní krajině nebo zalesněným horským pásmům.
Nachází se zde 14 přírodních parků. Největší z těchto parků je Teutoburský les v Ostwestfalen-Lippe.
Hospodářství a průmysl
[editovat | editovat zdroj]V 50. a 60. letech bylo Severní Porýní-Vestfálsko přezdívané jako země uhlí a oceli. Hornická a průmyslová oblast na Rýně a Porůří byla jedním z nejvýznamnějších průmyslových regionů v Evropě.
Opakující se ocelářském a uhelné krize mají v současnosti negativní dopad na region.
S hrubým domácím produktem ve výši 711,419 miliardy EUR v roce 2019 bylo Severní Porýní-Vestfálsko ekonomicky nejsilnějším německým státem a jedním z nejdůležitějších ekonomických center na světě. Míra nezaměstnanosti je 7,1 % (květen 2023).
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Největší turistickou atrakcí ve spolkové zemi je kolínská Katedrála svatého Petra s návštěvností kolem šesti miliónů návštěvníků ročně. Dále je zde katedrála Panny Marie v Cáchách (od roku 1978 na seznamu světového dědictví UNESCO), rokokové zámky Augustusburg a Falkenlust ve městě Brühl (od roku 1984 na seznamu světového dědictví UNESCO) a uhelný důl Zollverein, který je dnes architektonickou a průmyslovou památkou. Spolu se sousedící koksovnou Zollverein jsou šachty součástí světového dědictví UNESCO od roku 2001.
Ve vestfálsko-lipské části země je stále velmi běžná hrázděná výstavba. V současnosti jsou nejstarší datované hrázděné domy v hanzovním městě Warburg v jihovýchodním Vestfálsku.
Gastronomie
[editovat | editovat zdroj]Gastronomie je ve spolkové zemi rozdělena na rýnskou a vestfálsko-lipskou část. Vestfálská kuchyně je především vydatná. Příkladem je tradiční syrová Vestfálská šunka, která se získává z plemene prasat Bentheimer Landschwein. Šunka se několik dní udí na bukového dřevě a potom zraje ještě několik měsíců. Celková doby výroby se pohybuje od šesti do 18 měsíců.
Dalším příkladem vestfálské kuchyně je Pumpernickel trvalý celozrnný chléb vyrobený z žitné moučky.
Naopak typickým příkladem rýnské kuchyně je rýnský Sauerbaten. Je to pečeně z koňského nebo hovězího masa několik dní marinovaného v octě.
Na jihozápadě spolkové republiky je vinařská oblast Střední Porýní s celkovou plochou 465 ha (2020).
Jinak je Severní-Porýní Vestfálsko „zemí piva”. Kromě plzeňského druhu piva zde existují dva druhy svrchně kvašených piv Altbier a Kölsch.
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Ludwig van Beethoven – německý hudební skladatel a klavírista (Bonn)
- Peter Paul Rubens – vlámský malíř (Siege)
- Michael Schumacher – německý automobilový závodník ve formuli 1 (Hürth)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Bevölkerung – Nordrhein-Westfalen (Obyvatelstvo – Severní Porýní-Vestfálsko). Landesbetrieb Information und Technik Nordrhein-Westfalen (IT.NRW), [1] (německy)
- ↑ Dle Evropské charty jazyků
- ↑ Bevölkerung nach Alter und Geschlecht [online]. IT NRW. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2015. (německy)
- ↑ Privathaushalte in NRW [online]. IT NRW. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-04-2015. (německy)
- ↑ Sozialbericht NRV [online]. Ministeriums für Arbeit, Integration und Soziales des Landes Nordrhein-Westfalen. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nichtdeutsche Bevölkerung in NRW [online]. IT NRW. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-04-2015. (německy)
- ↑ Bevölkerung NRW [online]. Landesdatenbank NRW. Dostupné online. (německy)
- ↑ https://www.it.nrw.de/statistik/a/daten/bevoelkerungszahlen_zensus/index.html Archivováno 14. 7. 2016 na Wayback Machine.. Landesbetrieb Information und Technik Nordrhein-Westfalen (IT.NRW), staženo 15. června 2017, (německy).
- ↑ Volby v Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhráli konzervativci. ČT24 [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Porýní-Vestfálsko na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Severní Porýní-Vestfálsko ve Wikislovníku
- Severní Porýní-Vestfálsko na OpenStreetMap
- Oficiální stránky