Řešov
| Řešov Rzeszów | |
|---|---|
 Památky v Řešově | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°2′1″ s. š., 22°0′17″ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Podkarpatské |
| Okres | městský okres |
  Řešov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 129,0 km²[1] |
| Počet obyvatel | 195 871 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 518,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Tadeusz Ferenc |
| Vznik | 1354 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Rynek 1 35-064 Rzeszów |
| Telefonní předvolba | (+48) 17 |
| PSČ | 35-051 až 35-900 |
| Označení vozidel | RZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řešov (polsky Rzeszów, výslovnost 
[ˈʐɛʂuf]IPA, německy Reichshof, ukrajinsky Ряшів, latinsky Resovia, hebrejsky Reysha) je město ležící v jihovýchodním Polsku; jde o metropoli Podkarpatského vojvodství, hospodářské a kulturní centrum a důležitou dopravní křižovatku. Žije zde přibližně 196 tisíc[2] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Řešov leží na pomezí Karpatského pohoří a Sandoměřské kotliny na řece Wisłok v nadmořské výšce 200 až 330 m n. m. Řešov a okolí patří mezi nejteplejší části Polska, má dlouhá a horká léta a mírné zimy. Převládá zde suché vnitrozemské klima, vyskytuje se zde poměrně málo srážek.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Prochází tudy železniční tepna Krakov – Lvov, další tratě menšího významu vedou do Kolbuszowy a Jasła; Řešov má 4 železniční stanice. Město leží též na silniční trase A4 (Drážďany – Krakov – Kyjev) a S19 Białystok – Košice. Od roku 2005 je zde menší mezinárodní letiště Řešov-Jasionka. MHD je zajišťována autobusy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území města bylo obývané už v období neolitu. První zmínka o Řešově pochází z roku 1354, kdy od krále Kazimíra Velikého obdržel městská práva. V 15. století bylo město zničeno požárem, v 16. a 17. století však opět rostlo: roku 1591 byla postavena radnice a roku 1627 byl Řešov obehnán hradbami.
V období rozdělení Polska (od roku 1772) patřilo město pod rakouskou Halič. Železnice sem dorazila roku 1858. Počátkem 20. století město opět rostlo (v roce 1910 zde žilo 23 000 obyvatel), avšak sousední Tarnów a Jarosław ho tehdy počtem obyvatel převyšovaly. Druhá světová válka připravila město o židovskou komunitu, která tvořila až třetinu obyvatelstva; většina Židů skončila v koncentračním táboře Bełżec.
Další rozvoj nastal po roce 1945; kromě nových sídlišť zde vznikla samostatná diecéze (1992), Řešovská univerzita (2001) a letiště Rzeszów-Jasionka (2005).
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bielefeld, Německo
Buffalo, Spojené státy americké
Cherson, Ukrajina- Ivano-Frankivsk, Ukrajina
- Lvov, Ukrajina
- Luck, Ukrajina
Klagenfurt am Wörthersee, Rakousko
Košice, Slovensko
Lamia, Řecko
Nyíregyháza, Maďarsko
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 174. [1]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-05]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řešov na Wikimedia Commons
