Přeskočit na obsah

Peklo (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Peklo
Peklo, cesta pod skalami
Peklo, cesta pod skalami
Základní informace
Vyhlášení18. listopad 1967
VyhlásilMinisterstvo kultury a informací
Nadm. výška247–303 m n. m.
Rozloha58,11 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeská Lípa
UmístěníZahrádky, Sosnová, Kvítkov
Souřadnice
Peklo
Peklo
Další informace
Kód304
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Národní přírodní památka Peklo (německy Höllengrund) u České Lípy se nachází v údolí Robečského potoka mezi obcí Zahrádky u České Lípy a městem Česká Lípa. Jedná se o maloplošné chráněné území, které bylo vyhlášeno roku 1967 a jako soukromá rezervace bylo vedeno již od roku 1895. Údolím vede naučná stezka NPP Peklo, hojně navštěvovaná zejména na jaře kvůli kobercům kvetoucí bledule jarní.

Území spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – RP Liberecko.[3]

Neprostupné údolí sloužilo v období válek (třicetiletá válka, prusko-rakouská válka) obyvatelům okolních vsí jako úkryt před vojenskými oddíly i pruskými verbíři. Počátkem 19. století upravil hrabě Vincenc Karel Kounic, tehdejší majitel panství Nový zámek (dnešní Zahrádky), okolí svého zámku v romantický krajinný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celém svém toku splavněn a plavba na člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty pobývající na zámku.[4]

Železniční most nad údolím a potokem

V roce 1881 byla projektována železniční trať Lovosice – Česká Lípa, která měla vést údolím. Na nátlak vlastivědného spolku Nordböhmischer Exkursions-Club, majitele pozemků hraběte Kinského a veřejnosti byl projekt přepracován a v průběhu roku 1898 tak údolí nad osadou Karba překlenul ocelový viadukt s pěti pískovcovými oblouky o výšce 24 metrů, světlosti 12 metrů a celkové délce 209 metrů.[5] Území Pekla bylo vedeno od roku 1895 jako soukromá rezervace.[6]

Chráněné území vyhlásilo Ministerstvo kultury a informací 18. listopadu 1967. Dne 21. prosince 1987 byla zapsána do obdobného seznamu výnosem Ministerstva kultury ČSR č.17.094/87 jako chráněné naleziště. Rozloha měřila 43,73 hektaru a předmětem ochrany byl výskyt bledule jarní v pískovcovém kaňonu.[7] Také most přes údolí (který je již vně rezervace) byl navržen k zařazení mezi technické památky.[8] V roce 1992 byla lokalita přeregistrována mezi národní přírodní památky.[9]

Mostek přes Robečský potok v místech pod Novým Dvorem a u Lisovy samoty. Stezka údolím tu přechází z pravého na levý břeh

Chráněné území s rozlohou 58,11 hektarů katastrálních území obcí Zahrádky u České Lípy, Kvítkov u České Lípy a Sosnová. Leží v nadmořské výšce 247–303 metrů v Ralské pahorkatině, konkrétně v okrscích Českolipská kotlina a Provodínská pahorkatina.[10]

Robečský potok ve správním území obce Zahrádky vytéká z Novozámeckého rybníka a protéká pískovcovým skalním masivem, kde vytváří skalní průrvu v celkové délce asi čtyř kilometrů, která končí poblíž města Česká Lípa, v části Dubice. Příkré pískovcové skalní stěny zde vytváří impozantní a mohutný pískovcový kaňon s malou údolní nivou na jeho dně. Voda se zde hluboko zařízla do druhohorních kvádrových pískovců, jež tvoří geologický podklad celé zdejší oblasti. Je zde řada jeskyní, převisů, voštin.[11]

Skalní reliéfy

[editovat | editovat zdroj]

Na českolipské straně údolí jsou na skalách vyryty reliéfy, podobizny bez popisu. Jejich autory byli Erich Hockel (podobizna Friedricha Nietzscheho, podobná Stalinovi) a sochař Augustin Schindler z České Lípy zde vytvořil v letech 1934 či 1935 podobiznu Richarda Wagnera.[12]

Části turistické stezky v Pekle jsou kvůli močálovitému terénu vedeny po hatích

Údolím vede červeně značená turistická trasa od železniční zastávky Zahrádky až do České Lípy. Zhruba v polovině naučné stezky (u mostku přes potok pod Novým Dvorem) začíná žlutě značená odbočka k obci Kvítkov.[13] Na jihozápadním okraji České Lípy, v Dubicích, začíná naučná stezka Peklo dlouhá čtyři kilometry, která se v soutěsce napojuje na červenou barvu a vede až do Zahrádek. Prostřednictvím deseti zastaveních seznamuje návštěvníky s místní přírodou a zajímavostmi. Původní panely byly několikrát nahrazeny novými.[8] Poslední zastavení (tedy tabule s informacemi) je u osady Karba.[14] Trasa naučné stezky střídá oba břehy potoka a místy vede po povalových chodnících (hatích). V jednom místě trasa v soutěsce prochází tunelem vysekaným do skály; na několika místech pak jsou ve stěnách vysochané skalní byty.[15]

Stěny kaňonu jsou zarostlé reliktními bory, javořinou, lipami.[11] Na jaře v mokřinách kolem potoka zde kvete bledule jarní a další chráněné byliny. Při dlouhodobém průzkumu v letech 1995–1996 zde byl zaznamenán výskyt 148 druhů obratlovců a 250 druhů hmyzu, z nichž desítky patří k druhům ohroženým či kriticky ohroženým (např. volavka bílá, žluva hajní, konipas luční, slepýš křehký).[16][6]

Cykloturistika je v údolí zakázána.[zdroj⁠?!]

Po povodních v létě 2010 byla řada mostků a povalové chodníky v majetku Lesů ČR poničeny a Peklo se stalo neprůchodné.[17] Problémem je nedodržování zákazu vjezdu cyklistů a motorových vozidel.[18] Počátkem října 2013 bylo údolí na týden zcela uzavřeno, protože zde Lesy ČR po dohodě se Správou CHKO Kokořínsko prováděly první část úprav terénu a trasy naučné stezky.[19]

V roce 2019 byla po sesuvu skal střední část naučné stezky (údolí Robečského potoka) uzavřena.[20] Sanace skal skončila až v září 2020.[21]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Peklo [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  4. Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola I peklo může být romantické, s. 103. 
  5. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Karba, s. 71. 
  6. a b Autorský kolektiv. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 91. 
  7. Autorský kolektiv. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 152. 
  8. a b Autorský kolektiv. Naučné stezky Libereckého kraje. 3. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. Kapitola Naučná stezka Pekelské údolí, s. 10. 
  9. VONDRÁČEK, Jiří. Inventarizační zoologický průzkum NPP Peklo. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 113. ISSN 1211-9172. 
  10. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227. 
  11. a b MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 24. 
  12. SOVADINA, Miloslav. Reliéf Richarda Wagnera. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 78, s. 315. ISSN 1211-9172. 
  13. Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  14. Českolipsko do kapsy, str. 10
  15. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Česká Lípa, Peklo, s. 16. 
  16. Bezděz 1998, str. 128
  17. KOTKOVÁ, Kateřina. Oprava mostku v Pekle. i-noviny.cz [online]. 2010-11-02 [cit. 2010-11-03]. Dostupné online. 
  18. POLÁK, Michael. Čtvrt milionu na tůňky a kontroly cyklistů. Ekologové mají nový plán pro Peklo. Českolipský deník [online]. 2013-02-27 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  19. Michael Polák. Údolí Peklo se na jeden týden úplně uzavře. Čeká proměnu. Českolipský deník [online]. 2013-09-27 [cit. 2013-09-28]. Dostupné online. 
  20. Naučná stezka v Pekle u České Lípy je uzavřena. Kudy z nudy [online]. 2019-02-27 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  21. Veřejná vyhláška č. 221.3.1/V/5, Dočasné vyloučení vstupu do lesa. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]