Osek (okres Beroun)
Osek | |
---|---|
Náves v Oseku | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hořovice |
Obec s rozšířenou působností | Hořovice (správní obvod) |
Okres | Beroun |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°49′11″ s. š., 13°51′31″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 865 (2024)[1] |
Rozloha | 4,97 km²[2] |
Katastrální území | Osek u Hořovic |
Nadmořská výška | 400 m n. m. |
PSČ | 267 62 |
Počet domů | 301 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Osek 21 267 62 Komárov u Hořovic obec.osek@iol.cz |
Starosta | Dušan Kubovčiak |
Oficiální web: www | |
Osek | |
Další údaje | |
Kód obce | 531634 |
Kód části obce | 112844 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Osek se nachází v západní části okresu Beroun, kraji Středočeském, asi 4 km jihozápadně od města Hořovice a severně 2 km od Komárova. Žije zde 865[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1923 se ves jmenovala Vosek, ale téhož roku byla přejmenována na svůj původní název Osek.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Osekem protéká Červený potok a rozděluje Osek na dvě části; obec Osek a osadu Vystrkov poblíž Panského mlýna a Panského rybníka, směrem k Hořovicím. Na severním okraji území Oseku, při hranici s územím Záluží, je kopec Hrádek (424 m n. m.), na němž a v jeho okolí se nacházejí asi 4 číslované budovy patřící k Oseku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První historická zmínka o Oseku je z roku 1358, kdy ves vlastnil Jan II., biskup Litomyšlský (znám pod jménem ze Středy)[5]. Písemná zmínka o obci pochází z roku 1543, kdy držel ves Osek Jan Pešík, po jeho smrti pak Jiřík Pešík z Komárova.[4]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Osek (1021 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodílna, 2 holiči, 5 hostinců, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pilníkář, pila, 2 pletárny, porodní asistentka, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Oseku, 3 švadleny, 3 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím, vetešník.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V obci je Základní škola (do 5. třídy, pak děti navštěvují školu v Komárově) postavena v letech 1927 – 1928[4] a Mateřská škola, 2 prodejny potravin, 1 kiosek, 1 restaurace a 1 hospoda. V obci je veřejná knihovna, působí zde sportovní klub Slavoj Osek. Od roku 2008 se zde vždy v květnu koná víkendový festival Osecká pohoda, který je směsí hudby, divadla, dětských soutěží a dobrého jídla a pití.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Osek – Strašice – Spálené Poříčí.
- Železnice – Územím obce prochází železniční Trať 170 Praha – Plzeň – Cheb. Nejbližší železniční zastávka je v Cerhovicích asi 2,5 km od Oseku, železniční stanice Hořovice je ve vzdálenosti 3 km. Přímo přes Osek vede železniční vlečka do průmyslového areálu na jihu vsi na hranici s Komárovem.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Hostomice, Komárov, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Zaječov, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Asi 1,5 kilometru severně od vesnice se nachází táhlé návrší, na kterém ve středověku stával Zálužský hrad. Jeho prvním držitelem byl ve čtrnáctém století Zbyněk ze Záluží. Před rokem 1495 hrad získali bratři Jan a Kunat Pešíkové z Komárova, za kterých ztratil svou sídelní funkci a postupně zanikl.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c JŮNA, Jindřich. Monografie Hořovicka a Berounska díl VI.. Praha: Redakční kruh učitelstva, 1931. 575 s. S. 362, 364, 365.
- ↑ Památky archaeologické a místopisné [online]. Praha: 1854 [cit. 2024-11-12]. S. 82. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 964. (česky a německy)
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zálužský hrad, s. 617–618.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Osek na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Osek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Osek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky