Nová Hradečná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nová Hradečná
Pohled na Novou Hradečnou s kostelem sv. Vavřince
Pohled na Novou Hradečnou s kostelem sv. Vavřince
Znak obce Nová HradečnáVlajka obce Nová Hradečná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecUničov
Obec s rozšířenou působnostíUničov
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel742 (2023)[1]
Rozloha11,40 km²[2]
Katastrální územíNová Hradečná
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ783 84
Počet domů249 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNová Hradečná 193
783 83 Troubelice
obec@hradecna.mcs.cz
StarostkaIng. Marta Nováková
Oficiální web: www.novahradecna.cz
Nová Hradečná
Nová Hradečná
Další údaje
Kód obce552381
Kód části obce413771
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nová Hradečná (německy Markersdorf nebo i Markendorf[4]) se nachází v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Žije zde 742[1] obyvatel.

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Zástavba Nové Hradečné má charakter řadové lánové vsi. Je protažena zhruba v délce tří kilometrů podél potoka Brabínku, který poblíž východního okraje obce ústí z pravé strany do Oskavy.

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

Nejvyšším vrcholem v okolí (a zároveň nejvyšším vrcholem Úsovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem Hanušovické vrchoviny) je vrch Bradlo (599 m n. m.), kterému se přezdívá Moravský Blaník. Masív Bradla s dalšími vrcholy Tři Kameny a Kočičí skála (oba shodně 558 m n. m.) se rozkládá zhruba 3 km vzdušnou čarou od středu Nové Hradečné směrem na severozápad. Od železniční zastávky Nová Hradečná na trati Olomouc Šumperk vede na vrchol Bradla červeně značená turistická cesta, která pak dále pokračuje přes Brníčko a Lesnici do Zábřeha na Moravě. [5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obcích Hradečná a Hradec pochází z roku 1344, kdy je v latinsky psané listině jmenována obec Hradeschna.[6] Od této doby až do zániku patrimoniální správy náležely k úsovskému panství. Pozemkové knihy Hradečné jsou zachovány od roku 1655, Hradce od roku 1732.[7]

V roce 1960 byla Hradečná sloučena s obcí Hradec a vznikla Nová Hradečná, která byla později v letech 1976–1990 administrativně přičleněna k Troubelicím. Od roku 1990 je Nová Hradečná opět samostatnou obcí.

V roce 2014 obec získala třetí místo v celostátním kole soutěže Vesnice roku.[8][6]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Jan Nevěřil (1864 – 1940) ř. k. kněz, vysvěcen 1887, ThDr., vysokoškolský pedagog, v škol. r. 1924/25 a 1929/30 děkan teolg. f. v Olomouci, badatel v oblasti křesťanské archeologie

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Vavřince
  • Fara čp. 2[9]
  • Hrob osmi obětí odboje u hřbitova (obětí Bratrušovské tragédie z března 1945)
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Výšinné opevněné sídliště – halštatské hradiště

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 594. , TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2004. 979 s. ISBN 80-86388-23-9. S. 251–252. 
  5. Bradlo a Nová Hradečná na mapy.cz
  6. a b Nová Hradečná - 3. místo v soutěži Vesnice roku 2014. Nová Hradečná o sobě [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  7. Ladislav Hosák, Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, (=Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Úvodní svazek), Ostrava 1967, s. 285.
  8. Vesnicí roku jsou Kateřinice, dědina v klínu valašských hor, iDnes.cz, 20. 9. 2014
  9. Dotace ministerstva kultury na opravu fary

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]