Přeskočit na obsah

Mánesův most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mánesův most
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Číslo mostuV-014
Řekařeka Vltava
ArchitektMečislav Petrů
ProjektantFrantišek Mencl, Alois Nový
Otevřen1916
Souřadnice50°5′22,28″ s. š., 14°24′45,82″ v. d.
Parametry
Délka186 m
Šířka16 m
Mapa
Map
Další data
Kód památky41443/1-2106 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mánesův most v Praze
Pohled z Mánesova mostu na Malou Stranu, Hradčany a Pražský hrad v zimě, 2016
Jedna z plastik na Mánesově mostě v Praze

Mánesův most je desátý most přes Vltavu po proudu řeky v Praze. Je 186 m dlouhý a 16 m široký. Vede po něm tramvajová trať. Spojuje staroměstské Palachovo náměstí (u stanice metra Staroměstská a u Josefova) a malostranský Klárov (u stanice metra Malostranská).

Stavební vývoj

Za předchůdce mostu můžeme považovat Rudolfovu lávku, která byla postavena v těchto místech v letech 1868–1869.

Nový most projektovali inženýři František Mencl, Alois Nový a architekt Mečislav Petrů. Zprvu se o něm psalo jako o „mostu u Rudolfina“. V únoru 1914, měsíc před otevřením, získal rozhodnutím městské rady název Most arcivévody Františka Ferdinanda (německy Erzherzog Franz Ferdinand-Brücke), „k trvalé upomínce na padesáté narozeniny pana arcivévody“, slavené v prosinci předchozího roku.[1]

Do užívání byl slavnostně předán 11. března 1914 za přítomnosti významných představitelů města, státu i církve;[2] další zaslali pozdravné telegramy.[3] Náměstek starosty MUDr. František Kašpar, předseda stavebního dozoru, v projevu zdůraznil potřebnost a naléhavost této stavby pro zachování do té doby velmi zatěžovaného Karlova mostu. Starosta Karel Groš vzdal hold císaři Františku Josefovi i následníku Františku Ferdinandovi a poděkoval kardinálu Lvu Skrbenskému za vysvěcení, místodržiteli Františku Thunovi za budování „spravedlivého míru v Čechách“ a všem, kteří se zasloužili o zdárný výsledek. Po krátkém proslovu místodržitele, sborovém zpěvu rakouské i české hymny a společném průchodu účastníků na druhý břeh byl most otevřen pro veřejnost.[4] Úplného dokončení se však dočkal až v průběhu 1. světové války v roce 1916. Po válce byl krátce (neoficiálně?) označován znovu jako most u Rudolfina, ale již koncem dubna 1920 získal definitivní název Mánesův most (most Josefa Mánesa).[5]

V 60. letech 20. století byla původní dlažba vozovky a mozaiková dlažba chodníku nahrazena asfaltem. Ten však přinášel různé problémy, a tak byl při rekonstrukci v letech 1992 až 1994 odstraněn.

Již v roce 1923 se počítalo s vybudováním pěší rampy, které na levém břehu pod Mánesovým mostem propojí oblast Kampy a Strakovy akademie. Po roce 2000 byla myšlenka oživena v rámci programu rozvoje cyklistické dopravy v Praze. V roce 2008 se město uchází o podporu tohoto projektu, jehož náklady jsou odhadovány na 15 milionů Kč, z fondů EU v rámci programu Konkurenceschopnost. Pokud na podzim 2008 bude projektu přislíbena finanční podpora, výstavba měla být zahájena v roce 2009.[6] Nakonec však plán realizován nebyl.

Stavební a architektonické řešení

Celý most je betonový a má čtyři vylehčená klenební pole. Částečně byl na tomto mostě již použit železobeton.

Most je vystaven v uměleckém slohu, odpovídajícím moderně po roce 1910, s několika detaily ve stylu českého kubismu (kašny sochaře Emanuela Halmana a dnes již neexistující budky výběrčích poplatků). Na pilířích je ozdoben figurálními vlysy s náměty ze života vltavských plavců, na stranách staroměstského nájezdu na most jsou fontánky s chrliči a na stranách malostranského nájezdu znaky města a země. Na staroměstském předmostí na pokraji Náměstí Jana Palacha stojí socha malíře Josefa Mánesa od Bohumila Kafky z roku 1951.

Změny pojmenování

Reference

  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 64–68, 105–111.
  1. ↑ Most u Rudolfina nazván „Mostem arcivévody Františka Ferdinanda“. Národní listy. 1914-02-11, roč. 54, čís. 40, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-01-09]. 
  2. ↑ Most arcivévody Františka Ferdinanda. Národní listy. 1914-03-08, roč. 54, čís. 65, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. 
  3. ↑ Slavnostní otevření mostu arcivévody Františka Ferdinanda. Národní listy. 1914-03-12, roč. 54, čís. 69, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. 
  4. ↑ Slavnostní otevření „Mostu arciknížete Františka Ferdinanda“. Národní politika. 1914-03-12, roč. 32, čís. 69, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. 
  5. ↑ Zastupitelstvo hlav. města Prahy. Národní politika. 1920-04-29, roč. 38, čís. 118, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. 
  6. ↑ Jitka Eisenhammerová: Město má dluhy vůči cyklostezkám na severu Prahy, Pražský deník, 27. 6. 2008

Externí odkazy

Pražské mosty přes Vltavu (po proudu)
Most Závodu míru (66,36) • Radotínský most (64,98) • Branický most (Most inteligence) (60,11) • Barrandovský most (58,58) • Dvorecký most • most na Císařskou louku • lávka na Císařskou louku • most na Veslařský ostrov • Výtoňský silniční most • vyšehradský železniční most (55,33) • Palackého most (54,68) • Jiráskův most (54,38) • most na Dětský ostrov • most na Slovanský ostrov • Most Legií (53,62) • Most císaře Františka I. • mostky přes Čertovku • Karlův most (53,05) • Juditin most • Mánesův most (52,7) • Rudolfova lávka • Čechův most (52,2) • Dřevěný most • Štefánikův most (51,49) • Most císaře Františka Josefa I. • Hlávkův most (50,69) • Negrelliho viadukt (50,42) • Štvanická lávka (50,05) • Rohanský most • Libeňský most (48,77) • lávka přes holešovický přístav • holešovický železniční most (47,25) • Most Barikádníků (46,96) • Trojský most (46,28) • Trojský tramvajový most • Trojská lávka (44,83) • mosty na Císařský ostrov • most Podbaba – Troja • Suchdolský most
Šedě jsou označeny bývalé mosty, zeleně mosty plánované nebo rozestavěné, kurzívou mosty přes vltavská ramena (v závorce říční kilometr).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mánesův_most&oldid=22320026“