Ludvík XVIII.

Ludvík XVIII.
král Francie a Navarry
Doba vlády	de iure 8. červen 1795 – 16. září 1824 de facto 6. duben 1814 – 20. březen 1815, 8. červenec 1815 – 16. září 1824
Korunovace	neproběhla
Úplné jméno	Ludvík Stanislas Xaver Francouzský
Tituly	Hrabě z Provence (1755-95) Vévoda z Anjou (1771-95) Vévoda z Vendôme (1771-1789)
Narození	17. listopad 1755 palác ve Versailles
Úmrtí	16. září 1824 (68) Paříž
Pohřben	Bazilika Saint-Denis, Paříž
Předchůdce	de jure Ludvík XVII. de facto Napoleon I.
Nástupce	Karel X.
Manželka	Marie Josefína Savojská
Potomci	žádní
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourboni
Otec	Ludvík Ferdinand Bourbonský
Matka	Marie Josefa Saská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815. Strávil dvacet tři let v exilu: během francouzské Revoluce a prvního francouzského císařství (1804–1814) a během sta dnů. Byl francouzský král, vnuk Ludvíka XV., bratr popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X., příslušník královského rodu Bourbonů, a 43. velmistr Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Život

Vyrůstal ve Versailles na dvoře Ludvíka XV. ve stínu svého staršího bratra, následníka trůnu (dauphina) Ludvíka XVI. Po narození dostal titul vévoda z Provence a po smrti svého dědečka Ludvíka XV. v roce 1774 dostal titul „Monsieur“, náležící nejstaršímu královu bratrovi.

14. května 1771 se ve Versailles oženil s Marií Josefínou Savojskou, dcerou sardinského krále Viktora Amadea III. a Marie Antonie Bourbonské. Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Patřil ke konzervativní skupině monarchistů, kteří si nepřáli, aby Ludvík XVI. ustupoval zastáncům ústavy. V roce 1789 se dokonce zapletl do přípravy státního spiknutí, které chtělo sesadit umírněného Ludvíka XVI. z královského trůnu. Vévoda z Provence měl následně vládnout Francii jako regent. Spiknutí však bylo odhaleno. Vévoda uprchl v roce 1791 z Francie a cestoval po celé Evropě, kde hledal spojence v boji proti revoluci. Pobýval ve Vestfálsku, Veroně, ale i v Kuronsku (v Rusku) a v Anglii. Po smrti svého královského bratra nejprve uznal nárok králova syna, desetiletého Ludvíka XVII. na trůn a prohlásil se za následníka trůnu; po jeho smrti v roce 1795 se prohlásil za krále Ludvíka XVIII. Republikánská vláda Francie však jeho nároky neuznala.

Diplomatickými cestami se zapojil do boje proti Francouzské republice a následně proti Napoleonu Bonapartovi. Po první porážce císaře Napoleona I. (v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813) se stal oficiálně na několik měsíců králem. Následně se Bonaparte vrátil z Elby a Ludvík uprchl do Gentu. Po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo v červnu roku 1815 se vrátil na svůj toužebně očekávaný trůn.

Během své vlády v letech 1815–1824 nejprve nevystupoval jako konzervativní monarchista. Do svých služeb povolal například bývalého Napoleonova ministra zahraničí Talleyranda. Následně však restauroval monarchii do podoby před revolucí v roce 1789. Politiky, kteří v Konventu hlasovali v roce 1793 pro smrt krále, poslal do vyhnanství. Opustit vlast museli například bývalí konzulové J. E. Sieyes nebo R. Ducos.

Ludvík XVIII. zemřel 16. září roku 1824. Pochován byl v Bazilice Saint-Denis, místě posledního odpočinku francouzských králů. Protože zemřel bezdětný, vlády se po jeho smrti ujal jeho bratr Karel X.

Vývod z předků

Ludvík Francouzský

Ludvík Francouzský

Marie Anna Bavorská

Ludvík XV.

Viktor Amadeus II.

Marie Adelaide Savojská

Anna Marie Orleánská

Ludvík Ferdinand Bourbonský

Rafael Leszczyński

Stanislav I. Leszczyński

Anna Leszczyńska

Marie Leszczyńská

Jan Karol Opaliński

Kateřina Opalinská

Zofia Czarnkowska

Ludvík XVIII.

Jan Jiří III. Saský

August II. Silný

Anna Žofie Dánská

August III. Polský

Kristián Ernest z Brandenburg-Bayreuth

Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová

Sofie Louisa Württemberská

Marie Josefa Saská

Leopold I.

Josef I. Habsburský

Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská

Marie Josefa Habsburská

Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská

Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská

Odkazy

Literatura

• HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7. 
• Otakar Dorazil: Vládcové nového věku 3, Praha 1993

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis XVIII na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík XVIII. Francouzský na Wikimedia Commons
• Osoba Ludvík XVIII. ve Wikicitátech

Předchůdce: Ludvík XVII.

Titulární král Francie a Navarry 1795 – 1814

Nástupce: -

Předchůdce: Napoleon Bonaparte (jako císař Francouzů)

král Francie a Navary 1814 – 1824

Nástupce: Karel X.

Autoritní data

Biblio: 80c5469f-eb20-421e-9f0e-c35f9544dccb NKC: jn20000701094 BIBSYS: 90193453 BNE: XX1632650 BNF: cb12170342t (data) CANTIC: 981058510159106706 CiNii: DA08985471 GND: 118780743 ICCU: CFIV157446 ISNI: 0000 0001 2141 6388 LCCN: n81007438 LNB: 000306839 NLI: 987007264733305171 NLP: a0000001200476 NTA: 070684340 PLWABN: 9810577897005606 SUDOC: 028586603 TePapa: 67191 ULAN: 500122368 VcBA: 495/97911 VIAF: 84035484 WorldCat Entities: E39PBJv4kqmm8PfMPRJ6mKHwG3

Portály: Francie | Lidé | Monarchie | Novověk | Velká francouzská revoluce