Přeskočit na obsah

Kyselina heptadekanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina heptadekanová
strukturní vzorec
strukturní vzorec
model molekuly
model molekuly
Obecné
Systematický názevheptadekanová kyselina
Ostatní názvykyselina heptadecylová[1]
Anglický názevheptadecanoic acid
margaric acid
Německý názevHeptadecansäure
Funkční vzorecCH3(CH2)15COOH
Sumární vzorecC17H34O2
Vzhledbílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS506-12-7
ChEBI32365
SMILESO=C(O)CCCCCCCCCCCCCCCC
InChIInChI=1S/C17H34O2/c1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-13-14-15-16-17(18)19/h2-16H2,1H3,(H,18,19)
Vlastnosti
Molární hmotnost270,45 g/mol
Teplota tání61,3 °C (334,4 K)
Teplota varu227 °C (500 K) (100&mmHg)
Hustota0,853 g/cm3
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[2]
Varování[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina heptadekanová, též nazývaná kyselina margarová, je nasycená mastná kyselina se vzorcem CH3(CH2)15COOH. Vyskytuje se v mléčném tuku hlodavců[3] a ojediněle i v jiných tucích, ovšem v žádném z nich není přítomna ve větších koncentracích.[4][pozn. 1] Soli a estery této kyseliny se nazývají heptadekanoáty.

  1. Ve starší literatuře se lze setkat s názvem margarová kyselina (příp. i margarin, ve smyslu analog. k stearin apod., jako např. v románu Tajuplný ostrov[5]) v souvislosti s přírodními tuky. Jde však o dobový omyl, jde o záměnu se směsí kyseliny palmitové a stearové.[1]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heptadecanoic acid na anglické Wikipedii.

  1. a b VOTOČEK, Emil; LUKEŠ, Rudolf. Chemie organická. 1. díl, Řada mastná. 3. vyd. Praha: Československá společnost chemická, 1949. 763 s. S. 262. 
  2. a b Heptadecanoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. R. P. Hansen, F. B. Shorland and N. June Cooke. Occurrence in Butterfat of n-Heptadecanoic Acid (Margaric Acid). Nature. 1957, s. 98. DOI 10.1038/179098a0. 
  4. BEARE-ROGERS, J.; DIEFFENBACHER, A.; HOLM, J.V. Lexicon of lipid nutrition (IUPAC Technical Report). Pure and Applied Chemistry. 2001, s. 685–744. Dostupné online. DOI 10.1351/pac200173040685. 
  5. Dílo L’Île mystérieuse/Partie 1/Chapitre 20 ve Wikizdrojích (francouzsky)