Květnice
| Květnice | |
|---|---|
 Mlýnský rybník s Květnickým mlýnem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Úvaly |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′26″ s. š., 14°41′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 923 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,84 km²[2] |
| Katastrální území | Květnice |
| Nadmořská výška | 274 m n. m. |
| PSČ | 250 84 |
| Počet domů | 723 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | K Dobročovicím 35 250 84 Květnice podatelna@kvetnice.eu |
| Starostka | Ing. Lenka Houžvičková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Květnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564982 |
| Kód části obce | 147753 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Květnice (německy Kwietnitz, Plumau (1352), Blumenau) je obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Obec se nalézá těsně za hranicí Prahy, a prochází tak proto prudkým demografickým rozvojem. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Obec leží na obou březích potoka Výmola v ploché krajině na východ od Prahy, přibližně 2,5 kilometru východně od Koloděj a 2,5 kilometru jihozápadně od Úval. Uprostřed obce se nad potokem zvedá nízký, ale příkrý skalnatý pahorek, jehož vrchol zaujímal ve středověku hrádek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky obce Květnice jsou nejasné. Roku 1352 se uvádí spolu s obcí Sibřinou pod jménem Plumau. Roku 1358 je však uvedena ve Staroměstské soudní knize. Tehdy patřila spolu s blízkou farní vsí Lhotou (dnes zaniklou) pražskému měšťanskému rodu Olbramoviců.
O Václavovi, Poncovu synu z tohoto rodu, je k roku 1360 zmínka, že podával faráře do Lhoty. Od něho roku 1362 koupil Květnici (tehdy uvedenou jako Blumenow), Sibřinu a Lhotu jeho strýc, staroměstský měšťan Pešlín, syn Bohuslavův. Tento se připomíná roku 1377 jako patron kostela ve Lhotě.
Po jeho smrti získal Květnici roku 1386 jeho syn Johánek, který se jako první psal po vladyckém způsobu "z Květnice". Ten si patrně postavil kolem roku 1390 v Květnici tvrz, o níž je však první zmínka až k roku 1418. Není však vyloučeno, že tvrz vznikla již dříve (v soupise památek okresu Českobrodského z roku 1907 je uvedeno, že hrádek vznikl již ve 13. století).
Potom přešla Květnice na Johánkova příbuzného Petra, řečeného Bohuslav, jenž roku 1402 podával faráře do Lhoty. Jemu patřila Květnice ještě v roku 1408. Brzy ji však prodal, neboť již v roku 1421 byl majitelem jednooký Prokůpek Trčka z Kralovic. Ten však byl katolíkem a zůstal jím i po roce 1421, kdy bylo již celé okolí pod mocí pražských husitů. Ti proti němu vytáhli a při Hodu sv. Ducha (27. května 1425) Květnici dobyli. Dobytí tvrze přežil Prokop jen o několik měsíců, neboť byl v souboji na Pražském hradě zabit svým bývalým sousedem Janem Ohnišťkem ze Škvorce. Ten za tento čin – porušení sněmovního míru – byl odsouzen a sťat.
Roku 1434 vlastnil Květnici Strachota z Kralovic a od roku 1443 staroměstský měšťan Vaněk Holec z Květnice. Potom Květnice připadla Prokopovi Z Hobšovic, který však měl značné dluhy. Proto jeho věřitelé tvrz obsadili a roku 1451 ji svěřili Petrovi Lopatovi ze Slaného a Jankovi ze Sibřiny, aby se nemohla dostat do rukou Prokopovu synu Mikuláši z Hobšovic. V této době tvrz ještě stála. Když však byla roku 1510 Květnice přikoupena ke škvoreckému panství, byla tvrz již zřejmě opuštěna.
Roku 1532 se připomíná na panství škvoreckém v Květnici zámek pustý a poplužní dvůr. Pustá tvrz s dvorem patřila ke Škvorci až do roku 1558. Tehdy ji prodal Jaroslav Smiřický bratřím Matyášovi a Burianovi Pechancům z Kralovic. Ti ji připojili ke Křenicím. Roku 1563 byla přidělena Burjanovi a po jeho smrti připadla královské komoře. V roce 1575 koupil Květnici Jaroslav ze Smiřic a na Kostelci a připojil ji definitivně k panství škvoreckému. V berním katastru z roku 1654 (po třicetileté válce) se obec Květnice uvádí jako pustá.
Květnická tvrz ve své době představovala opevněné sídlo, které zastiňovalo svým významem a pevností všechny ostatní lokality v okolí, snad jen s výjimkou Kolovrat a hradu ve Škvorci. František Alexandr Heber v historické knize z roku 1843 o květnické tvrzi píše: "Tvrz nebyla velikého rozsahu, přesto však byla dostatečně prostranná, aby mohla sloužit pro početnou panskou rodinu. Se zřetelem na svou pevnost nechala za sebou daleko mnohé sousední hrady, neboť byla chráněna před každým napadením svými kolmými (svislými) podpěrnými skalními stěnami, východní a jižní, jak je ještě dnes můžeme zřetelně pozorovat, ze třetí strany byla obklopena vodou a na čtvrté straně nejslabší, obrácené dopředu dvěma hlubokými, ve skále vylámanými příkopy a vysokým zemním valem. V tehdejší době mohl sotvakdo něco podniknout proti jeho zdem, a přece byl ve válečném ohni násilně do základů zničen". Během staletí byly na tvrzišti stavěny domky a původní zdivo bylo z části rozebráno na stavební kámen.
U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy v letech 1848–1850.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 248 | 207 | 193 | 268 | 285 | 254 | 290 | 231 | 171 | 164 | 136 | 115 | 120 | 1 672 | 2 205 |
| Počet domů | 23 | 25 | 26 | 31 | 34 | 36 | 52 | 76 | 47 | 46 | 46 | 60 | 64 | 602 | 723 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod, obec Dobročovice[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod, obec Dobročovice[6]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod, obec Dobročovice[6]
- 1923 země česká, politický i soudní okres Český Brod[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]
- 1964 Středočeský kraj, okres Praha-východ, obec Sibřina[12]
- k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[13]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Květnice (285 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] obchod s dobytkem, 2 hostince, obchod s mlékem, mlýn, obuvník, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek Krýsa.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice I/12 Praha - Kolín.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Autobusová doprava v obci je zapojena do Pražské integrované dopravy, a to linkami 329 (Praha, Skalka - Škvorec, Náměstí) a 391 (Praha, Nádraží Klánovice - Úvaly, žel.st.). V obci se nachází 4 autobusové zastávky - „Květnice“, „Květnice, rozcestí“, „Květnice,Na Ladech“ a „Květnice, za mlýnem“.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaplička -
Historická část vesnice -
Nové domy v jižní části obce -
Uvítací tabule na silnici od Sibřiny -
ulice K Oboře z betonové dlažby
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 270.
- ↑ Udělené symboly – Květnice [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 668. (česky a německy)
