Konstantin II. Řecký
| Konstantin II. Řecký | |
|---|---|
| král řecký | |
 Konstantin II. v roce 1987 | |
| Doba vlády | 1964 – 1967/73 |
| Narození | 2. června 1940 (84 let) Psychiko |
| Předchůdce | Pavel I. Řecký |
| Potomci | Alexie Pavel Nikolas Teodora Filip |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Pavel I. Řecký |
| Matka | Frederika Hannoverská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstantin II. Řecký (řecky Κωνσταντίνος - Kontantinos) (* 2. června 1940) byl v letech 1964–1967 král Řecka. Nastoupil na trůn po smrti svého otce v roce 1964 a vládl de iure do roku 1973, kdy ho vojenská junta svrhla a vyhlásila republiku, de facto však vládl jen do roku 1967, kdy opustil Řecko. Stal se šestým a posledním králem Řecka z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.
Mládí
Princ Konstantin řecký a dánský se narodil 2. června 1940 v Psychiku (blízko Athén) jako jediný syn řeckého krále Pavla I. a jeho ženy Frederiky Hannoverské. Pojmenován je po svém dědečkovi králi Konstantinovi I..
Vystudoval tři vojenské akademie, a to leteckou, armádní a námořní. Navštěvoval také speciální školu leteckých ozbrojených sil NATO v Německu a Athénskou univerzitu, kde studoval práva.
Sport
V mládí hodně sportoval. V roce 1960 se zúčastnil letních olympijských her v Římě a vyhrál zlatou medaili v jachtingu (třída Dragon). Má černý pásek v karate, byl dobrý plavec a běžec, také jezdil na koni a hrál squash.
Vláda
V roce 1964, krátce před uzavřením sňatku, král Pavlos zemřel a Konstantinos nastoupil na trůn. Byl tehdy hodně nezkušený a pod silným vlivem své matky. V zemi probíhal boj za demokratizaci politického života. Řecko bylo polarizované mezi monarchisty a republikány.
Převrat a vláda vojenské junty
V roce 1967 se měly konat volby, avšak v noci z 20. na 21. dubna 1967 provedli tři armádní důstojníci Georgios Papadopulos, Nikolaos Makarezos a Stylianos Pattakos státní převrat a zavedli v zemi výjimečný stav. Záhy byl rozpuštěn parlament a vlády v zemi se ujala vojenská diktatura (junta) s ultranacionálními a protilevicovými rysy. Následně se junta začala zbavovat svých odpůrců ve všech významných oblastech kulturního a společenského života. Řecký král Konstantin II. po nezdařeném ozbrojeném povstání proti režimu opustil zemi. Junta na to reagovala ustavením regenta. Král pobýval v Římě, kam za ním představitelé junty poslali prostředníky vyjednat podmínky jeho návratu do země, král však trval na úplném zavedení demokracie. S tím nový režim nesouhlasil. V listopadu 1968 byla vyhlášena ústava, která sice nezrušila monarchii, ale zbavila krále veškerých možných práv. V roce 1973 došlo k dalšímu převratu a ve zfalšovaném všelidovém hlasování bylo rozhodnuto, že se Řecko stane republikou. Monarchie tak byla zrušena a král měl zakázán návrat do země. Události v červenci 1974 vedly k pádu vojenského režimu, byla obnovena civilní vláda a vyhlášeno další referendum, v němž většina Řeků potvrdila zrušení monarchie.
Život v exilu
Král Konstantin II. se do Řecka vrátil až v roce 1981 na pohřeb své matky Friederiky. Bylo mu dovoleno strávit ve své vlasti pouze několik hodin. Na začátku 90. let se začal objevovat častěji v řeckých médiích. V roce 1992 uzavřel dohodu s konzervativní vládou premiéra Konstantina Mitsotakise, v níž postoupil většinu svých pozemků v Řecku neziskové nadaci výměnou za bývalý královský palác Tatoi a možnost odvézt si z Řecka movitý majetek.
Spor s řeckou vládou
V roce 1993 navštívil Řecko znovu, ale vládě se nelíbilo jeho cestování po zemi a žádala ho, aby ihned Řecko opustil. V roce 1994 druhá vláda Andrease Papandrea zbavila Konstantina veškerého zbylého majetku v Řecku i řeckého občanství. Konstantinos tehdy žaloval stát za porušování lidských práv u mezinárodního soudu a získal peněžní kompenzaci ve výši 4 mil. € za propadlý majetek. Nebylo mu však vráceno řecké občanství a pas, pokud si nepořídí příjmení, které Konstantinos do té doby odmítal používat, odvolávaje se na to, že jeho rodina příjmení nemá. Používal královský titul podle mezinárodních protokolů,[zdroj?] ale ústava řecké republiky šlechtické tituly neuznává[zdroj?]. Až do roku 1994 byl jeho oficiální řecký pas vystaven na jméno Konstantinos, bývalý král Řecka. Nový zákon toto zakazuje, ale Konstantinos se odmítá podřídit a dále používá titul Král Konstantin.
Rodina
V roce 1964 se oženil s princeznou Anne-Marie, sestrou dánské královny Markéty II. Z jejich svazku vzešlo pět dětí:
- Alexia – (* 10.6.1965)
- Pavel – (* 20.5.1967), korunní princ
- Nikolas – (* 1.10.1969)
- Theodora – (* 9.6.1983)
- Filip – (* 26.4.1986)
Vyznamenání
- 1962: dánský Řád slona
- 1962: norský Řád sv. Olafa
- 1962: španělský Řád zlatého rouna
Vývod z předků
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin II. Řecký na Wikimedia Commons - The Official Web Site of The Greek Royal Family
- The Royal House of Greece Web Site
- Royal House of Greece
- Royal House of Denmark
- Genealogy.euweb
| Předchůdce: Pavel I. Řecký |
|
Vévoda spartský 1947–1964 |
|
Nástupce: Pavel, řecký korunní princ |
| Předchůdce: Pavel I. Řecký |
.svg){kind=small}
|
Řecký král 1964–1973 |
|
Nástupce: – Řecká republika |
| Předchůdce: – |
|
Titulární řecký král od r. 1973 |
|
Nástupce: – |
