Knut Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Knut Dánský
Princ Knut (1935)
Princ Knut (1935)
Narození27. července 1900
Sorgenfriský palác
Úmrtí14. června 1976 (ve věku 75 let)
Gentofte Hospital
Místo pohřbeníKatedrála v Roskilde
Povolánínámořní důstojník
OceněníŘád slona (1912)
velkokomandér Řádu Dannebrog (1937)
Řád Spasitele
velkokříž Řádu islandského sokola
Nábož. vyznáníDánská národní církev
ChoťKarolina Matylda Dánská (od 1933)[1]
DětiAlžběta Dánská[2]
Ingolf z Rosenborgu[2]
Kristián z Rosenborgu[2]
RodičeKristián X. Dánský a Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Roddánští Glücksburkové
PříbuzníFrederik IX. Dánský (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Knut Dánský (27. července 1900 Lyngby14. června 1976 Gentofte) byl dánský princ.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Princ Knut se svým bratrem Frederikem (1912)

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na zámku Sorgenfri za panování svého pradědečka Kristiána IX. jako druhý ze dvou synů dánského prince Kristiána, pozdějšího dánského krále Kristiána X., a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho starší bratr Frederik se narodil jeden rok před Knutem. 29. ledna roku 1906, když princi bylo šest let, král Kristián IX. zemřel a na trůn nastoupil Knutův děd Frederik VIII. a jeho otec se stal korunním princem. V roce 1912 zemřel Frederik VIII. a králem se stal Knutův otec jako Kristián X.

Chlapec byl pokřtěn jako Knud Christian Frederik Michael; jméno Knud (Knut) před ním neslo šest dánských králů, z nichž nejznámější je Knut Veliký, poslední toho jména pak byl Knut VI., jenž zemřel v roce 1202.

Jak bylo u královských princů v té době obvyklé, dostalo se mu vojenské výchovy a vstoupil do Královské námořní akademie.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. září roku 1933 se na zámku Fredensborg oženil se svou sestřenicí (dcerou Knutova strýce Haralda, mladšího bratra Krisitána X.) Karolinou Matyldou. Z jejich manželství se narodily tři děti, nejstarší dcera a dva synové:

  • Alžběta Dánská (8. května 1935 – 19. června 2018), svobodná a bezdětná
  • Ingolf Dánský (* 17. února 1940), ztratil titul po sňatku bez svolení a dostal jméno hrabě z Rosenborgu,
    ⚭ 1968 Inge Terney (21. ledna 1938 – 21. července 1996)
    ⚭ 1998 Sussie Hjorhøy
  • Kristián Dánský (22. října 1942 – 21. května 2013), ztratil titul po sňatku bez svolení a dostal jméno hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1971 Anne Maltoft-Nielsen (3. října 1947 – 2. ledna 2014)

Následnictví[editovat | editovat zdroj]

Princ Knut se svým bratrem Frederikem (1920)

V Dánsku platilo – podobně jako v jiných monarchiích – následnictví trůnu v mužské linii, tzv. salické právo. Vzhledem k tomu, že Knutův starší bratr Frederik IX., který nastoupil na dánský trůn v roce 1947 po smrti Kristiána X., měl tři dcery a žádného syna, stal se následníkem trůnu korunní princ Knut, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. O následnictví veřejnost i parlament dlouze diskutoval. Nakonec v roce 1953 se v tomto směru přepracovala ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem. Poté se následnicí trůnu stala Frederikova nejstarší (tehdy třináctiletá) dcera Markéta a princ Knut dostal titul dědičný princ; v pořadí následníků dánského trůnu stál až za dvěma mladšími dcerami Frederika IX. (nejmladší Anna Marie se však po sňatku s řeckým králem Konstantinem II. svých práv k dánskému trůnu vzdala). Po smrti Frederika IX. v roce 1972 nastoupila na dánský trůn jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.

Princ Knut zemřel 14. června roku 1976 a byl pohřben v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Princ Knut nepatřil k populárním a oblíbeným členům královské rodiny (což nepochybně sehrálo svou roli při diskusi o nástupnictví v ženské linii v roce 1953). V Dánsku se používá rčení „En gang til for prins Knud“(„ještě jednou pro prince Knuta“) ve smyslu „opakuji ti to ještě jednou, když jsi to napoprvé nepochopil“; rčení má původ v historce o tom, jak princ Knut nařídil opakovat část jednoho baletního představení, protože měl špatný výhled.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Knuta Dánského.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Kristián X.
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
'Knut Dánský'
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandrina Pruská
 
 
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jindřich LXIII. Reuss z Kestřic
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolbergu-Wernigerode
 
 
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Ruský
 
 
Michail Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Anastázie Michailovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
Cecilie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]