Přeskočit na obsah

Knovíz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Knovíz
Celkový pohled na Knovíz od jihu, v popředí dálnice D7, na obzoru vzdálené České středohoří
Celkový pohled na Knovíz od jihu, v popředí dálnice D7, na obzoru vzdálené České středohoří
Znak obce KnovízVlajka obce Knovíz
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlaný
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel573 (2024)[1]
Rozloha4,26 km²[2]
Katastrální územíKnovíz
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ274 01
Počet domů218 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKnovíz 15
274 01 Slaný 1
ouknoviz@slansko.cz
StarostaVítězslav Richter
Oficiální web: www.knoviz.cz
Knovíz na mapě
Knovíz
Knovíz
Další údaje
Kód obce532487
Kód části obce67181
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Knovíz se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, zhruba 8 km severoseverovýchodně od Kladna a 4 km jihovýchodně od Slaného. Žije zde 573[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Knovízi pochází z roku 1088, kdy vlastnila pozemky ve vsi (in Knouizi villa) vyšehradská kapitula. Název se odvozuje od osobního jména Knovid a znamená tedy „Knovidův“ (majetek, dvůr apod.). Do roku 1531 vlastnil Knovíz Václav Sestřenek. V tomto roce Knovíz převedl na Eufrozínu z Martinic. [4] V roce 1549 ho po ní zdědil Jan Bořita. Ten Knovíz r. 1558 postoupil kapitule Pražské. [5]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[6]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[11]

V obci Knovíz (737 obyvatel, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] autodílna, 2 autodopravci, 4 cihelny, 2 obchody s dobytkem, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, konsum Včela, kovář, malíř pokojů, 2 mlýny, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, obchod s pleteným zbožím, 3 rolníci, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 švadleny, stavební družstvo, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Knovízská kultura

[editovat | editovat zdroj]

Podle obce je pojmenovaná knovízská kultura z mladší doby bronzové, jejíž pozůstatky byly objeveny roku 1892 v lokalitě Na hrudném, severozápadně od Knovíze.

Skalní útvary a rytiny

[editovat | editovat zdroj]

Při severovýchodním okraji vsi se v zalesněné stráni přímo nad posledními domy táhne pás pískovcových skalek, v němž vyniká bizarní útvar, skalní dvojvěž nazývaná Husova kazatelna či Husova skála.

V roce 2022 David Cimrman vytesal ve skalním pískovcovém útvaru rytinu Knovízského draka i znak obce. Jeho počínání ovšem vzbudilo kontroverze, dle starosty obce Vítězslava Richtera vytesal rytiny bez povolení a znak obce neodpovídá skutečnosti.[13]

  • Pavel Josef Šulc (27. června 1828 – 12. října 1897) byl český spisovatel a překladatel z němčiny, polštiny a francouzštiny historických románů a povídek a naučné prózy pro děti a mládež
  • Felix Mann (11. prosince 1905 v Knovízi – 17. dubna 1942) byl za protektorátu zaměstnancem "dynamitky" - podniku Explosia Semtín u Pardubic. Zpravodajsko-sabotážní skupině Tři králové
  • Alois Pravoslav Trojan (2. dubna 1815 Knovíz – 9. února 1893) byl český právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, předseda mladočeské strany
  • Jan Švankmajer (* 4. září 1934 Praha) – český filmový režisér, animátor, spisovatel, v bývalém kině uprostřed vsi provozuje svůj ateliér

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Telce, s. 218. 
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zámek Smečno, s. 129. 
  6. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 582. (česky a německy)
  13. NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Samozvaný umělec tesá v Knovízi do skály. Má své fanoušky i odpůrce. Kladenský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-10-07 [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]