Kateřina Řecká a Dánská
| Kateřina Řecká a Dánská | |
|---|---|
| Princezna řecká a dánská | |
| Křest | 14. června 1913 |
| Narození | 4. května 1913 Athény, Řecko |
| Úmrtí | 2. října 2007 Londýn, Anglie |
| Pohřbena | Palác Tatoi |
| Manžel | Richard Brandram |
| Potomci | Paul Brandram |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Konstantin I. Řecký |
| Matka | Sofie Pruská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřina Řecká a Dánská, po sňatku též uváděná jako Lady Katherine Brandram (řecky: Αικατερίνη της Ελλάδας, 4. května 1913, Athény, Řecko – 2. října 2007, Londýn, Anglie), byla princezna řecká a dánská, dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské. Byla sestřenicí prince Philipa, manžela britské královny Alžběty II., a tedy i prateta Filipa VI. Španělského.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Kateřina se narodila 4. května 1913 v královském paláci v Athénách jako dcera Konstantina I. a Sofie Pruské. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jiří I. a jeho manželka Olga Konstantinovna Romanovová, z matčiny strany to pak byli Fridrich III. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská, dcera britské královny Viktorie. Nedlouho po Kateřině narození byl v Soluni zavražděn její dědeček Jiří. Sama Kateřina měla tři bratry: nejstaršího Jiřího, Alexandra a Pavla. Každý z nich se později stal králem Řecka, Jiří dokonce vládl dvakrát.
Mimo bratrů měla i dvě sestry; Helenu, která se stala rumunskou královnou, a Irenu, ta se vdala za chorvatského krále. Když byla Kateřina pokřtěna, jejími kmotry a kmotrami byli prohlášeni všichni členové řecké armády a řeckého námořnictva.[1] Tento akt byl velmi symbolický, jelikož pro lidi pravoslavného vyznání je vztah ke kmotrům a kmotrám silnější, než v rámci rodiny. Když byly Kateřině tři roky, musela být zachráněna z hořící rodinné vily hasiči. V samotném požáru zemřely téměř dvě desítky lidí. V té době byla Kateřinina matka Sofie, sestra tehdejšího německého císaře, podezřívána z toho, že je „pro-německá“.[1]
Život v exilu[editovat | editovat zdroj]
Roku 1917, když byly Kateřině čtyři roky, byl její otec Konstantin nucen abdikoval a na jeho místo nastoupil Alexandra.[2] Kateřina byla se zbytkem rodiny vyhoštěna, proto se přesunuli do Švýcarska.[3] Když ale roku 1920 Alexandr zemřel, na jeho místo opět nastoupil Konstantin. Již o dva roky později ale opět abdikoval, tentokrát ve prospěch syna syna Jiřího. Rodina opět musela žít v exilu, tentokrát na Sicílii, kde nakonec Kateřinin otec roku 1923 zemřel.[1] Poté se rodina přestěhovala do Florencie, kde se Kateřina zlepšovala v malbě. Následně byla ale poslána na internátní školu do Anglie. Nejdříve studovala ve škole v Broadstairs, poté v North Foreland Lodge. Roku 1932 Kateřinina matka zemřela a ona se rozhodla žít v rodinné vile společně se starší sestrou Helenou. Roku 1934 se poprvé setkala s budoucí panovnicí Alžbětou II., když byly obě jako družičky na svatbě Mariny Řecké a Dánské.[1]
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Když roku 1935 začal, již podruhé, vládnout Jiří, vrátila se Kateřina i se sestrou Irenou do Řecka. Když roku 1939 vypukla druhá světová válka, připojila se Kateřina k Červenému kříži. Již roku 1941 ale prchala s bratrem Pavlem ze země do jižní Afriky. Údajně cestovali hydroplánem. V Kapském Městě pak získala post nemocniční sestry. O své sestře Heleně neslyšela celé čtyři roky. Roku 1946 se rozhodla Kateřina vrátit do Anglie, kam cestovala zaoceánským parníkem RMS Ascania. Na palubě se setkala s majorem Richardem Campbellem Brandramem, důstojníkem britského královského dělostřelectva. Tři týdny, konkrétně 21. dubna 1947, po příjezdu do Anglie si Kateřina Richarda vzala.
Po svatbě doprovázela Kateřina svého manželka i do Bagdádu, kde měl vojenské povinnosti. Pár se později usadil ve městě Marlow v Buckinghamshire.[3]
Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]
Přestože Kateřina žila relativně v ústraní, s rodinou se stýkat nepřestala a účastnila se jak svatby Philipa a královny Alžběty, tak Philipových osmdesátých narozenin. Kateřina zemřela 2. října 2007 ve věku 94 let a s jejím úmrtím vymřela i linie ženských potomků Fridricha III. Pruského a Viktorie Sasko-Koburské.
Z manželství s Richardem Brandramem vzešel jediný potomek; syn Paul Brandram (*1948). Manželství bylo šťastné a sám Richard zemřel roku 1994, třináct let před svojí manželkou.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Katherine of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Lady Katherine Brandram [online]. Telegraph, 2007-10-04 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAN DER KISTE, John. Kings of the Hellenes : the Greek kings, 1863-1974. Dover,: Sutton Publishing viii, 200 pages s. ISBN 0750905255, ISBN 9780750905251. OCLC 30668585 S. 106. (anglicky)
- ↑ a b Lady Katherine Brandram [online]. The Scotsman, 2007-10-10 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Řecká a Dánská na Wikimedia Commons
