Přeskočit na obsah

Kateřina Řecká a Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kateřina Řecká a Dánská
Princezna řecká a dánská
Křest14. června 1913
Narození4. května 1913
Athény, Řecko
Úmrtí2. října 2007
Londýn, Anglie
PohřbenaPalác Tatoi
ManželRichard Brandram
PotomciPaul Brandram
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecKonstantin I. Řecký
MatkaSofie Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Řecká a Dánská, po sňatku též uváděná jako Lady Katherine Brandram (řecky: Αικατερίνη της Ελλάδας, 4. května 1913, Athény, Řecko2. října 2007, Londýn, Anglie), byla princezna řecká a dánská, dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské. Byla sestřenicí prince Philipa, manžela britské královny Alžběty II., a tedy i prateta Filipa VI. Španělského.

Sofie Pruská se svojí nejmladší dcerou Kateřinou
Kateřina Řecká a Dánská v roce 1917

Kateřina se narodila 4. května 1913 v královském paláci v Athénách jako dcera Konstantina I. a Sofie Pruské. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jiří I. a jeho manželka Olga Konstantinovna Romanovová, z matčiny strany to pak byli Fridrich III. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská, dcera britské královny Viktorie. Nedlouho po Kateřině narození byl v Soluni zavražděn její dědeček Jiří. Sama Kateřina měla tři bratry: nejstaršího Jiřího, Alexandra a Pavla. Každý z nich se později stal králem Řecka, Jiří dokonce vládl dvakrát.

Mimo bratrů měla i dvě sestry; Helenu, která se stala rumunskou královnou, a Irenu, ta se vdala za chorvatského krále. Když byla Kateřina pokřtěna, jejími kmotry a kmotrami byli prohlášeni všichni členové řecké armády a řeckého námořnictva.[1] Tento akt byl velmi symbolický, jelikož pro lidi pravoslavného vyznání je vztah ke kmotrům a kmotrám silnější, než v rámci rodiny. Když byly Kateřině tři roky, musela být zachráněna z hořící rodinné vily hasiči. V samotném požáru zemřely téměř dvě desítky lidí. V té době byla Kateřinina matka Sofie, sestra tehdejšího německého císaře, podezřívána z toho, že je „pro-německá“.[1]

Život v exilu

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1917, když byly Kateřině čtyři roky, byl její otec Konstantin nucen abdikoval a na jeho místo nastoupil Alexandra.[2] Kateřina byla se zbytkem rodiny vyhoštěna, proto se přesunuli do Švýcarska.[3] Když ale roku 1920 Alexandr zemřel, na jeho místo opět nastoupil Konstantin. Již o dva roky později ale opět abdikoval, tentokrát ve prospěch syna syna Jiřího. Rodina opět musela žít v exilu, tentokrát na Sicílii, kde nakonec Kateřinin otec roku 1923 zemřel.[1] Poté se rodina přestěhovala do Florencie, kde se Kateřina zlepšovala v malbě. Následně byla ale poslána na internátní školu do Anglie. Nejdříve studovala ve škole v Broadstairs, poté v North Foreland Lodge. Roku 1932 Kateřinina matka zemřela a ona se rozhodla žít v rodinné vile společně se starší sestrou Helenou. Roku 1934 se poprvé setkala s budoucí panovnicí Alžbětou II., když byly obě jako družičky na svatbě Mariny Řecké a Dánské.[1]

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Když roku 1935 začal, již podruhé, vládnout Jiří, vrátila se Kateřina i se sestrou Irenou do Řecka. Když roku 1939 vypukla druhá světová válka, připojila se Kateřina k Červenému kříži. Již roku 1941 ale prchala s bratrem Pavlem ze země do jižní Afriky. Údajně cestovali hydroplánem. V Kapském Městě pak získala post nemocniční sestry. O své sestře Heleně neslyšela celé čtyři roky. Roku 1946 se rozhodla Kateřina vrátit do Anglie, kam cestovala zaoceánským parníkem RMS Ascania. Na palubě se setkala s majorem Richardem Campbellem Brandramem, důstojníkem britského královského dělostřelectva. Tři týdny, konkrétně 21. dubna 1947, po příjezdu do Anglie si Kateřina Richarda vzala.

Po svatbě doprovázela Kateřina svého manželka i do Bagdádu, kde měl vojenské povinnosti. Pár se později usadil ve městě Marlow v Buckinghamshire.[3]

Pozdější léta

[editovat | editovat zdroj]

Přestože Kateřina žila relativně v ústraní, s rodinou se stýkat nepřestala a účastnila se jak svatby Philipa a královny Alžběty, tak Philipových osmdesátých narozenin. Kateřina zemřela 2. října 2007 ve věku 94 let a s jejím úmrtím vymřela i linie ženských potomků Fridricha III. Pruského a Viktorie Sasko-Koburské.

Z manželství s Richardem Brandramem vzešel jediný potomek; syn Paul Brandram (*1948). Manželství bylo šťastné a sám Richard zemřel roku 1994, třináct let před svojí manželkou.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX. Dánský
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Konstantin I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Württemberská
 
'Kateřina Řecká a Dánská'
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Katherine of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Lady Katherine Brandram [online]. Telegraph, 2007-10-04 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VAN DER KISTE, John. Kings of the Hellenes : the Greek kings, 1863-1974. Dover,: Sutton Publishing viii, 200 pages s. ISBN 0750905255, ISBN 9780750905251. OCLC 30668585 S. 106. (anglicky) 
  3. a b Lady Katherine Brandram [online]. The Scotsman, 2007-10-10 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]