Přeskočit na obsah

Jodid vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Jodid vápenatý je anorganická sloučenina vápníku a jodu se vzorcem CaI2. Tato bezbarvá navlhavá pevná látka se výborně rozpouští ve vodě. Vlastnosti jodidu vápenatého jsou podobné jako u příbuzných solí, například chloridu vápenatého. Jodid vápenatý se používá ve fotografii.[1]

Reakce

Henri Moissan jako první izoloval v roce 1898 čistý vápník redukcí jodidu vápenatého čistým sodíkem:[2]

CaI2 + 2 Na → 2 NaI + Ca

Jodid vápenatý lze získat působení kyseliny jodovodíkové na uhličitan, oxid nebo hydroxid vápenatý:[3]

CaCO3 + 2 HI → CaI2 + H2O + CO2

Na vzduchu jodid vápenatý pomalu reaguje s kyslíkem a oxidem uhličitým a uvolňuje jod, který je odpovědný za nažloutlé zbarvení nečistých vzorků.[4]

2 CaI2 + 2 CO2 + O2 → 2 CaCO3 + 2 I2

Použití

Jodid vápenatý se používá ve fotografii (při výrobě fotocitlivých emulzí)[5], v lékařství (jako zdroj jodu a expektorans)[6] a jako přídatná látka do potravin (emulgátor, označení E916).

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid vápenatý na Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium iodide na anglické Wikipedii.

  1. The Condensed Chemical Dictionary. Redakce Turner, Jr. Francis M.. 1st. vyd. [s.l.]: Chemical Catalog Co., 1920. Dostupné online. S. 127. 
  2. MELLOR, Joseph William; LINK. Modern Inorganic Chemistry. [s.l.]: Longmans, Green, and Co, 1912. Dostupné online. S. 334. 
  3. GOOCH, Frank Austin; LINK, Claude Frederic. Outlines of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Macmillan, 1905. Dostupné online. S. 340. 
  4. JONES, Harry Clary; LINK. Principles of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Macmillan, 1906. Dostupné online. S. 365. 
  5. Process for preparing silver halide photographic emulsions. USA, USPTO. Patentový spis 06/151,410. 8. září 1981. Dostupné: <online> [cit. 2011-03-20].
  6. EAGLESON, Mary. Concise encyclopedia chemistry. [s.l.]: Walter de Gruyter, 1994. ISBN 3110114518. S. 164. (anglicky) 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.