Přeskočit na obsah

Jan Šátral

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Šátral
Jan Šátral v kvalifikaci Wimbledonu 2016
PřezdívkaŠátry[1]
StátČeskoČesko Česko
Datum narození24. července 1990 (34 let)
Místo narozeníMělník, Československo[1]
BydlištěPraha, Česko[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek357 049 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů1–4
Tituly0 ATP, 2 challengery, 10 Futures
Nejvyšší umístění136. místo (3. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2017)
French Open3. kolo kvalifikace (2017)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2016)
US Open2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 3 challengery, 23 Futures
Nejvyšší umístění160. místo (21. září 2015)
Týmové soutěže
Davis Cup1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200711a11. července 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na US Open 2016 si poprvé zahrál hlavní grandslamovou soutěž

Jan Šátral (* 24. července 1990[1] Mělník) je český profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do srpna 2020 dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře. Domovským oddílem je I. ČLTK Praha, s nímž v letech 2018 a 2019 zvítězil v české extralize.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 136. místě a ve čtyřhře pak v září 2015 na 160. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF se během ledna 2008 stala jeho maximem 225. příčka. Trénuje ho Jiří Hřebec. Dříve tuto roli plnil Daniel Lustig.[1]

V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 melbournským 1. kolem světové skupiny proti Austrálii, v němž prohrál dvouhry se světovou patnáctkou Nickem Kyrgiosem i Jordanem Thompsonem, rovněž jako čtyřhru v páru s Jiřím Veselým. Australané zvítězili 4:1 na zápasy. V soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v květnu 2008, když na turnaji v Karlových Varech postoupil z kvalifikace. Ve druhém kole podlehl Slováku Miloslavu Mečíři mladšímu.[2] Debutovou trofej z dvouhry Futures vybojoval během srpna 2011 v Piešťanech po závěrečné výhře nad Slovákem Michalem Pažickým. Premiérový singlový titul z challengerů si odvezl z červencového Marburg Open 2016, na němž ve finále přehrál argentinského hráče Marca Trungellitiho ve dvou setech. Na cestě za titulem na jeho raketě skončili také sedmý nasazený Tobias Kamke a šestý Daniel Brands z Německa. Bodový zisk mu zajistil posun na kariérní maximum, když po turnaji figuroval na 206. místě.

Již v červnu 2015 vyhrál čtyřhru úvodního ročníku challenegeru ATP Poprad-Tatry, dotovaného 42 500 eury, jenž probíhal v Popradu. Po boku krajana Romana Jebavého v boji o titul zvítězili nad česko-slovenskou dvojicí Norbert Gombos a Adam Pavlásek.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na červnovém German Open 2016 v Hamburku, antukové události z kategorie ATP 500. Po dvoukolové kvalifikaci však na úvod nestačil na španělského antukáře a šestého nasazeného Nicoláse Almagra ve třech sadách.[4][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Američan Christopher Eubanks, Australan Matthew Barton a Kazach Oleksandr Nedověsov. V prvním kole vyřadil amerického hráče z páté světové stovky Mackenzieho McDonalda, startujícího na divokou kartu. V pětisetovém dramatu dokázal otočit nepříznivý vývoj setů 0–2. Jednalo se o jeho první vyhraný zápas na okruhu ATP Tour. Ve druhé fázi pak podlehl desátému nasazenému Francouzi a pozdějšímu semifinalistovi Gaëlu Monfilsovi. Průnik mezi dvě stě nejlepších tenistů zaznamenal v následné aktualizaci z 12. září 2016, když mu na žebříčku ATP patřila 182. příčka. Na předchozích čtyřech grandslamech, od US Open 2015 do Wimbledonu 2016, neprošel kvalifikačním sítem.[1]

Druhého vítězství na challenegerech dosáhl na podzimním BFD Energy Challengeru 2016 v Římě, turnaji s dotací 42 500 eur včetně hospitality, kde v roli nenasazeného hráče na cestě do finále zdolal španělskou turnajovou sedmičku Rubéna Ramíreze Hidalga a třetího nasazeného Brita Aljaže Bedeneho. Po semifinálové výhře nad Francouzem Tristanem Lamasinem zvládl i finálový duel proti 65. hráči žebříčku a nejvýše nasazenému Nizozemci Robinu Haasemu, jenž na něj uhrál pět gamů. Haase tak uzavřel devítizápasovou neporazitelnost. Zisk 90 bodů posunul Šátrala na nové maximum, když mu 3. října 2016 patřila 136. příčka klasifikace.[5]

V kvalifikaci Australian Open 2017 se jako 165. hráč žebříčku ocitl na prahu vyřazení, když Japonec Jasutaka Učijama ve třetím setu vedl 5–4 na gamy a šel podávat na vítězství. Zápas však byl v daný moment přerušen pro déšť. Koncovku po návratu na dvorec zvládl český tenista, jenž soupeři vůbec poprvé prolomil servis a srovnal na 5–5. Po dalším brejku v rozhodující sadě vyhrál 9–7 a postoupil do kvalifikačního kola.[6][7] V něm však nestačil na Itala Lucu Vanniho po třísetovém průběhu.[8]

V úvodním kole kvalifikačního turnaje French Open 2017 vyřadil krajana Lukáše Rosola až v tiebreaku rozhodující sady. Následně přešel přes Švéda Eliase Ymera, aby v rozhodujícím kvalifikačním kole ztratil vedení proti zkušenému Ukrajinci Sergiji Stachovskému. Postupujícího do hlavní soutěže určila až zkrácená hra posledního setu, jíž Ukrajinec vyhrál poměrem míčů 7:5. Český hráč v této sadě nezužitkoval vedení 5–3 na gamy, kdy šel podávat na vítězství.[9]

V grandslamové kvalifikaci byl poprvé nasazen jako 26. hráč ve Wimbledonu 2017, kde v úvodní fázi vypadl s Rusem Teimurazem Gabašvilim. Navazující týden obhajoval trofej na antukovém challengeru Marburg Open 2017. V roli turnajové pětky však nepřešel první kolo po porážce od Francouze Benjamina Bonziho ve dvou setech.

V prosinci 2018 vyhrál jako člen týmu I. ČLTK Praha českou extraligu smíšených družstev a v lednu 2019 se stal halovým mistrem České republiky po finálovém vítězství nad klubovým kolegou Robinem Staňkem.[10] V roce 2019 pak se štvanickým oddílem mistrovskou trofej v extralize obhájil.[11]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2019 se na okraji Prahy oženil s tenistkou Denisou Allertovou.[12]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (2–0 D; 3 tituly Č)
Futures (10–7 D; 23 titulů Č)

Dvouhra: 19 (12–7)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
Vítěz 1. 20110807a7. srpna 2011 Piešťany, Slovensko antuka Slovensko Michal Pažický 6–7(5–7), 6–1, 6–4
Finalista 1. 20121101alistopadu 2012 Rožnov pod Radhoštěm, Česko koberec (h) Česko Roman Jebavý 2–6, 4–6
Vítěz 2. 20130804a4. srpna 2013 Piešťany, Slovensko antuka Itálie Marco Bortolotti 6–1, 6–0
Finalista 2. 20140601ačervna 2014 Ślęza, Polsko tvrdý Francie Jérôme Inzerillo 3–6, 4–6
Vítěz 3. 20140628a28. června 2014 Vratislav, Polsko antuka Německo Maximilian Marterer 6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 4. 20140810a10. srpna 2014 Trnava, Slovensko antuka Česko Václav Šafránek 6–4, 7–6(7–5)
Finalista 3. 20140901azáří 2014 Bol, Chorvatsko antuka Chorvatsko Duje Kekez 3–6, 0–6
Vítěz 5. 20141019a19. října 2014 Heráklion, Řecko tvrdý Belgie Alexandre Folie 4–6, 6–4, 6–1
Finalista 4. 20150201aúnora 2015 Kolombo, Srí Lanka antuka Portugalsko Rui Machado 3–6, 3–6
Vítěz 6. 20150315a15. března 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Egypt Mohamed Safwat 6–3, 6–4
Vítěz 7. 20150531a31. května 2015 Most, Česko antuka Slovensko Adrian Sikora 6–4, 6–2
Vítěz 8. 20160515a15. května 2016 Most, Česko antuka Belgie Clément Geens 6–3, 6–3
Vítěz 1. 20160702a2. července 2016 Marburg, Německo antuka Argentina Marco Trungelliti 6–2, 6–4
Vítěz 2. 20161002a2. října 2016 Řím, Itálie antuka Nizozemsko Robin Haase 6–3, 6–2
Finalista 5. 20171101alistopadu 2017 Milovice, Česko tvrdý (h) Česko Marek Jaloviec 3–6, 4–6
Finalista 6. 20190601ačervna 2019 Most, Česko antuka Francie Maxime Chazal 7–5, 6–7(6–8), 5–7
Vítěz 11. 20191101alistopadu 2019 Milovice, Česko tvrdý (h) Česko Martin Krumich 6–3, 6–3
Finalista 7. 20191201aprosince 2019 Monastir, Tunisko tvrdý Tunisko Aziz Dougaz 3–6, 4–6
Vítěz 12. 20200201aúnora 2020 Oberhaching, Německo tvrdý (h) Německo Elmar Ejupovic 6–3, 6–2


Davis Cup

[editovat | editovat zdroj]
Utkání dle úrovně
Světová skupina (0–3)
Baráž (0)
Euroafrická zóna (0)

Utkání

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Česko Česko
AUS–CZE 4–1 3.–5. února;Kooyong Lawn Tennis Club, Melbourne, Austrálie
1. kolo Světové skupiny, tvrdý (venku)[13]
Stav č. utkání typ spoluhráč tým soupeře soupeř výsledek
Prohra 1. II. dvouhra Austrálie Austrálie Nick Kyrgios 2–6, 3–6, 2–6
Prohra 2. III. čtyřhra Jiří Veselý Samuel Groth / John Peers 3–6, 2–6, 2–6
Prohra 3. V. dvouhra Jordan Thompson 5–7(5–7), 2–6

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Šátral na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k Jan Šátral na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200711a11. července 2020
  2. ↑ a b c Jan Šátral na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200711a11. července 2020
  3. ↑ Jan Šátral na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200711a11. července 2020
  4. ↑ Luboš Zabloudil. Hamburk: Šátral se poprvé kvalifikoval na turnaj ATP. Mertl neuspěl ani na 44. pokus [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Luboš Zabloudil. Šátral v Římě porazil i jedničku Haaseho a má druhý titul z challengerů [online]. Tenisportal.cz, 2016-10-02 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Šátral po dramatu dál sní o Australian Open, Strýcové titul unikl. iSport.cz [online]. 2017-01-13 [cit. 2017-01-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Češi v Melbourne: Štefková, Hradecká i Krejčíková končí. Postupuje jen Šátral [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-13 [cit. 2017-01-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Grandslam má nejstaršího kvalifikanta za čtyři dekády. Je jím Štěpánek [online]. Česká televize, 2017-01-14 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Šátral prohrál bitvu se Stachovským o Roland Garros [online]. České noviny, 2017-05-25 [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ briza. Halovým mistrem ČR mužů 2019 je Jan Šátral [online]. PROTENIS.CZ, 2019-01-26 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vítězem extraligy smíšených družstev se stali tenisté I. ČLTK. Sport.cz [online]. 2019-12-18 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ Další tenisová svatba. Podívejte se, jak to slušelo české hvězdě [online]. Sport.cz, 2019-08-05 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ World Group Davis Cup 2017: Australia v Czech Republic [online]. Davis Cup [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Šátral&oldid=24090313“